Pojiva, svalová a nervová tkáň, epitely – charakteristika, složení, význam

Embryogeneze živočichů – fáze, typy zárodečných listů

Tkáně

  1. Pojiva
    • Vazivo
    • Chrupavka
    • Kost
  2. Tělní tekutiny
    • Intracelulární
    • Extracelulární
  3. Svalová tkáň
    • Hladká
    • Příčně pruhovaná
    • Srdeční
  4. Nervová tkáň
    • Neurony
    • Glie
  5. Epitely

Pojiva

  • Spojují nebo izolují orgány
  • Poskytuje oporu těla, vyplňuje prostor mezi orgány,
  • Pojiva tvoří:
    • Mezibuněčná hmota – může být rosolovitá (vazivo) až velmi pevná (kost), která obsahuje organické a anorganické látky
    • Buňky (fibrocyty a fibroblasty u vaziv, chondrocyty u chrupavky, osteocyty a osteoblasty u kosti)
    • Vlákna – zpevňují pojiva, mohou být kolagenní (pevnější) a elastická (pružnější)
  • Vazivo
    • Nejměkčí pojivo, pružné
    • Mezibuněčná hmota je polotekutá, rosolovitá
    • Základem jsou buňky – fibrocyty (usedlé) a fibroblasty (mohou se dělit)
    • Základní hmota – amorfní, tvořena polysacharidy a bílkovinami
    • Vlákna – kolagenní a elastická
    • Typy:
      • Řídká vaziva
        • Kolagenní – obsahuje velké množství vody, nejrozšířenější – tvoří obaly a pouzdra orgánů (ledviny), jsou podklad pro epitely, jsou ve svalové a nervové tkáni
        • Tukové – obsahují tukové buňky, tvoří tukové polštáře, obalují ledviny, jsou v kostní dřeni, tvoří zásobárnu energie,…
      • Hustá (tuhá) vaziva
        • Tvoří šlahy, vazy, pouzdra některých orgánů (př. Varlete), vnější vrstvu okostice (povrchu kosti)
      • Chrupavka
        • Pevnější než vazivo
        • Zachovává si pružnost
        • Osifikací vznikají kosti
        • Buňky – chondrocyty – leží v lakuně
        • Základní hmota – amorfní, tvořena polysacharidy a bílkovinami
        • Vlákna – kolagenní a elastická – jsou velmi jemná a na obrázku nezřetelná
        • Typy:
          • Hyalinní – převažuje mezibuněčná hmota, nejrozšířenější typ, průdušnice
          • Elastická – kolagenní a elastická vlákna, ušní boltec, Eustachova trubice
          • Vláknitá – převažují vlákna nad mezibuněčnou hmotou, odolná vůči tlaku a tahu, klouby, meziobratlové ploténky
        • Kost
          • Nejtvrdší pojivo
          • Vzniká z chrupavky osifikací (kostnatěním)
          • Tři složky:
            • Vazivová okostice – prokrvená, inervovaná
            • Kostní tkáň – houbovitá a hutná
            • Kostní dřeň

  • Kostní tkáň:
    • Hutná (kompaktní)
      • Tvoří střední část dlouhých kostí a povrchovou vrstvu kostí plochých a krátkých
      • Tvoří ji Haversovy kanálky – základní hmota uspořádaná do lamel kolem cévních kanálků
      • V dutinkách mezi lamelami jsou kostní buňky
      • Lamely jsou tvořeny kolagenními vlákny a zpevněny krystalky solí
    • Houbovitá (spongiózní)
      • Tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých a hlavice dlouhých kostí
      • Je upravena do kostních trámců, které se vzájemně kříží à tvoří prostorovou síť
      • Jsou uspořádání tak, aby odpovídaly tlakům, které na ně působí
      • Vlastní kostní tkáň nemá nervy
    • Kostní dřeň
      • Je to krvetvorná tkáň – denně miliardy krvinek
      • V těle člověka 1 – 1,5 kg kostní dřeně
      • V mládí červená, v dospělosti v dutinách dlouhých kostí žloutne, tuk (kostní morek)
      • V dospělosti se krvinky tvoří jen kostní dření krátkých a plochých kostí (pánevní kosti, lebeční kosti, žebra, hrudní kost)

Tělní tekutiny

  • Tvoří vnitřní prostředí organismu, zajišťují rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů, odstraňování zplodin metabolismu, podílejí se na udržení homeostázy (stálé vnitřní prostředí)
  • U bezobratlých:
    • Hydrolymfa (složením podobná mořské vodě, např. u žahavců), hemolymfa (krvomíza – u bezobratlých s otevřenou cévní soustavou), krev (u bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou
  • U obratlovců:
  • 42 litrů – v buňkách 2/3 objemu, mimo buňky 1/3 objemu
  • Dělení:
    • Nitrobuněčná (intracelulární)
      • Velké množství iontů (K+, Mg2+, PO43-)
      • Homeostáza = stálost vnitřního prostředí
    • Mimobuněčná (extracelulární)
      • Obsahuje Na+, Cl–, Ca2+ HCO3–, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2
      • Dělení:
        • Tekutiny v cévách
          • Krev
          • Míza (lymfa)
            • Proudí v lymfatických cévách, složením je podobná krevní plazmě
          • Mezibuněčná
            • tkáňový mok – životní prostředí všech buněk – 10,5 litru
              • Zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami
              • Je odváděn lymfatickými cévami do krve
            • Krev
              • Funkce
                • Specifické
                  • Udržení homeostázy (osmotický tlak, pH)
                  • Obranné
                  • Schopnost srážení
                • Transportní
                  • Přenos dýchacích plynů (O2, CO2)
                  • Rozvod živin a odvádění zplodin
                  • Účast na řízení (hormony, vitamíny)
                  • Rozvod tepla po těle (vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)
                • Složení krve:
                  • Červená neprůhledná kapalina
                  • 2 složky:
                    • Krevní plazma (55%) – žlutá, vazká tekutina, obsahuje 90% vody, bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony, vitaminy, plyny
                    • Krevní buňky (45%)
                      • Erytrocyty – červené krvinky
                        • Umožňují přenos kyslíku, v krvi se neustále obnovují, odbourávány jsou v játrech, obsahují barvivo hemoglobin, u savců jsou bezjaderné
                      • Leukocyty – bílé krvinky
                        • Význam pro (imunitu), je jich méně než erytrocytů a počet se zvyšuje za patologických stavů
                      • Trombocyty – krevní destičky
                        • Pouze u savců, drobné bezjaderné útvary, význam pro srážení krve
                      • Objem krve – muži 5-6 l, ženy 4,5 – 5 l
                      • Ztráta krve
                        • 0,5 litru – bez potíží
                        • Ztráta větší než 1,5 litru – ohrožuje život

Svalová tkáň

  • Umožňuje pohyb organismu z místa na místo, tvoří stěny orgánů
  • Tvořena svalovými buňkami – myocyty složené ze stažitelných vláken myofibril
  • Dělení:
    • Příčně pruhovaná
    • Hladká
    • Srdeční
  • Hladká svalovina
    • 3% hmotnosti těla
    • Buňky menší, jednojaderné, bez žíhání
    • Tvořeny aktinem a myozinem
    • Méně výkonná než příčně pruhovaná, ale dlouhodobě
    • Není ovlivnitelná vůlí (inervovaná autonomními nervy a hormony)
    • Tvoří vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha, cévy, močový měchýř)
  • Srdeční svaloviny
    • Svalová buňka rozvětvená a vodivě propojena s dalšími
    • Vzruch se přenáší přímo z buňky na buňku (bez nervových vláken)
    • Buňky žíhané
    • Řízeny vlastní automacií (sinusový uzlík)
    • Velmi výkonná a dlouhodobě
  • Příčně pruhovaná svalovina
    • Skládá se z mnohojaderných svalových vláken spojujících se ve svazky obalené vazivem à více svazků tvoří sval krytý vazivovou pochvou
    • Ovládaná vůlí – inervovaná mozkomíšními nervy
    • Tvoří kosterní svaly – lokomoce
    • 40 – 50 % tělesné tkáně
    • Průměr – 10-100 mikrometru

 

  • Stavba svalu:
  • Fyziologie svalu
    • Při kontrakci se zasouvá aktin mezi myozin
    • Vznikají příčné můstky
    • Zvětšuje se množství Ca2+ ve svalu
    • Spotřebovává se energie z ATP
    • Uvolnění – relaxace, natažení svalu, Ca2+ jsou čerpány zpět do cytoplazmy
  • Hladká svalovina
    • 3% hmotnosti těla
    • Buňky menší, jednojaderné, bez žíhání
    • Tvořeny aktinem a myozinem
    • Méně výkonná než příčně pruhovaná, ale dlouhodobě
    • Není ovlivnitelná vůlí (inervovaná autonomními nervy a hormony)
    • Tvoří vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha, cévy, močový měchýř)
  • Srdeční svaloviny
    • Svalová buňka rozvětvená a vodivě propojena s dalšími
    • Vzruch se přenáší přímo z buňky na buňku (bez nervových vláken)
    • Buňky žíhané
    • Řízeny vlastní automacií (sinusový uzlík)
    • Velmi výkonná a dlouhodobě

 

Nervová tkáň

  • Neurony – hlavní nervové buňky složené z výběžků:
    • Dendrit (aferentní, dostředivé vlákno)
      • 0, 1 i více
      • Vzruch do neuronu
    • Neurit = axon (eferentní, odstředivé vlákno)
      • Pouze 1 (u člověka)
      • Vzruch z neuronu
      • Větvení = telodendrie
    • Obaly vláken – Schwanovy buňky a myelinová pochva izolují neurit
    • Podpůrné buňky – neuroglie – mohou vést vzruch (výživa, vystýlka)
      • Typy:
        • Ependym
          • Vystýlají mozkové dutiny
          • Vystýlají míšní dutiny
          • Způsobují vznik a pohyb mozkomíštního moku
        • Makroglie
          • Výživa neuronu
          • Hojí rány – gliové jizvy
        • Oligodendrocyt
          • Tvorba myelinových pochev
        • Mikroglie
          • Schopnost proliferace – pronikání
          • Funkce makrofágů
        • Typy nervové tkáně:
          • Šedá hmota – tvořena těly nervových buněk
          • Bílá hmota – tvořena nervovými vlákny (dlouhými výběžky neuronů)
        • Spojení mezi neurony umožňuje synapse

Epitely

  • Tkáň se skládá hlavně z buněk
  • Buňky jednotlivých druhů epitelů se liší tvarem a velikostí
  • Všechny obsahují hodně cytoplazmy
  • Jádro tvarem odpovídá tvaru celé buňky
  • Dělení:
    • Podle uspořádání buněk:
      • Plošné epitely – běžné, 1 nebo více vrstev, mohou být i s řasinkami)
      • Trámčité epitely – trojrozměrné, buněčné trámce, endokrinní žlázy
      • Retikulární epitely – vzácné, obsahují mízu – brzlík
    • Podle funkce:
      • Krycí (výstelkové) – kryje a vystýlá, pokožka, klky
      • Žlázový – sekreční funkce
      • Resorpční – schopnost resorbovat látky z vnějšího prostředí
      • Respirační – výstelka plicních alveolů
      • Smyslový – přijímá podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předává CNS
      • Zárodečný – ve varlatech (semenotvorné váčky), kryje vaječníky
      • Pigmentový – pigmentová vrstva sítnice
      • Řasinkový – zachytává prachové částice a vylučuje hlen

Embryogeneze

  • Embryonální vývoj:
    1. Splývání gamet – vznik zygoty
    2. Rýhování oplozeného vajíčka = neustálé dělení buněk pomocí mitózy, vzniká morula 
    3. Uvnitř moruly se tvoří dutina – vzniká blastula        
    4. Dochází k reorganizaci buněk (2 možnosti)
      • vzniká gastrula, která je tvořena 2 zárodečnými listy (ektoderm = vnější zárodečný list, endoderm = vnitřní zárodečný list), živočichové, kteří mají pouze 2 zárodečné listy se nazývají diblastika
      • vzniká gastrula, která je tvořena 3 zárodečnými listy (ektoderm = vnější zárodečný list, endoderm = vnitřní zárodečný list, mezoderm = střední zárodečný list), živočichové, kteří mají 3 zárodečné listy se nazývají triblastika
    5. u obratlovců se vchlipuje v jednom místě ektoderm à základ budoucní nervové soustavy à vzniká neurula
    6. následuje organogeneze = vznik orgánů, nejdříve probíhá v hlavové části
      • z ektodermu vznikají – pokožka + její deriváty, nervová soustava
      • z endodermu vznikají – trávicí soustava, plíce, štítná žláza
      • z mezodermu vznikají – svalstvo, kostra, tělní tekutiny, cévy, vylučovací soustava, pohlavní žlázy

 

  • postembryonální vývoj (pozárodečný)
    • probíhá po narození (vylíhnutí)
    • typy:
      • přímý – mladý je podobný rodičům, chybí stádium larvy
      • nepřímý – nejdříve larva podobná rodičům, potom přeměna:
        • přeměna dokonalá – vajíčko, larva, kukla, dospělec
        • proměna nedokonalá – vajíčko, larva, dospělec
      • původ a funkce orgánů
        • homologické – stejný základ u společného předka, ale různá funkce (křídlo ptáka, noha savce, ploutev kytovce)
        • analogická – různý původ, ale stejná funkce (křídlo ptáka, křídlo hmyzu)

 

Obratlovci podle tvorby zárodečných obalů

Anamnia – bezblanní  – netvoří obaly

  • skupina, která je buď celý život nebo alespoň v určité fázi vývoje vázaná na vodu
  • málo výkonné srdce a jednodušší cévní soustava
  • vývoj vajíček bez obalů, ve vodě
  • kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci
  • vajíčka obsahují kromě vlastního zárodku i žloutkový vak
  • jsou kryta pouze tenkou blankou, jež umožňuje spojení zárodku s okolním prostředím
  • nezabraňuje vysychání
  • výměna plynů i zplodin metabolismu se děje prostřednictvím vody

Amniota – blanatí – tvoří 3 zárodečné obaly

  • první skupina plazi – zcela přizpůsobena životu na souši
  • zdokonalená cévní soustava
  • mechanismy zabraňující vysychání
  • vývoj vajíček s obaly
  • plazi, savci a ptáci
  • 3 obaly:
    • Chorion (seróza) – vnější obal
    • Amnion – obal zárodku
    • Alantois – dýchání a vylučování
    • + žloutkový vak – výživa
  • U savců dvě větve:
    • Vajíčka s obaly – vejcorodí
      • Jediný řád – ptakořitní
    • Výživa přes placentu – živorodí
      • Vačnatci – nemají placentu, pouze v děloze žloutkový váček à rodí embrya, které se dovyvíjejí ve vaku (Austrálie, jižní Amerika)
      • Placentálové – mají placentu = dočasný orgán, který vzniká v děloze březí samice à z tkáně matky (děložní sliznice) i embrya (obalů)