Protisté podobní houbám – charakteristika, rozšíření, rozmnožování, význam

Protisté podobní rostlinám – charakteristika, rozšíření, rozmnožování, význam

Protisté podobní živočichům – charakteristika, rozšíření, rozmnožování, význam

 

Protisté – charakteristika

  • Heterogenní skupina živých organismů zahrnující všechny eukaryotní organismy, které nejsou klasifikovány jako živočichové, rostliny nebo houby
  • Původně jednobuněčné eukaryotické buňky, jejichž jediným společným znakem je právě jednobuněčnost
  • Parafyletická skupina
  • Parafyletismus – stav skupiny organismů, která zahrnuje společného předka – skupiny, které mají společné předky, ale nezahrnují všechny potomky tohoto předka (protisté podobní houbám, živočichům, rostlinám – jsou jim více podobní než navzájem mezi sebou)
  • V nepříznivých podmínkách tvoří cysty = dormantní forma prvoka, buňka je kryta rezistentním obalem, metabolismus buňky ztlumen téměř na nulu, možnost přežít dlouhé období nepříznivých podmínek
  • Encystace – vznik cyst, dochází k zahuštění cytoplazmy buňky a vyloučení pevných obalů
  • Mnozí jsou koloniální – žijí v koloniích
  • Výskyt: žijí ve slaných a sladkých vodách, v půdě, cizopasí v těle mnohobuněčných organismů

Výživa

  • Mají schopnost přežívat v různých prostředích a získávat živiny jinými způsoby (výživa není společným znakem)
  • Rozmanité způsoby výživy – autotrofní (zdrojem uhlíku jsou anorganické látky) i heterotrofní (zdrojem uhlíku jsou organické látky), mixotrofní (zdrojem anorganické i organické látky, např. krásnoočko), saprotrofní (zdrojem uhlíku jsou odumřelé organismy), fagotrofní
  • Využívají mitochondrie k aerobní respiraci
  • Najdeme konzumenty různých řádů:
    • Řádu – živící se řasami
    • Řádu – draví prvoci
    • Dekompozitoři – živí se odumřelou organickou hmotou
    • Symbiotické organismy
    • Parazitické organismy

Rozmnožování – mitóza

  • Asexuální i sexuální rozmnožování (nebo alespoň výměna genetického materiálu – trepka)
  • U většiny je jediným diploidním stádiem zygota
  • Nepohlavní rozmnožování – běžnější
    • Dělení – podélné (bičíkovci), příčné (nálevníci)
    • Pučení – na mateřském organismu se vytvářejí výrůstky (pupeny), které postupně dorůstají v nového jedince, který se po čase od mateřského organismu oddělí, pučení je časté u přisedle žijících prvoků, např. rournatec
    • Schizogonie – rozdělení mateřské buňky na větší počet buněk dceřiných, např. výtrusovci
  • Pohlavní rozmnožování:
    • Kopulace – dva jedinci představující pohlavní buňky splývají, vzniká zygota, dále se rozmnožují sporogonií (tvoří spory), např. bičíkovci, kořenonožci
    • Konjugace (spájení) – 2 buňky se dočasně spojí a vymění si část hmoty mikronukleů (malého jádra), dále se množí dělením, např. nálevníci

Stavba

  • Eukaryotická buňka se všemi pro ni typickými strukturami
  • Někteří zástupci mají specializované organely:
    • Opora a ochrana těla – pelikula (pevná a pružná blanka na povrchu bičíkovců, nálevníků a výtrusovců), schránky (chitinové nebo vápenaté, např. dírkonožci)
    • Pohyb – bičíky, panožky (kořenonožci), brvy (nálevníci)
    • Trávicí – trávicí vakuola, buněčná ústa, buněčný hltan, buněčná řiť
    • Vylučující a osmoregulační – pulzující vakuola – odstraňuje odpadní látky, přebytečnou vodu, udržuje stálý osmotický tlak
    • Smyslové – stigma (tělísko reagující na světelné podráždění), brvy a bičíky s hmatovou funkcí

Protisté

Podobní rostlinám

  • =jednobuněčné řasy (Algae) = algologie
  • Produkují chloroplasty, probíhá v nich fotosyntéza
  • Někteří protisté se mohou řadit mezi řasy i mezi prvoky, jako například krásnoočko (Euglena)
  • Rozdělení:
    • Červené řasy (Rhodophyta)
    • Krásnoočka (Euglenophyta)
    • Zelené řasy (Chlorophyta)
  • Stélka:
    • Monadoidní stélka (bičíkatá) – jednobuněčná, jednojaderná, obvykle dvoubičíkatá, na povrchu s periplastem či pelikulou (tenká vrstva cytoplazmatické membrány), světločivná skvrna, osmoregulační vakuola (pulsující) u sladkovodních, např. zelenivky, krásnoočka
    • Kokální stélka (buněčná) – jednobuněčná, jednojaderná, nepohyblivá, povrch kryt buněčnou stěnou, např. rozsivky, zelenivka
  • Rozmnožování řas
    • Nepohlavní
      • Vegetativní – dělení jednobuněčných řas, vytváří se kolonie
      • Pomocí výtrusů (spor)
    • Pohlavní – probíhá za zhoršených podmínek (např. vysychání) – 2 buňky – gamety, vznikají z nich gametofyty
      • Izogamie – 2 gamety (izospory) stejné velikostí i vzhledem, obě mají bičíky, z izospor vznikají gametofyty oboupohlavné
      • Anizogamie – 2 gamety různé velikosti, obě mají bičíky, z mikrosporů (menší gameta) vznikají gametofyty samčí, z megasporů (menší gameta) vznikají gametofyty samičí
      • Oogamie (oosféra, spermatozoid) – samičí gamety (oosféra) nepohyblivé, mají hodně zásobních látek, samčí gameta pohyblivá (spermatozoid)
    • Metageneze – střídání gametofytu (1n – pohlavní generace) se sporofytem (2n – nepohlavní generace)
      • Převládá haploidní fáze – mitózou vznikají gamety, splynutím gamet vzniká zygota
      • Diploidní fáze – sporofyt, na sporofytu vyrůstají sporangia (výtrusnice), na nich se vytváří haploidní výtrusy
    • Dělení:
      • Červené řasy (ruduchy = rhodophyta)
        • Patří k nejstarším na zemi, je jich asi 4 tisíce druhů
        • Barviva: chlorofyl a, chlorofyl d, fikobiliny (fykoerytrin, fykocyanin), karotenoidy (betakaroten)
        • Zásobní látky: florideový škrob (tvoří zrnka ukládající se v cytoplazmě), olej
        • Nemají bičíky
        • Rozmnožování:
          • Dělení buněk, rozpadem stélky, pomocí nepohyblivých výtrusů nebo oogamií, dochází k rodozměně
        • Výskyt: slané vody, ve vlhké půdě
        • Význam:
          • Krmivo, hnojivo, potrava
          • Zástupci: mořské ruduchy – rod Porphyra (hoši – nori = potrava)
          • Zdroj agaru, karagenu (mikrobiologie, potravinářství – k zahuštění)
          • U nás – potěrka
        • Hnědé řasy (chromophyta)
          • Barviva: chlorofyl a, chlorofyl c, betakaroten, xantofyly,
          • Zásobní látky: polysacharidy
          • Buňky s 1 nebo 2 bičíky
          • Dělení:
            • Rozsivky
              • Jednobuněčná kokální stélka, žijí jednotlivě nebo v koloniích
              • Stélka kryta dvoudílnými křemičitými schránkami, dno schránky – hypovalva, víko – epivalva
              • Rozmnožování pohlavní i nepohlavní (dělením – mitózou se rozdělí jádro a protoplast, obě skořápky se oddělí a nově vzniklé buňky doplní chybějící misku, dceřinné buňky se zmenšují
              • Žijí ve všech typech vod a půd
              • Využití:
                • Výroba skla, filtrů, izolace – usazováním schránek vzniká křemelina, která se těží
                • Indikátor znečištěných vod, ve sladkých vodách složkou jarního a podzimního planktonu – zápach vody, značná produkce biomasy
              • Zlativky
                • Jednobuněčná monadoidní stélka, pohybují se pomocí panožek
                • Fagocytóza
                • Mohou mít schránku nebo zkřemenělou buněčnou stěnu
                • Výskyt:
                  • Ve sladkých vodách, složka jarního planktonu, při přemnožení žluté zbarvení vody a zápach po rybím tuku
                • Zelené řasy (chlorophyta)
                  • Mořské, sladkovodní a suchozemské
                  • Předchůdci vyšších rostlin
                  • Barviva: chlorofyl a, chlorofyl b, betakaroten, xantofyly
                  • Zásobní látka: škrob
                  • Povrch – celulózní buněčná stěna
                  • Využití:
                    • K výrobě barviv nebo k výživě lidí i zvířat, ozdobné rostliny v akváriích
                  • Zelenivky
                    • Žijí jednotlivě nebo v koloniích obalených slizem nebo v cenóbiích (kolonie tvořené jednou generací
                    • V době nepřízně vytvářejí aktinety – tlustostěnné nepohyblivé spory
                    • Na povrchu periplast nebo pevná buněčná stěna
                    • Rozmnožování:
                      • Dělením buněk, nepohlavně výtrusy, vegetativně fragmentací, pohlavně
                    • Zástupci:
                      • Zelenivka – zelený prášek, kulovitá stélka, vitamin B, C, K, bílkoviny
                      • Váleč (Volvox) – žije v koloniích (cenóbiích)
                      • Zrněnka – v půdě, na kůře strom, zelený prášek, kulovitá stélka
                      • Řetězovka
                    • Krásnoočka (Euglenophyta)
                      • Jednobuněční zelení bičíkovci mikroskopických rozměrů
                      • Monádoidní stélka, 1 nebo 2 bičíky
                      • Barviva: chlorofyl a, chlorofyl b, betakaroten, xantofyly
                      • Zásobní látka: paramylon
                      • Zástupci: krásnoočko zelené (Euglena viridis)
                      • Stigma, pulzující vakuola, periplast (pevný plazmatický obal), bičíky, světločivná skvrna, má-li plastidy – fotosyntetická asimilace
                      • Živí se autotrofně, mixotrofně i heterotrofně
                      • Rozmnožování: podélným dělením
                      • Výskyt: sladké, znečištěné vody, zelené povlaky na dně nebo na hladině – součástí fytoplanktonu
                      • V období nepřízně se obalí slizem, často se ve slizu rozmnožují

Podobní houbám

  • Mezi protista podobné houbám se řadí chytridiomycety, hlenky, řasovky a labyrintovky
  • Rozdělení:
    • Myxomycota – hlenky
      • Jednobuněčné organismy houbového charakteru
      • Střídají haploidní i diploidní fázi
      • Nejprve stádium bičíkatých myxomonád či měňavkovitých myxaméb podobným měňavkám
      • Z nich vzniká splýváním mnohojaderný slizovitý útvar, tzv. plazmodium, za vhodných podmínek vytvoří fruktifikační útvar sporokarp (plodnice)
      • Slizovité, netvoří pravé plodnice
      • Pohyblivé
      • Živí se bakteriemi, prvoky, kvasinkami
      • Výskyt:
        • Na tlejícím dřevě, listí nebo odumřelých lodyhách bylin, vlhká, stinná stanoviště
      • Chytridiomycota
        • Primitivní houby
        • Vodní a půdní
        • Parazitické a saprofytické druhy
        • Parazitují na jiných chytridiomycetách, cévnatých rostlinách nebo na hmyzu
        • Výskyt:
          • Sladkovodní a půdní organismy
        • Zástupci:
          • Rakovinovec bramborový parazitující na bramborách
          • Lahvičkovka – zelí, kapusta, brukev
          • Batrachochytrium dendrobatidis napadající žáby
        • Oomycota – řasovky
          • Vodní a půdní
          • Parazitické a saprofytické druhy především vyšších rostlin
          • Parazitické vytvářejí haustoria pronikající do buněčných stěn hostitele
          • Rozmnožování:
            • Pohlavní = zoospory, nepohlavní = fragmentace stélky
          • Výskyt:
            • Vodní nebo vlhké prostředí
          • Zástupci:
            • Vřetenatka révová (závažný parazit vinné révy), plíseň bramborová – způsobuje choroby lilkovitých rostlin

Podobní živočichům – prvoci (protozoa)

  • Tělo tvořeno pouze jedinou buňkou, která zajišťuje všechny projevy života: pohyb, příjem potravy, metabolismus, vyměšování, rozmnožování, růst, dráždivost
  • Pohybliví – panožky, bičík, brvy
  • Potravu přijímají celým povrchem těla nebo fagocytózou – potravní vakuola, někdy buněčná ústa a buněčná řiť
  • Obvykle mají délku jen 0,01 – 0,5 mm
  • Jsou všudypřítomní ve vodě a v půdě
  • Nepříznivé podmínky přežívají ve formě cyst
  • Základní vlastnosti:
    • Stavba těla
      • Odpovídá živočišné eukaryotické buňce
      • Jádro, jadérko, mitochondrie, endoplazmatické retikulum, golgiho komplex, lysozóm, cytoplazma, cytoplazmatická membrána, ribozómy,…)
      • Smysly – světločivná skvrna (stigma)
    • Příjem potravy
      • Difúze přes cytoplazmatickou membránu
      • Endocytózou která má 2 varianty:
        • Pinocytóza – pohlcování kapiček a drobných částeček
        • Fagocytóza – větší částečky
      • Rozmnožování:
        • Nepohlavní
          • Dělení – buňka se rozdělí na 2 stejné jedince
            • Podélné (trypanozoma)
            • Příčné (trepka)
          • Pučení – kdy se z mateřského jedince oddělují mnohem menší pupeny, které potom dorůstají (Suctoria)
          • Rozpad na více jedinců – schizogonie
          • Sporongie – rozpad spor
        • Pohlavní
          • Méně obvyklé
          • Splývají celí jedinci = konjugace (horizontální výměna genetické informace mezi dvěma buňkami)
        • Pohyb
          • Pasivní
            • Proudění vody nebo vzduchu
          • Aktivní
            • Pomocí bičíků = bičíkovci např. krásnoočko
            • Pomocí panožek = kořenonožci např. měňavka
            • Pomocí řasinek (brvy) = nálevnící, trepka
            • Specializovaní parazité = výtrusovci např. zimnička
          • Bičíkovci
            • Různorodá skupina prvoků s bičíkem
            • Mají pelikulu – obal
            • Znaky rostlin a živočichů
            • Autotrofní a heterotrofní
              • Autotrofní bičíkovci
                • Rostlinní (znaky živočichů i rostlin)
                • Fotosyntetizují
                • Obsahují chromatofor s barvivem (obdoba plastidů)
                • Stavební látky – celulóza
                • Zásobní látka – škrob
                • Zástupci:
                  • Koulenka
                  • Válenka
                  • Váleč koulivý (kolonie)
                  • Krásnoočko (štíhlé, zelené)
                  • Trojrožec
                  • Svítilka
                • Heterotrofní bičíkovci (živočišní bičíkovci)
                  • Živí se heterotrofně, často parazitující
                  • Mají buněčnou stěnu
                  • Nemají chlorofyl
                  • Nefotosyntetizují
                  • Fagocytóza
                  • Zástupci:
                    • Trubenka Haeckelova – tvoří kolonie, živí se organickými zbytky a bakteriemi
                    • Trypanozoma spavičná – tropy, způsobuje spavou nemoc přenášenou mouchou tse-tse, zduření uzlin, horečky, spavost, ochabnutí organismu
                    • Bičenka poševní (nemoc trichomoniáza) – šíří se pohlavním stykem, infekce močových cest a pohlavních orgánů
                    • Lamblie střevní – záněty tenkého střeva projevující se horečkami a průjmy
                  • Kořenonožci
                    • Pohyb pomocí panožek = parapodií (přelévání cytoplazmy) à proměnlivý tvar těla
                    • Fagocytóza
                    • Vytvářejí potravní vakuoly
                    • Rozmnožování dělením
                    • Některé tvoří schránky – CaCO3, SiO2
                    • Zástupci:
                      • Měňavky (měňavka velká, zemní, úplavičná – střevní parazit, způsobuje úplavici – krvavé průjmy a horečky) – netvoří schránky
                      • Krytenky (rozlitka, štítovka) – tvoří chitinové schránky
                      • Dírkonožci – vápenaté schránky, ze kterých vystupují nitkovité panožky
                      • Mřížovci
                      • Slunivky – křemičité schránky, ze kterých vystupují paprsčité panožky
                    • Nálevnící
                      • Pohyb pomocí brv
                      • Nejdokonalejší prvoci
                      • Žijí samostatně, symbioticky (žaludek přežvýkavců), paraziticky
                      • Vytvářejí klidová stádia cyst
                      • Na povrchu těla pelikula, v ní buněčný jed
                      • Dvě jádra – vegetativní (životní funkce), generativní (rozmnožování)
                      • Trávení – dobře vyvinuté organely na zpracování potravy – pulzující vakuola, buněčná ústa, buněčný jícen, buněčná řiť
                      • Zástupci:
                        • Trepka velká – ve stojatých vodách, indikátor znečištěné vody, cysty
                        • Přisedlé druhy nálevníků
                          • Vířenka, keřenka (tvoří přisedlé kolonie), pakeřenka
                        • Slizovka
                        • Chobotěnka
                        • Mrskavka, bobovka, bachořec
                      • Výtrusovci
                        • Endoparazité (přichycovací aparát), nitrobuněční à pronikají do hostitelské buňky à původci řady těžkých onemocnění
                        • Střídání hostitelů, střídání pohlavní a nepohlavní generace (nepohlavní jsou invazivní), součástí životního cyklu je rozpad na spory
                        • Pohyb pomocí myofibril = svalové vlákno
                        • Zástupci:
                          • Hromadinka – parazit v trávicí soustavě bezobratlých
                          • Kokcidie jaterní – parazité hospodářských zvířat (králíci, krávy, kozy, drůbež, způsobují vážná onemocnění jater – kokcidiózy)
                          • Krvinkovka – zimnička čtvrtodenní (malárie – nepohlavní stádia napadají buňky jater a červené krvinky, v nichž se množí, přenáší komár rodu Anopheles)

EKOLOGIE prvoků

  • Prvoci saprofytičtí – živí se odumřelými organickými zbytky, bioindikátory – nálevníci
  • Prvoci komenzální – žijí ve střevech obratlovců, neškodí – měňavka střevní
  • Prvoci symbiotičtí – prospívají si s hostitelem navzájem – bachořci
  • Prvoci parazitičtí – škodí hostiteli, původci chorob – výtrusovci, hmyzomorky, výtrusenky