Rok vydání: 1937
Literární druh: protinacistické drama
Forma díla: próza
Literární žánr: tragédie
Téma: varuje před nástupem nacismu v Německu
Motiv: úpadek společnosti, fašistické nesmysly (nesmyslnost válek), bezmocnost jedince ústředním motivem dramatu je konflikt mezi doktorem Galénem, charakterním přirozeně inteligentním skromným člověkem, a diktátorem
Časoprostor: fiktivní čas, zřejmě 20. století na fiktivním místě v Evropě, narážky na současné poměry před II. sv. válkou – Německo
Literární směr: Česká meziválečná literatura 1. poloviny 20. století
DEMOKRATICKÝ PROUD MEZIVÁLEČNÉ LITERATURY:
- stoupenci demokratického zřízení první republiky, blízko k T.G.Masarykovi
- pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti
- přispívali do Lidových novin
- tzv. pátečníci – pravidelně se scházejí v Čapkově vile
- Karel Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček
Obsah: Diktátor (“Maršál”), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabijí lidi. Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Symptomem nemoci je necitlivá bílá skvrna na těle. Dr. Galén původně léčí pouze chudé lidi, každý mu zaplatí, kolik si může dovolit. Bohaté lidi ale vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který také bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dá továrníkovi ultimátum – nechce jej léčit dokud nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem, přesto odmítá maršálova přítele léčit, pokud bude maršál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí. Poté, co později maršál promlouvá k davu, si na prsou najde bílou skvrnu. Přesvědčuje jej jeho dcera a syn továrníka, aby válku zrušil a přijal podmínky míru. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit (křičel na ně, že je válka zlá a oni s tím nesouhlasili). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape, doktor Galén sám zahyne ušlapán davem.
Postavy:
Doktor Galén – vynálezce léku proti bílé nemoci; vynucenuje si celosvětový mír; nehledí na osobní prospěch, brání zájmy chudších vrstev; neústupný, neprůbojný, nerozhodný, nehrdinský
Dvorní rada/prof. dr. Sigelius –
Maršál – klasický diktátor (předobrazem A. Hitler), odmítá neposlušnost, válka je pro něj povinností, ani smrt přítele není překážkou; zlomí ho teprve nákaza bílou nemocí
Baron Krüg – vedoucí přední kliniky ve státě, dbá především na své profesní renomé a na politické postavení, protekční chování; až arogantní, zdraví pacientů není prioritou
Maršálova dcera – majitel zbrojařských závodů, maršálův přítel; v zásadě souhlasí s válčením, není zfanatizovaný, nepovažuje válku za vyšší poslání
Kompozice: 3. jednání (6 obrazů, 6 obrazů, 3 obrazy)
Jazyková složka:
- promluvy postav psány spisovným jazykem, míra hovorovosti závisí na společenské vrstvě postavy. Způsob vyjadřování pomáhá dotvářet charaktery – Galén často přerušuje své výpovědi nebo je přerušen jinými. Používá slovní vycpávky (že ano). Maršál mluví rozhodně, ale často frázovitě (Nebyli by to první mrtví na mé cestě).
- dialogy, monology
- aposiopese, znázorněno třemi tečkami – přerušení uprostřed věty
Autorova tvorba + obecně kulturní kontext:
Karel Čapek (1890-1938)
- narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích
- nejmladší ze tří dětí (Josef – malíř, spisovatel; Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
- žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel, kritik, esejista, cestovatel, psal knihy pro děti
- znal se Masarykem (Hovory s TGM), oficiální autor; mluvčí Hradu
- studoval gymnázium v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přešel do Brna => maturoval v Praze, potom FF UK (studoval filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku)
- po škole vychovatel => knihovník Národního muzea => do r. 1938 redaktor Národních listů a Lidových novin, ve Vinohradském divadle 1921-23 jako dramaturg a režisér
- zvolen prvním předsedou československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů)
- v r. 1935 se oženil se spisovatelkou a herečkou Olgou Scheinpflugovou
- po abdikaci E. Beneše v roce 1938 se stal posledním symbolem první republiky
- zemřel pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem 25. 12. 1938
- Čapek byl velice dobrým amatérským fotografem
- patřil mezi přední sběratele etnické hudby (dnes v majetku Náprstkova muzea)
- často cestoval, rád zahraničil, měl rád zvířata, sbíral LP desky
- zařazení autora do uměleckého směru
– představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud
– meziválečná česká próza
-pragmatismus => filosofický směr -> kritériem pravdy je skutečnost a zkušenost
Česká meziválečná próza
Literární proudy v období mezi světovými válkami:
Odraz první světové války se zabývá válečnou tématikou první světové války. ( Jaroslav Hašek)
Pražská německá literatura – Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Ervin Kisch
(Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem.)
Kontext:
- pražská německá literatura – Kafka
- určení dalších autorů stejného um. směru
Josef Čapek (1887-1945)
malíř (kubismus), básník, prozaik, dramatik
společné práce:
Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel
vlastní práce:
Stín kapradiny – baladická novela, dva mladíci zabili hajného, když je přistihl při pytlačení
Povídání o pejskovi a kočičce – pohádky
Básně z koncentračního tábora – vzpomínání na ženu, bratra,… život na svobodě
Karel Poláček (1892-1944)
- Rychnov nad Kněžnou, soudničkář a fejetonista v Lidových novinách
- – židovský původ, zahynul roku 1944 v Osvětimi
- – považován za tvůrce sloupku (přinesl něco mezi fejetonem a povídkou)
- tvorba pro děti: Edudant a Francimor, Bylo nás pět
- humoristické knihy: Michelup a motocykl, Muži v ofsajdu
- Židovské anekdoty – rád vyprávěl vtipy
Eduard Bass (1888-1946)
- spisovatel, novinář, redaktor, herec, autor textů pro kabaret
- Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka pro mládež
- Cirkus Humberto – jediný autorův román, hodnocen nejvýš
Publicistická činnost
– pěstoval především fejeton, sloupek a causerii, vyšlo mnoho výborů
V zajetí slov – o frázích, Na břehu dnů, Kritika slov a úsloví
fejetony: cestopisné Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska, Cesta na sever, Výlet do Španěl, a o lidech, např. Zahradníkův rok, Jak se co dělá, Měl jsem psa a kočku
Utopická díla
dramata i romány, převratný vynález má špatné účinky na lidstvo
– katastrofy jsou varování, Čapek nevěřil technice, vždy je v kontrastu s přírodou
- U. R.
Továrna na absolutno – román, zvláštní karburátor rozbíjí atomy a současně uvolňuje absolutno. Absolutno mění lidi, stávají se náboženskými fanatiky a mají potřebu válčit.
Věc Makropulos – drama, na počátku je vynález zasahující do života jedné osoby, Eliny Makropulové. Příběh má počátek na přelomu 16. a 17. století v dílně alchymistů Rudolfa II. Jeden z nich nalezne prostředek prodlužující život. Elina ho užije, prodloužení života nepřináší dobrý výsledek. Nakonec si pamatuje jen to špatné, život ztrácí kouzlo, je zklamaná. Když má znovu užít tento prostředek, odmítne a umírá. Dá ho mladé dívce, ale ta si je vědoma kouzla lidského života. Celý recept spálí nad svíčkou
Krakatit – román o zneužití vynálezu. Inženýr Prokop objevil třaskavinu, která byla schopná zničit svět. Třaskavinu mu někdo ukradne a on pátrá, kdo, všichni ji chtějí jen zneužít.
Válka s mloky
Noetická trilogie
Čapek se zabýval pragmatismem – filozofický směr, kritériem pravdy je užitečnost, hodnota, úspěšnost – pravdivé je to, co má praktický důsledek. -> pravda je relativní
noetický = poznávací
– práce z počátku 30. let
– 3 romány s nezávislým dějem, spojitost – možnost poznání druhého člověka
Hordubal, Povětroň, Obyčejný život
Čapek proti fašismu
– vystupoval jasně a ostře
Bílá nemoc – drama, konflikt mezi doktorem Galénem a diktátorem Maršálem s fašistickými rysy. Galén má lék proti smrtelné bílé nemoci, který vydá jen proti slibu míru.
– sebeušlechtilejší člověk nezmůže nic proti organizovanému zločinu
Matka – drama, námět od manželky Olgy, reakce na válku ve Španělsku
matka si povídá se zemřelými muži ze své rodiny (s manželem a se 4 syny). Naživu je pouze Toni. Matka slyší v rádiu hlášení o tom, že jsou zabíjeny i děti, a sama posílá Toniho do války.
Pohádky
výrazné rysy Čapkových pohádek:
– pohádkový svět není vysloveně kouzelný, bytosti jsou polidštěné
– děj se odehrává na konkrétním místě
– nevystupují v nich vysloveně zlé postavy, např. loupežníci jsou spíš dojemní
– hromadění synonym, užívání novotvarů
Devatero pohádek – a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek
Dášeňka čili Život štěněte
Výběr z dalších známých děl:
Ze života hmyzu – alegorické drama, hmyz má lidské vlastnosti. Sjednocujícím prvkem je tulák.
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – sám Čapek rozděloval povídky na noetické (objevování skutečnosti) a justiční (jak trestat?)
Hovory s T. G. Masarykem – rozhovor, který vznikal 7 let