Nerostné suroviny:

 

  • černé uhlí:
  • ostravsko-karvinská pánev
  • kladensko-rakovnická pánev
  • plzeňská pánev
  • žárlicko-svatoňovická pánev
  • hnědé uhlí (důležité pro energetický průmysl):
  • Podkrušnohoří (80% povrchových zásob – dopad na životní prostředí)
  • chomutovská, mostecká, teplická pánev
  • ropa + zemní plyn:
  • lokální těžba u Hodonína
  • uran:
  • Jáchymov, Českolipsko, Tachovsko, Příbramsko, Žďár nad Sázavou
  • rudy (těžba je nerentabilní, pro potřeby průmyslu jen 3-6%):
  • Příbramsko, Krušné Hory – Cínovec, podhůří Hrubého Jeseníku
  • kaolín (výroba porcelánu):
  • Karlovarsko, Plzeň – Horní Bříza
  • sklářské písky:
  • Turnov, Česká Lípa
  • žula:
  • Českomoravská vrchovina
  • vápenec:
  • Beroun, Hranice na Moravě, Štramberk, Moravský kras, Králův Dvůr
  • sádrovec:
  • Koběřice
  • grafit:
  • Český Krumlov
  • zlato:
  • Jílová u Prahy, Zlaté Hory, Kašperské Hory
  • vltavín:
  • Jižní Čechy

 

Průmysl:

 

  • počátek 20. století:
  • nejprůmyslovější část Rakousko-Uherské monarchie
  • výhodná poloha
  • po vzniku ČSR 70% průmyslu monarchie bylo na našem území
  • v meziválečném období ČSR patřila mezi velice vyspělé státy
  • dobré zemědělství, dobrá dopravní síť
  • zahraniční kapitál
  • průmysl se koncentroval v pohraničí
  • dobré zákony s dobrou vládou
  • průmysl po roce 1948:
  • razantní zásah do struktury ekonomiky
  • úplné znárodnění průmyslu, kolektivizace zemědělství, likvidace soukromého sektoru v podnikání
  • nastupuje centrálně plánovaná ekonomika (nevyrábí se to, co je potřeba, ale to, co se předem naplánuje)
  • veškeré obchodní vazby se západem přerušeny, nyní orientace na východ
  • preferován těžký průmysl, těžba
  • nedochází k vývoji (stagnace), upadá produktivita práce → zaostávání za západní Evropou, obrovská kazivost výrobků, plýtvání elektrickou energií
  • neúcta k přírodnímu prostředí → devastace, ekologické problémy
  • malý rozvoj zdravotnictví, školství, vědy
  • slabý rozvoj služeb a dopravy
  • nepřijetí Marshallova plánu
  • ČSSR byla členem RVHP a Varšavské smlouvy (vojenský pakt)
  • průmysl po roce 1989:
  • centrálně řízená ekonomika končí → nutná změna tzv. transformace, změna struktury hospodářství tzv. restrukturalizace
  • přechod k tržní ekonomice, převod podniků, zemědělské půdy do soukromého vlastnictví = privatizace (odstátnění)
  • zvýšení významu a % zastoupení zaměstnanosti ve službách, snížení zaměstnanosti v priméru (prvovýroba= těžba, zemědělská výroba) a sekundéru (zpracování = průmysl)
  • velké podniky propouštějí – roste nezaměstnanost, některé zanikají
  • hledání investorů a partnerů
  • hledání odbytiště výrobků
  • orientace na západní trh, změna budování dopravních tahů, budování terminálů
  • zvýšení kvality a jakosti výrobků
  • v roce 2008 finanční krize – zánik podniků (OP Prostějov, SOLO Sušice aj.)
  • investoři v ČR:
  • Hyundai, Philips, Vodafone, O2 , Shell, Lukoil, Asus, Brembo, IBM, Visteon-Autopal, TPCA, Hitachi, Red Hat Czech
  • fúzované podniky:
  • Galena -> Teva, Tatra -> kapitál z USA, České léky -> Penta, Eurotel + Telecom -> Telefoinca O2, Paegas -> T-Mobile, Česká Spořitelna -> Erste Bank, Opavia -> Kraft Foods, Škoda -> VW, NH -> Mittal, Vítkovice -> Evraz
  • strojírenství:
  • Škoda Mladá Boleslav (koncern VW)
  • TPCA Kolín (Toyota, Peugeot, Citröen)
  • TATRA Kopřivnice
  • Irisbus Vysoké Mýto (bývalá Karosa, autobusy)
  • Brno – Zetor, Zbrojovka
  • Nošovice – Hyundai
  • energetický průmysl:
  • do 20 let stoupne spotřeba o 1/3
  • export 1/7 vyrobené elektrické energie
  • kvůli tepelným elektrárnám je velký dopad na životní prostředí
  • tepelné elektrárny (65% výroby energie):
  • severní Čechy – Prunéřov, Lednice, Mělník, Tisová, Tušimice, Počerady, Komořany
  • severní Morava – Dětmarovice, Třebovice, Kunčice
  • polabí – Chvaletice, Opatovice
  • vodní elektrárny (4% výroby energie):
  • nevhodný typ řek (horní toky)
  • šetrné na životní prostředí
  • dlouhá životnost, ale vysoké náklady na stavbu
  • Vltavská kaskáda – Lipni I a II, Orlík, Kamýk, Slapy, Štechovice
  • na Moravě – Dalešice, Dlouhé Stráně
  • atomové elektrárny (25% výroby energie):
  • nákladné, problém s radioaktivním odpadem a vodou
  • jižní Morava – Dukovany
  • jižní Čechy – Temelín
  • alternativní výroba elektřiny (asi 5% výroby energie):
  • sluneční elektrárny, větrné elektrárny, plyn, biomasa
  • chemický průmysl:
  • Polabská nížina – Chemopetrol Litvínov, Setuza Ústí nad Labem, Spolana Neratovice
  • rafinerie – Kralupy nad Vltavou, Paramo Pardubice, Exploziva Pardubice, Koramo Kolín (Mogul)
  • potravinářský průmysl:
  • lihovarnictví – Vizovice (slivovice) a Prostějov (výrobce Starorežná a.s.)
  • pivovarnictví – Praha, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava
  • vinařské závody – nejvíce na jižní Moravě (Valtice, Velké Pavlovice, Břeclav, Znojmo) a v Čechách v Mělníku
  • mlékárenství – Olma Olomouc
  • tabák – Kutná Hora
  • zpracování ryb – Třeboň
  • textilní průmysl:
  • kvůli vlivu Číny úpadek textilního průmyslu
  • Jitex Písek, TONAK Nový Jičín (klobouky), Elite Ústí nad Labem

  • dřevozpracující průmysl:
  • nábytek – Bystřice pod Hostýnem, Polanka nad Odrou
  • tužky – KOH – I – NOOR České Budějovice
  • hudební nástroje – Petrof Hradec králové (klavíry), Strunal Luby u Chebu (strunné nástroje)
  • papír – Olšanské papírny, Biocel a. s. Paskov, Větří, Velké Losiny (ruční papír)

  • sklo-keramický průmysl:
  • sklo – Jablonec nad Nisou, Nový Bor, Karlovy Vary
  • porcelán -Thun Karlovy Vary, Horní Bříza, Chlumčany

 

Zemědělství:

 

  • kombinace živočišné a rostlinné výroby
  • zemědělství nížin:
  • pěstování obilovin – kukuřice, pšenice, ječmene, cukrovky, zelenina, vinná réva + chov skotu a prasat
  • zemědělství pahorkatin:
  • pěstování brambor, žita, ječmene, pšenice, lnu, pícnin + chov prasat a skotu
  • zemědělský půdní fond: půda, která se využívá pro zemědělské hospodaření: 54%, 1/3 lesy, zbytek zastavěné oblasti
  • ¾ orná půda, zbytek louky, pastviny, sady, vinice, zahrady, chmelnice
  • plodiny:
  • pšenice:
  • moravské úvaly, Polabí, Poohří
  • ječmen:
  • slad: Haná
  • krmivo
  • kukuřice:
  • na zrno: jižní Morava
  • krmivo: siláž
  • chmel:
  • Chomutov, Žatec, Louny, Přerov
  • brambory:
  • líh, škrob, krmivo (Českomoravská vrchovina)
  • řepka:
  • trend (bionafta)
  • Hrubý a Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina
  • vinná réva:
  • jižní Morava, Mělník
  • ovoce, zelenina:
  • Litoměřice
  • jižní Morava, Polabí, Podkrušnohoří

 

Moravskoslezský kraj:

 

  • v Moravskoslezském kraji žije 1 247 373 obyvatel (nejvíce obyvatel žije v okrese Ostrava-město – 335 425)
  • nejvyšší vrcholem je Praděd (Hrubý Jeseník – 1491 m) jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska
  • kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²)
  • 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63)
  • díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem -> v souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost
  • Moravskoslezský kraj patří mezi oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice a v některých parametrech i v celé Evropě

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *