ČR – nerostné suroviny, průmysl, zemědělství, náš kraj

Nerostné suroviny:

  • černé uhlí:
    • ostravsko-karvinská pánev
    • kladensko-rakovnická pánev
    • plzeňská pánev
    • žárlicko-svatoňovická pánev
  • hnědé uhlí (důležité pro energetický průmysl):
    • Podkrušnohoří (80% povrchových zásob – dopad na životní prostředí)
    • chomutovská, mostecká, teplická pánev
  • ropa + zemní plyn:
    • lokální těžba u Hodonína
  • uran:
    • Jáchymov, Českolipsko, Tachovsko, Příbramsko, Žďár nad Sázavou
  • rudy (těžba je nerentabilní, pro potřeby průmyslu jen 3-6%):
    • Příbramsko, Krušné Hory – Cínovec, podhůří Hrubého Jeseníku
  • kaolín (výroba porcelánu):
    • Karlovarsko, Plzeň – Horní Bříza
  • sklářské písky:
    • Turnov, Česká Lípa
  • žula:
    • Českomoravská vrchovina
  • vápenec:
    • Beroun, Hranice na Moravě, Štramberk, Moravský kras, Králův Dvůr
  • sádrovec:
    • Koběřice
  • grafit:
    • Český Krumlov
  • zlato:
    • Jílová u Prahy, Zlaté Hory, Kašperské Hory
  • vltavín:
    • Jižní Čechy

Průmysl:

  • počátek 20. století:
    • nejprůmyslovější část Rakousko-Uherské monarchie
    • výhodná poloha
    • po vzniku ČSR 70% průmyslu monarchie bylo na našem území
    • v meziválečném období ČSR patřila mezi velice vyspělé státy
    • dobré zemědělství, dobrá dopravní síť
    • zahraniční kapitál
    • průmysl se koncentroval v pohraničí
    • dobré zákony s dobrou vládou
  • průmysl po roce 1948:
    • razantní zásah do struktury ekonomiky
    • úplné znárodnění průmyslu, kolektivizace zemědělství, likvidace soukromého sektoru v podnikání
    • nastupuje centrálně plánovaná ekonomika (nevyrábí se to, co je potřeba, ale to, co se předem naplánuje)
    • veškeré obchodní vazby se západem přerušeny, nyní orientace na východ
    • preferován těžký průmysl, těžba
    • nedochází k vývoji (stagnace), upadá produktivita práce → zaostávání za západní Evropou, obrovská kazivost výrobků, plýtvání elektrickou energií
    • neúcta k přírodnímu prostředí → devastace, ekologické problémy
    • malý rozvoj zdravotnictví, školství, vědy
    • slabý rozvoj služeb a dopravy
    • nepřijetí Marshallova plánu
    • ČSSR byla členem RVHP a Varšavské smlouvy (vojenský pakt)
  • průmysl po roce 1989:
    • centrálně řízená ekonomika končí → nutná změna tzv. transformace, změna struktury hospodářství tzv. restrukturalizace
    • přechod k tržní ekonomice, převod podniků, zemědělské půdy do soukromého vlastnictví = privatizace (odstátnění)
    • zvýšení významu a % zastoupení zaměstnanosti ve službách, snížení zaměstnanosti v priméru (prvovýroba= těžba, zemědělská výroba) a sekundéru (zpracování = průmysl)
    • velké podniky propouštějí – roste nezaměstnanost, některé zanikají
    • hledání investorů a partnerů
    • hledání odbytiště výrobků
    • orientace na západní trh, změna budování dopravních tahů, budování terminálů
    • zvýšení kvality a jakosti výrobků
    • v roce 2008 finanční krize – zánik podniků (OP Prostějov, SOLO Sušice aj.)
  • investoři v ČR:
    • Hyundai, Philips, Vodafone, O2 , Shell, Lukoil, Asus, Brembo, IBM, Visteon-Autopal, TPCA, Hitachi, Red Hat Czech
  • fúzované podniky:
    • Galena -> Teva, Tatra -> kapitál z USA, České léky -> Penta, Eurotel + Telecom -> Telefoinca O2, Paegas -> T-Mobile, Česká Spořitelna -> Erste Bank, Opavia -> Kraft Foods, Škoda -> VW, NH -> Mittal, Vítkovice -> Evraz
  • strojírenství:
    • Škoda Mladá Boleslav (koncern VW)
    • TPCA Kolín (Toyota, Peugeot, Citröen)
    • TATRA Kopřivnice
    • Irisbus Vysoké Mýto (bývalá Karosa, autobusy)
    • Brno – Zetor, Zbrojovka
    • Nošovice – Hyundai
  • energetický průmysl:
    • do 20 let stoupne spotřeba o 1/3
    • export 1/7 vyrobené elektrické energie
    • kvůli tepelným elektrárnám je velký dopad na životní prostředí
    • tepelné elektrárny (65% výroby energie):
      • severní Čechy – Prunéřov, Lednice, Mělník, Tisová, Tušimice, Počerady, Komořany
      • severní Morava – Dětmarovice, Třebovice, Kunčice
      • polabí – Chvaletice, Opatovice
    • vodní elektrárny (4% výroby energie):
      • nevhodný typ řek (horní toky)
      • šetrné na životní prostředí
      • dlouhá životnost, ale vysoké náklady na stavbu
      • Vltavská kaskáda – Lipni I a II, Orlík, Kamýk, Slapy, Štechovice
      • na Moravě – Dalešice, Dlouhé Stráně
    • atomové elektrárny (25% výroby energie):
      • nákladné, problém s radioaktivním odpadem a vodou
      • jižní Morava – Dukovany
      • jižní Čechy – Temelín
    • alternativní výroba elektřiny (asi 5% výroby energie):
      • sluneční elektrárny, větrné elektrárny, plyn, biomasa
  • chemický průmysl:
    • Polabská nížina – Chemopetrol Litvínov, Setuza Ústí nad Labem, Spolana Neratovice
    • rafinerie – Kralupy nad Vltavou, Paramo Pardubice, Exploziva Pardubice, Koramo Kolín (Mogul)
  • potravinářský průmysl:
    • lihovarnictví – Vizovice (slivovice) a Prostějov (výrobce Starorežná a.s.)
    • pivovarnictví – Praha, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava
    • vinařské závody – nejvíce na jižní Moravě (Valtice, Velké Pavlovice, Břeclav, Znojmo) a v Čechách v Mělníku
    • mlékárenství – Olma Olomouc
    • tabák – Kutná Hora
    • zpracování ryb – Třeboň
  • textilní průmysl:
    • kvůli vlivu Číny úpadek textilního průmyslu
    • Jitex Písek, TONAK Nový Jičín (klobouky), Elite Ústí nad Labem
  • dřevozpracující průmysl:
    • nábytek – Bystřice pod Hostýnem, Polanka nad Odrou
    • tužky – KOH – I – NOOR České Budějovice
    • hudební nástroje – Petrof Hradec králové (klavíry), Strunal Luby u Chebu (strunné nástroje)
    • papír – Olšanské papírny, Biocel a. s. Paskov, Větří, Velké Losiny (ruční papír)
  • sklo-keramický průmysl:
    • sklo – Jablonec nad Nisou, Nový Bor, Karlovy Vary
    • porcelán -Thun Karlovy Vary, Horní Bříza, Chlumčany

Zemědělství:

  • kombinace živočišné a rostlinné výroby
  • zemědělství nížin:
    • pěstování obilovin – kukuřice, pšenice, ječmene, cukrovky, zelenina, vinná réva + chov skotu a prasat
  • zemědělství pahorkatin:
    • pěstování brambor, žita, ječmene, pšenice, lnu, pícnin + chov prasat a skotu
  • zemědělský půdní fond: půda, která se využívá pro zemědělské hospodaření: 54%, 1/3 lesy, zbytek zastavěné oblasti
  • ¾ orná půda, zbytek louky, pastviny, sady, vinice, zahrady, chmelnice
  • plodiny:
    • pšenice:
      • moravské úvaly, Polabí, Poohří
    • ječmen:
      • slad: Haná
      • krmivo
    • kukuřice:
      • na zrno: jižní Morava
      • krmivo: siláž
    • chmel:
      • Chomutov, Žatec, Louny, Přerov
    • brambory:
      • líh, škrob, krmivo (Českomoravská vrchovina)
    • řepka:
      • trend (bionafta)
      • Hrubý a Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina
    • vinná réva:
      • jižní Morava, Mělník
    • ovoce, zelenina:
      • Litoměřice
      • jižní Morava, Polabí, Podkrušnohoří

Moravskoslezský kraj:

  • v Moravskoslezském kraji žije 1 247 373 obyvatel (nejvíce obyvatel žije v okrese Ostrava-město – 335 425)
  • horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat
  • nejvyšší vrcholem je Praděd (Hrubý Jeseník – 1491 m) jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska
  • většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře, pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře
  • území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město
  • kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²)
  • 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63)
  • díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem -> v souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost
  • Moravskoslezský kraj patří mezi oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice a v některých parametrech i v celé Evropě
  • na svém území má 4 VŠ (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů

Napsat komentář