William Shakespeare – Romeo a Julie

Rok vydání: 1595

Literární druh: drama, psané veršem

Literární žánr: milostná tragédie o 5 dějstvích

Téma: Nešťastný osud dvou milenců, boj o lásku

Motiv:  láska, souboje, smrt, vdavky, válka rodů, dlouhý spor, láska až za hrob

Časoprostor: Italské město Verona ve druhé polovině 16. Století, a později i Mantova

Literární směr:  

    • Renesance = znovuzrození (antiky), počátky v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál.

 

  • – v italských městech se rozvíjel obchod, vytvořila se skupina bohatých obchodníků a bankéřů – podporovali umělce a studia = mecenáši
  • – mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly církví.
  • – vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu.
  • – objev knihtisku – Johannes Gutenberg (1447) → knihy se šíří rychleji.
  • – inspiračním vzorem je antická kultura.
  • renesance – etapa ve vývoji lidské společnosti

 

  • Humanismus – životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance

 

Obsah:

Děj se odehrává v severní Itálii, ve městě Veroně. Zde žily dva znepřátelené rody – Kapuletové, kteří měli třináctiletou dceru Julii, a Montekové, kteří měli syna Romea. Jednoho dne sluhové obou rodů vyvolají další rozepři. Vévoda veronský jim kvůli tomu uloží ultimátum. Ještě jedna rozepře a zaplatí smrtí. Kapuletovi plánují zásnuby své dcery s mladým šlechticem Parisem. Romeo je nešťastně zamilován do Rosalie, a proto ho pro rozptýlení vezmou jeho přátelé na ples Kapuletů. Zde spatří Julii a okamžitě se do sebe oba zamilují. Během noci se rozhodnou, že se vezmou, a tak jsou bratrem Vavřincem tajně oddáni. Druhý den dojde k další rozepři, kde Tybalt zabije Merkucia, Romeova přítele. Později Tybalt vyprovokuje k boji i Romea, ten pomstí smrt svého přítele a Tybalta zabije. Romeo musí odejít z Verony, protože porušil dohodu s vévodou. Mezitím se plánuje svatba Julie a Parise. Julie však miluje Romea, nechce si Parise vzít, proto jde pro pomoc za Vavřincem. Ten jí dá nápoj, který Julii uspí a po jehož požití bude dva dny vypadat jako mrtvá. V den svatby s Parisem vypije Julie lektvar. Vypadá jako mrtvá, Kapuletové i Paris truchlí a pohřbí ji v rodinné hrobce. Vavřinec na nic nečeká a posílá ihned zprávu Romeovi. Než však sluha stačí zprávu vyřídit, dozví se Romeo o Juliině smrti od sluhy Baltazara, který neví nic o tajném plánu. Romeo okamžitě jede k hrobce Kapuletů, kde se setká s Parisem, kterého tam po hádce zabije. Když Romeo spatří v hrobce mrtvou Julii, touží zemřít po jejím boku. Tak vypije velmi silný jed a umírá. V té chvíli se probouzí Julie a jak spatří mrtvého Romea, probodne se jeho dýkou. Když k hrobce přijdou Kapuletové a Montek, jehož žena zemřela, když se dozvěděla o smrti syna, začne jim Vavřinec vysvětlovat celý příběh. Oba rody si uvědomují, že kvůli svým sporům přišly o své děti a tak si nad jejich mrtvými těly podají ruce, čímž mezi nimi opět zavládne mír.

 



Postavy:

Romeo – mladý, divoký, milý, zamiluje se bezhlavě do Julie, ale předtím už byl jednou také hodně zamilovaný; jeho láska možná vůbec není stálá. Vývoj – z nezodpovědného floutka opravdový muž, chtěl, aby boje mezi rody ustaly.

Montek a Monteková – Romeovi rodiče

Benvolio – Montekův synovec a Romeův přítel

Julie – velice mladičká, krásná dívka, rodiče jí našli ženicha, za kterého se má brzy provdat, ona se však zamiluje do Romea. Vývoj – z mladé nezkušené dívky se stává dospělá žena, která je schopna pro svou lásku obětovat cokoliv.

Kapulet – Juliin otec, v domě vládne tvrdou rukou, chce aby ho Julie jako správná dcera ve všem na slovo poslouchala, pokud ne, je schopen se hrozně rozzuřit a dceru vykázat z domu.

Kapuletová – Juliina matka, chová se ke své dceři velice odměřeně, až chladně.

Tybalt – Juliin bratranec, libuje si v bitkách mezi Kapulety a Monteky.

Kníže Eskalus – veronský vladař, už mu dochází trpělivost se znepřátelenými rody.

Chůva – opatruje a vychovává Julii od jejího narození, má ji ráda jako svou dceru, udělala by pro ni cokoliv.

Merkucio – Romeův nejlepší přítel, je starší – dohlíží na Romea, je mu vzorem.

Paris – mladý hrabě, příbuzný knížete

Bratr Lorenzo a bratr Baltazar – františkáni

Baltazar – Romeův sluha

Samson a Řehoř – Kapuletovi sluhové

Petr – sluha Juliiny chůvy

Abraham – Montekův sluha

Lékárník, Stařec, Tři muzikanti, Parisovo páže, veronští občané, členové Kapuletovy a Montekovy rodiny, maskovaní hosté, stráže, družina, Chorus

Montekův a Kapuletův vývoj – díky smrti svých dětí si uvědomí hloupost svého počínání a usmíří se, překonají svou tvrdohlavost a přílišnou hrdost a nazvou se bratry

 

Kompozice:

 

  • Chronologická kompozice, člení se na prolog o 5 dějstvích.
  • Rámcová kompozice:
  • Expozice: vztah mezi rodem Kapuletů a Monteků
  • Kolize: zamilování Romea a Julie
  • Krize: zabití Tybalta, vyhoštění Romea
  • Katastrofa: sebevražda Romea a následně i Julie
  • Závěr: smíření obou rodů

 

Jazyková složka:

    • VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: přímá řeč postav, vyprávěcí postup
    • TYPY PROMLUV: monology, dialogy, poznámky
    • VERŠOVÁ VÝSTAVBA: prolog psán anglickým sonetem, dílo blankversem
    • JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: spisovný jazyk, renezanční jazyk, archaismy, inverze, poetismy, rozrůzněnost mluvy
    • TROPY A FIGURY: metafory, přirovnání, hyperboly, kontrast, epizeuxis, epifora

 

  • – Apostrofa „Pojď Romeo, ty duše přestrašená.“
  • – Řečnická otázka „Copak jsem studánka?“

 

 

Pozn: nesplňuje Aristotelovu zásadu tří jednot, nedodržuje, že by tragédie měla být psána veršem, jsou tam i komediální prvky. Splňuje ale počet dějství, vystupuje sbor, hlavní hrdina člověk, rozhoduje o osudu.

Autorova tvorba + obecně kulturní kontext:

William Shakespeare (23. 4. 1564 Stratford-upon-Avon – 23. 4.1616)

 

  • – anglický dramatik a spisovatel
  • – syn rukavičkáře, vystudoval gymnázium, v 18 se oženil s Annou Hathawayovou (26 let).
  • – 3 děti, nejdřív dcera, potom dvojčata (holka a kluk), křest dětí, pak na 7 let zmizel.
  • – kočovní divadelníci, poté různé londýnské divadelní společnosti
  • – 1594 morová epidemie (1 rok, nehrálo se), poté člen divadelní společnosti Služebníci lorda komořího.
  • – 1599 se společnost přemístila do The Globe Theater, WS spolumajitelem, 1613 požár
  • – návrat domů, smrt 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)
  • – Píše o konkrétních lidských situacích, zrcadlení – v komediích jsou i stíny smrti, v tragédiích komické výstupy
  • – Poslední hra psaná v optimistickém období, předvoj pro pesimistické období.
  • – Zpočátku psal Shakespeare zejména komedie, ke konci své tvorby pak pohádky.
  • Tragédie: Hamlet, Julius Caesar, Král Lear, Macbeth, Othello
  • Komedie: Jak se vám líbí, Kupec benátský, Marná lásky snaha, Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Veselé paničky windsorské Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů
  • Historické hry: Richard II, III, Jindřich IV, V, VI, VIII.
  • Dále i pohádky, romance, SONETY – Alžbětínský

 

 

 

Další autoři stejného uměleckého směru:

Geoffrey Chaucer (Canterburské povídky), Christopher Marlowe, Dante Alighieri (Božská komedie)

Francesco Petrarca (Sonety Lauře (Zpěvník)), Giovanni Boccaccio (Dekameron), Francois Villon (Odkaz (Malý testament), Závěť (Velký testament)), Francois Rabelaise (Gargantua a Pantagruel), Cervantes (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha), Lope de Vega – (Ovčí pramen)

 

Podobné dílo – Romeo, Julie a tma – Jan Otčenášek (1958), z prostředí okupace ČS za 2WW. tma = dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády. Příběh Pavla a židovky Ester, jejichž lásku rozdělí vojáci za druhé světové války.

Héra a Leandr, Pyram a Thisba nebo Tristan a Izolda

 

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://downloadwho.com/file/A6h84n

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *