Pletiva pravá a nepravá, dělení podle tvaru buněk, dělení podle funkce (krycí, vodivá, provětrávací, vyměšovací, zásobní, meristémy)

Individuální vývoj rostlin – ontogeneze, životní cyklus rostliny (efemery, jednoleté, dvouleté, vytrvalé)

Rostlinné tkáně

• Základem rostlin jsou rostlinné eukaryotické buňky, ty tvoří rostlinné tkáně = pletiva
• Pletiva = soubory buněk téhož tvaru a funkce
• Z pletiv vznikají rostlinné orgány (kořen, stonek, list, příchytná vlákna, lodyžka,…)
• Pletiva tvoří orgánové soustavy a celé tělo rostliny
• Dělení pletiv:
  • 1) podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor
  • 2) podle funkce
    • Dělivá – dělivá schopnost
    • Trvalá – vznikají činností dělivých pletiv
  • 3) podle původu
    • Pravá
    • Nepravá
  • Dělení
    • Podle tloušťky buněčné stěny a mezibuněčných prostor
      • Parenchym
        • Tvořen tenkostěnnými buňkami s četnými mezibuněčnými prostory (interceluláry)
        • Pletivo je velmi měkké a musí být obvykle chráněno a vyživováno jinými typy pletiv
        • Buňky jsou živé, jejich rozměry jsou ve všech směrech stejné
        • 
      • Kolenchym
        • • Buňky mají stěny výrazně ztloustlé v rozích či po stranách (př. Řapíky listů)
          • To jim dává zároveň velkou pružnost či ohebnost, zároveň ale i pevnost

        

      • Sklerenchym
        • Silně ztloustlé buněčné stěny
        • Často mrtvé buňky – sklereidy
        • Zpevňovací funkce (př. Stěna pecky, kamenné hrudky v dužině hrušky)
        • 
      • Aerenchym
        • Oválné buňky s mezibuněčnými prostory, které jsou vyplněné vzduchem (častá adaptace u vodních rostlin)
        • 
      • Podle funkce
        • Trvalá pletiva krycí – pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům
          • Pokožka
            • Většinou tvořena jedinou vrstvou buněk
            • Především chrání před nadměrnou ztrátou vody
            • Reguluje výměnu plynů (kyslíku a oxidu uhličitého)
            • Vylučuje některé metabolity na povrch
            • Neobsahuje chloroplasty, je průsvitná
          • Kutikula
            • Pokožka na povrch produkuje voskovitou kutikulu – proti vysýchání
          • Trichomy – papily, žahavá trichomy, žlaznaté trichomy, ostny
            • Chlupy
              • Krycí – ochranná funkce, snižují riziko přehřátí, rozšiřování semen a plodů
              • Žláznaté – k vyměšování látek, např. silic (máta)
              • Žahavé – proti okusu,… např. kopřiva
              • 
            • Borka = kůra
              • Má ochrannou funkci
              • Tvořena odumřelými buňkami
            • Korek
              • Je vnější část borky rostlin
              • Je nepropustný pro vodu i pro plyny a chrání rostlinu
              • Je vytvářen vrstvou buněk zvanou felogén (obsahuje suberin – 45 procent, lignin, tanin,…)
            • Trvalá pletiva vodivá
              • Vytvořila se při přechodu z vody na souš
              • Nejsou u řas a mechorostů
              • Má dvě části:
                • Xylém – dřevní část, vede transpirační proud, voda + anorganické látky, z kořene do listů, cévy, cévice
                • Floém – lýková část, vede asimilační oroud, voda + organické látky, z listů do kořene, sítkovice
                • Podle postavení lýka a dřeva rozeznáváme typy cévních svazků:
                • 
                  • A) soustřední
                    • A1) dřevostředný (hadrocentrický) – plavuně, přesličky
                    • A2) lýkostředný (leptocentrický) – jednoděložné
                  • B) bočný (kolaterální) – nejběžnější typ, stonky, listy
                  • C) dvojbočný (bikolaterální) – lilkovité
                  • D) paprsčitý (radikální) – kořeny
                • Trvalá pletiva provětrávací
                  • Výměna plynů CO₂, H₂O_, O₂
                  • Fotosyntéza, dýchání – respirace, transpirace
                  • Typy:
                    • Průduchy – stomata
                      • Výměna plynů mezi rostlinou a okolím
                      • Jsou na spodní straně listů (výjimka – vodní rostliny)
                      • Skládá se ze 2 svěracích buněk, mezi nimi je průduchová štěrbina
                      • Otevírání a zavírání průduchů závisí na vnitřním tlaku v buňce = turgoru
                      • Naše rostliny mají průduchy otevřené přes den a zavírají se na noc
                      • 
                    • Čočinky – lenticely
                      • Výměna plynů mezi rostlinou a okolím
                      • Jsou na kmenech a větvích
                      • Neotvírají se
                    • Trvalá pletiva vyměšovací
                      • Vylučování a hromadění produktů metabolismu
                      • Vodní skuliny – hydatody (voda v kapalném stavu)
                      • Medníky = nektaria (nektar – cukerný roztok)
                      • Mléčnice – latex
                    • Trvalá pletiva zpevňovací
                      • Zajišťují pevnost a pružnost
                      • Kolenchym a sklerenchym
                    • Trvalá pletiva zásobní
                      • Zajišťují ukládání zásobních látek
                      • Parenchym a sklerenchym
                    • Dělivá pletiva (meristémy)
                      • Tvořené buňkami s dělivou funkcí, umožňují růst rostlin
                      • Buňky se vyznačují větším jádrem, endoplazmatickým retikulem a golgiho aparátem
                      • Dělení:
                        • Původní meristémy (protomeristémy) – vznikají z nich trvalá pletiva nebo primární meristémy
                        • Primární meristémy (histogeny) – vznikají z protomeristému a nacházejí se ve vzrostných vrcholech a v růstových zónách listu
                        • Sekundární meristémy – nacházejí se u rostlin s druhotným tloustnutím (dřeviny), vznikají z trvalých pletiv, které se začnou dělit
                          • Kambium – vzniká z prokambia
                          • Felogén – v sekundárních krycích pletivech
                        • Podle původu:
                          • Pravá – vznikají dělením buněk dělivých pletiv
                          • Nepravá – vznikají druhotným seskupením buněk (plektenchym hub)

Individuální vývoj rostlin

• Ontogeneze = individuální vývoj rostliny
• Růst rostlin:
  • Kvantitativní změna, nevratný proces
  • Tři fáze růstu:
    • Zárodečná fáze (embryonální)
      • Malé tenkostěnné buňky, které se stále dělí, hodně cytoplazmy, velké jádro
      • Hlavně v meristémech (vzrostné vrcholy)
    • Prodlužovací fáze (elongační)
      • Buňky se nedělí, pouze se zvětšují, vakuoly se spojují a plní se buněčnou šťávou
      • Velké požadavky na příjem vody
      • Kratší než zárodečná fáze
    • Rozlišovací fáze (diferenciační)
      • Dochází k diferenciaci pletiv
      • Probíhá současně se zárodečnou a prodlužovací fází
    • Vnější faktory růstu:
      • Světlo
      • Teplo
      • Kyslík
      • Voda
      • Živiny
      • Prostředí
    • Vnitřní faktory růstu:
      • Fytohormony – syntetizovány rostlinou, vedeny cévními svazky
        • Stimulátory (povzbuzení činnosti)
          • Auxiny – růst postranních a adventivních kořenů
          • Cytokininy – urychlení dělení buněk, růst kořenů, oddálení senescence (proces stárnutí)
          • Gibereliny – zvyšují dělení buněk, stimulace prodlužování lodyhy, klíčení semen
        • Inhibitory (utlumení činnosti)
          • Kyselina abscisová – navozuje období klidu (dormance), tlumí prodlužovací růst, urychluje stárnutí, brzdí metabolismus
          • Ethylen – plynný hormon, omezuje růst kořenů, prodlužování, urychluje dozrávání plodů
        • Periodicita růstu
          • Pravidelné opakování
          • Denní: den (pomalejší růst) X noc (rychlejší růst – vyšší produkce auxinu)
          • Roční: období klidu X období vegetace
        • Růstová korelace
          • Kolerace = vzájemná souvislost, závislost
          • Závislost růstu a vývoje jednotlivých částí
          • Apikální dominance – vrcholová nadvláda, nadvláda vrcholového pupenu, který brání růstu postranních pupenů
        • Vývoj rostliny:
          • Kvalitativní změny
          • Vývoj od zygoty až do smrti
          • 4 fáze vývoje rostliny:
            • Embryonální – od zygoty k dozrání semen
            • Vegetativní – od klíčení semene, vznik vegetativních orgánů, pouze vegetativní rozmnožování
            • Dospělost – vznik reprodukčních orgánů, vegetativní i pohlavní rozmnožování
            • Stárnutí – rostlina se nemnoží, končí odumřením rostliny
          • Vegetativní klid – dormance
            • Snížení fyziologických funkcí
            • Fungování fytohormonů – kyselina abscisová
            • Dva typy:
              • Vynucená – změna vnějších podmínek, lze ji přerušit
              • Z vnitřních příčin – hormonální snížení fyziologické funkce, nelze přerušit
            • Klíčení semen
              • Přechod z období klidu do období růstu
              • Nasávání vody (bobtnání)
              • Faktory: kyslík, vlhko, teplo
            • Vernalizace
              • Jarovizace
              • Snížení teploty za účelem kvetení
              • fotoperioda (doba osvětlení)
            • Životní cyklus rostliny – doba života rostliny od vzniku až po zahynutí
            • Životní cyklus vyšších rostlin:
              • Vegetativní fáze – rostou vegetativní orgány (kořeny, stonek, list)
              • Rozmnožovací – rostou generativní (reprodukční) orgány (květ, plod)
              • Stárnutí, hynutí
            • Délka života rostliny:
              • U různých druhů různá, podle toho, tvoří-li rostliny plody jednou nebo vícekrát za život
              • Dělíme na:
                • Monokarpické
                  • Efeméra – jednoletá rostlina žijící jen několik týdnů, např. osívka jarní
                  • Ozima – naseje se na podzim, vyklíčí, přezimuje, kvete, sklízí se, např. obilí
                  • Jednoleté (annuely) – životní cyklus proběhne během jednoho vegetačního období – rajče, tykev, slunečnice,…
                  • Dvouleté (bieny) – vyklíčí na jaře, vytvoří vegetativní orgány, přezimují, druhý rok vykvetou, vytvoří semena a uhynou – zelí, mrkev
                  • Víceleté (plurieny) – žijí několik roků ve vegetativním stavu, potom vykvetou, vytvoří semena a uhynou
                • Polykarpické – většina víceletých rostlin – kvetou a mají plody mnohokrát za život
                  • Vytrvalé byliny – trvalky, keře, stromy