Teorie státu, teorie lidských a občanských práv

Teorie státu, teorie lidských a občanských práv

STÁT

• stát – z latinského stato = status, řád
• organizované společenství lidí, žijících trvale na určitém území
• forma politické organizace lidské společnosti, která sdružuje obyvatele určitého území v právní celek
• státní moc je nezávislá (suverenita a svrchovanost státu)
• vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám.
• na světě zhruba 200 států, které se v mnohém odlišují, ale každý stát má společné prvky:
  • státní aparát – soustavu orgánů vykonávajících státní moc a správu
  • ohraničené území – na toto území se vztahuje působnost státních orgánů
  • občany (obyvatelstvo)
  • ozbrojenou moc (policie, vojsko)
  • právní subjektivitu – tj. způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích, např. uzavírání mezinárodních smluv

Funkce státu

Vnitřní funkce

• bezpečnostní
  • zajištění bezpečnosti občanů a jejich majetku i vnitřní zabezpečení fungování států, jeho orgánů a institucí na státním území
• právní
  • zajištění respektování právního řádu ve všech oblastech činnosti dané společnosti, svobod a práv občana
• ekonomická
  • stanovení podmínek pro chod ekonomiky a jejich garance
• sociální
  • zajištění občanů v nemoci, stáří a při ztrátě prostředků obživy
• kulturní
  • péče o kulturní dědictví, vytváření podmínek pro rozvoj hmotné a duchovní kultury, rozvoj školství, vědy a výchovy

Vnější funkce

• diplomacie
  • zajištění vztahů s dalšími státy
• regulace zahraničního obchodu
  • stanovení podmínek a okolností pro zahraniční obchodní vztahy
• boj proti terorismu
  • ochrana před případným napadením, zapojení se do boje za světový mír a mezinárodní bezpečnost

Státní suverenita

• stát není podřízen žádnému vyššímu orgánu, většímu celku
• může být omezena pouze dobrovolně a to třeba vstupem do nadnárodních uskupení např. Evropská unie, Organizace spojených národů, NATO a jiné

Státní svrchovanost

• má svojí vlastní vládu, která je legální a legitimní a do moci a výkonu ji nesmí zasahovat jiná moc

Tvoření státu

• prvotní tvoření státu
  • za jakých okolností se tvořily nejstarší státy
  • prvotní stát mohl vzniknout, jestliže určitý národ či kmen zanechal kočovného způsobu života a usadil se na určitém území
• druhotné tvoření státu
  • dochází k němu z rozmanitých důvodů po celou dobu lidské společnosti
  • vznikají tak státy v moderní době (např. sjednocení Itálie v 19. století, rozpad Rakouska- Uherska, vznik Izraele)
  • druhotné tvoření státu je často doprovázeno válkou nebo revolucí
• každý nově vzniklý stát musí být uznán jako samostatný subjekt mezinárodního práva, teprve pak je možno s ním navázat diplomatické styky a vztahy

Teorie vzniku států

• náboženské
  • stát je dílem božím (odráží v sobě božskou dokonalost)
  • panovník je pravou rukou Boha např. starověký Egypt, faraóni
• mocenská
  • existují lidé, kteří jsou náchylní k moci (chápe stát jako vládu silnějšího nad slabším)
  • stát vzniká z tohoto důvodu
• patriarchální
  • stát vznikl postupných rozšiřováním rodiny
  • státní moc monarchy odpovídá moci otce nad rodinou.
• smluvní (konsensuální)
  • na základě (společenské) smlouvy mezi lidmi, kteří se domluví na tom, že chtějí vstoupit do nějakého svazku
• násilí
  • vysvětluje stát jako produkt uplatnění síly

Typy států

podle počtu suverénů

• monarchie – vláda jednoho
• oligarchie – vláda skupiny, vláda privilegované vrstvy
• demokracie – vláda všech

podle toho, kdo vládne

• monarchie – vláda jednoho
• sofokracie – vrstva vzdělaných, podle Platóna ideální model
• aristokracie – vrstva urozených
• oligarchie – vláda bohatých
• timokracie – vláda nejsilnějších
• tyranie – vláda tyrana, despoty
• demokracie – vláda lidu
• politea – vláda všech, ale poučených
• teokracie – státník je považován za vykonavatele boží vůle
• byrokracie – vláda úředníků
• technokracie – vláda techniků

podle režimu

• demokracie
  • vláda lidu, podílí se všichni občané
  • dodržování základních lidských práv
  • platí typ ústavy
• nedemokracie
  • nevládnou všichni, pouze úzká skupina lidí nebo jedinec
  • potlačování lidská práva, nepřipuštění žádné opozice
  • používání nátlakových prostředků

podle způsobu udělování funkce hlavy státu

• monarchie – dědičná doživotní vláda jednoho panovníka
  • absolutní
    • neomezená, panovník soustřeďuje veškerou moc
    • je i nejvyšším soudcem a zákonodárcem
  • konstituční
    • omezená
  • parlamentní monarchie
• republika
  • res publika – věc veřejná
  • není dědičný panovnický úřad
  • hlava státu je vždy volena na základě ústavy – odvíjí se od lidu
  • znakem je rozdělení moci soudní, výkonné a zákonodárné
  • parlamentní
    • vedoucí postavení parlamentu, kterému je odpovědná vláda
    • např. ČR, Itálie
  • prezidentská
    • v čele prezident, který zároveň plní úkoly moci výkonné
    • volba lidí
    • silnější pozice, více pravomocí
    • např. USA

podle územně správního členění

• unitární státy
  • jednotné, jedna vláda, jedna ústava, jeden parlament a jeden typ občanství
  • např. ČR, Itálie
• federace
  • sdružení státu na základě společné ústavy, kdy jako suverén vystupuje pouze celek
  • stát složený (spolkový) vzniklý spojením více států (zemí, provincií, kantonů), které se vzdaly suverenity ve prospěch celku
  • vedle jednoho federálního zákonodárství mohou mít jednotlivé části vlastní ústavu a zákony, dvojí občanství
  • společná zahraniční politika, přístup k justici
  • např. USA, Švýcarsko, SSSR v letech 1922 – 1991
  • u států s velkou rozlohou, které nelze řídit z jednoho centra
  • výrazné lišení tradic, jazyka atd.
• konfederace
  • volné sdružení samostatných států, které úzce spolupracují v některých oblastech
  • zachování suverenity členských státu
  • jednotlivé státy zachovávají vlastní ústavu i občanství
  • kvůli společné obraně, zahraniční politice
  • většinou přechodem k integraci nebo rozpadu
  • např. Norsko a Švédsko v roce 1904

SOCIÁLNÍ STÁT

• základním úkolem je bezpečnost přijatelné existenční minimum pro nejchudší vrstvy
• stát pomocí daní odčerpává vyšším příjmovým skupinám a firmám finanční prostředky, které pak prostřednictvím státního rozpočtu přerozděluje
• státní výdaje mohou mít charakter přímý (přímé sociální dávky) i nepřímý (financování programů veřejných prací)
• postaven na 3 principech
  • princip solidarity – vzájemná odpovědnost mezi lidmi; altruismus těch, kdo mohou pomoci
  • pragmatický pohled – zmírňování chudoby, předcházení účelově sociálním otřesům
  • osvícenská idea pokroku – pokrok spatřován v postupném smazání sociálních nerovností
• praxe sociálního státu do krize → příčiny
  • tempo růstu sociálních výdajů je větší než tempo ekonomického růstu
  • demografické ukazatele stárnutí populace (rostou výdaje na důchodové zabezpečení)
  • růst nákladů na byrokracii (distribuce sociálních dávek)
  • důsledky v oblasti hodnot

PRÁVNÍ STÁT

• práva občanů státem vymezena
• právní stát stanovuje pravidla chování státních orgánů, pravidla chování občanů ve státě
• základní zásady
  • každý může činit to, co není zakázáno
  • nikdo nesmí být nucen dělat to, co zákon neukládá
  • státní moc má sloužit všem občanům a lze ji uplatnit jen v případech, mezích a způsoby, jež stanoví zákon
  • suverenita občana daná kodexem lidských a občanských práv a participací na politickém životě
• zárukou fungování jsou nezávislé soudy

LIDSKÁ PRÁVA

• práva fyzických osob, která vyplývají z příslušnosti k lidskému rodu
• týkají se různých oblastí, v nichž jedinec nemá podléhat kontrole státu, pokud zároveň respektuje zákony
• svoboda – je stav bytosti jednající pouze ze své vlastní vůle, nezávisle na jakémkoli vnějším donucení; vedle rozumu je nejvyšším atributem člověka
• lidská práva jsou
  • univerzální – platí pro všechny
  • nezrušitelná a nezcizitelná – nelze je člověku žádným způsobem odejmout
  • nepromlčitelná – člověk o ně nemůže přijít tím, že je nevykonává
  • nezadatelná – člověk se jich nemůže vzdát

Historie

• antika – pouze svobodní občané
• středověk – nerovnost, nesvéprávnost člověka
• 18. století – vzrůstá zájem, VFR (chybí ale např. volební právo pro ženy)
• současné pojetí po 2. světové válce
• 10. 12. 1948 Všeobecná deklarace lidských práv, Mezinárodní den lidských práv
• 1950 Úmluva o ochraně lidských práv a svobod
• 1992 v ČR Listina základních práv a svobod

Magna charta libertatum

• z roku 1215 – Velká listina svobod
• Jan Bezzemek versus Stavy
• omezení královy moci podle své vůle zvyšovat a vybírat daně
• žádná poprava bez rozsudku, jiné tresty musí být projednány

Deklarace lidských práv člověka a občana

• z roku 1789
• přijalo ji ústavo-národní zřízení
• rovnost občanů před zákonem
• svoboda slova, shromažďování a vyznání
• „Nikomu nesmí být bráněno v tom, co mu není zakázáno zákonem.“

Všeobecná deklarace lidských práv a základních svobod

• z 10.12.1948
• schváleno OSN
• deklarace = prohlášení
• lidská práva obsažena v deklaraci se dělí do čtyř skupin
  • lidská práva – na život, svobodu, bezpečí
  • politická práva – právo na svobodný projev, shromaždovaní, podílení na řízení státu
  • sociální práva – právo na práci, právo na vzdělání, na spravedlivou odměnu
  • práva na soudní a jinou ochranu – právo na nezávislý soud, právo na odepření výpovědi, právo na soudní obhájce

Tři mezinárodní smlouvy

• rok 1966
• Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
• Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech
• Opční protokol – právo jednotlivců domáhat se svých práv u mezinárodních institucí

Konference o bezpečnosti a spolupráci Evropy

• 1973 – 1975
• závěrečným aktem byla ratifikace Československa, které se zavázalo k dodržování lidských práv a svobod
• na jejím základě vznik Charty 77

Komise pro lidská práva

• nejvýznamnější orgán OSN
• sleduje dodržování lidských práv
• sídlo v Ženevě

Rada Evropy (Štrasburk)

• Evropská komise pro lidská práva
• Evropský soud pro lidská práva
• 2 dokumenty
  • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (1950)
  • Evropská sociální charta (1961)

Amnesty International

• nezávislá mezinárodní organizace
• zvláště zaměřena na podporu a ochranu politických vězňů

Český helsinský výbor

• významná organizace mapující dodržování lidských práv a aplikaci mezinárodních norem

Ombudsman

• veřejný ochránce lidských práv
• volen na 6 let
• Otakar Motejl – první český veřejný ochránce práv
• JUDr. Pavel Varvařovský – současný ombudsman