Fytohormony – druhy, jejich význam pro rostlinu

Žlázy s vnitřní sekrecí bezobratlých živočichů – korýši, hmyz

Hormonální soustava člověka – neurohormony, tkáňové hormony, hormony (žlázy s vnitřní sekrecí, význam hormonů)

HORMONY – chemické látky přenášené krví, schopné vázat se na receptory cílových buněk a ovlivňovat tak jejich činnost, účinkují v nepatrných množstvích, většinou jde o látky steroidní, peptidické nebo bílkovinné povahy

Fytohormony

  • Rostlinné hormony
  • Jsou to organické sloučeniny syntetizované v pletivech vyšších rostlin
  • Přemisťují se vodivými pletivy
  • V malé koncentraci ovlivňuje růst a vývoj organismu
  • Růst povzbuzující (excitační účinky) – auxiny, gibereliny, cytokininy
  • Brzdící účinky (inhibiční účinky) – kyselina abscisová, etylen
  • Auxiny
    • Tvoří se v dělivých pletivech vzrostlých vrcholů stonků a v nejmladších listech, stimulují hlavně růst kambia a tvorbu kořenů, stimulují apikální dominanci, inhibují větvení
  • Gibereliny
    • Vznikají v kořenech, nejvyšších pupenech a semenech, urychlují růst orgánů (hlavní lodyhy), přerušují období klidu u semen, hlíz a cibulí, vyvolávají tvorbu bezsemenných plodů
  • Cytokininy
    • Tvoří se téměř v celém těle rostliny, stimulují dělení buněk, inhibují apikální dominanci, stimulují větvení, oddalují senescenci (proces stárnutí buňky), stimulují růst kořenů a klíčení, stimulují fotosyntézu
  • Kyselina abscisová
    • Též v minulosti zvaná abscisin II nebo dormin, někdy označována zkratkou ABA (z angličtiny Abscise Acid) je inhibiční fytohormon, zpomaluje růst rostlin, připravuje rostlinu na období vegetačního klidu
  • Etylen
    • Uplatňuje se při posklizňovém dozrávání plodů (např. banánů)

Živočišné hormony

  • Živočišné hormony jsou vytvářeny v endokrinních žlázách, ale i v jiných orgánech, které s jejich funkcí přímo nesouvisejí
  • Dělí se podle:
    • Způsobu účinku:
      • Regulační – ovlivňují jiné endokrinní žlázy
      • Hormony s přímým účinkem na tkáně (inzulin, tyroxin)
      • Hormony působící lokálně (endotelin)
    • Fyziologických účinků:
      • Pohlavní
      • Metabolické
      • Stresové
      • Spouštěcí
    • Endokrinních žláz
      • Hypofýza
      • Štítná žláza
      • Slinivka břišní
      • Nadledviny
      • Pohlavní žlázy
    • Chemického složení
      • Odvozené od aminokyselin, peptidů, steranu

Hormony bezobratlých živočichů

  • Hmyz
    • Má dvě hormonální soustavy, které se navzájem doplňují a ovlivňují
    • První tvoří nervové buňky seskupené na povrchu mozku, spojené nervovými vlákny se žlázami v hlavě a nad předním koncem srdeční trubice
    • Druhá je v hrudi
    • Pod přímým nervovým vlivem se v přidružených tělískách tvoří juvenilní hormon, který zabraňuje svlékání hmyzu
    • Juvenilní hormon (neotenin)
      • Podporuje růst
      • Udržuje larvální stádium
    • Metamorfózní hormon
      • Způsobuje přeměnu larvy v dospělce
      • Předčasné objevení metamorfozního hormonu – trpasličí dospělci
    • Svlékací hormon (ekdyson)
      • Podporuje změny v pokožce
      • Stimuluje svlékání vnější kostry
    • Feromony
      • Dělení:
        • Poplašné – zajišťují obranu
        • Pohlavní – zajišťují rozmnožování
      • Feromony jsou pachy, které vylučuje jedinec určitého druhu a ostatní jedinci téhož druhu na ně reagují
    • Kroužkovci
      • Vznik hormonů v buňkách nervových uzlin a do krevního oběhu přecházejí nervovými vlákny
    • Korýši
      • Tvorba v nervových buňkách seskupených v oční stopce, v příčných vláknech spojujících ganglia, v perikardu a pod jícnem. Vzniklé hormony řídí změnu barvy těl, svlékání pokožky, pohlavní funkce, hospodaření s vodou, metabolismus a činnost srdce

Hormony u lidí

  • Spolu s nervovou soustavou řídí organismus, tělesné funkce (rozmnožování, růst, metabolismus, homeostázu)
  • Látkové řízení je uskutečňováno prostřednictvím chemických látek
  • Dělí se na:
    • Žlázové hormony = látky, které jsou vylučovány přímo do krve endokrinními žlázami (žlázami s vnitřní sekrecí) – žlázy vylučují hormony do krevního oběhu
    • Neurohormony = vylučované neurosekrečními buňkami, nevylučovány do krve, ale působí přímo na místě, nejčastěji v mozku
    • Tkáňové hormony = vylučovány hladkou svalovinou kdekoliv v těle, působí přímo na tkáně
  • Hlavní endokrinní žlázy:
    • Šišinka – epifýza
    • Hypofýza
    • Štítná žláza
    • Thymus – brzlík
    • Nadledvinka
    • Slinivka břišní
    • Vaječník
    • Varle
  • Hypofýza
    • Nejvýše postavená žláza
    • Dělí se na:
      • Adenohypofýza – přední lalok
      • Neurohypofýza – zadní lalok
    • Adenohypofýza:
      • Somatotropin – růstový hormon, ovlivňuje metabolismus, nejvíce produkován v dětství
        • Hyperfunkce – gigantismus, hypofunkce – nanismus
        • Akromegalie – občasný přebytek, zvětšení pouze části těla
      • Prolaktin – stimuluje růst mléčných žláz, po porodu zahajuje činnost a udržuje laktaci
      • Adrenokortikotropin – ovládá činnost kůry nadledvin
      • Tyreotropin – řídí činnost štítné žlázy
      • Gonádotropní hormony:
        • Folitropin – u mužů vznik spermií, u žen folikulů
        • Lutropin – ovlivňuje pohlavní žlázy
      • Neurohypofýza:
        • Oxytocin – pouze u žen působí na hladké svalstvo dělohy a vyvolává stahy u porodu a stahy hladkého svalstva kolem mléčných žláz (snadnější kojení)
        • Antidiuretin (ADH) – zahušťuje moč, ovládá prostupnost ledvinných kanálků pro vodu a její zpětné vstřebávání do krve
      • Epifýza (šišinka)
        • Připojena ke stropu mezimozku, hormon melatonin
        • Produkce závislá na délce denního světla – k maximu dochází v noci
        • U člověka řídí biorytmus – pravidelné střídaní bdění a spaní
      • Brzlík (thymus)
        • Hormony brzlíku podporují činnost bílých krvinek – imunita
        • Nejproduktivnější kolem 5. – 6. roku (kolem 18. roku ztrácí funkci)
      • Štítná žláza
        • Párová žláza uložená po stranách štítné chrupavky hrtanu, její buňky kumulují jód, produkují hormony obsahující ve své molekule atomy jodu
        • Hormon tyroxin, trijodthyronin – oba ovlivňují celkový metabolismus
          • Činnost podporována příjmem jódu
          • Ovlivňuje fungování nervstva
          • Hypofunkce: zbytnění štítné žlázy (struma/vole)
          • Hyperfunkce: hubnutí/tloustnutí, podrážděnost, únava
        • Hormon kalcitonin – ovlivňuje Ca v těle – snižuje jeho hladinu v krvi
      • Příštitná tělíska
        • Shluky drobných žláz, které se nachází zezadu štítné žlázu
        • Parathormon – udržuje stálou hladinu Ca a fosforečných iontů v krvi – správné kostnatění
          • Hyperfunkce: odvápnění kostí
          • Hypofunkce: stahy hladkého svalstva – křeče (tetanie – stahy dýchacího svalstva, může vést až k udušení)
        • Slinivka břišní – pankreas
          • Produkuje trávicí enzymy
          • Langerhansovy ostrůvky – shluky buněk na slinivce břišní, které vylučují inzulin (snižuje hladinu glukózy v krevní plazmě, podporuje vstup glukózy do buněk)
          • Hormon glukagon – zvyšuje hladinu krevního cukru (opačný účinek inzulinu), sahá do zásob z jater
        • Nadledviny
          • Párové žlázy na horním vrcholu ledvin, skládají se z kůry a dřeně
          • Kůra – skupina hormonů kortikoidy (povzbuzující hormony) – kortizol, aldosteron
            • Kortizol – účastní se na řízení přeměny všech živin, zvyšuje pohotovost organismu, protizánětlivý účinek, působí i při stresu
            • Aldosteron – řídí zpětné vstřebávání sodíkodraslíkových iontů z ledvinných kanálků
          • Dřeň
            • Adrenalin – pomáhá zvyšovat pohotovost organismu v zátěžových situacích, vyvolává rozšíření svalových a srdečních cév, podporuje srdeční činnost, zvyšuje hladinu krevní glukózy
            • Noradrenalin – přesně opačné účinky
          • Varlata
            • Vylučuje testosteron – shluky buněk leydigovy buňky
              • Ovlivňuje dozrávání spermií, růst a rozvoj pohlavních orgánů, druhotné pohlavní znaky u mužů
              • Podporuje tvorbu bílkovin a tím nárůst svalové hmoty
            • Vaječníky – ovaria
              • Párová žláza s vnitřní sekrecí, shluky buněk – graafův folikul produkují estrogen
                • Podílí se na řízení menstruačního a ovulačního cyklu
                • Ovlivňuje dozrávání vajíček, růst a rozvoj pohlavních orgánů, druhotné pohlavní znaky u žen
              • Žluté tělísko (přeměna graafova folikulu po oplodnění vajíčka) – produkuje progesteron
                • Působí na děložní sliznici a připravuje podmínky pro vývoj plodu v děloze, brání zrání dalších graafových folikulů, působí na mléčné žlázy
              • Placenta
                • Choriongonádotropní hormon
                  • Udržuje chod těhotenství, zpětně působí na žluté tělísko, aby produkovalo hormon progesteron