Země – součást Vesmíru, Sluneční soustava

Země

tvar:

  • nemá přesný tvar koule, na pólech se zplošťuje → geoid
  • k matematickým výpočtům slouží tzv. referenční elipsoid

data:

  • rovníkový průměr: 6378 km
  • poledníkový průměr: 6356 km
  • obvod na rovníku: 40000 km
  • vzdálenost od Slunce: 149 mil. km
  • vzdálenost od Měsíce: 384 000 km
  • hmotnost: 5,9736×1024 kg
  • průměrná rychlost pohybu kolem Slunce 30 km/h
  • s rovinou oběhu svírá osa úhel 66,5° (příčina střídání ročních dob)
  • tropický rok: 356 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekund

pohyby Země:

 

  • rotace Země kolem vlastní osy:

 

  • 23h 56min
  • vlivem rotace dochází ke střídání dne a noci
  • Země se otáčí kolem své osy ve směru proti pohybu hodinových ručiček
  • rychlost rotace nevnímáme, dokazujeme ji nepřímo:
  • coriolisova síla (uchylující zemská rotace):
    • mění původní směr vzdušných i vodních proudících mas (řeky, mořské proudy, vzduch)
    • tyto masy se na severní polokouli stáčejí doprava, na jižní doleva

     2) rotace Země kolem Slunce:

      • Země obíhá po eliptické dráze kolem Slunce proti směru pohybu hodinových ručiček
      • Slunce leží v těžišti (ne ve středu!!!)
      • v nejbližším bodě – perihelium (přísluní): 147 mil km (začátek ledna)
      • v nejvzdálenějším bodě – afelium (odsluní ): 152 mil km (začátek července)
  • 21.6. letní slunovrat:

– sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník raka

– na severní polokouli je nejdelší den (16h) a nejkratší noc (8h)

  • 23.9. podzimní rovnodennost:

– sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník

– noc i den trvají stejně dlouho (12 a 12h)

  • 21.12. zimní slunovrat:

– sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník kozoroha

– na severní polokouli je nejkratší den (8h) a nejdelší noc (12h)

  • 21.3. jarní rovnodennost:

– sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník

– noc i den trvají stejně dlouho (12 a 12h)

 

rovník:

– nejdelší rovnoběžka, čára spojující body s nulovou zeměpisnou šířkou

– průsečnice zemského povrchu s rovinou, procházející středem Země a kolmou k zemské ose

obratník raka:

– na severní polokouli (23,5° severní šířky)

– nejjsevernější rovnoběžka, kde je Slunce v zenitu (pouze v době letního slunovratu)

obratník kozoroha:

– na jižní polokouli (23,5° jižní šířky)

– nejjižnější rovnoběžka, kde je Slunce v zenitu (pouze v době zimního slunovratu)

Referenční elipsoid = země, se kterou počítáme.

–          6378 km – rovníkový poloměr.

–          6356 km – poledníkový poloměr.

–          40 000 km – obvod rovníku.

180 rovnoběžek

–          0° rovník.

–          Obratník Raka 23,5° s. š.

–          Obratník Kozoroha 23,5° j. š.

–          50. rovnoběžka Praha.

360 poledníků

–          0 poledním Londýn (Greenwich).

–          180 poledník Tichomoří = datová hranice, láme se datum.

–          15 poledník Jindřichův Hradec.

Zemská osa = spojnice pólů = 66,5° sklon.

 

slapové jevy:

    • zvyšování a snižování hladiny moře (příliv a odliv) neboli dmutí mořské hladiny v důsledku působení slapových sil
    • jsou vyvolávány gravitačním působením Měsíce a Slunce a také odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem společného těžiště soustavy Země – Měsíc, tzv. barycentra (leží 1700 km pod zemským povrchem)
    • vlivem těchto sil dochází v některých částech zemského tělesa ke zdvihu a hromadění hmot Země a v jiných částech k poklesu a úbytku

příliv a odliv:

  • vznikají dvě vlny, jedna na přivrácené a druhá na odvrácené straně Země k přílivu a odlivu dochází každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund (interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund)

časová pásma:

  • základní poledník: greenwichský 0°
  • Země je rozdělena na 24 časových pásem po 15° = časová pásma
  • v časovém pásmu se všude používá stejného pásmového času, který se liší o hodinu od času sousedního pásma
  • UTC: světový čas = ZEČ západoevropský: je shodný s časem nultého poledníku
  • SEČ: středoevropský čas: v ČR, o hodinu víc než UTC
  • datová hranice: probíhá přibližně kolem 180. poledníku (v oblasti Tichého oceánu), přestoupíme-li datovou hranici z východu na západ, musíme odečíst 1 den a naopak
  1.       Místní čas –  čas na daném poledníku, 1° = 4‘.
  2.       Pásmový čas – v daném pásmu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *