Země
tvar:
- nemá přesný tvar koule, na pólech se zplošťuje → geoid
- k matematickým výpočtům slouží tzv. referenční elipsoid
data:
- rovníkový průměr: 6378 km
- poledníkový průměr: 6356 km
- obvod na rovníku: 40000 km
- vzdálenost od Slunce: 149 mil. km
- vzdálenost od Měsíce: 384 000 km
- hmotnost: 5,9736×1024 kg
- průměrná rychlost pohybu kolem Slunce 30 km/h
- s rovinou oběhu svírá osa úhel 66,5° (příčina střídání ročních dob)
- tropický rok: 356 dní 5 hodin 48 minut 45,7 sekund
pohyby Země:
- rotace Země kolem vlastní osy:
- 23h 56min
- vlivem rotace dochází ke střídání dne a noci
- Země se otáčí kolem své osy ve směru proti pohybu hodinových ručiček
- rychlost rotace nevnímáme, dokazujeme ji nepřímo:
- coriolisova síla (uchylující zemská rotace):
- mění původní směr vzdušných i vodních proudících mas (řeky, mořské proudy, vzduch)
- tyto masy se na severní polokouli stáčejí doprava, na jižní doleva
2) rotace Země kolem Slunce:
-
-
- Země obíhá po eliptické dráze kolem Slunce proti směru pohybu hodinových ručiček
- Slunce leží v těžišti (ne ve středu!!!)
- v nejbližším bodě – perihelium (přísluní): 147 mil km (začátek ledna)
- v nejvzdálenějším bodě – afelium (odsluní ): 152 mil km (začátek července)
-
- 21.6. letní slunovrat:
– sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník raka
– na severní polokouli je nejdelší den (16h) a nejkratší noc (8h)
- 23.9. podzimní rovnodennost:
– sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník
– noc i den trvají stejně dlouho (12 a 12h)
- 21.12. zimní slunovrat:
– sluneční paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník kozoroha
– na severní polokouli je nejkratší den (8h) a nejdelší noc (12h)
- 21.3. jarní rovnodennost:
– sluneční paprsky dopadají kolmo na rovník
– noc i den trvají stejně dlouho (12 a 12h)
rovník:
– nejdelší rovnoběžka, čára spojující body s nulovou zeměpisnou šířkou
– průsečnice zemského povrchu s rovinou, procházející středem Země a kolmou k zemské ose
obratník raka:
– na severní polokouli (23,5° severní šířky)
– nejjsevernější rovnoběžka, kde je Slunce v zenitu (pouze v době letního slunovratu)
obratník kozoroha:
– na jižní polokouli (23,5° jižní šířky)
– nejjižnější rovnoběžka, kde je Slunce v zenitu (pouze v době zimního slunovratu)
Referenční elipsoid = země, se kterou počítáme.
– 6378 km – rovníkový poloměr.
– 6356 km – poledníkový poloměr.
– 40 000 km – obvod rovníku.
180 rovnoběžek
– 0° rovník.
– Obratník Raka 23,5° s. š.
– Obratník Kozoroha 23,5° j. š.
– 50. rovnoběžka Praha.
360 poledníků
– 0 poledním Londýn (Greenwich).
– 180 poledník Tichomoří = datová hranice, láme se datum.
– 15 poledník Jindřichův Hradec.
Zemská osa = spojnice pólů = 66,5° sklon.
slapové jevy:
-
- zvyšování a snižování hladiny moře (příliv a odliv) neboli dmutí mořské hladiny v důsledku působení slapových sil
- jsou vyvolávány gravitačním působením Měsíce a Slunce a také odstředivou silou, která vzniká pohybem Země kolem společného těžiště soustavy Země – Měsíc, tzv. barycentra (leží 1700 km pod zemským povrchem)
- vlivem těchto sil dochází v některých částech zemského tělesa ke zdvihu a hromadění hmot Země a v jiných částech k poklesu a úbytku
příliv a odliv:
- vznikají dvě vlny, jedna na přivrácené a druhá na odvrácené straně Země k přílivu a odlivu dochází každých 12 hodin 25 minut a 14 sekund (interval mezi přílivem a odlivem na stejném místě je tedy 6 hodin, 12 minut a 37 sekund)
časová pásma:
- základní poledník: greenwichský 0°
- Země je rozdělena na 24 časových pásem po 15° = časová pásma
- v časovém pásmu se všude používá stejného pásmového času, který se liší o hodinu od času sousedního pásma
- UTC: světový čas = ZEČ západoevropský: je shodný s časem nultého poledníku
- SEČ: středoevropský čas: v ČR, o hodinu víc než UTC
- datová hranice: probíhá přibližně kolem 180. poledníku (v oblasti Tichého oceánu), přestoupíme-li datovou hranici z východu na západ, musíme odečíst 1 den a naopak
- Místní čas – čas na daném poledníku, 1° = 4‘.
- Pásmový čas – v daném pásmu.