Jižní a jihovýchodní Evropa

Jižní Evropa

 

Itálie

státní zřízení: republika, prezident Giorgio Napolitano, premiér Silvio Berlusconi

hlavní město: Řím

rozloha: 301 338 km² (69. na světě)

počet obyvatel: 60 mil.

státní správa: 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status

měna: euro

národnostní složení: 98% Italů

náboženství: katolické

úřední jazyk: italština

podnebí: subtropický pás

  • součástí Itálie je i městský stát Vatikán, ležící v Říme

přírodní podmínky

  • pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché
  • povrch převážně hornatý, dominují Západní a Východní Alpy, Dolomity, Karnské Alpy
  • nejvyšší hora Mont Blanc (4748 m)
  • celý Apeninský a Kalábrijský poloostrov a největší středomořský ostrov Sicílii vyplňuje pohoří Apeniny
  • častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv, Etna, a sopek v souostroví Lipari
  • hospodářsky významná je Pádská nížina

ekonomika:

sever:

  • nejvíce obyvatel, největší města – nejmodernější průmysl
  • 2/3 produkce (jádro ekonomiky) se koncentruje do oblasti pomyslného trojúhelníku Milán – Turín – Janov
  • Turín: Fiat, Pirelli, dopravní strojírenství,
  • Janov: největší přístav, ropa, Olivetti (kancelářské stroje)
  • automobilky: Ferrari, Lamborgini, Lancia
  • Terst: ropovod do Ingolstadu
  • víno, čokoláda, těstoviny, zmrzlina, olivy
  • textilní průmysl, obuv
  • produktivní a vyspělé zemědělství
  • členství v G7
  • zakládající člen EU (+ Francie, Benelux)

jih:

  • dříve šlechtici, velkostatkáři
  • kulturně historické památky (střední část)
  • průmysl minimální
  • zemědělství hodně (víno)
  • uzavřený region (rodinné vazby, krevní msta se staly základem pro vznik mafie)

Neapol: sopka Vesuv, Pompeje

Sicílie: Palermo, sever Sicílie – Sardinie, sopka Stromboli

historie:

  • jádro římské civilizace a římskokatolického křesťanství
  • dlouhá staletí územní rozdrobení, nové sjednocení v roce 1861
  • v roce 1922 se stal předsedou vlády Benito Mussolini, který vytvořil fašistickou diktaturu
  • v důsledku politické roztříštěnosti se posilovaly ekonomické rozdíly mezi jihem a severem poloostrova

 

Portugalsko

státní zřízení: republika, prezident Cavaco Silva

hlavní město: Lisabon

státní správa: 18 distriktů + 2 autonomní regiony (Azory, Madeira)

měna: euro

rozloha: 92 391 km² (108. na světě)

počet obyvatel: 10,7 mil.

náboženství: 97% katolíci

úřední jazyk: portugalština

národnostní složení: Portugalci a cca 250 tis. příslušníků jiných národností, hlavně z afrických zemí

přírodní podmínky:

  • nejvyšší hora Ponta do Pico (2351 m)
  • Azorské i Madeirské ostrovy jsou sopečného původu
  • podnebí je na severu a západě mírné oceánské, na jihu subtropické středomořské

ekonomika:

  • vysoká zaměstnanost v zemědělství (korek – velký podíl ve světové produkci, víno: Portské)
  • nejméně urbanizovaný stát v Evropě, pouze 40% lidí žije ve městech
  • průmysl: obuv, filiálky strojírenských firem
  • Lisabon, Porto: centra průmyslu
  • 15% negramotnost
  • hutnictví, těžební, textilní, obuvnický, strojírenský, chemický a potravinářský
  • nerostné suroviny: wolfram, cín, uhlí, měď, stříbro, kaolin, sůl
  • těžba dřeva a korku
  • pšenice, kukuřice, žito, oves, brambory, olivy, ovoce, vinná réva
  • chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbež
  • cestovní ruch

historie:

 

  • r. 1932 se stal ministerským předsedou António de Oliveira – diktátor a propagátor tzv. Nového státu (ve stejné době budování Třetí říše)
  • v roce 1949 patří Portugalsko k zakládajícím členům NATO
  • v roce 1999 vstoupilo Portugalsko do eurozóny a předalo Maccao Číně
  • v roce 2007 při předsednictví Portugalska byla formulována Lisabonská smlouva

 

 

Španělsko

státní zřízení: konstituční monarchie, král Juan Carlos I.

hlavní město: Madrid

státní správa: autonomní oblasti + Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla

měna: euro

rozloha: 504 782 km² (50. na světě)

počet obyvatel: 46 mil.

národnostní složení: 73% Španělé, 18% Katalánci, 2,5% Baskové (ETA), Galicijové

náboženství: 84% katolíci, 2% muslimové, 2% protestanti

úřední jazyk: španělština (regionálně katalánština, baskičtina, galicijština)

přírodní podmínky:

  • zaujímá přibližně 84 % rozlohy Pyrenejského poloostrova
  • vnitrozemí Španělska dominují vysoké náhorní plošiny (mesety) jako Meseta León a La Mancha a pohoří Pyreneje a Sierra Nevada
  • Gibraltar je zámořské území Spojeného království
  • Španělsku patří také souostroví Baleáry ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu, dvě městské exklávy v severní Africe Ceuta a Melilla a Španělské severoafrické državy, které se skládají z pěti malých ostrovů při marockém pobřeží
  • nejvyšší hora Pico de Teide (3708 m. n. m.)  je sopka nacházející se na ostrově Tenerife, který je největším ze sedmi Kanárských ostrovů

podnebí:

  • mírné na severozápadě, středomořské na jihu a východě
  • Kanárské ostrovy: subtropické počasí s příjemnými teplotami

ekonomika:

  • nejvíce lidí pracuje ve službách
  • obrovské příjmy z cestovního ruchu (Kanárské ostrovy, Baleáry)
  • historické památky (Toledo, Granada, Alhambra, Leon)
  • cestovní ruch (Costa Brava, Costa de Sol)

průmysl:

  • Madrid
  • při pobřeží: Barcelona – hlavní přístav země, největší průmyslové centrum
  • Valencie: obchodní centrum
  • strojírenství (dopravní), Seat
  • elektronika (Solac), počítače
  • chemický průmysl (léky, plasty)
  • barevné kovy, paliva, pyrit

zemědělství: (Meseta – náhorní plošina vzniklá v prvohorách, 500 – 1000 m. n. m., obilí)

  • víno, olivy, rybolov, jižní ovoce

historie:

    • Keltové, Římané, Vizigóti, Vandalové, Arabové (8. stol.). Díky Arabům byl Pyrenejský poloostrov velmi vyspělý (rozvoj vědy, umění, architektury)
    • Araby vytlačili křesťané. Do r. 1492 byli Arabové poraženi, dominantní postavení získala katolická církev, která hrála významnou roli (inkvizice, židé)
    • před 2. světovou válkou proběhla v zemi válka občanská, která skončila v roce 1939 nástupem generála Franca (byl označován jako „Vůdce Španělska z Boží milosti“). V zemi převládalo zemědělství, minimum průmyslu, špatná infrastruktura, obrovská negramotnost.
    • po Francově smrti r. 1975: demokracie
    • r. 1986 vstoupilo Španělsko a Portugalsko do Evropské unie. Během několika let se díky penězům z EU vytvořila infrastruktura.

 

Řecko

státní zřízení: republika, prezident Károlos Papoúlias

hlavní město: Atény

státní správa: 13 krajů rozdělených do 51 prefektur a 1 autonomní region

měna: euro

rozloha: 131 940 km² (94. na světě)

počet obyvatel: 11 mil.

národnostní složení: Řekové, přes 1 mil. imigrantů z Albánie, Bulharska, Rumunska, Asie i Afriky

náboženství: 98% řecká ortodoxní, 2% islám

úřední jazyk: novořečtina

přírodní podmínky:

  • Řecku patří okolo dvou tisíc ostrovů a ostrůvků, které jsou převážně v Egejském moři (např. Kréta, Rhodos, Kyklady)
  • 80% země je tvořeno horami
  • nejvyšší bod: hora Olymp 2919 m

podnebí:

  • subtropické klima

ekonomika:

  • člen EU, NATO
  • průmyslová oblast: Atény (1/4 obyvatel) → dopravní strojírenství, elektrotechnika, zpracování ropy, vývoz bauxitu
  • na světě největší nákladní loďstvo
  • textilní průmysl
  • cestovní ruch

zemědělství: jižní ovoce, olivy, olivový olej, víno Retsina, sýr Feta, řecký jogurt

historie:

  • Řecko: 1. centrum evropské kultury
  • pak nadvláda Makedonců, Římanů a Turků
  • od r. 1973 republika

 

Andorra

státní zřízení: parlamentní monarchie

hlavní město: Andorra la Vella

administrativní rozdělení: 7 farností

měna: euro

rozloha: 468 km2

počet obyvatel: 84 000 z toho Španělé 43 %, Andořané 33 %, Portugalci 11 %, Francouzi 7 %, jiní 6 %

  • bez vlastní armády a policie a bez železnice
  • ruda, stříbro, polymetaly, mramor
  • cestovní ruch, málo průmyslu
  • suvenýry, doutníky, kožené zboží
  • daňový ráj

 

Gibraltar

 

  • zámořské území VB
  • rozloha: 6,5 km2
  • počet obyvatel: 28 000
  • přezdívána jako kamenná brána do středozemí
  • strategické místo
  • nedostatek vody
  • příjem z projezdu lodí, turistického ruchu, bankovnictví
  • sklad zbraní a paliva

 

 

Monako

státní zřízení: parlamentní knížectví, kníže Albert II.

hlavní město: Monaco-Ville

administrativní rozdělení: 4 historické městské čtvrti, v současnosti rozdělen do 10 městských čtvrtí

rozloha: 1,95 km2

počet obyvatel: 32 000

  • celní a měnová unie s Francií
  • hazardní dům Evropy, zábava, turistika, festivaly, F1
  • daňový ráj

 

Malta

státní zřízení: republika, prezident George Abela

hlavní město: Valleta

rozloha: 316 km2

počet obyvatel: 400 000

  • člen Commonwealthu i EU
  • turistika, rybolov

 

Jihovýchodní Evropa

 

Rumunsko

státní zřízení: republika, prezident Traian Basescu

hlavní město: Bukurešť

státní správa: okresy

rozloha: 238 391 km² (78. na světě)

počet obyvatel: 22, 3 mil.

měna: leu

národnostní složení: 90% Rumunů, 7% Maďarů, 2,5% Romů

náboženství: pravoslaví

úřední jazyk: rumunština

přírodní podmínky, hospodářství:

  • rozděleno obloukem Východních a Jižních Karpat do dvou odlišných částí
    • oblast uvnitř Karpatského oblouku má silnou maďarskou menšinu
    • na západě nížiny: Rumunská nížina podél Dunaje (intenzivní zemědělství a průmyslová centra)
    • vně Karpatského oblouku → Valašská nížina: těžba uhlí, ropy a plynu , lignit, soli
    • oblast Transylvánské vysočiny → průmyslové středisko, těžba plynu, rud a dřeva
  • veletok Dunaj kopíruje hranici s Bulharskem → jeho delta je jedním z nejvýznamnějších biocenter Evropy (zelenina, obilí, tabák, kukuřice, ovoce)
  • rekreační využití pobřeží Černého moře (přístav Constanta)
  • chybí investoři, mafie, špatná legistaliva
  • obrovské rozdíly mezi městem a venkovem
  • v EU od roku 2007
  • slabá infrastruktura, slabé služby

 

Bulharsko

státní zřízení: republika, prezident Georgij Parvanov

hlavní město: Sofia

státní správa: 28 oblastí, nazvané podle jejich hlavního města

měna: lev

rozloha: 110 993,6 km² (102. na světě)

počet obyvatel: 7,2 mil.

národnostní složení: 84% Bulhaři, 9,5% Turci, 4,7% Romové

náboženství: 83% pravoslavní, 12% muslimové

úřední jazyk: bulharština

přírodní podmínky

  • pohoří Rila (Musala – 2925 m), Stará Planina
  • úrodná Hornotrácká nížina

podnebí: na severu kontinentální, na jihu středomořské

hospodářství

  • nerostné suroviny: rudy, soli, uhlí, polymetaly
  • cestovní ruch,
  • letoviska: Varna, Burgas, Sozopol, Zlaté písky, Primorsko, Bačik

průmysl

  • strojírenský a chemický: přístav Varna
  • Sofijská kotlina (25 % průmyslové výroby)
  • Burgas: dovozní přístav s velkou rafinérií ropy

zemědělství

  • Hornotrácká nížina: intenzivní zemědělství: rýže, zelenina, tabák, cibule, zelí
  • Podunajská nížina: obilnářství
  • Stará Planina: chov ovcí

                         

Státy bývalé Jugoslávie

 

historie

 

  • 1914 atentát v Sarajevu – počátek 1.sv. války
  • 1918 – Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
  • 1929 – Jugoslávie (federace) – 6 republik + Vojvodina a Kosovo

 

  • po 2. světové válce se k moci dostali komunisti (po zásluze, osvobodili se sami)
  • po r. 1945 prezident a diktátor Josip Broz Tito (odmítal poslouchat Stalina)
  • povolena tržní ekonomika, nebyla přísná cenzura, hospodářská spolupráce se západní Evropou
  • 45-55 – SSSR + RVHP – blokáda Jugoslávie, chtěli rozvrátit hospodářství
  • po pádu komunismu: války:
    • r. 1991: o nezávislost Slovinska (Slovinci x Srbové)
    • r. 1991 – 1995: o nezávislost Chorvatska (Chorvati X Srbové)
    • r. 1992 – 1995: válka v Bosně a Hercegovině, nejničivější
    • r. 1999: válka v Kosovu (Srbové X Albánci), prezident Srbska Slobodan Miloševič zrušil autonomii Kosova, genocida
  • problémy: náboženské, etnické, ekonomické, mediální

 

Slovinsko

státní zřízení: republika, prezident Danilo Türk

hlavní město: Lublaň

administrativní dělení: 12 regionů, 210 obcí

měna: euro

rozloha: 20 253 km² (150. na světě)

počet obyvatel: 2 mil.

národnostní složení: 83% Slovinci, 2% Srbové, 3% Chorvaté

náboženství: 60% římsko – katolické, ateisté, muslimové, ortodoxní křesťané

úřední jazyk: slovinština (maďarština, italština)

přírodní podmínky

  • přímořský stát (50 km pobřeží – Istrijský poloostrov) na pomezí Balkánu a Evropy
  • na severu Alpy (Karavanky), nejvyšší vrchol Triglav 2864 m (Julské Alpy)

podnebí: mírný pás

ekonomika

  • rozvinuté služby (dopravní, rekreační využití Alp) – cestovní ruch
  • nejrozvinutější země s nejvyšší úrovní HDP z bývalé Jugoslávie
  • životní úrovní se blíží k alpským státům
  • v EU od roku 2004
  • rtuť, uran, uhlí, ropa
  • vinná réva, švestky, ovoce, rakije

průmysl

 

  • strojírenství, telekomunikační technika
  • zn. Elán, Alpina,
  • farmacie (zn. Krka), moderní technologie (zn. Gorenje)

 

 

Chorvatsko

státní zřízení: republika, prezident Ivo Josipović

hlavní město: Záhřeb

státní správa: 21 žup, které se dále dělí na opčiny

měna: kuna

rozloha: 56 542 km² (123. na světě)

počet obyvatel: 4,5 mil.

národnostní složení: 90% Chorvaté, 5% Srbové

náboženství: 90% římskokatolické, 5% pravoslaví

úřední jazyk: chorvatština

přírodní podmínky:

  • hornaté pobřeží (Dalmácie – rekreace)
  • Istrijský poloostrov, Dinarské hory, Plitvická jezera (UNESCO)

podnebí: subtropický pás (pobřeží), mírný pás (vnitrozemí)

ekonomika:

  • průmysl chemický a strojírenský
  • cestovní ruch, rybolov
  • mramor, vápenec, měď, cín, rudy, ropa, plyn
  • zemědělství ve vnitrozemí – citrusy, vinná réva, levandule
  • významný přístavní komplex Rijeky (pro Česko nejbližší přístav)

 

Srbsko

státní zřízení: republika, prezident Boris Tadič

hlavní město: Bělehrad

státní správa: autonomní oblasti Kosovo (Príština) – od roku 2008 samostatnost a Vojvodina (Novi Sad)

měna: dinár, v Kosovu euro

rozloha: 88 361 km² (115. na světě)

počet obyvatel: 8 mil.

náboženství: 85% pravoslaví, 5,5% katolíci, 2% muslimové

úřední jazyk: srbština

národnostní složení:

  • Srbsko: 83% Srbové, 4% Maďaři
  • Vojvodina: 65% Srbové, 15% Maďaři
  • Kosovo: 88% Albánci, 7% Srbové

přírodní podmínky:

  • na severu Panonská nížina, směrem na jih terén hornatý

podnebí: mírný pás

ekonomika:

  • průmysl zaostalý, 30% nezaměstnanost, potenciál v zemědělství
  • ropa, plyn, bauxit

 

Černá Hora

státní zřízení: republika, prezident Filip Vujanovič

hlavní město: Podgorica

měna: euro

rozloha: 13 812 km² (156. na světě)

počet obyvatel: 730 000

národnostní složení: 43% Černohorci, 30% Srbové, 8% Bosňáci, 5% Albánci

náboženství: 75% pravoslaví, 18% muslimové

úřední jazyk: černohorština

přírodní podmínky:

  • hornatý stát (Dinárské hory)

podnebí: subtropický pás (pobřeží), mírný pás

ekonomika:

    • cestovní ruch, měna Euro (přestože země není členem EU)
    • v hlavním městě hliníkárna (50% HDP)
    • zaostalé vnitrozemí

 

Bosna a Hercegovina

státní zřízení: prezidium: Bakir Izetbegović (Bosňák), Nebojša Radmanović (Srb), Željko Komšić (Chorvat)

hlavní město: Sarajevo

státní správa: 2 federální jednotky: federace Bosna a Hercegovina – 10 autonomních kantonů, Republika srbská (hl. město Banja Luka) – 7 regionů, obě spravují Distrikt Brčko

měna: marka

rozloha: 51 750 km2

počet obyvatel: 4,5 mil.

náboženství: 45% muslimové, 31% pravoslaví, 14% římští katolíci

úřední jazyk: bosenština, chorvatština, srbština

národnostní složení:

  • 44% Bosňáci
  • 31% Srbové
  • 17% Chorvati

přírodní podmínky:

  • Bosna a Hercegovina jsou hornaté (vysoká nadmořská výška)
  • na severu nížiny
  • pouze 20 km pobřeží

podnebí: na jihozápadě subtropické, jinak mírné

ekonomika:

  • velké rozdíly v životní úrovni měst a venkova
  • nerostné suroviny: rudy a vodní energie
  • zemědělství: tradiční ovocnářství a chov skotu
  • vysoká nezaměstnanost
  • zaostalost, negramotnost, málo zahraničního kapitálu, nejistota

 

Albánie

státní zřízení: republika, prezident Bamir Topi

hlavní město: Tirana

administrativní dělení: 12 krajů, 36 okresů

měna: lek

rozloha: 28 748 km² (139. na světě)

počet obyvatel: 3,7 mil.

národnostní složení: Albánci (menšiny: Řekové, Makedonci, Černohorci)

náboženství: 55% islám, 15% pravoslaví, 17% katolíci

úřední jazyk: albánština

přírodní podmínky:

  • 30 % území zaujímá oblast nad 1000 m n.m. , špatné životní podmínky

podnebí: na většině území subtropický pás, jen na severu mírný

ekonomika:

  • hospodářská i politická izolovanost udržovaná komunistickým režimem dovedla Albánii k hospodářskému i politickému krachu
  • nejzaostalejší stát Evropy, nedostatek investorů
  • nikl, chrom, měď, rudy, ropa, plyn, asfalt, sůl
  • pšenice, bavlna, tabák, vinná réva, citrusy

 

Makedonie

státní zřízení: republika, prezident Gjorgje Ivanov

hlavní město: Skopje

administrativní dělení: 8 regionů

rozloha: 25 713 km² (145. na světě)

počet obyvatel: 2 mil.

měna: dinár

úřední jazyk: makedonština

náboženství: pravoslavní, islám

  • hornatá země, vysoká nadmořská výška
  • chudá, zaostalá agrární země
  • málo nerostných surovin, pouze rudy a azbest
  • bavlna, tabák, citrusy, obilí

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *