ČR – hydrologie, půdní typy a druhy, životní prostředí
Hydrologie:
- spotřeba vody přes 130 litrů / osoba
- význam – pitná voda, rekreace, rybolov
- u nás je středoevropský typ řek – málo splavné, horní toky, kolísavý průtok, kulminují na jaře
- povodí – území, které náležá dané řece
- rozvodí – území, které patří danému moři
- pramen – tam kde řeka pramení
- ústí – místo kde se řeka vlévá do moře nebo jiné řeky
- průtok – množství vody, které proteče daným výřezem za jednotku času
- specifický odtok = průměrné množství vody odtékající z povodí za sekundu
- povrchový odtok = závisí na sklonu, podloží, druhu půdy, vegetaci
- hydrografická síť = veškerá voda na určité ploše
- říční síť = veškeré řeky a její přítoky
- ročně spadne na našem území přes 56 mld. m3 vody
- hlavní evropské rozvodí (hranice mezi povodími)
- Kralický Sněžník (střech Evropy) rozvodí -> Baltského, Severního a Černého moře
- úmoří:
- Severní moře – Labe (odvodňuje 66,5 % území)
- Černé moře – Dunaj-Morava (odvodňuje 24,5 % území)
- Baltské moře – Odra (odvodňuje 9 % území)
- předěl – rozvodí dvou moří (Černé a Baltské moře – Hranice Bělotín)
- povrchové vody dělíme na tekoucí a stojaté
Řeky:
- Labe
- délka toku – 379 km (celkem 1154 km)
- 5 nejdelší řeka v Evropě
- vějířovitý typ
- pramení v Krkonoších (Labská louka)
- v Hřensku opouští ČR a vtéká do Německa
- ústí do Severního moře v Hamburku
- pravé přítoky = Cidlina, Jizera, Ploučnice
- levé přítoky = Úpa, Metuje, Orlice, Chudinka, Doubrava, Vltava
- nádrže – Labská
- přístavy – Mělník, Děčín, Ústí nad Labem
- Vltava
- nejdelší řeka u nás – 440 km
- pramení na Šumavě (Černá hora)
- pravé přítoky = Malše, Lužnice, Sázava
- levé přítoky = Otava, Berounka
- Vltavská kaskáda – Lipno I a II, Slapy, Orlík, Kamýk, Štechovice
- malá splavnost – Mělník-Slapy
- rekreace
- Morava
- délka toku – 358 km
- pramení pod Kralickým Sněžníkem
- vlévá se do Dunaje u Děvína
- je splavná, vhodná pro rekreaci
- pravé přítoky = Haná, Dyje
- levé přítoky = Bečva, Desná, Dřevnice
- Odra
- délka toku – 163 km
- pramení v Oderských Vrších
- splavná od Kožle
- ústí do Baltského moře ve Štětínské zátoce
- pravé přítoky = Ondřejnice, Ostravice, Olše
- levé přítoky = Opava, Bílovka
Stojaté vody
- přírodní X umělé
- jezera
- ledovcový původ – Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné, Laka
- krasová jezera – Macocha, hranická propast
- sesuvná jezera – Mladotické údolí
- rašelinová jezera – Rejvíz, šumavská rašelinová jezera
- říční jezera – opuštěné meandry řek
- rybníky
- u nás přes 21 000 rybníků
- nejpočetnější na Třeboňsku a Jindřichohradecku
- budování rybničných kanálů (východní a jižní Čechy)
- nejstarší rybník – Máchovo jezero
- největší – Rožmberk, Bezdrev, Svět, Dvořiště, Nesyt
- podzemní vody
- největší zásoby podzemní vody v sedimentech České Tabule
- minerální vody:
- chladné (do 25°C)
- teplé (do 50°C) – Jáchymov (nejradioaktivnější pramen na světě), Teplice, Jánské Lázně, Velké Losiny
- horké (nad 50°C) – vřídlo, Karlovy Vary
- přehrady – ochrana před povodněmi, energie, průmysl, zemědělství, lodní doprava, pitná voda, rekreace
- asi 150 přehrad u nás
- pitná voda pro Ostravu – Šance (25%), Kružberk (60%), Morávka, Slezská Harta
- Vltava: Lipno I a II, Orlík, Slapy, Kamýk, Štěchovice
- Ohře: Nechranice
- Chrudimka: Seč
- Dyje: Vranov, Nové Mlýny
- Lučina: Žermanice
- Stonávka: Těrlice
- Ostravice: Šance
- Desna: Dlouhé Stráně
- Svratka: Vír, Brněnská
- Úpa, Metuje: Rozkoš
- Divoká Orlice: Pastvina
- Labe: Střekov
- Jihlava: Dalešice
- Želivka: Švihov (zásobuje Prahu)
- Moravice: Slezská Harta, Kružberk
Ochrana přírody:
- 15% území ČR je chráněno
- 1838 – nejstarší evropská přírodní rezervace byla vyhlášená v Novohradských horách (Žofínský prales)
- 1858 – Boubínský prales
- Národní parky
- Krkonošský národní park
- Národní park Podyjí
- Šumavský národní park
- České Švýcarsko
- chráněné krajinné oblasti – 24 jednotek (velkoplošné, málo narušená příroda, malá hospodářská činnost
- národní přírodní rezervace – 110 jednotek (menší, málo dotčené, bez zásahu do přírody)
- přírodní rezervace – 732 jednotek
- přírodní památky – 1178 jednotek
- biosférická rezervace – pod ochranou UNESCA (Krkonoše, Šumava, Třeboňsko, Křivoklátsko, Pálava, Bílé Karpaty)
Půdní typy:
- černozem:
- v nížinách, nejúrodnější půdy, typické pro kukuřično-řepařské oblasti
- mocný humusový horizont leží přímo na matečné hornině, kterou je spraš
- okolí řek – Ohře, Labe, Cidliny, Moravy (Hornomoravský + Dolnomoravský + Dyjskosvratecký úval)
- hnědozemě:
- v mírně zvlněném terénu, nízké pahorkatiny
- humusový horizont do 30 cm leží na jílem obohaceném horizontu, matečnou horninou je spraš
- úrodné půdy, typické pro obilnářské a řepařské oblasti
- Opavsko, Plzeňsko, Hradecko, Zlínsko, Mlado-Boleslavsko, okolí Prahy, Rakovnicko
- zamokřené půdy (gleje):
- půdy převlhčené povrchovou nebo spodní vodou
- mateční horninou jsou hlavně těžší substráty (jíly)
- obdělávání ztěžuje špatná propustnost, typické pro louky
- Ostravsko, Frýdecko-Místecko, okolí Havířova, Novo Jičínsko, Chebsko, okolí Českých Budějovic, okolí Nového Města na Moravě, Lužické Hory
- kambizemě (hnědé lesní půdy – nižších poloh):
- v pahorkatinách a vrchovinách, bohaté na živiny
- vznikly zvětráváním většiny hornin (žula a ruly)
- typické pro pícninářské a bramborářské oblasti
- Uherské Hradiště a okolí, Nízký Jeseník, Středočeská Pahorkatina, České Středohoří, pod Orlickýma Horama
- kambizemě (hnědé lesní půdy – vyšších poloh):
- ve vrchovinách a hornatinách
- chudé půdy štěrkovitých s svažitých poloh
- typické pro pastviny a lesy
- Hrubý Jeseník, Českomoravská Vrchovina, Český Les, pod Krušnýma Horama, Beskydy, Brdy, pod Šumavou
- nivní půdy:
- na náplavech velkých řek
- půdní horizonty nejsou plně vyvinuty
- typické pro louky
- okolí řek – Morava, Labe, Orlice, Dyje, Lužnice
- podzoly:
- slabý vyluhovaný humusový horizont
- velmi chudé půdy
- typické pro jehličnaté lesy
- Šumava, Krušné Hory, Krkonoše, Hrubý Jeseník