Edgar Allan Poe – Černý kocour a jiné povídky

Rok vydání: 1843
Literární druh: lyricko-epická baladická skladka s pochmurným dějem
Literární žánr: hororové povídky
Téma:  zoufalství, smutek, žal, tajemno, úzkost
Motiv:  strach
Časoprostor: každá povídka jindy a v jinou dobu
Literární směr:
Romantismus

  • 1. pol. 19. století
  • (romantické náměty – smrt a láska; navzájem se prolínají
  • děj probíhá v noci během bouře; kontrast – klid v místnosti
  • dokonale propracovaná psychologie postavy
  • hrdina se pokouší nalézt útěchu u Boha
  • končí beznadějně
  • hrdina je vyjímečná osobnost
  • hrdinové mají neznámou minulost

Obsah:
Jáma a kyvadlo
Odsouzený (vypravěč) je církví zavřen do kobky, aby zde strávil zbytek svého života.V ní je naprostá tma, a proto se rozhodne změřit její velikost za pomoci kusu látky z kutny, do které byl oblečen. Uklouzne však při tom, díky čemuž zjistí, že je těsně u okraje velké propasti (jámy). Ta by podle něj mohla znamenat vysvobození, ale také smrt.Když se posléze posilní jídlem a vodou, upadne do hlubokého spánku, neboť se v potravě nejspíš nacházel uspávací prostředek.Probouzí se spoutaný pod kyvadlem, které se nad ním na provaze houpe a stále se přibližuje blíž a blíž k jeho tělu.Začne proto přemýšlet, jak by se z této prekérní situace dostal, ale kvůli psychické nestabilitě se mu to příliš nedaří. Na poslední okamžik se zachrání, neboť se mu podaří přijít na plán, v němž využije žravosti hlodavců.Bohužel poté, co je kyvadlo vyzdviženo z místnosti stropem, stěny kobky se nejprve rozpálí a následně se sunou tak, aby donutily odsouzence spadnout do jámy.Těsně u okraje se nakonec zastaví, a proto je hlavní postava zachráněna. Povídka končí tím, že mu generál Lasalle podává ruku, aby jej mohl vytáhnout. Toledo je dobyto francouzskou armádou a inkvizice je roztroušena.
Jáma a kyvadlo, studie efektního teroru, začíná úvodní pasáží o vypravěčově smrtelné úzkosti („Bylo mi zle, k smrti zle mi bylo z těch dlouhých muk“), vzápětí muž ztrácí vědomí po vyslechnutí rozsudku smrti. Čtenář si v úvodu povídky domyslí, že vypravěč tato muka přežil, ze slov „Spatřil jsem rty černě oděných soudců. Připadaly mi bílé – bělejší než list papíru, na kterém toto píši”. Zejména nedostatek nadpřirozených elementů v povídce vyvolává hrůzu, místo děje je skutečné, nikoli smyšlené. „Realita“ příběhu je umocněna autorovým důrazem na pocit: kobka je tmavá, nevětraná a plná krys, vypravěč trpí žízní a hladem a kyvadlo s nabroušeným ostřím hrozí jeho rozkrájením.Vypravěč registruje pomalé klesání kyvadla a jeho „svištění“. „Jáma a kyvadlo“ může být považována za vážné převyprávění satirické autorovy povídky A Predicament. V tomto příběhu podobná kosa pomalu (a komicky) odděluje vypravěči hlavu. Tato akce je v povídce „Jáma a kyvadlo“ pozměněna: klesající kyvadlo se chystá proříznout vypravěči hruď


Černý kocour
Povídka vypráví o člověku, který již od dětství miloval zvířata. Poté, co se oženil, se mu počet zvířat značně rozrostl, měl psa, ptáky, králíky, opičku a černého kocoura. Nejraději měl černého kocoura, který se k němu tulil a lísal, jako by věděl, že ho má jeho pán také tak rád. Nikdy na zvíře nevztáhl ruku a nikdy ho neudeřil. To se ale změnilo od té doby, co propadl alkoholu.
Obtěžovalo ho kocourovo dolézání, proto začal kocoura bít (především po návratu z hospody). Když ho kocour zase obtěžoval, vzal nůž a vyřízl mu oko. Kocour se mu potom zdaleka vyhýbal, to se jeho majiteli nelíbilo a oběsil ho. Za několik dní se z nejasných příčin jeho dům vznítil. Celý dům shořel, jen jedna zeď zůstala neporušena, na ní byl vykreslen ohněm kocour se smyčkou kolem krku. Muž se přestěhoval do nového domu a žil velmi skromně. Jednou, když se vracel domů, narazil na právě tak černého kocoura s jedním okem. Jedině bílá skvrna na hřbetě ho lišila od zabitého kocoura. Jak šel čas, muž začal být ke kocourovi zase krutý.
Jednoho dne šel muž s manželkou do sklepa a kocour se mu připletl pod nohy. Muž ho chtěl okamžitě zabít sekerou, ale zastavila ho manželčina ruka. Muž se ve vzteku otočil a “zasekl sekeru do jejího mozku”, mrtvolu zazdil do sklepa. Při policejní prohlídce domu policie nic nenašla. Šťastný muž poklepal z radosti na právě onu zeď, kde schoval mrtvolu. Ozval se hrozný řev, policie okamžitě rozbourala zeď a objevila stojící mrtvolu, na které byl černý kocour, který se na několik dní ztratil.

Hororová povídka
Atmosféra strachu, záhadná kočka
Celým dílem doprovází čtenáře vypravěčova zvrhlá povaha a láska měnící se kvůli alkoholu v nenávist. Temnou atmosféru umocňuje otevřený konec, který nechává na čtenáři, aby si domyslel, co představuje černý kocour, zda čarodějnici, démona, či samotného Lucifera.

Zánik domu Usherů
Vypravěč příběhu obdrží jednoho dne naléhavý dopis od svého přítele z dětství Rodericka Ushera, aby jej přijel navštívit do jeho sídla. Žádá jej o pomoc, trpí nervovou rozrušeností a doufá, že mu společnost jediného přítele přinese úlevu.Muž se vydá na cestu a jakmile kvečeru dorazí ke starobylému domu rodu Usherů, padne na něj podivná tíseň. Jakoby měl dům se sousedním močálem temnou moc přivolávat chmury. Na mysl mu vyvstane představa, že dům obklopují tíživé výpary rozkladu, hnijící ovzduší s nádechem barvy olova.O váženém rodu Usherů je známo, že slul odnepaměti přehnanou citlivostí, jež se projevovala v četných uměleckých dílech, zájmem o složité formy hudby a štědrou dobročinností.Sluha návštěvě odebere koně a komorník muže doprovodí k Roderickovi. Jak je překvapen proměnou posledního z Usherů! Před ním stojí lidská troska, mrtvolně bledá pleť, velké oči, tenké bledé rty, tenké měkké vlasy povlávající kolem lebky s nepřiměřeným rozpětím. Roderick jej srdečně vítá, v jeho tváři je upřímnost. Velmi záhy návštěvník pozná další rysy povahy svého přítele – rozpolcenost, ustavičnou úzkost a zádumčivost. Usher jej informuje o své chorobě a utkvělé obavě, že brzy zemře. Má pocit, že toto prastaré sídlo nad ním získalo nějakým způsobem moc a opanovalo jeho životní elán. K neblahým psychickým náladám přispívá i špatný zdravotní stav jeho milované sestry Madeline, vleklá choroba ji velmi oslabuje a přivádí dnem ode dne blíž k náruči smrti.Návštěvník se snaží přítele rozptýlit. Společně se věnují četbě či předčítání, Usher hraje na kytaru a zpívá improvizovaný text, maluje. Při vzájemných rozhovorech vysloví názor, že schopnost vnímání má i rostlinstvo – a také určité nerosty. Tato jeho víra pramení z přesvědčení, že strašlivá síla starodávného sídla ovládá jeho mysl.Když Madeline zemře, Roderick vysloví přání uložit její tělo dočasně do rodinné kobky. Společně se svým přítelem ji dopraví do temného vlhkého sklepení a na okamžik pohlédnou zesnulé do tváře. Následující dny trápí Ushera žal a během jedné noci, kdy venku zuří bouře, navštíví přítele v jeho komnatě. Ten se rozhodne předčítat mu úryvky z knihy Launcelota Canninga. Jak pokračuje v četbě, Roderick se podivně chvěje a pohupuje. Zdá se, že odněkud z domu vycházejí zvuky, které se téměř shodují s příběhem knihy. V jednu chvíli Usher vyskočí a vykřikne „Ne Ethelred, ale Madeline je za dveřmi! Cožpak nepoznám ten tlukot jejího srdce? Chvátá mi vyčíst, jak jsem si pospíšil s pohřbem!“Dveře se otevřou a vyzáblé tělo Madeline v zakrváceném rubáši padne na jejího bratra, jenž se kácí k zemi mrtev. Vypravěč na nic nečeká, prchá z děsivého domu, skočí na koně a ujíždí pryč. Když se ohlédne, spatří rozpadající se dům, jejž pohlcují vody černého močálu.

Pohrbění za živa
Katalepsie
Psychické onemocnění

Postavy: —-
Kompozice:
34 povídek, nenavazují na sebe. Téměr každá povídka je vyprávěna chronologicky, někdy i retrospektivně (černý kocour)
Jazyková složka:
metafory, personifikace, přímá řeč, dialogy, spisovné i nespisovné výrazy
Autorova tvorba + obecně kulturní kontext:

  • Edgar Allan Poe (1809 – 1849)
  • Zakladatel žánru horor a detektivka
  • Průkopník povídek (novel) -> ostatní autoři se od něj učili
  • Jeho děsivé příběhy postrádají nadpřirozené prvky ale děsí tím co je reálné a nám blízké
  • Výskyt psychických poruch (čímž předběhl dobu – až dekadence 20. století)
  • narozen v Bostonu, přišel o své rodiče, vyrůstal v náhradní rodině Allanů
  • vyloučen z vojenské akademie (peníze propil a prohrál)
  • 1834 = získává první cenu za první povídku
  • oženil se s vlastní 13letou sestřenicí
  • potýkal se s existenčními problémy, alkoholismus, drogy
  • po smrti manželky propadl drogám ještě více
  • Další díla: Černý kocour a další povídky, Jáma a kyvadlo, Vraždy v ulici Morgue   (detektivní příběhy), inspiroval Charlese Baudelaira (první prokletý básník – Květy zla – střídání hodně postav, básnická sbírka) a Jakuba Arbese (Svatý Xaverius)
  • stal se také inspirací pro R. Bradburyho (Marťanská kronika – Usher II)

Zasazení do světového kontextu:
Amerika:
Walt Whitman-Stébla trávy (symbolismus)
Nathaniel Hawthorne – Šarlatové písmeno (romantismus, spolu s E. A. P. považován za zakladatele americké novely)
Rusko:
Dimitrij Sergejevič Merežkovskij – Leonardo da Vinci (symbolismus)
Belgie:
Maurice Meaterlinck – Modrý pták (symbolismus)
Německo:
Heinrich Heine – Loreley (romantismus)
Anglie:
Oscar Wilde – Obraz Doriana Graye (dekadence)
Mary Shellyová – Doktor Frankenstein

Povídka x Novela x Román
Povídka
– krátký rozsah
– málo postav
– hlavní hrdina se nevyvíjí
– rychlý spád akcí
Novela
– “střední rozsah”
– málo postav
– děj je méně složitější, než román
– víceméně přímočaré povídání směřující k pointě, bez dalších vedlejších dějových linií
Román
– dlouhý útvar
– vícero postav
– hlavní hrdina (i jiné postavy) se vyvíjí
– děj je propracovaný, složitý, různě rozvětvený s dalšími dějovými liniemi

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://downloadity.net/file/A6h84E