Západní a severní Evropa

Západní Evropa

 

BENELUX

  • Belgie, Nizozemí, Lucembursko
  • od r. 1948 měnová a celní unie, od r. 1950 hospodářská unie
  • tyto státy stály u zrodu EU
  • germánské národy
  • malé rozlohou a počtem obyvatel
  • vysoká urbanizace
  • intenzivní zemědělství
  • Hydrologie – Rýn, Maasa, Šelda
  • Vyšší HDP než ČR
  • Hydrologie – Rýn, Maasa, Šelda

 

Belgie

státní zřízení: federativní konstituční monarchie, král Albert II.

hlavní město: Brusel

státní správa: 3 regiony: Vlámský, Valonský a Bruselský (10 provincií)

měna: euro

rozloha: 30 529 km² (146. na světě)

počet obyvatel: 10, 5 mil.  z toho Vlámové 57 %, Valoni 33 %

národnostní složení: Vlámové (žijící ve Flandrech) 60%, Valoni 40%    

náboženské složení: 75% katolíci

úřední jazyk: nizozemština, francouzština a němčina

  • 85% obyvatel Bruselu se hlásí k francouzské a 15% k vlámské jazykové příslušnosti

přírodní podmínky:

  • Belgie dá rozdělit na 3 oblasti: pobřežní nížiny, rovinu (plató) v centrální části Belgie, a na hornaté Ardeny na jihovýchodě země
  • centrální rovina zabírá většinu Belgie

podnebí: přímořské, spadá do mírného podnebného pásu

ekonomika:

  • průmysl se podílí na tvorbě HDP 17%, zatímco služby tvoří 67% a zemědělství jen 1% HDP
  • mezi nejvýznamnější sektory patří: potravinářský průmysl, textil a odívání, biotechnologie, hutnictví, chemie, stavebnictví
  • v Africe měla Belgii kolonii (Demokratické Kongo)
  • výroba piva, pralinky, čokoláda
  • elektrotechnika
  • jaderné zdroje
  • dobře rozvinutá železniční doprava
  • sídlo EU
  • významná města: Antverpy, Gent, Bruggy, Lutych
  • chov prasat, skotu, drůbeže, ovcí a rybolov
  • pěstuje se zde ječmen, pšenice, brambory, chmel, řepa, jablka

 

Nizozemsko

státní zřízení: konstituční monarchie, královna Beatrix

hlavní město: Amsterdam

státní správa: 12 provincií

  • Nizozemské království tvoří kromě Nizozemska také Aruba a Nizozemské Antily

měna: euro

rozloha: 41 526 km² (131. na světě)

počet obyvatel: 16, 8 mil.

národnostní složení: Nizozemci 80,6%, jiná národnost 19,4%

náboženské složení: ateisti 42%, katolíci 30%, protestanti 20%

úřední jazyk: nizozemština

přírodní podmínky:

  • nížinatá země
  • téměř třetina území Nizozemska leží pod úrovní moře. Nizozemci začali rozšiřovat své území na úkor moře v 15. století, kdy byla vynalezena čerpadla, která přečerpávala vodu do systému odvodňovacích kanálů. Takto získané části vysušeného mořského dna se nazývají poldery
  • pouze 10% lesů
  • výstavba hrází – Delta plán (systém hrází)
  • Isselmerské jezero
  • Hydrologie – Šelda, Máza, Rýn.

 

podnebí: oceánské

ekonomika:

  • elektrotechnický a strojírenský průmysl (Philips)
  • chemický průmysl (Royal Dutch Shell, Unilever)
  • potravinářský a tabákový průmysl
  • konurbace Randstad Holland (konurbace neboli souměstí je několik měst nebo aglomerací srostlých v jednu souvisle zastavěnou plochu. Na rozdíl od aglomerace existují jednotlivá města jako samostatné celky. Spojením několika konurbací vzniká megalopolis)
  • Rotterdam: obratem zboží největší přístav světa
  • Amsterdam: po Izraeli nejvýznamnější centrum zpracovávání diamantů
  • zlatý věk v 17. století, bývalá námořní velmoc
  • větrné elektrárny (2.místo)
  • intenzivní zemědělství, sýry, tulipány
  • vysoké HDP
  • koncern Unilever
  • cestovní ruch, kanály = grachty, legalizace konopí, prostituce
  • rychlobruslení
  • významná města: Haag (sídlo vlády, mezinárodní soudní dvůr), Rotterdam, Utrecht, Harlen (středisko kytek), Aalsneer (burza kytek), Eindhoven (sídlo Philips), Narden (historie, pochován Komenský)

zemědělství je velmi vyspělé (malé rodinné farmy)

  • specializace na živočišnou výrobu a zahradnictví

 

Lucembursko

státní správa: velkovévodství, velkovévoda Henry von Luxemburg

hlavní město: Lucemburk

měna: euro

rozloha: 2 586 km² (166. na světě)

počet obyvatel: 0,5 mil.

náboženství: katolické

administrativní rozdělení: 3 distrikty

úřední jazyk: lucemburština, němčina, francouzština

přírodní podmínky.

  • kopcovitá krajina, v severní části země část Arden

podnebí: mírný pás

ekonomika

  • specializace na služby, zejména finanční
  • vývoz oceli
  • zakládající člen: EU, NATO, OECD
  • nejvyšší nominální HPD na jednoho obyvatele
  • sídlo přes 200 bank

 

Francie („země galského kohouta“)

státní zřízení: republika, prezident Nicolas Sarkozy

hlavní město: Paříž

státní správa: 26 regionů – 96 departementů + 4 zámořské departementy

  • zámořské: Martinique, Guadeloupe, Réunion a Francouzská Guayana
  • kromě toho má Francie zámořská území Mayotte, Wallis a Futuna, St. Pierre a Miquelon, Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie

měna: euro

rozloha: 547 030 km² (47. na světě)

počet obyvatel: 62, 8 mil.

národnostní složení: Francouzi, 5 milionů přistěhovalců, 12 milionů lidí, jejichž rodiče byli přistěhovalci

náboženství: 51% katolíci, 31% ateisti, 4% muslimové

úřední jazyk: francouzština

podnebí: dva podnebné pásy – subtropický a mírný

přírodní podmínky:

  • na severu a západě je krajina rovinatá, na zbytku území převážně pahorkatá a hornatá
  • ve francouzských Alpách se nachází nejvyšší bod západní Evropy Mont Blanc 4 810 m. n. m.
  • další hornaté kraje země zahrnují Pyreneje, Centrální masív, Jura, Vosges, Armorský masív, Ardeny, Savojské Alpy

ekonomika:

 

  • zakládající člen EU, člen G8

 

zemědělství:

  • 4% ekonomicky aktivních obyvatel
  • ½ půdy je orné
  • velký vliv vědy, rodinné farmy, důraz na kvalitu
  • pšenice, kukuřice, víno, rýže, tabák, ovoce a zelenina

průmysl:

 

  • 5. největší exportér výrobků na světě a 6. největší dovozce výrobků

 

  • problém se surovinami, ropu dováží, nedostatek rud
  • uran, bauxit, soli, plyn
  • v 70. letech prošla Francie restrukturalizací a konverzí
  • 2. místo ve výrobě energie z jádra (Limoges)
  • telekomunikace (Alcatel, Sagem)
  • textilní průmysl (Lacoste)
  • cestovní ruch (Francouzská riviéra)
  • obchodní řetězec (Carefour)
  • vysokorychlostní tratě a vlaky TGV
  • letecký průmysl (Airbus)
  • elektronika (Moulinex)
  • optika
  • sportovní potřeby (Rossignol)
  • strojírenství: automobily (Renault, Citroën, Peugeot)
  • petrochemický průmysl (Le Havre, Rouen – přístavy)
  • chemický průmysl (Michelin, Christian Dior)
  • hutnictví: Lotrinsko
  • Marseille: přístav
  • Paříž: centrum módy
  • sever: Paříž (Sorbona, UNESCO, Eifellovka), Le Havre, Calais, Lille, Remeš (katedrála), Štrasburg (evropský parlament)
  • jihovýchod: Lyon, Chamonix – Grenoble – Albertville (zimní turistika), Nice – St. Tropez – Marseille (pobřeží), Avignon, Monako
  • západ: Bordeaux (víno, ovoce), Nantes, Cognac, Limoges

 

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

státní zřízení: konstituční monarchie, královna Alžběta II., premiér David Cameron

hlavní město: Londýn

státní správa: 4 země: Anglie, Skotsko, Wales, Severní Irsko – mají značnou autonomii, vlastní parlamenty + 14 zámořských teritorií + suverenita nad tzv. korunními dependencemi, jakými jsou Ostrov ManJersey a Guernsey, dále se dělí na hrabství

  • královna je i vrchní velitelkou ozbrojených sil (reprezentativní funkce)
  • 3 základní politické strany: konzervativní (pravice), labouristická (levice) a demokratičtí liberálové

měna: libra

rozloha: 243 610 km² (77. na světě)

počet obyvatel: 62 mil.

náboženství: 71,6% anglikáni, muslimové 2,7%

národnostní složení: Angličané 83,8%, Skotové 8,4%, Velšané 4,9%, Irové 2,9%, přistěhovalci 2%

  • mezi největší etnické skupiny přistěhovalců patří Indové, Pákistánci, Bangladéšané, Číňané, Poláci

přírodní podmínky:

  • Britské ostrovy jsou z geologického hlediska součástí evropské pevniny, od které je odděluje plytké šelfové moře, hluboké 50 až 100m
  • nejvyšší hora – Ben Nevis (1343 m)
  • reliéf krajiny je výsledkem působení ledovců
  • nejhornatější oblastí je Skotsko
  • severozápadně od Grampian je údolí utvořené zlomem, v něm se nachází jezero Loch Ness
  • jižní část Anglie je nížinatá
  • s kontinentální Evropou je spojena Eurotunelem (Calais – Folkenstone)

podnebí: mírné, oceánské   

ekonomika:

  • člen G8, NATO, EU, Commowealth
  • HDP: 5. místo na světě
  • původně byly centry ekonomických oblastí Black Country, Birmingham, Manchester, Liverpool, Scheffield. Zde se zrodila průmyslová revoluce = zásoby černého uhlí.
  • v 50. – 60. letech se ložiska vyčerpala, továrny byly zavírány a nastaly sociální problémy. Také životní prostředí bylo zdevastováno.
  • v Severním moři myla objevena ložiska ropy a zemního plynu, hospodářská aktivita se přesouvá na pobřeží (rafinerie, petrochemie)
  • Velká Británie a Norsko jsou nezávislé na dovozu ropy
  • 78% ekonomicky aktivních obyvatel pracuje ve službách
  • 20% v průmyslu
  • 2% v zemědělství
  • regionální rozdíly (střed Anglie)
  • banky, finance, cestovní ruch
  • sport (fotbal, rugby, kriket, tenis – Wimbledon, veslování)
  • univerzity: Oxford, Cambridge)
  • přístav v Bristolu, Portsmouthu, Plymouthu
  • Leeds, Manchester – textilní průmysl
  • Liverpool – loděnice, dostihy, Beatles
  • Glasgow – hutní, dopravní strojírenství
  • Edinburg – správní město Skotska, kulturní centrum, korunovační klenoty
  • Cardiff – středisko Walesu, lodní průmysl
  • Belfast – středisko Severního Irska
  • významná města: Newcastle, York, Stratford nad Avonem, Aberdeen, Ivernes
  • Ulster – území v Irsku, o kterém se vedou spory
  • černá taxi, jízda vlevo, červené autobusy, anglická snídaně aj.
  • Bristol
    •        3. největší město, přístav, 700 tis. obyvatel, průmyslová podkova.
  •   Birmingham
    •        2. největší město, asi 1 mil. obyvatel, průmyslová podkova.
  • Leeds, Manchester – textilní, průmyslová podkova.
  • Shefield – hutnictví, průmyslová podkova.

průmysl:

  • strojírenství (zbraně, letecký průmysl, vojenská letecká technika)
  • výroba dopravních prostředků (automobily Jaguar, Rolls- Royce, lodě, lokomotivy, vagóny)
  • chemický průmysl (British Petroleum, Royal Dutch Shell)
  • hi-tech technologie, biotechnologie, farmacie. nejmodernější elektronika
  • kreativní průmysl: Londýn (nejlepší architekti, designeři, hudební průmysl)

zemědělství:

  • špatné přírodní podmínky, největší dovozce zemědělských plodin

Londýn:

    • 11 milionů obyvatel
    • globální metropole (sídlí zde největší banky a firmy)
    • památky – Big Ben, Trafalgar square, Tower bridge, London Eye, Buckingham palace aj.)

historie:

      • od 13. století je moc panovníka omezována, rodí se parlamentní způsob vlády, který se stává vzorem pro ostatní státy
      • od 15. století je Anglie nejvyspělejší a nejprogresivnější zemí světa
      • od 16. století je dovoleno šlechtě podnikat
      • od 17. století začíná Anglie kolonizovat svět
      • na konci 18. století propuká průmyslová revoluce, vynálezy, růst, dílna světa = obchodní velmoc
      • na přelomu 19. a 20. století je Anglie koloniální velmoc (Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Afrika, Pákistán, Indie, Bangladéš atd.), kontroluje 20% povrchu země, každý 4. obyvatel na světě je poddaný královny
      • po 2. světové válce začíná Anglie své kolonie vracet
      • Britského společenství národů (Commonwealth): 51 zemí světa

 

Irsko

státní zřízení: republika, prezidentka Mary McAleese

hlavní město: Dublin

státní správa: provincie

měna: euro

rozloha: 70 273 km² (117. na světě)

počet obyvatel: 4,2 mil.

náboženství: katolíci 92%, protestanti 3%

úřední jazyk: angličtina a irština; angličtina dominuje

národnostní složení

    • Irové irsky mluvící 2,3%
    • anglicky mluvící s různým stupněm znalosti irštiny 30,2%
    • anglicky mluvící bez znalosti irštiny 67,5%

 

  • za hranicemi země žije více obyvatel než v zemi samotné

 

přírodní podmínky

  • nížinatá země

podnebí: oceánské

ekonomika:

  • silně dotovaný člen EU
  • strojírenská a elektrotechnická výroba (lékařské přístroje, optika)
  • farmacie
  • whisky, pivo Guiness
  • atraktivita pro investory – příznivé daně, nižší platy, anglicky mluvící obyvatelé
  • 13% zahraničních výrobních kapacit – pobočky různých firem
  • informační boom
  • turistický ruch – irské tance

zemědělství: pastevectví, rybolov

historie:

  • 1846 – hladomor, nepokoje, náboženské konflikty, základ IRA
  • 1870 – hnutí za nezávislost
  • 1914 – autonomie
  • 1919 – VB souhlasila o rozdělení
  • od poloviny 17. století 1. kolonií Velké Británie
  • v r. 1921 statut dominia
  • v r. 1937 nezávislé Irsko (hlavní příčina rozdělení ostrova bylo náboženství a rozdílná životní úroveň)
  • 1949 – vystupuje z Commonwealthu (bída, nezaměstnanost, emigrace)
  • 1973 – vstupuje do EU (růst ekonomiky, dotace, stavba domů, snížení nezaměstnanosti)
  • do 90. let 20. století zaostalá země, zvrat po vstupu do evropské integrace (tzv.“keltský tygr“)

 

Severní Evropa

  • Velá rozloha, nízká hustota zalidnění.
  • Všechny mají do 10 mil. obyvatel, pouze 4 % Evropy.
  • Ostrovy + poloostrovy.
  • Vysoká urbanizace
  • Vysoká životní úroveň.
  • Výborné demografické ukazatele – vysoká střední délka života (nejdelší), vysoký přirozený přírustek.
  • Germáni, Vikingové, Laponci.
  • Význam moře – rybolov, kabotáž, tonáž, přístavy.
  • Drsné podnebí za polárním kruhem = vliv Golfského proudu.
  • Fjordy, ledovce.
  • Velký význam vodní energie – řeky alpského typu, vodnaté, dravé řeky, vysoký hydroenergetický potenciál, kulminujou v létě, stálý průtok).
  • Velké přírodní bohatství – ropa, plyn, rudy, kovy, dřevo – jsou si soběstačné (kromě Dánska).
  • Malý podíl orné půdy – 10 %.
  • Monarchie.
  • Prohibice – zákaz prodeje alkoholu.
  • Důraz na životní prostředí.
  • Kolébka zimních sportů.
  • Cestovní ruch.

 

Švédsko

státní zřízení: konstituční monarchie, v čele král Karel XVI. Gustav

hlavní město: Stockholm

státní správa: 21 krajů

měna: švédská koruna

rozloha: 449 964 km² (54. na světě)

počet obyvatel: 9,5 mil.

náboženské složení: luteráni 80%, katolíci 4%, muslimové 7%

úřední jazyk: švédština (severogermánský jazyk)

národnostní složení: 90% Švédové, 10% přistěhovalci

  • přirozený přírůstek 2,1 dítěte na 1 matku (60% z toho jsou děti přistěhovalců)
  • příznivá a vstřícná politika pro přistěhovalce
  • vysoká střední délka života, gramotnost i platy = vysoká životní úroveň

přírodní poměry:

  • v západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří
  • asi 15 % území Švédska leží za Severním polárním kruhem
  • jižní část země je převážně zemědělská, směrem na sever se zvyšuje podíl lesů (severské jehličnaté lesy 50% země)
  • největšími ostrovy jsou Gotland a Öland, největší jezera Vänern a Vättern

podnebí:

  • na jihu mírné, směrem k severu přechází v podnebí chladné s kontinentálními vlivy, ve Skandinávském pohoří je horské klima a na severu je subpolární podnebí

ekonomika:

  • patří mezi dvacítku ekonomicky nejvyspělejších zemí
  • těžba: kvalitní železná ruda (Kiruna, Gällivare), železná ruda se přesouvá po moderní železnici do nezamrzajícího přístavu Narvik v Norsku
  • na těžbu navazuje vyspělé strojírenství: automobily: Volvo, Saab, Scania, zbraně, letadla, lodě, telekomunikační technika: Ericsson, Husqvarna, Elektrolux
  • těžba dřeva: nábytkářství: IKEA, stavebnictví: SKANSKA
  • členská země EU (1995), není členem NATO
  • lesy pokrývají 56% území
  • vodní zdroje
  • kvalitní ocel
  • papírenský průmysl
  • kosmetika: Oriflame, textilní průmysl: H&M
  • turistika – lyžování, hokej
  • přístavy: Malmö, Götteborg
  • univerzita: Uppsala
  • významná města: Lingköping, Helsingborg, Husquarna, Norkäping

 

Norsko

státní zřízení: konstituční monarchie, král Harald V.

hlavní město: Oslo

státní správa: 19 krajů, každý král má včele guvernéra

měna: norská koruna

rozloha: 385 199 km² z toho pevnina 323 802 km² (59. na světě)

počet obyvatel: 5 mil.

národnostní složení: 95% Norů

náboženské složení: luteráni

úřední jazyk: norština

přírodní poměry:

  • nejčlenitější pobřeží ze všech států Evropy
  • velké množství ostrovů a souostroví (Lofoty, Vestråly, Jan Mayen, Špicberky, Medvědí ostrov, Bouvetův ostrov)
  • pobřeží rozčleněno fjordy: úzké, hluboké zálivy ledovcového původu (nejdelší – Sognefjord, který je dlouhý 187 km)
  • nejvyšší hora – Galdhøpiggen (2 469 m n. m.)
  • celou zemí prostupuje Skandinávské pohoří
  • největší evropský ledovec Jostedalsbre
  • řeky jsou energeticky bohaté, s velkým spádem, peřejemi a vodopády
  • četná jezera ledovcového původu

podnebí:

  • na většině území mírné, na severu je podnebí subarktické a na Špicberkách arktické

ekonomika:

  • vyspělý průmyslový stát s velkým přírodním bohatstvím, členská země Evropského sdružení volného obchodu
  • těžba: ropa, zemní plyn, elektrárenství – 99,9 % hydroelektrárny, strojírenství, loďařství, petrochemie, dřevozpracující průmysl
  • přední producent ryb
  • dřevařský průmysl, lodní průmysl
  • není členem EU, člen NATO
  • v Oslu se předávají Nobelovy ceny za mír
  • Bergen (nejčistší, UNESCO, rybí trhy, mořské akvárium)
  • přístavy: Bergen, Stavanger, Trondheim, Narvik, Hammerfest
  • Lillehamer (ZOH v roce 1995)

 

Finsko

státní zřízení: republika, prezidentka Tarja Halonen

hlavní město: Helsinki

státní správa: 6 krajů (Alandy mají rozsáhlou autonomii)

měna: euro

rozloha: 338 145 km² (63. na světě)

počet obyvatel: 5,3 mil.

národnostní složení: 91,3% Finové, 0,03% laponská menšina (cca 6500 lidí)

náboženské složení: luteráni 84,2%, pravoslavní 1,1%

úřední jazyk: finština

přírodní poměry:

  • převážně nížinný povrch modelovaný severským pevninským ledovcem
  • jižní část země zaujímá Finská jezerní plošina s 35 000 jezery (Saimaa – 4. největší v Evropě), hustá říční síť
  • celkem přes 180 000 jezer větších něž 500 m2
  • 1/3 území za polárním kruhem, 70% území pokrývají lesy

podnebí: mírné, sever subpolární klima (země 3 zim – podzimní, skutečná, jarní)

ekonomika:

  • Helsinky, Tampere, Turku: centra průmyslu
  • strojírenství (stavba lodí, výroba zařízení pro těžbu a zpracování dřeva)
  • dřevozpracující (papír, celulóza)
  • elektrotechnika: Nokia
  • chrom, nikl (Keni), uran
  • chemický, potravinářský průmysl
  • rybolov
  • alkohol: vodka Finlandia
  • obchod s Pobaltím
  • cestovní ruch (finská sauna)
  • velká spotřeba kávy (10kg/os.)
  • člen EU (1995), není členem NATO
  • významná města: Tampere, Turku, Oulu, Lahti, Keni

historie

    • od středověku do 19. století součást Švédska
    • od r. 1809 autonomní velkovévodství Ruského carství
    • r. 1917 nezávislost
    • v r. 1939 vypukla Zimní válka, kterou po 100 dnech vyhrála mnohonásobná ruská přesila a Finsko bylo nuceno postoupit Rusku požadovaná území (Karélii)
    • v r. 1941 za pomocí Německa Karélii získalo zpět

 

Dánsko

státní zřízení: konstituční monarchie, královna Margrethe II.

hlavní město: Kodaň

státní správa: 5 regionů, které se dále dělí na 13 krajů

měna: dánská koruna

rozloha: 43 094 km² (130. na světě)

počet obyvatel: 5,5 mil.

náboženství: 84% luteráni

úřední jazyk: dánština

národnostní složení:

  • 92% Dánové
  • na jihu Jutského poloostrova německá menšina (asi 20 tis. osob)
  • další 8,6% tvoří imigranti a jejich potomci

přírodní podmínky:

  • Dánsko leží na Jutském poloostrově + na dalších 400 ostrovech (největší jsou Fyn, Bornholm, Sjælland aj.
  • povrch je tvořen jen rovinami a nížinami
  • na západě vřesoviště a rašeliniště, lesy 11% země
  • pevninská hranice pouze 67 km
  • hornatý a maritimní stát

podnebí:

  • oceánské, přímořské klima

ekonomika:

  • výroba lodních motorů
  • potravinářský průmysl (export mléčných výrobků)
  • intenzivní a vysoce produktivní zemědělství
  • člen EU (1973) a NATO
  • Dánsku patří Grónsko a Faerské ostrovy
  • využití alternativních zdrojů energie
  • intenzivní zemědělství – vejce, maso, slanina, mléko, drůbež
  • pivo Carlsberg
  • export inzulínu
  • významná města: Odense, Alborg, Arhus
  • z Dánska pochází stavebnice Lego
  • Kodaň
    • H.CH. Andersen – malá mořská víla.
    • Tivolli – zábavní park.
    • Christianie – domov hnutí hippies, prodej hašiše + marihuany.
  • Vejle – legoland.
  • Odense – přístav.
  • Aarhus – 2. největší město v Dánsku.

 

Gronsko

  •                     Počet obyvatel – 56 tis. obyvatel.
  •                     Hlavní město – Nuuk.
  •                     Jazyk – gronština.
  •                     Patří Dánsku.
  •                     Není v EU.
  •                     Má samostatnou samosprávu.
  •                     Od r. 2009 má větší samostatnost.
  •                     „Zelená země“.
  •                    Přírodní podmínky

       Je to ostrov.

       9/10 území pokrývá ledovec.

       Většina území za polárním kruhem.

  •                  Ekonomika

       Zpracování ryb.

       Pouze chov ovcí.

       Profit z americké vojenské základny.

       Sociální krize – sebevraždy, alkoholismus.

 

Island

státní zřízení: republika, prezident Ólafur Ragnar Grímsson

hlavní město: Reykjavík

státní správa: 6 krajů – 8 okresů – 23 hrabství – 79 obcí

měna: islandská koruna

rozloha: 103 125 km² (107. na světě)

počet obyvatel: 300 000

národnostní složení: 94% Islanďané

náboženské složení: 82,1% luteráni, 2,4% katolíci

úřední jazyk: islandština

přírodní poměry:

  • ostrov sopečného původu: leží na středooceánském hřbetu (probíhá přes pevninu a vytváří mladou tektonickou zónu)
  • pobřeží rozčleněno mnoha zálivy fjordového typu, sopečný povrch s náhorními plošinami a sopečnými kužely, aktivní seizmická činnost, mnoho činných sopek (30), nejvyšší činná sopka Hekla 1491 m, termální prameny, gejzíry
  • řeky s peřejemi a vodopády
  • od Evropy vzdálen 1000 km

podnebí: oceánské (Golfský proud)

ekonomika:

  • vyspělý stát, základem ekonomiky je lov ryb a jejich zpracování
  • průmysl rybný a konzervárenství, elektrárenství (vodní a geotermální zdroje), hutnictví hliníku, textilní průmysl, turistika
  • k vytápění obydlí se využívá voda z termálních pramenů
  • členská země Evropského sdružení volného obchodu
  • kandidátská země do EU
  • malá hustota obyvatel
  • nejstarší parlament
  • cestovní ruch (páry, gejzíry, lázně)
  • národní parky
  • finanční krize v roce 2008
  • bez železniční sítě

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *