Psychické procesy, vlastnosti a stavy

Psychické procesy, vlastnosti a stavy

Klasifikace psychických jevů

1. Psychické procesy – kratší trvání, mají začátek a konec
   • poznávací procesy – vnímání, myšlení, řeč a představivost
   • paměťové procesy – zapamatování si, uchování v paměti a vybavení si
   • motivační procesy – motivy jednání, tréma, obdiv, motivace, strach, vztek
2. Psychické stavy – delší trvání než procesy, charakterizují jedince po určitou dobu
   • stavy pozornosti – pozornost, nepozornost
   • nálady a emoční stavy – smutek, radost, vztek, nervozita
3. Psychické vlastnosti – relativně stálé charakteristiky
   • schopnosti – schopnost logicky myslet
   • rysy osobnosti – plachost, aktivita, pasivita
   • temperament – flegmatik, cholerik
   • charakter – vytrvalost, odpovědnost
4. Specificky získané dispozice – předpoklad pro jednu či více činnosti
   • vědomosti
   • dovednosti
   • talent, nadání
   • zájmy, postoje, návyky

Společné znaky psychických jevů

• všechny jevy jsou funkcí mozku a závisí na jeho stavu
• v průběhu života se psychické jevy mění, vyvíjení
• některé více (dovednosti, vědomosti), některé méně (rysy osobnosti, schopnosti)
• jednotlivé psychické jevy tvoří celek a jinak než celek nemají smysl
• interindividuální rozdílnosti – rozdíly mezi jednotlivci
• intraindividuální rozdílnosti – uvnitř téhož jedince (v různých vývojových etapách)

VNÍMÁNÍ

• nejjednodušší psychický proces, kterým poznáváme
• proces sjednocování jednotlivých počitků do celkových vjemů (detekce pohybu, rozpoznávání předmětu a osob z různých úhlů a odhad vzdálenosti
• Výsledek vnímání je = VJEM
• psychický proces – poznáváme to, co působí na naše smyslové orgány
• výběrové – vnímám co nás baví a zajímá
• bezděčné – náhodné
• záměrné
• je závislé na mnoha rozličných faktorech – zkušenost, zaměřenost, výběrovost, stav smyslových orgánů na psychickém stavu
• počitek – obraz jednotlivého znaku vnímaného předmětu (kniha je tlustá, červená)
• vjem – spojené počitky obraz předmětu jako celku (→ kniha)
• vnímání může být ovlivněno drogami

Druhy:

1. vnímání tvaru a velikosti spojení několika analyzátorů (druhů vnímání), abychom mohli
2. vnímat tvar a velikost (zrak, hmat)
3. vnímání prostoru – potřebujeme zrakové a pohybové vnímání, sluch, hmat, zkušenosti
4. vnímání hloubky zrak, pohybový orgán, sluchový analyzátor, zkušenost
5. sociální vnímání – společenské vnímání, týká se lidí a situací, do kterých se dostáváme, je ovlivněno našimi zkušenostmi

Faktory

• první dojem – určující pocit, který předurčuje následné jednání, na základě jedné vlastnosti hodnotím celou osobnost
• projekce vlastního názoru – své vlastnosti předpokládám u i druhých, ostatní vnímám zkresleně
• haló efekt – na základě předchozí informace
• nedostatek empatie (vcítění se) ovlivňuje vnímání druhého, člověk není schopen se vžít do situace druhého
• přílišné zevšeobecňování – není uznáván (např. je mladý, je hloupý)
• projekce – přisuzujeme druhým své vlastnosti a očekáváme stejné chování od druhých popularita vyvolává tendenci vnímat osobu lépe nebo hůře, než ve skutečnosti je ukvapený úsudek -je vyvolán většinou vlastní netrpělivostí
• stereotypy -jednání podle naučených vzorců chování postrádající pružnost
• faktor figury – pozadí ovlivňuje vnímání figury
• optické klamy – neklamou naše představy ale vnímaní; klam vzniká v mozku ne oku
  • barevné
  • dvojznačné
  • geometrické

PŘEDSTAVIVOST

• představa
  • názorový obraz předmětu nebo jevu, který momentálně nepůsobí na naše smyslové orgány
  • zakládá se na minulém vnímání
  • je méně výstižná než bezprostřední vnímání
• dokážeme si vybavit
  • zrakové představy
  • zvukové – hlas, smích, písnička
  • chuťové
  • hmatové

1. vzpomínkové představy (paměťové ↑)
2. fantazijní představy – obraz předmětu nebo jevu, který jsme v dané podobě ještě nevnímali; neobvyklá spojení

Fantazie neboli obrazotvornost

• psychický proces, ve kterém vytváříme relativně nové představy
• základem jsou naše vjemy, zkušenost a paměťové představy
• druhy
  • rekonstrukční
    • fantazijní představy vytvářené na základě slovního popisu
    • důležitá v matematice (geometrie) i historii
  • tvůrčí
    • spojena s kreativitou
    • dochází k vytváření nových představ (umělecká činnost)
  • záměrná
    • řídí se nějakým cílem, záměrem
  • bezděčná
    • představy, které se nám vybavují samy, někdy dokonce proti vlastní vůli
    • např. sny nebo ‚bdělé snění‘ – může zklidňovat nebo naopak rozlišit

 

• existují mezi lidmi interindividiální rozdíly v představách a fantaziích – umělci a malé děti velmi živé představy

MYŠLENÍ

• =řeč psychiky
• poznávací proces, kterým získáváme zprostředkované a zobecňující poznání skutečnosti, jejich podstatných znaků a vztahů
• umožňuje řešit problémy teoretické i praktické, formulovat hypotézy
• nejdůležitejší názor myšlení je jazyk

Myšlenkové operace

• analýza – rozbor
  • myšlenkové rozdělení celků části k vystižení jejich vztahů a vzájemnému uspořádání
  • např. problém rozdělíme na několik kroků
• syntéza – shrnutí
  • sjednocení částí v celek
• komparace – srovnávání
  • srovnávají vlastnosti různých předmětů
  • zjišťování podobných nebo rozdílných vlastností
• generalizace – zobecňování
  • zjišťování podobných znaků
  • produktem je tvorba pojmů
• abstrakce
  • proces vyčleňování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů
  • odhlédnutí od nepodstatných, nedůležitých znaků
  • např. výpisek z učebnice, čtenářský deník
• indukce
  • myšlenkové vyvozování z jednotlivých faktů, případů obecný závěr
• dedukce
  • opak indukce
  • z obecného k jednotlivým, jedinečnému
• analogie
  • vyvozování poznatků a závěrů na základě podobnosti s jinými předměty

Druhy myšlení

• praktické (notorické)
  • situace, kdy jde o manipulace s předměty (výměna žárovky)
• konkrétně názorné (imaginární)
  • dochází k manipulaci s názornou představou (popis cesty, osoby)
• abstraktní
  • manipulace s abstraktními pojmy
• konvergentní (sbíhavé)
  • směřuje k jednomu cíli, jednomu způsobu řešení
• divergentní (rozbíhavé)
  • všechny úkoly, které mají více řešení

Vlastnosti myšlení

• hloubka
  • do jaké hloubky jsme schopni řešit problém
• šířka
  • jakou šíři poznatků jsme schopni obsáhnout
  • zda jsme schopni řešit problémy v širších souvislostech
  • renesanční člověk – člověk, který se orientuje ve více oborech
• přesnost, logičnost
  • schopnost přesně, logicky formulovat otázky
• kritičnost
  • schopnost vidět problém z jiného úhlu
• flexibilita
  • pružnost myšlení, schopnost odpoutat se od tradičních způsobů

Pojem

• základní forma myšlení
• slovo označující skupinu předmětů nebo jevů, které mají shodné rysy
• bývá vyjádřen slovně, větou
• např. bazén – uměle vytvořená nádrž
• zobrazuje obecné a podstatné znaky daného jevu
• existují zde různé vztahy
  • podobnost – lev, levhart
  • protikladnost – den, noc
  • nadřazenost – čaj, nápoj
  • podřazenost – ředitel, sekretářka
  • souřadnost – podmět, přísudek

Soud

• dělení pochází od Aristotela
• pojmy se spojují v soudy
• oznamovací věty, které mají podmětnou i přísudkovou část
• mohou být pravdivé, nepravdivé, kladné, záporné

Úsudek

• spojení soudů
• logická forma se nazývá argument
• 1. premisa – obecná
• 2. premisa – předpoklady
• závěr → úsudek

 

všichni lidé jsou smrtelní 1. obvykle v zimě prší
Sokrates je člověk 2. dnes nesněží
závěr – Sokrates je smrtelný závěr – není zima

ŘEČ

• nástrojem myšlení
• formou dorozumívání
• mezilidská komunikace – dorozumívání se, předávání tradic, morálních hodnot, norem
• má stránku obsahovou (co říkám) i formální (jak to říkám)
• nástrojem je jazyk (čeština, angličtina atd.)

Funkce řeči

• dorozumívání
• pojmenovávání věcí
• emocionální

Druhy řeči

• vnitřní řeč (pro sebe) – používáme ještě předtím, než myšlenky napíšeme nebo vyslovíme
• vnější řeč – slouží k vyjadřování myšlenek navenek
  • verbální
    • psaná – bývá lépe stylisticky uspořádaná, člověk má možnost se více zamyslet
    • mluvená – poskytuje zpětnou vazbu, nemáme tolik času stylizovat myšlenky, metakomunikační faktory – všechno, co je za komunikací (intonace, mezery, rychlost, důraz)
  • neverbální – komunikace bez použití slov (gesta, pohyby)

Poruchy řeči

• porucha sluchu
• vrození nebo získané vady mluvidel – rozštěp rtu apod.
• psychické příčiny – stres → koktavost
• nápravou řeči se zabývá logopedie, která řeší dva problémy
  • dyslexie – problémy čtení
  • dyslalie – porucha výslovnosti – patlavost
• rotacismus – ráčkování
• rotacismus bohemicus – ráčkování, problém se ř
• sigmatismus – problém se sykavkami
• afázie – částečná nebo úplná ztráta řeči v důsledku posttraumatického šoku
• amnézie – částečná nebo úplná ztráta paměti
• efektivní mutismus – stav, kdy dítě odmítá komunikovat
• levá hemisféra – matematické, početní, logické a jazykové schopnosti
• pravá hemisféra – fantazie, umělecká tvorba
• brainstorming – pracuje s asociacemi a využívá se ve výuce i managmentu
• kognitivní myšlenková mapa

PAMĚŤ

• soubor psychických procesů, které vedou k osvojení si informací
• neustále se vyvíjí (nejvíce v období školního věku – max 21 let)
• ve straším věku se zapomínání dá ovlivnit – udržování koníčků, vztahů, psychického i fyzického stavu
• obecně paměť zhoršuje užitím alkoholu a nedostatkem spánku
• Fyziologický základ: nachází se v mozkové kůře = jsou to složité biochemické děje, které probíhají v neuronech – výsledkem jsou spoje v mozkové kůře

Fáze paměťového procesoru

• zapamatování si
  • vštěpování informací do paměti
  • úmyslné x neúmyslné
  • mechanické x slovně-logické
• pamatování si
  • udržení informace v paměti
• zapomínání
  • vymazávání paměťové stopy
  • nejvíce informací zapomeneme v prvních pěti a deseti dnech
  • čím předejít zapomínání
    • opakování
    • vytváření slovně-logických vazeb
    • motivace
    • citový vztah
  • během zapomínání se mění kvalita i kvantita
  • výhody zapomínání – očista organismu, odstraňování nepotřebných informací
  • teorie zapomínání
    • a) oddalování nervových buněk
    • b) kontakt – informace se překrývají
• vybavení si (reprodukce
  • vyvolání si informace – aktivizace

Typy a druhy paměti

• podle charakteru zapamatovávané aktivity
  • pohybová – sestava kroků
  • emocionální – prožitek, radost, smutek
  • názorná – smyslové vjemy, chuťová, zraková, bolest
  • slovně-logická – informace vyjádřené slovně a logicky zpracované
• podle délky trvání
  • krátkodobá – kratší trvání, přejde do dlouhodobé nebo se zapomíná
  • dlouhodobá – slouží k udržení informací na určitou dobu, není určena přesná velikost, ale prý neomezená

Vlastnosti paměti

• vštípivost – snadnost / nesnadnost si něco uchovat v paměti
• uchovatelnost – jak dlouho informaci udržím
• vybavitelnost – schopnost si informace vybavit
• rozsah – jak velké množství si dokážeme zapamatovat
• přesnost – jak přesně si něco dokážeme zapamatovat

POZORNOST

• koncentrace
• schopnost soustředění na jednu nebo více činností, podnětů
• souvisí se zaměřeností – vybereme si z množství podnětů jeden, na který se soustředíme – to co je podstatné
• nepozornost – roztěkanost

Druhy pozornosti

• bezděčná – vzniká náhle, kratší trvání, rychleji vymizí
• záměrná – delší trvání, sestavujeme cíl (jdeme do kina)

 

• krátkodobá – soustředění se, souvisí s motivací ale krátkodobě
• dlouhodobá – souvisí s motivací ale dlouhodobě

Prostředky upoutání pozornosti

• barevnost, nevšednost, originalita, velikost, střídání podnětů

Vlastnosti pozornosti

• stálost – jak dlouho se dokážeme soustředit, vyvíjí se s věkem
• dělení pozornosti – jak rychle jsme schopni přesunout pozornost na druhý podnět
• rozsah – jak moc věcí jsme schopni pojmout
• intenzita – koncentrace pozornosti, jak velkou míru pozornosti jsme schopni zaměřit
• selektivita (výběrovost) – co si z podnětů vyberu

Co ovlivňuje kvalitu pozornosti

• motivace, psychický a fyzický stav, změna činnosti, zkušenost a návyk

EMOCE, CITY

• psychické stavy, které hodnotí objekty našeho poznávání, naší činnosti, jejich průběhu a výsledky
• mohou nás motivovat, podněcovat k jiné aktivitě
• ovlivňují ostatní psychické procesy (např. soustředěnost)
• mohou se přenášet z člověka na člověka → empatie (dokážeme se vcítit do jiné osoby)
• může se přenášet i na předměty → fetišismus

Vlastnosti citů

• polarita
  • city existují v obou pólech (většinou protiklady)
  • často a rychle se přesunují (v dětství a pubertě se mění)
  • ambivalence (obojakost), vnímáme oba póly (láska x nenávist)
• subjektivita
  • nikdy nemůžeme mít stejné city, jsou subjektivní
• spontánnost
  • nezávislé na naší vůli
• předmětnost
  • jsou vázány na nějaký předmět, osobnost, myšlenku
• aktuálnost
  • vznikají aktuálně, hned poté, co na nás předmět působí

Dělení citů

• nižší
  • společné se zvířaty
  • biologické potřeby
  • strach, agrese, hněv, bolest
• vyšší
  • typické pro člověka
  • city morální – spojeny s morálkou, schopnost obětovat čas i peníze (matka Tereza)
  • city estetické – hodnocení ve smyslu libosti, nelibosti, prožívání krásného, nejen umělecká díla, ale i vzhled, prostředí
  • city intelektuální – radost z činnosti

Citové stavy

• pocity
  • základní, pocit hladu, únavy, viny
• afekty
  • specifické stavy lidské psychiky
  • projevuje se
  • bouřlivá reakce na nějaký podnět, která mobilizuje celou osobnost, převažují city nad rozumem, stejně rychle vznikne, jako zanikne (křik, bouchání dveřmi)
  • paralyzace – neschopnost cokoliv dělat, jak úroveň psychická tak i fyzická
  • polarita – dá se léčit a pracovat s nimi – hysterie
• nálady
  • trvají několik hodin, dnů, týdnů
  • citové stavy, během kterých přetrvává určitý citový prožitek
  • na vzniku se podílejí dva faktory
    • vnější – informace, událost
    • vnitřní – bolest hlavy, nevolnost
  • přebíráme nálady jiných lidí
  • souvisí s temperamentem (cholerik, flegmatik atd.)
• vášně
  • silné citové stavy
  • trvají delší sobu, mohou trvat celý život a někdy mohou přerůst až v závislost
  • pozitivní i negativní vliv
  • porucha – obsese – nutkavá potřeba něco dělat (všude bakterie apod.)
• citové vztahy
  • na základě našeho vztahu k někomu
  • různou délku, hloubku