Občanské právo

OBČANSKÉ PRÁVO

  • řeší osobní a majetkové vztahy
  • založeno na rovném postavení subjektů
  • řeší vznik, zánik, změny a zajištění práv a povinností z těch vztahů a sankce při porušení těchto vztahů
  • odvětví soukromého práva
  • základy položeny už v antice
  • hlavním pramenem občanský zákoník
  • subjekty – fyzické osoby, právnické osoby, stát
  • předmětem jsou práva majetková, práva na ochranu osobnosti (života, cti, důstojnosti), práva na ochranu projevů lidské osobnosti (písemnosti, zobrazení), vztahy – např. autorská práva, vynálezy, patenty
  • zásady
    • „co není zakázáno, je dovoleno“
    • každý má právo na ochranu svého života a zdraví, svobody, cti, důstojnosti a soukromí
    • zásada smluvní svobody
    • zásada zneužití práv (nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých)

 

    • zásada souladu s dobrými mravy (daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny)
    • zásada právní jistoty (nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží)
    • zásada prevence

 

  1. hmotné
    • upravují osobní a majetkové poměry subjektů na principu vzájemně rovného postavení
    • dědění, kupní smlouva
  2. procesní
    • řeší to, jak mají postupovat účastníci občansko-právních sporů u soudu
    • v případě ohrožení či potlačení práv

 

Občanskoprávní skutečnosti

  • skutečnosti, s nimiž občanské právo spojuje vznik, změnu nebo zánik občanskoprávních vztahů

 

  1. subjektivní právní skutečnosti
    • závislé na lidské vůli a chování
    • právní úkony – jednostranné (výpověď), dvoustranné (smlouva)
    • protiprávní úkony – v rozporu s objektivním právem
  2. objektivní právní skutečnosti
    • různé neosobní, přírodní, společenské jevy
    • události – nezávislé na lidské vůli, živelné katastrofy, narození či smrt
    • stavy – dlouhodobé právní události, uzavření manželství

 

Občanskoprávní vztahy

  • specifické právní vztahy upravené občanským právem, které vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností
  1. věcné (absolutní)
    • Absolutní právní vztah je takový, v němž právu jedné konkrétní osoby odpovídá povinnost všech ostatních do tohoto práva  nezasahovat
    • vlastnické právo – zajišťuje moc osoby nad věcí, může s věcí manipulovat v mezích zákona
  2. závazkové (relativní)
    • práva a povinnosti osob jsou vyvážené – přičemž právo jedné konkrétní osoby vždy odpovídá povinnosti jiné konkrétní osoby – práva a povinnosti jsou tedy vzájemné (relativní).
    • kupní smlouva

 

Ochrana osobnosti:

    • ochrana osobnosti – fyzická osoba má právo na ochranu života, zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jména, projevů osobní povahy (fotografie, písemnosti …), zásah možná jen se svolením dotčené osoby
    • omezení
      1. na základě svolení dotčené osoby
      2. tzv. licence – není potřeba souhlasu
        1. zákonná licence – k použití k úředním účelům na základě zákona
        2. vědecká a umělecká – pro vědecké a umělecké účely
        3. zpravodajská – pouze pro účely zpravodajství

 

Věci

  1. hmotné – např. peníze, dům, auto
  2. nehmotné – produkty myšlení

 

  • právní pojetí – jsou to ohraničení samostatné předměty, které mají majetkovou hodnotu (tzn. cenu)
  • mezi věci nespadají
    • předměty jako celek nevymezené a neovladatelné (voda v řece, vzduch)
    • předměty nesamostatné, které se spojením s jinou věcí staly předmětem hlavním (např. stavební materiál zabudovaný do stavby)

 

Hmotné věci

  • prostorově vymezené, obklopují nás

 

  1. věci movité a nemovité
    • podle toho, jestli je můžeme přemístit nebo nemůžeme
    • movité – přemístitelné, pohyblivé, např. auto, stůl
    • nemovité – nepohyblivé, pozemky a veškeré nemovitosti (tzn. budovy a stavby spojené se zemí pevným základem)
    • nemovitosti v ČR jsou zapisovány do katastru nemovitostí (výměny, evidenční čísla pozemků, údaje o vlastnicích, břemenech aj.)
  2. věci spotřebitelské a opotřebitelné
    • z možnosti užití
    • spotřebitelské – mohou být užity jen jednou, potraviny, palivo
    • opotřebitelné – užitím nezanikají, postupně se opotřebovávají
  3. věci zastupitelné (hromadné) a nezastupitelné (individuálně určené)
    • hromadné – navzájem se zastupují, použitelné většinou jen v určitém množství určeném počtem/mírou, hmotností, kilo mouky
    • majetková práva se proto vztahují také vždy k určitému množství těchto věcí
    • nezastupitelné – určeny jednotlivě, např. dům, varná konvice
  4. věci dělitelné a nedělitelné
    • dělitelné – lze reálně rozdělit, aniž by došlo k jejich znehodnocení, pozemky, hromadné věci (4kg mouky)
    • nedělitelné – reálně nedělitelné, pokud je třeba právně rozdělit – tzv. ideální podíly (vyjádřeny zlomkem či procenty z ceny nedělitelné věci), dědění budov atd.
  5. věci hlavní a její součásti nebo příslušenství
    • součást – k hlavní věci náleží tak, že nemůže být oddělena, aniž by se tím hlavní věc znehodnotila, kola či volant auta
    • příslušenství – samostatné věci, které jsou určeny k tomu, aby byly užívány společně s hlavní věcí, hever v autě, lékárnička

 

Nehmotné věci

  • věci, které nemají hmotnou podstatu ani zřetelné prostorové vymezení
  • především produkty myšlení, které prvotně existují jako nápady v hlavě svých tvůrců
  • mají majetkovou povahu

 

Věcná práva

Vlastnické právo

  • nejvýznamnější věcné právo
  • vlastník je oprávněn předmět svého vlastnického práva – držet, užívat, používat jeho plody a užitky, disponovat s ním
  • nabývání vlastnictví
    • původní nabytí – zhotovené věci
    • dědění
    • smlouva
    • rozhodnutí státního orgánu
    • jiná zákonem stanovená skutečnost

 

Dědění

  • dědické právo
    • řeší přechod majetku zemřelé osoby na pozůstalé osoby (dědice)
  • zůstavitel – osoba, která zemřela
  • dědic – fyzická osoba, právnická osoba, stát (odúmrť)
  • pozůstalost – dluhy ve stejné hodnotě jako majetek
  • nasciturus – nenarozené dítě může dědit
  • dědictví můžeme odmítnout
  • děti – neopomenutelné dědicové; můžeme je vydědit pouze ze závažných důvodů uvedených v občanském zákoníku
  • dědic musí mít dědickou způsobilost – chování k zůstaviteli je dobré, žádná trestná činnost vůči němu

 

  1. Dědická smlouva
    • dvoustranné (nebo vícestranné) právní jednání, které bez souhlasu druhé strany nemůže být změněno ani zrušeno
    • Pořizuje se formou veřejné listiny
    • Dědickou smlouvu lze pořídit o maximálně třech čtvrtinách pozůstalosti – čtvrtina pozůstalosti mustí zůstat volná
    • Dědická smlouva má přednost před závětí i zákonem
  2. Dědění ze závěti
    • narozdíl od smlouvy se jedná o jednostranné právní jednání
    • ustanoven dědic nebo podíly
    • buď vlastní rukou, na PC, formou notářského zápisu
    • musí obsahovat datum a podpis (jinak neplatná)
    • formou notářského zápisu ji může učinit i osoba mladší 15 let, 2 svědci
  3. Dědění ze zákona
    • pokud není závěť, dědění podle dědických skupin určených zákonem
      1. Děti + Partnerka -> stejným dílem
      2. Partnerka (polovina) + rodiče zemřelého a ti, kteří s ním žili aspoň rok před smrtí ve společné domácnosti
      3. Sourozenci + Ti kteří s ním žili ve společné domácnosti
      4. Prarodiče zůstavitele
      5. Děti dětí sourozenců zůstavitele + Děti prarodičů zůstavitele
      6. Stát (odúmrť)

 

Smlouvy

  • hlavní zásady – smluvní převod vlastnického práva k věci nemusí mít písemnou podobu, vlastnictví přechází předním věci
  • smluvní převod nemovité věci musí být písemným, vlastnictví přechází vkladem do katastru

 

Kupní smlouva

  • prostřednictvím kupní smlouvy převádí prodávající za úplatu vlastnictví věci na kupujícího
  • u movitých věcí může být smlouva ústní
  • u nemovitých jen písemná
  • záruky
    • prodávající ručí za kvalitu věcí, je povinen upozornit kupujícího na vady věci, o kterých ví
    • záruční doba 24 měsíců
    • u potravin minimální trvanlivost či datum použitelnosti (potraviny podléhají rychlé zkáze)
    • záruční doba se nevztahuje na běžné opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním
    • reklamace – uplatnění nároku odpovědnosti za vady

 

Darovací smlouva

  • prostřednictvím darovací smlouvy dárce bezplatně přenechává nebo slibuje věc obdarovanému
  • u nemovitých věcí – písemná (vlastnické právo přechází vkladem do katastru nemovitostí)
  • u movitých věcí ústní nebo písemná
  • vracení daru

 

Smlouva o díle

  • smlouvou o díle se zhotovitel zavazuje objednateli, že mu provede objednané dílo za dohodnutou cenu (např. oprava auta, zhotovení projektu)
  • obvykle dílo hmotné podstaty
  • ale i závazek povahy nehmotné
  • uzavřena ústně nebo písemně
  • cena se platí po zhotovení díla, zhotovitel má ale právo požádat přiměřenou zálohu

 

 

Smlouva o zápůjčce

  • zápujčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc  (např. peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu

Smlouva o výpujčce

  • půjčitel přenechává výpujčiteli nezuživatelnou věc (např. knihu) a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání

 

nájemní smlouva, pachtovní smlouva, smlouva o úschově, ubytování, účtu atd.

 

Spoluvlastnictví

  • situace, kdy jednu věc vlastní více vlastníků (tj. 2 a více osob)
  • nejčastěji vzniká při dědění

 

  1. podílové spoluvlastnictví
    • jsou stanoveny vlastnické podíly z dané věci
    • nerozhoduje se o ní na základě principu většiny, která je určována velikostí podílů
    • o hospodaření s věcí musí rozhodovat všichni společně (náklady i výnosy)
    • předkupní právo – první nárok na koupi ideální části (3 vlastníci domu – 1 chce prodat svou část)
  2. bezpodílové spoluvlastnictví
    • společné jmění manželů
    • majetek získaný na trvání manželství
    • výjimku tvoří
      • věci, které některý z manželů dostal darem
      • zdědil
      • slouží k jeho osobní potřebě (oblečení, dopisy)
      • slouží k výkonu jeho povolání
      • získal v restituci
    • zánik – při zániku manželství, odsouzení jednoho z manželů k propadnutí majetku
    • správa majetku

 

Držba

  • faktické ovládání věci
  • oprávněná nebo neoprávněná
  • neoprávněný držitel – osoba, která se zřetelem ke všem okolnostem nemůže předpokládat, že má l věci vlastnické právo, nálezce
  • oprávněný držitel – žije v dobré víře, že mu věc po právu patří, koupě, nepravý dědic
    • může si ponechat plody a užitky z věci za dobu oprávnění držby
    • při vydání věci vlastníkovi má nárok na náhradu nákladů, které na věc účelně vynaložil
    • vydržení (movité věci – 3 roky, nemovité – 10 let) – po určité době vlastnické právo vzniká

 

Věcná práva k věcem cizím

  • věcná břemena
    • omezují vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného tak, že vlastník je povinen
      • něco trpět – např. cesta
      • něčeho se zdržet – např. byt (nesmíme s ním manipulovat)
      • něco konat
    • vznikají písemnými smlouvami nebo dědickým řízením (nutný vklad do katastru nemovitostí)
    • zanikají písemnými smlouvami, rozhodnutím příslušných orgánů, ze zákona nebo smrtí osoby, které se věcné břemeno týká
  • zástavní právo
    • zástava – věc určená k zajištění určité pohledávky
    • umožňuje věřiteli domáhat se uspokojení své pohledávky ze zástavy, jestliže dlužník nesplnil včas svůj dluh
    • hypotéka
  • zadržovací právo
    • uplatnění zadržovacího práva je jednostranný právní akt
    • předmětem – jen movitá věc, kterou má věřitel u sebe

 

Závazkové právo

  • souhrn právních norem o závazkových vztazích
  • upravuje vztahy, v nichž určitá osoba je oprávněna žádat splnění nějaké povinnosti od jiné osoby, která má tuto povinnost splnit a již v případě nesplnění hrozí právní následky
  • prvky závazků
    • subjekty – věřitel, dlužník
    • obsah – oprávnění věřitele a jim odpovídajícím povinnostem dlužníka
    • předmět – plnění, tj. určité chování dlužníka, kterého je věřitel oprávněn se domáhat
  • pojmy
    • oprávnění – pohledávka
    • oprávněná osoba – věřitel
    • povinnost – dluh, závazek (např. vykonat práci …), nejčastěji vyplývají ze smluv (kupní, nájemní, pojistná)
  • vznik závazků – ze smluv či jiných právních úkonů
  • zánik závazků – splněním, výslovným zrušením – dohodou, prominutím – písemně, nemožnost plnění, uplynutí stanoven doby, smrtí dlužníka nebo věřitele
  • změny závazků – podstoupení pohledávky jinému věřiteli, změna v osobě dlužníka, změna v obsahu závazku (po dohodě obou účastníků)
  • zajištění závazku – obecně stát – zákony, mocenské orgány, slouží k větší jistotě věřitele, ručitel, zástavní právo, zadržovací právo, smluvní pokuty

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://okayfiles.com/file/A6h8776

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *