Politologie, politické ideologie

POLITOLOGIE JAKO VĚDA

• politologie – vědní disciplína zabývající se studiem vlády a politiky
• jedna ze základních společenskovědních disciplín
• původně součástí filozofie
• jako samostatná věda se objevila na přelomu 19. a 20. století
• z řeckého polis = starost o věci veřejné, logos = slovo, věda
• pozitivní politologie – popis politické reality, vychází z výzkumů a pozorování
• normativní politologie

Předměty politologie

• moc – nástroj prosazování různých cílů
• politika
  • používání moci k vládě, umění řídit stát, správa věcí veřejných, cílem získat politickou moc
  • omezené užívání sociální moci
  • zabývá se studiem podstaty a zdroji těchto omezení
  • studuje původ a fungování
  • studuje činnost těch, kteří se účastní politiky
• fungování státu
• politické teorie a ideologie
• mezinárodní vztahy
• fungování státních institucí
• názorový pluralismus – existence mnoha názorů na politiku
• dogmatik – člověk, který nepřipouští žádný jiný názor než jeho vlastní

KOŘENY POLITOLOGIE

Filozofické kořeny

• starověká řecká politická věda vzniká jako kritika a reflexe fungování athénské demokracie
• Platón – Ústava (ideální uspořádání státu)
• Aristoteles – Politika
• Niccolo Macchiavelli – Vladař (zakladatel nové politické moci, pojímá politiku jako učení o moci)
• John Locke
• Karl Marx

Sociologické kořeny

• sociologie politiky zkoumá zejména vztahy, politické procesy a společenského prostředí, politických elit, politického chování apod.
• August Comte – zakladatel sociologie
• Max Weber – zabýval se autoritou a byrokratizací politického systému
• Vilfredo Pareto – teorie elit
• Gaetano Mosca – teorie elit

GENEZE POLITOLOGIE

• již v 17. století – švédská Uppsala – katedra rétoriky a politiky
• jako samostatná disciplína v polovině 19. století v USA a ve Francii
• 1857 první katedra historické a politické vědy v USA v New Yorku na Kolumbijské univerzitě
• 1871 vznik Školy svobodných politických věd ve Francii
• 1948 celosvětová konference UNESCO v Paříži – rozdělení do 4 základních kategorií (politická teorie, politická instituce, veřejné mínění, mezinárodní vztahy)

DISCIPLÍNY POLITOLOGIE

1. obecná politologie
   • zabývá se historií vlastního oboru
   • studuje vznik a vývoj politologických škol
   • zkoumá vztah politologie k ostatním vědám
   • souvisí s filozofií, sociologií, právem, etikou, ekonomií
2. politická teorie
   1. 1. dějiny politických teorií – od Aristotela po současnost
      2. současní politické teorie
3. politická instituce
   • ústava, zákony, stát, formy vlády, dělba moci
4. srovnávací politologie
   • srovnávání určitých států, politické ideologie, volby
5. politická sociologie
   • zkoumá politické chování lidí
6. politické strany a veřejné mínění
   • velkou váhu má prezentování stran
7. politická ekonomie
   • využívá ekonomický přístup k vysvětlení politických procesů
8. mezinárodní vztahy
   • snaha porozumět vztahům mezi státy, nadnárodním aktérům a silám

POLITICKÁ PARTICIPACE

• aktivní účast politického života (jít hlasovat, vstoupit do politické strany, kandidovat do zastupitelstva, demonstrace …)
• aktivita jednotlivců či skupin obyvatelstva, kterou se snaží ovlivnit, podpořit vládu nebo politiku
• cílem je ovlivnit nebo alespoň dát najevo nesouhlas

Typy participace

1. konvenční
   • obvykle přijatelné chování jednotlivce
   • jsou používané běžné prostředky → institucionalizované
   • např. účast ve volbách, politických meetinzích, transparent, podpis
2. nekonvenční
   • v rozporu s normami společnosti
   • většinou nepřijatelné chování
   • stříkání hesel na zdi, demonstrace spojené s ničením majetku, stávka, odmítání placení daní

MOC a AUTORITA

• moc je typická pro každého, každý se snaží něco řídit, usměrňovat
• Max Weber (významný sociolog, zakladatel sociologie jako samostatné vědy)
  • moc = možnost realizovat svou vůli i proti vůli těch, kterých se to dotýká
• autorita = legitimní (oprávněná) moc
• autorita je uznávána těmi, na koho se vztahuje

Typy autority podle Webera (panství)

1. tradiční
   • je dána tradicemi a zvyklostmi (monarchie)
2. racionální
   • je dána usnesením ovládajících i ovládaných
   • je většinou zakotvena v právním řádu (policie, prezident, poslanci, ředitel …)
   • je zvolen
3. charismatická
   • člověk, který má díky osobnostním rysům podporu společnosti
   • když ale končí vláda člověka, končí vláda ‚říše‘
   • např. Adolf Hitler

Dělení současné

1. autorita de iure – podle práva
2. autorita de facto – podle pravdy

DEMOKRACIE

• forma politického zřízení, která umožňuje všem občanům (plnoprávným) účast na správě a řízení státu
• založena na principu podřízení menšiny většině a uznání rovnosti, svobody a pol. práv občanů
• z řeckého démos = lid, kratos = moc, vláda
• historicky první forma demokracie – v řeckých městských státech

Základní principy demokracie

1. princip suverenity – moc odvedena od lidu
2. princip parlamentarismu – skupina lidí, která se střídá
3. stát slouží lidem – nikoli naopak, cílem státní moci
4. princip dělby moci – výkonná, soudní, zákonodárná
5. právní stát
6. dodržování lidských práv a svobod
7. pluralita politických subjektů
8. decentralizovaná státní správa a samospráva – rozdělena do více institucí
9. vláda většiny zachovává práva menšin
10. nevládní organizace – nadace, ekologická hnutí

Formy demokracie

1. přímá
   • přímá účast občanů
   • v čisté formě pouze v antickém Řecku
   • původní pojetí neuskutečnitelné
   • v současnosti jen ve formě referend (doplněk demokracie zastupitelské)
   • referendum – hlasování voličů o vážné pol. otázce (vyžaduje politicky vzdělanou společnost)
   • a) celostátní – týká se všech lidí, vyhlašovaná prezidentem
   • b) místní – určitá oblast
   • iniciativa – právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony při vyhlášení referenda (petice + požadovaný počet hlasů)
   • plebiscit – hlasování obyvatel určitého území a osamostatnění se od daného státu nebo připojení k jinému státu
2. zastupitelská
   • občané se účastní politického rozhodování delegováním svého podílu na moci na zvolené zástupce, kteří naplňují jejich vůli
   • volby
   • hlavní znaky vlády lidu – rovnost, pluralita, dočasnost, kontrola, většinový princip
   • moc rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní

POLITICKÉ IDEOLOGIE

Liberalismus

• svoboda a odpovědnost

• hlavní hodnota svoboda – osobní, ekonomická, politická, náboženská
• stát je jen prostředkem k ochraně svobody jedince
• základní filozofie – maximálně svobodný individuál
• vznik konce 17. století v Anglii
• rozkol na 2 směry
  1. Konzervativní liberalismus
     • pravý střed, pravice
     • ekonomická a osobní svoboda
     • ODS, TOP 09
  2. Sociální liberalismus
     • levý střed
     • SPD
  3. Ekonomický liberalismus
     • Adam Smith – Bohatství národů
     • neviditelná ruka trhu – princip, které ho ovládají
  4. Neoliberalismus
     • diktátorské režimy
     • Margaret Thatcherová, Milton Friedman

Socialismus

• z latinského socialis – společenský
• beztřídní společnost
• centrální řízení společnosti – vše patří státu, každý pracoval pro stát (stály plat)
• klade důraz na solidaritu a kolektivismus
• ‚první fáze komunistické společnosti‘
• první myšlenky už Platón – Ústava
• Thomas More – Utopia (1516) – základy
• Thomas Campanella – Sluneční stát (1602)
• Charles Fourier – doporučoval zakládat družstva
• Robert Owen – pokus o samosprávnou komunitu v USA
• Jean Jacques Rousseau
• dělení
  • raný – družstevní, utopický
  • marxismus – vědecký
    • základem je historický a dialektický materialismus
    • Karl Marx – dílo Kapitol
    • Friedrich Engels
    • Andrew Heywood
  • reformní – ČSSD, Labour
  • křesťanský – Švýcarsko
  • národní
  • ekosocialismus
  • anarchismus
  • neommarxismus

Komunismus

• konečná forma socialismu
• ‚každý podle možností, každému podle potřeb‘
• z latinského communis – společný
• hlásající společné vlastnictví, odmítající dělení společnosti
• myšlenky hlásal už Platón
• uplatňován jako sociální utopie
• marxismus
• leninismus
  • omezení moci církví
  • boj proti nacionalismu
  • průmysl nad zemědělství
• stalinismus
  • ‚všichni jsou si rovní, ale někteří jsou si rovnější‘
• trockismus
  • kritizuje stalinismus
• eurokomunismus
  • zavrhuje diktaturu, v Z Evropě
• maoismus
  • v Číně, Mao-ce Tung

Nacionalismus

• kolektivní ideologie – nevytvořil ji jenom 1 člověk, cítíme se součástí
• patriotismus – láska k vlasti, pocit
• nacionalismus – doktrína
• separatistické hnutí – odbojové
• národ – skupina lidí se stejným jazykem, společnými tradicemi hodnotami, historií žijící na 1 území
• počátek v 18. století, během VFR
• poté zneužívám pro diktátorské režimy (fašismus, nacismus, autonomní nacionalismus)
• Ernest Gellner (1925 – 1995)
  • sociolog, filozof, kritik nacionalismu
  • Národy a nacionalismus

Fašismus

• antiliberální, antidemokratický
• nadřazuje zájmy celku
• korporativismus – rozdělení společnosti podle pracovního zařazení
• podobný frankismus ve Španělsku a peronismus v Argentině

Nacismus

• prolínání socialismu, nacionalismu, rasismu
• Alfred Rosenberg – původce nacistických teorií, dílo Mýtus
• genocida, holocaust
• skinheads – zaměňováni s nacisty, původně žádné vazby, útoky proti menšinám

Rasismus

• nenávist k jedinci opodstatněná pouze jeho příslušností k rase
• novověký fenomén
• vychází z fyzické a psychické nerovnosti vlastností lidských plemen
• 21. března Mezinárodní den za odstranění rasismu
• spontánní – předsudky na základě vnější podobnosti
• teoretický – na základě filozofického myšlení
• příčiny – generalizace, hledání viníka, strach z neznámého (xenofobie), strach z úspěchu menšiny
• projevy – fyzické, slovní, výzvy k akci
• pozitivní diskriminace – zvýhodňování kdysi diskriminovaných lidí
• důsledky – nerovnost před zákonem, genocida, segregace …
• J. A. C. de Gobineau – vyšší a nižší rasy

Feminismus

• z latinského femina – žena
• ženské hnutí – boj za emancipaci žen
• vznik v 17. a 18. století ve Francii a Anglii
• 1. vlna – kritika nerovnosti de iure, základní lidská práva, 19. – 20. století
• 2. vlna – 60. a 70. léta 20. století, oficiální rovnost, nerovnost de facto
• 3. vlna – 90. léta 20. století, kritizuje minimální definici feminity
• postfeminismus – vše dosaženo, další už nejsou potřebné, současný proud
• vývoj v Evropě – velká emancipace během VFR
• vývoj v USA – společně s protiotrokářstvím
• Mary Wollstonecraft – britská spisovatelka, Obrana ženských práv
• Olympe de Gouges – během VFR chtěla stejná práva, Deklarace práv ženy a občanky
• volební právo žen – 1893 Nový Zéland, 1920 ČSR, 1918 Velká Británie
• placená práva žen v určitých vrstvách (ekonomická nezávislost)
• po 2. světové válce se ženy prosazují v Americe a Evropě
• 80. léta ženská studia hlavně v USA
• gender studies

Environmentalismus

• vznik v 60. letech 20. století
• vše se podřizuje životnímu prostředí, bojuje proti ekologickým hrozbám
• kritika ideologie industriální společnosti
• zakladatelem Aldo Leopold – ekolog, etika životního prostředí
• Greenpeace – nezávislá organizace, 41 zemí, upozorňuje na globální problémy
• World Wildlife Farm – klimatické změny, pralesy, moře…
• Strana zelených

Křesťanská sociální nauka

• zaměřena na jedince, solidarita, tolerance
• nový směr 19. a 20. století, z učení Tomáše Akvinského
• základem křesťanské hodnoty, proti znárodnění
• zastánce rovných příležitostí, právo na soukromé vlastnictví
• KDU-ČSL, CDU v Německu

Anarchismus

• zrušení všech nadvlád, cílem stát bez vlády
• založeno na myšlenkách svobody, rovnosti
• dělnická třída ve VFR, vznik ve 40. letech 19. století
• kapitalistický – uznání osobního vlastnictví
• křesťanský – boj proti vládě a církvi
• primitivistický – kritizuje vývoj civilizace
• pacifický – odmítá násilí, věří v evoluční změnu společnosti

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://jafiles.net/file/A6h8769