Politologie, politické ideologie

POLITOLOGIE JAKO VĚDA

  • politologie – vědní disciplína zabývající se studiem vlády a politiky
  • jedna ze základních společenskovědních disciplín
  • původně součástí filozofie
  • jako samostatná věda se objevila na přelomu 19. a 20. století
  • z řeckého polis = starost o věci veřejné, logos = slovo, věda
  • pozitivní politologie – popis politické reality, vychází z výzkumů a pozorování
  • normativní politologie

Předměty politologie

  • moc – nástroj prosazování různých cílů
  • politika
    • používání moci k vládě, umění řídit stát, správa věcí veřejných, cílem získat politickou moc
    • omezené užívání sociální moci
    • zabývá se studiem podstaty a zdroji těchto omezení
    • studuje původ a fungování
    • studuje činnost těch, kteří se účastní politiky
  • fungování státu
  • politické teorie a ideologie
  • mezinárodní vztahy
  • fungování státních institucí
  • názorový pluralismus – existence mnoha názorů na politiku
  • dogmatik – člověk, který nepřipouští žádný jiný názor než jeho vlastní

KOŘENY POLITOLOGIE

Filozofické kořeny

  • starověká řecká politická věda vzniká jako kritika a reflexe fungování athénské demokracie
  • Platón – Ústava (ideální uspořádání státu)
  • Aristoteles – Politika
  • Niccolo Macchiavelli – Vladař (zakladatel nové politické moci, pojímá politiku jako učení o moci)
  • John Locke
  • Karl Marx

Sociologické kořeny

  • sociologie politiky zkoumá zejména vztahy, politické procesy a společenského prostředí, politických elit, politického chování apod.
  • August Comte – zakladatel sociologie
  • Max Weber – zabýval se autoritou a byrokratizací politického systému
  • Vilfredo Pareto – teorie elit
  • Gaetano Mosca – teorie elit

GENEZE POLITOLOGIE

  • již v 17. století – švédská Uppsala – katedra rétoriky a politiky
  • jako samostatná disciplína v polovině 19. století v USA a ve Francii
  • 1857 první katedra historické a politické vědy v USA v New Yorku na Kolumbijské univerzitě
  • 1871 vznik Školy svobodných politických věd ve Francii
  • 1948 celosvětová konference UNESCO v Paříži – rozdělení do 4 základních kategorií (politická teorie, politická instituce, veřejné mínění, mezinárodní vztahy)

DISCIPLÍNY POLITOLOGIE

  1. obecná politologie
    • zabývá se historií vlastního oboru
    • studuje vznik a vývoj politologických škol
    • zkoumá vztah politologie k ostatním vědám
    • souvisí s filozofií, sociologií, právem, etikou, ekonomií
  2. politická teorie
      1. dějiny politických teorií – od Aristotela po současnost
      2. současní politické teorie
  3. politická instituce
    • ústava, zákony, stát, formy vlády, dělba moci
  4. srovnávací politologie
    • srovnávání určitých států, politické ideologie, volby
  5. politická sociologie
    • zkoumá politické chování lidí
  6. politické strany a veřejné mínění
    • velkou váhu má prezentování stran
  7. politická ekonomie
    • využívá ekonomický přístup k vysvětlení politických procesů
  8. mezinárodní vztahy
    • snaha porozumět vztahům mezi státy, nadnárodním aktérům a silám

POLITICKÁ PARTICIPACE

  • aktivní účast politického života (jít hlasovat, vstoupit do politické strany, kandidovat do zastupitelstva, demonstrace …)
  • aktivita jednotlivců či skupin obyvatelstva, kterou se snaží ovlivnit, podpořit vládu nebo politiku
  • cílem je ovlivnit nebo alespoň dát najevo nesouhlas

Typy participace

  1. konvenční
    • obvykle přijatelné chování jednotlivce
    • jsou používané běžné prostředky → institucionalizované
    • např. účast ve volbách, politických meetinzích, transparent, podpis
  2. nekonvenční
    • v rozporu s normami společnosti
    • většinou nepřijatelné chování
    • stříkání hesel na zdi, demonstrace spojené s ničením majetku, stávka, odmítání placení daní

MOC a AUTORITA

  • moc je typická pro každého, každý se snaží něco řídit, usměrňovat
  • Max Weber (významný sociolog, zakladatel sociologie jako samostatné vědy)
    • moc = možnost realizovat svou vůli i proti vůli těch, kterých se to dotýká
  • autorita = legitimní (oprávněná) moc
  • autorita je uznávána těmi, na koho se vztahuje

Typy autority podle Webera (panství)

  1. tradiční
    • je dána tradicemi a zvyklostmi (monarchie)
  2. racionální
    • je dána usnesením ovládajících i ovládaných
    • je většinou zakotvena v právním řádu (policie, prezident, poslanci, ředitel …)
    • je zvolen
  3. charismatická
    • člověk, který má díky osobnostním rysům podporu společnosti
    • když ale končí vláda člověka, končí vláda ‚říše‘
    • např. Adolf Hitler

Dělení současné

  1. autorita de iure – podle práva
  2. autorita de facto – podle pravdy

DEMOKRACIE

  • forma politického zřízení, která umožňuje všem občanům (plnoprávným) účast na správě a řízení státu
  • založena na principu podřízení menšiny většině a uznání rovnosti, svobody a pol. práv občanů
  • z řeckého démos = lid, kratos = moc, vláda
  • historicky první forma demokracie – v řeckých městských státech

Základní principy demokracie

  1. princip suverenity – moc odvedena od lidu
  2. princip parlamentarismu – skupina lidí, která se střídá
  3. stát slouží lidem – nikoli naopak, cílem státní moci
  4. princip dělby moci – výkonná, soudní, zákonodárná
  5. právní stát
  6. dodržování lidských práv a svobod
  7. pluralita politických subjektů
  8. decentralizovaná státní správa a samospráva – rozdělena do více institucí
  9. vláda většiny zachovává práva menšin
  10. nevládní organizace – nadace, ekologická hnutí

Formy demokracie

  1. přímá
    • přímá účast občanů
    • v čisté formě pouze v antickém Řecku
    • původní pojetí neuskutečnitelné
    • v současnosti jen ve formě referend (doplněk demokracie zastupitelské)
    • referendum – hlasování voličů o vážné pol. otázce (vyžaduje politicky vzdělanou společnost)
    • a) celostátní – týká se všech lidí, vyhlašovaná prezidentem
    • b) místní – určitá oblast
    • iniciativa – právo občanů iniciovat nebo navrhovat zákony při vyhlášení referenda (petice + požadovaný počet hlasů)
    • plebiscit – hlasování obyvatel určitého území a osamostatnění se od daného státu nebo připojení k jinému státu
  2. zastupitelská
    • občané se účastní politického rozhodování delegováním svého podílu na moci na zvolené zástupce, kteří naplňují jejich vůli
    • volby
    • hlavní znaky vlády lidu – rovnost, pluralita, dočasnost, kontrola, většinový princip
    • moc rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní

POLITICKÉ IDEOLOGIE

Liberalismus

  • svoboda a odpovědnost
  • hlavní hodnota svoboda – osobní, ekonomická, politická, náboženská
  • stát je jen prostředkem k ochraně svobody jedince
  • základní filozofie – maximálně svobodný individuál
  • vznik konce 17. století v Anglii
  • rozkol na 2 směry
    1. Konzervativní liberalismus
      • pravý střed, pravice
      • ekonomická a osobní svoboda
      • ODS, TOP 09
    2. Sociální liberalismus
      • levý střed
      • SPD
    3. Ekonomický liberalismus
      • Adam Smith – Bohatství národů
      • neviditelná ruka trhu – princip, které ho ovládají
    4. Neoliberalismus
      • diktátorské režimy
      • Margaret Thatcherová, Milton Friedman

Socialismus

  • z latinského socialis – společenský
  • beztřídní společnost
  • centrální řízení společnosti – vše patří státu, každý pracoval pro stát (stály plat)
  • klade důraz na solidaritu a kolektivismus
  • ‚první fáze komunistické společnosti‘
  • první myšlenky už Platón – Ústava
  • Thomas More – Utopia (1516) – základy
  • Thomas Campanella – Sluneční stát (1602)
  • Charles Fourier – doporučoval zakládat družstva
  • Robert Owen – pokus o samosprávnou komunitu v USA
  • Jean Jacques Rousseau
  • dělení
    • raný – družstevní, utopický
    • marxismus – vědecký
      • základem je historický a dialektický materialismus
      • Karl Marx – dílo Kapitol
      • Friedrich Engels
      • Andrew Heywood
    • reformní – ČSSD, Labour
    • křesťanský – Švýcarsko
    • národní
    • ekosocialismus
    • anarchismus
    • neommarxismus

Komunismus

  • konečná forma socialismu
  • ‚každý podle možností, každému podle potřeb‘
  • z latinského communis – společný
  • hlásající společné vlastnictví, odmítající dělení společnosti
  • myšlenky hlásal už Platón
  • uplatňován jako sociální utopie
  • marxismus
  • leninismus
    • omezení moci církví
    • boj proti nacionalismu
    • průmysl nad zemědělství
  • stalinismus
    • ‚všichni jsou si rovní, ale někteří jsou si rovnější‘
  • trockismus
    • kritizuje stalinismus
  • eurokomunismus
    • zavrhuje diktaturu, v Z Evropě
  • maoismus
    • v Číně, Mao-ce Tung

Nacionalismus

  • kolektivní ideologie – nevytvořil ji jenom 1 člověk, cítíme se součástí
  • patriotismus – láska k vlasti, pocit
  • nacionalismus – doktrína
  • separatistické hnutí – odbojové
  • národ – skupina lidí se stejným jazykem, společnými tradicemi hodnotami, historií žijící na 1 území
  • počátek v 18. století, během VFR
  • poté zneužívám pro diktátorské režimy (fašismus, nacismus, autonomní nacionalismus)
  • Ernest Gellner (1925 – 1995)
    • sociolog, filozof, kritik nacionalismu
    • Národy a nacionalismus

Fašismus

  • antiliberální, antidemokratický
  • nadřazuje zájmy celku
  • korporativismus – rozdělení společnosti podle pracovního zařazení
  • podobný frankismus ve Španělsku a peronismus v Argentině

Nacismus

  • prolínání socialismu, nacionalismu, rasismu
  • Alfred Rosenberg – původce nacistických teorií, dílo Mýtus
  • genocida, holocaust
  • skinheads – zaměňováni s nacisty, původně žádné vazby, útoky proti menšinám

Rasismus

  • nenávist k jedinci opodstatněná pouze jeho příslušností k rase
  • novověký fenomén
  • vychází z fyzické a psychické nerovnosti vlastností lidských plemen
  • 21. března Mezinárodní den za odstranění rasismu
  • spontánní – předsudky na základě vnější podobnosti
  • teoretický – na základě filozofického myšlení
  • příčiny – generalizace, hledání viníka, strach z neznámého (xenofobie), strach z úspěchu menšiny
  • projevy – fyzické, slovní, výzvy k akci
  • pozitivní diskriminace – zvýhodňování kdysi diskriminovaných lidí
  • důsledky – nerovnost před zákonem, genocida, segregace …
  • J. A. C. de Gobineau – vyšší a nižší rasy

Feminismus

  • z latinského femina – žena
  • ženské hnutí – boj za emancipaci žen
  • vznik v 17. a 18. století ve Francii a Anglii
  • 1. vlna – kritika nerovnosti de iure, základní lidská práva, 19. – 20. století
  • 2. vlna – 60. a 70. léta 20. století, oficiální rovnost, nerovnost de facto
  • 3. vlna – 90. léta 20. století, kritizuje minimální definici feminity
  • postfeminismus – vše dosaženo, další už nejsou potřebné, současný proud
  • vývoj v Evropě – velká emancipace během VFR
  • vývoj v USA – společně s protiotrokářstvím
  • Mary Wollstonecraft – britská spisovatelka, Obrana ženských práv
  • Olympe de Gouges – během VFR chtěla stejná práva, Deklarace práv ženy a občanky
  • volební právo žen – 1893 Nový Zéland, 1920 ČSR, 1918 Velká Británie
  • placená práva žen v určitých vrstvách (ekonomická nezávislost)
  • po 2. světové válce se ženy prosazují v Americe a Evropě
  • 80. léta ženská studia hlavně v USA
  • gender studies

Environmentalismus

  • vznik v 60. letech 20. století
  • vše se podřizuje životnímu prostředí, bojuje proti ekologickým hrozbám
  • kritika ideologie industriální společnosti
  • zakladatelem Aldo Leopold – ekolog, etika životního prostředí
  • Greenpeace – nezávislá organizace, 41 zemí, upozorňuje na globální problémy
  • World Wildlife Farm – klimatické změny, pralesy, moře…
  • Strana zelených

Křesťanská sociální nauka

  • zaměřena na jedince, solidarita, tolerance
  • nový směr 19. a 20. století, z učení Tomáše Akvinského
  • základem křesťanské hodnoty, proti znárodnění
  • zastánce rovných příležitostí, právo na soukromé vlastnictví
  • KDU-ČSL, CDU v Německu

Anarchismus

  • zrušení všech nadvlád, cílem stát bez vlády
  • založeno na myšlenkách svobody, rovnosti
  • dělnická třída ve VFR, vznik ve 40. letech 19. století
  • kapitalistický – uznání osobního vlastnictví
  • křesťanský – boj proti vládě a církvi
  • primitivistický – kritizuje vývoj civilizace
  • pacifický – odmítá násilí, věří v evoluční změnu společnosti

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://jafiles.net/file/A6h8769

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *