Fotosyntéza – obecná charakteristika, základní chemická rovnice, význam pro život, fáze fotosyntézy (místo průběhu, podmínky, vstupní látky, výstupní produkty), faktory ovlivňující fotosyntézu.
Dýchání – obecná charakteristika, anaerobní a aerobní dýchání (místo průběhu, vstupní a výstupní látky, chemické rovnice).
Minerální výživa rostlin.
- Studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin.
Fotosyntéza
- Jeden z nejdůležitějších dějů v přírodě
- Dochází k zachycení sluneční energie (fotonů) a k následné syntéze organických látek (sacharidy, mastné kyseliny a prekurzory aminokyselin) z oxidu uhličitého a vody
- Vyšší rostliny, zelené a hnědé řasy, jednobuněčné sinice, zelené a purpurové bakterie
- Primární děj (přenos elektronů a protonů), sekundární děj (fixace uhlíku – Calvinův cyklus)
- Dvoustupňový proces
- Sluneční energie se využije k oxidaci vody
- Elektrony se využijí k redukci CO2
- Probíhá pouze u autotrofních organismů
- Celý proces lokalizován v chloroplastech, primární fáze v thylakoidech, sekundární fáze ve stromatu
- Rovnice fotosyntézy:
- 6CO2 + 12H2O -> C6H12O6 + 6H2O + 6O2, vše probíhá za přítomnosti chlorofylu a světla
- Schéma fotosyntézy:
- Barviva plastidů
- Chlorofyl – zachycuje modrofialové a červené spektra
- Fykocyan a fykoerytrin – zachycují zelené a žluté spektra
- Xantofyly a karotenoidy – zachycují modrozelené spektra
- Primární fáze fotosyntézy
- „světelná fáze“
- Reakce závislé na světle uskutečňující se v thylakoidech
- Probíhá přeměna světelné energie (fotony) na chemickou energii (ve formě ATP – adenosintrifosfát a NADPH – meziprodukt, nikotinamid adenin dinukleotid fosfát v redukovaném stavu)
- Jako vedlejší produkt vzniká kyslík
- Chlorofyl a se oxiduje a přeměňuje energii pohlceného fotonu na energii chemickou
- Cyklická fosforylace
- Uvolněné elektrony z chloroplastu jsou přenášeny přenašeči a nakonec se vracejí do excitované molekuly chlorofylu a vytváří se ATP
- Necyklická fosforylace
- Chlorofyl je redukován elektrony uvolněnými při fotolýze vody (rozklad vody světlem) a vzniká NADPH2, ATP a kyslík
- Sekundární fáze fotosyntézy
- „temnostní fáze“
- Reakce již nejsou závislé na teple a probíhají ve stromatu chloroplastu
- Energie ATP a meziprodukt NADPH2 jsou dále využity pro fixaci CO2, který se zabudovává do sacharidů v sekundárních pochodech fotosyntézy
- CO2 se navazuje v Calvinově cyklu
- Výsledkem je cukr – glukóza (C6H12O6)
- Produkty fotosyntézy
- Asimiláty
- Chemická energie uložená ve formě organické látky
- Rostliny ji ukládají do zásobních orgánů
- C3 – probíhá pouze temnostní fáze fotosyntézy (Calvinův cyklus), rostliny mírného pásu
- C4 – probíhá Calvinův a Hatchslackův cyklus, některé tropické rostliny
- CAM – probíhají oba cykly, ale jsou časově separovány
- Faktory ovlivňující fotosyntézu
- Světlo
- Koncentrace CO2 – ve skleníku vyšší než ve vzduchu – výnosnější
- Teplota – u nás optimum 15-25 stupňů
- Voda – nedostatek způsobuje uzavření průduchů, znemožní vstup CO2
- Vnitřní – stáří listů, množství chlorofylu, fytohormony
- Význam fotosyntézy
- Přeměna světelné energie na chemickou
- Vznik biomasy – produkce organických sloučenin
- Produkce kyslíku
- Udržování stále koncentrace CO2
- Udržuje život na zemi
- Rostliny C3, C4 a CAM
- Rozlišení rostlin podle způsobu fixace CO2 při fotosyntéze
- U C3 reaguje CO2 s ribulosa-1,5-biofosfátem za katalýzy enzymu rubisco a prvním detegovatelným produktem je tříuhlíkatá (proto C3) sloučenina 3-fosfoglycerát
- Do této skupiny patří většina rostlin mírného pásu
- Nevýhodou tohoto způsobu fixace CO2 je skutečnost, že v důsledku nízkého parciálního tlaku CO2 v atmosféře a vysokého parciálního tlaku O2 zde probíhá intenzivní fotorespirace
- u C4-rostlin je primárním akceptorem CO2 fosfoenolpyruvát a vzniká čtyřuhlíkatý oxalacetát
- ten je následně redukován na malát, který je transportován do jiných buněk, kde je dekarboxylován; tím je zde dosaženo vyšší koncentrace CO2 a fotorespirace je potlačena
- mezi C4-rostliny patří mnohé tropické rostliny, z našich pak zejména kukuřice
- rostliny CAM (Crassulacean Acid Metabolism) v noci fixují CO2 podobným způsobem jako C4-rostliny, uchovávají malát ve vakuolách a ve dne, kdy je dostatek světla a tedy i ATP a NADPH, realizují Calvinův cyklus
- je tedy u nich časově oddělena fixace CO2 od jeho využití
- tyto rostliny (Crasulacea, tučnolisté) jsou adaptovány na horké a suché podnebí tím, že během dne mohou mít uzavřené průduchy, a brání se tak vysychání
Dýchání
- Dýchají všechny organismy
- Cílem je uvolnění chemické energie obsažené v glukóze (+ polysacharidy, lipidy, bílkoviny)
- C6H12O6 + 6O2 à 6CO2 + 6H2O + energie
- Děj opačný k fotosyntéze
- Probíhá v mitochondriích a cytoplazmě
- Fáze:
- Anaerobní dýchání
- Nazývané taky glykolýza
- Probíhá v cytoplazmě
- Bez potřeby O2
- Oxidace glukózy (odštěpení vodíku)
- Vznikají produkty à pyruvát, acetylkoenzymA
- Uvolňuje se jen malá část vázané ATP
- Aerobní dýchání
- Probíhá v mitochondriích
- Za přítomnosti O2
- Odštěpení CO2 – dekarboxylace a H2 – dehydrogenace
- Krebsův cyklus
- Acetylkoenzym A + H2 – se oxiduje na vodu a uvolňuje se velké množství energie ve formě ATP
- Faktory ovlivňující dýchání:
- Vnější
- Oxid uhličitý – když se zvýší koncentrace, snižuje se dýchání
- Kyslík
- Voda – když je jí málo, dýchání se nejprve zrychlí a pak ustává
- Teplota – optimum 30 stupňů, 45 stupňů snížení, 50 stupňů enzymatické změny (zastavení), jehličnany až do -25 stupňů
- Vnitřní
- Stáří a životní stádium rostliny (velká – mladé rostliny, klíčení, tvorba květů, plodů, malá – klidová stádia, cibule, semena, hlízy)
- Vnější
- Anaerobní dýchání
Alkoholové kvašení
- Forma anaerobního dýchání, kdy se glukóza rozkládá bez kyslíku
+ energie
- Vzniká ethanol
- Alkoholové kvašení mohou způsobovat houby – kvasinky, bakterie, rostliny
- Pokud vzniká v rostlinách (v důsledku nedostatku kyslíku – záplavy, půdní škraloup), je toxický a rostlina uhyne
Srovnání fotosyntézy a dýchání
Fotosyntéza | Dýchání |
· Probíhá jen v buňkách s fotosynteticky aktivními barvivy
· Probíhá jen na světle · Oxid uhličitý a voda vstupují · Kyslík se uvolňuje · Hromadí se energeticky bohaté látky · Hmotnost rostliny se zvyšuje |
· Probíhá ve všech živých i rostlinných buňkách
· Probíhá na světle i ve tmě · Oxid uhličitý a voda vstupují · Kyslík se spotřebovává · Zásobní látky se spotřebovávají · Hmotnost rostliny se snižuje |
Výživa rostlin
- Typy organismů podle výživy:
- Autotrofní
- Auto = sám, trofie = potrava
- Schopnost sami sebe vyživovat
- Jsou to organismy schopné fotosyntézy, obsahují chlorofyl
- Některé bakterie, sinice, vyšší řasy, vyšší zelené rostliny
- Heterotrofní
- Hetero = cizí, jiný
- Vyživují se pomocí jiných organismů, nemají chlorofyl, nemohou vytvořit asimiláty
- Nezelené rostliny, houby, živočichové
- Mixotrofní
- Přechod mezi autotrofií a heterotrofií
- Zelené organismy potřebují některé organické látky, které nemohou vyrobit
- Masožravé rostliny – dusík a fosfor
- Typy heterotrofních organismů:
- Saprofyté = rozkladači
- Vyživují se z odumřelých zbytků rostlin a živočichů
- Pouze bakterie a houby
- Někdy se pro bakterie užívá název dekompozitoři
- Parazité = cizopasníci
- Získávají organické látky z živých těl (hostitelů)
- Jedná se o některé houby, bakterie, rostliny a živočichy
- Dělí se na:
- Hemiparazité – poloparazité – rostliny schopné fotosyntézy, jsou zelené, z hostitele získávají vodu a anorganické látky, napojené na dřevní část cévního svazku
- Holoparazité – úplní parazité – rostliny neschopné fotosyntézy, nejsou zelené, z hostitele získávají vodu a organické látky, napojené na lýkovou část cévního svazku
- Symbióza (soužití)
- Soužití 2 organismů, ze kterého mají oba užitek
- Speciální případy:
- Lišejníky – řasa + houba/sinice
- Mykorhiza – houba + vyšší rostlina
- Hlízkovité bakterie + kořeny vyšších rostlin
- Saprofyté = rozkladači
- Autotrofní
Pohyby rostlin
- Fyzikální
- Pasivní pohyby
- Nejsou vázány na celistvý organismus
- Probíhají i u mrtvých organismů a u oddělených částí
- Hygroskopické pohyby
- Bobtnavé pohyby
- Bobtnáním polymerů se zvětšuje objem (při větším množství vody)
- Probíhají vlivem změny obsahu vody
- Př. otvírání a uzavírání šišek, otvírání lusků a tobolek
- Kohezní pohyby
- Odpařování vody a vtažení zbytku vody vlivem kohezních sil
- Př. otevírání výtrusnic
- Explozní pohyby
- Změna turgoru (vnitřního napětí) buněk
- Nejsou řízeny vnějšími faktory (ty ovlivňují jen dobu, nikoliv vnitřní mechanismus)
- Př. semena tobolky netýkavky, výtrusy z vřecek vřeckovýtrusných hub
- Vitální pohyby
- Lokomoční
- Taxe
- Volný pohyb z místa na místo
- Pohyb bakterií, bičíkovců, sinic, řas, hlenek, rejdivých výtrusů, spermatozoidů
- Fototaxe – pohyb za světlem – fotosynteticky aktivní organismy
- Chemotaxe – přitahování chemicky atraktivními látkami – bakterie, spermatozoidy, výtrusy
- Pohyb v buňkách
- Proudění cytoplazmy – mechanika spojovaná s funkcí proteinů, fyziologie proudění neobjasněná, rychlost proudění 0.2 – 0.6 mm/min
- Pohyby buněčného jádra a chloroplastů – jako součást cytoplazmy a také samovolný pohyb (dělení jádra, fotosyntéza)
- Indukované
- Tropismy
- Orientované ohybové pohyby realizované nerovnoměrným růstem
- Pozitivní (ve směru podnětu)
- Negativní (proti směru podnětu)
- Geotropismus – vliv tíhové síly
- Chemotropismus – v a proti směru chemického gradientu
- Hydrotropismus – může překonat i geotropismus
- Nastie
- Indukované pohyby rostlin
- Růstové nastie
- Termonastie – otevírání a zavírání květů vlivem změny teploty (rozdíl teplot uvnitř – vně), tulipán, sněženka
- Fotonastie – otevírání a zavírání květů vlivem množství záření, leknín
- Tigmonastie – vyvolaná dotykem hmyzího těla, př. rosnatka
- Variační nastie
- Nastávají změnou napětí
- Nyktinastie – spánkové pohyby, jetel, šalvěj, akát
- Seismonastie – vyvolány mechanickým otřesem, citlivka
- Tropismy
- Taxe
- Lokomoční