Ekonomie (oikonomia, oikos = dům, nomos = řídit) je vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti ekonomického života společnosti, zkoumá využívání vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty s cílem uspokojování jejich potřeb.
– jak se lidé rozhodují v podmínkách vzácnosti a jaké činnosti provádějí k jejímu překonání
– zkoumá výrobu, rozdělování a oběh bohatství
– druhy: – mikroekonomie – chování subjektů na trhu
– makroekonomie – jako celek, ekonomický vzestup, krize, inflace, nezaměstnanost…
– pozitivní ekonomie – analyzuje a popisuje skutečný stav ekonomiky
– normativní ekonomie – hodnotí stav ekonomiky, jaká by měla být, posuzuje vlastnosti
ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ SUBJEKTY
– domácnosti – jednotlivci i rodiny, vstupují do ekonomických vztahů k uspokojení potřeb (statky, služby)
– vydávají (investují) peníze, ale taky je přijímají (mzdy, platy, důchod, dávky…), spoří, vytvářejí kapitál…
– firmy – organizují výrobu, prodej statků a poskytují služby – podnikají za účelem zisku
– stát – stanovuje pravidla (formou zákonů) a kontoluje jejich dodržování (legislativní rámec)
– uspokojuje své potřeby z daní a poplatků
– funkce: – zvyšovat efektivnost ekonomiky (snižovat státní dluh, zlepšovat podmínky)
– zvyšovat spravedlnost ekonomického systému (přerozdělování, sociální pomoc, udržení střední vrstvy…)
– zvyšování stability ekonomického systému (růst, nízká inflace, nízká nezaměstnanost)
– zahraniční subjekty působící na našem území – nová pracovní místa
Základní ekonomické systémy
– co a kolik vyrábět? – stanovení struktury výroby a množství jednotlivých statků
– jak vyrábět? – kdo bude výrábět, z jakých zdrojů, jak, pomocí čeho
– pro koho vyrábět? – podle čeho se vyrobené statky rozdělí mezi spotřebitele
– zvykové ekonomiky – ekonomické chování založeno na tradicích a zvycích, dnes u primitivních národů
– tržní ekonomika – fungování založeno na základě nabídky a poptávky, bez zásahů vlády, nejblíže kapitalismus volné soutěže 19. století
– centrálně plánovaná ekonomika – příkazová
– řízené plánování (střednědobé, dlouhodobé – pětiletky)
– neflexibilní, neodpovídá aktuální poptávce, pomalý růst, technické zaostávání
– státní vlastnictví, družstevní vlastnictví, monopoly výrobců
– smíšený – převládající, prakticky tržní systém se zásahy vlády
Ekonomické sektory
– primární – zemědělství a hornictví, nízká přidaná hodnota, podíl na domácím produktu a zaměstnanosti ve vyspělých zemích nízký a stále klesá
– sekundární – zpracovatelský průmysl, podíl vyšší než primární sektor, ale také klesá
– terciární – služby, rozhodující část domácího produktu a zaměstnanosti, největší ekonomický růst, nejvyšší přidaná hodnota
– kvaternární – vzdělávání, věda, informace, výzkum
HISTORIE
– antika – součástí filosofie, uspořádání ekonomického života na principech přirozené spravedlnosti
– Aristoteles pro soukromé vlastnictví (narozdíl od Platona), pozitivní vliv na odpovědnost a motivaci člověka, snaha o zisk, lichva nepřirozená a nevhodná
– středověk – feudální společnost, katolický vliv, rozvoj Aristotelova odkazu, zyvšování majetku obchodem a z úroku odmítáno, lichva zakázána
– 15. a 16. století – rozklad feudalismu, vznik kapitalismu
– merkantilismus – racionální řešení praktických ekonomických problémů
– důraz na obchod – zdroj bohatství drahé kovy
– udržení výnosů z obchodu v tuzemsku
– 17. století – klasická politická ekonomie (Anglie, Francie) – Adam Smith, David Ricardo, John Stuart Mill
– makroekonomický přístup, zkoumání vztahů mezi sociálními třídami
– příčiny bohatství jednotlivců i národů
– hospodářský liberalismus – ekonomika vlastní zákony, povaha přírodních zákonů, nezávislé na lidské vůli
– 19. století – v sedmdesátých letech na klasickou navázala neoklasická ekonomie – Alfred Marshall
– zkoumání principů chování mikroekonomických subjektů (domácnosti, firmy)
– prosazuje také hospodářský liberalismus
– 30. léta 20. století – keynesovská ekonomie – John Maynard Keynes
– nestabilita tržní kapitalistické ekonomiky – nedostatečná agregátní poptávka, doporučil státní zásahy do tržní ekonomiky
– 70. léta 20. století – monetarismus – makroekonomická teorie vychází z neoklasické ekonomie, zakladatel Milton Friedman
– prosazuje hospodářský liberalismus, boj s inflací, využít pravomoce centrální banky kontrolovat nabídku peněz a úvěrů – ovlivňovat aktivitu ekonomiky, kontrola inflace, stimulace růstu
– kritika keynesovské ekonomie kvůli zásahům do ekonomiky
– současnost – rozvíjejí se keynesovské a neoklasické teorie, roste ale i význam institucionální ekonomie – vliv institucí na tržní ekonomiku
MIKROEKONOMIE
– zkoumá příčiny a účinky vztahů, které ovlivňují rozhodování jednotlivců, podniků a společnosti
– zabývá se věcmi jako vzácnost, volba, náklady příležitosti, výroba a spotřeba
– hlavní důraz na studium cen a vztahu k základním jednotkám v ekonomice
Potřeby
– motivy vedoucí k nějaké aktivitě
– hmotné (jídlo, auto) x nehmotné (spánek, vzdělaní)
– primární (nezbytné) x sekundární (zbytné)
– potřeby jednotlivce (individuální) x potřeby kolektivu (uchování lidstva, ekologie)
Statky
– k uspokojování potřeb
– užitečné, vzácné (zboží, práva, služby…)
– užitečný – musí uspokojovat nějakou aktuální potřebu, aby nastala motivace k jeho získání
– vzácný – k výši jeho potřeby je množství statku nedostatečné, statek dostupný při určité námaze, člověk musí být ochoten se vzdát něčeho jiného
– zákon vzácnosti – statky jsou vzácné, když neexistuje dostatek zdrojů k výrobě takového množství, které by lidé chtěli spotřebovat
- – volné (statky užitečné, ale ne vzácné; více než potřebujeme – vzduch)
– vzácné (omezené množství, chceme více)
– výrobky – vyžadují práci, stroje, surovinu => vždy vzácné statky, potřebují vzácné zdroje
- – hmotné – slouží k další výrobě
– výrobní statky (látka), spotřební statky – uspokojují potřeby (sukně)
– nehmotné – duševní výtvory člověka
– know-how, copyright, pc programy, hudební a literární díla
- – spotřební – k bezprostřední spotřebě
– kapitálové – k další výrobě
– investiční (haly, stroje)
– provozní (energie, materiál)
Služby
– lidské činnosti, které uspokojují potřeby, provádějí je jedni pro druhé
– věcné (týkají se věcí; opravy, rekonstrukce)
– osobní (týkají se osob; kosmetika, donášky)
TRŽNÍ EKONOMIKA
– ekonomika volného podnikání
– důraz na soukromé vlastnictví, vynutitelnost práva, konkurenci, poptávku a nabídku, ceny…
– soukromé vlastnictví majetku, subjekty rozhodují samostatně, ale jsou ovládány trhem, motivace k použití vlastního majetku za účelem zisku
– cenový systém – cena určena zákonem nabídky a poptávky
– konkurence – ovlivňuje množství, cenu i kvalitu zboží
– price, quantity, supply (nabídka), demand (poptávka), equillibrium
Trh
– oblast, kde se střetává nabídka a poptávka, dochází ke směně statků nebo výrobních faktorů mezi subjekty ekonomiky
– trh statků a služeb – cena informuje o nákladech i výnosech
– trh výrobních faktorů – práce (mzda jako cena práce, zároveň důchod, za který si lidé kupují své statky), půda, kapitál
– trh finanční – poskytování úvěru, splácení s úrokem (cena půjčených peněz)
– podle velikosti trhu: – trh místní – trh malé geografické oblasti (město, okres)
– trh národní – trh na úrovni státního celku
– trh světový (globální) – propojením všech národních trhů
– podle směňovaného zboží: – trh dílčí – obchod pouze s jedním druhem zboží
– trh agregátní – trh veškerých druhů zboží
Nabídka
– souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází subjekty na trh při různých cenách
– vyjadřuje množství jednotlivých druhů zboží, které jsou prodávající při dané ceně ochotni vyrobit a prodávat, a kupující jsou ochotni toto zboží za dané ceny koupit
– individuální – nabíd
ka jednoho zboží jedním ekonomickým subjektem
– dílčí (tržní) – nabídka jednoho zboží všemi ekonomickými subjekty
– agregátní (celková) – nabídka všech druhů zboží od všech subjektů
– křivka nabídky
– s rostoucí cenou roste nabídka zboží
– růst ceny => zvýšení nabídky (prodávat za vysokou cenu přitažlivější), vyšší cena => vyšší zisk
– snaha, aby zboží za nízkou cenu bylo nejméně
– když vzroste cena, zvýší se nabídka
- posun křivky doprava – změna nabídky vyvolaná něčím jiným, než cenou, např. technologický pokrok
– posun křivky doleva – vyšší ceny vstupů, nákladů, změna vyvolána vlivem změny ceny
– neúroda v hospodářství
– jiné faktory ovlivňující nabídku – pokles nákladů => zvýšení nabídky (zachování ceny, snížení nákladů, vyšší zisk)
– ceny substitutů (pokles ceny hovězího, vyšší produkce vepřového)
– změny výrobních podmínek (výkyvy počasí, sezónnost)
– organizace trhu – státní regulace (dotace, přirážky)
– zlepšení – zvýší se cena, zvětšení nabídky (pokrok)
Poptávka
– souhrn všech zamýšlených koupí spotřebitelů za příslušnou cenu
– musí být podložena disponibilními (dostupnými) peněžními prostředky
– vztah mezi cenou zboží a požadovaným množstvím zboží, které jsou kupující za danou cenu ochotni koupit
– individuální – poptávka jednoho kupujícího po určitém statku nebo službě
– dílčí (tržní) – poptávka všech lidí z určitého regionu po určitém statku nebo službě
– agregární (celková) – poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích
– křivka poptávky
– s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží na daném trhu a naopak, čím je cena nižší, tím víc nakupujeme
– růst cen => pokles poptávaného zboží (zákon klesající poptávky)
– opadnutí zájmu o módní zboží
– zlevnění komplementů, zdražení substitutů, zvýšení průměrné mzdy
– jiné faktory ovlivňující poptávku – změny substitutů (sníží se cena, klesne poptávka po původním zboží)
– změny komplementů (zvýší se cena benzínu, sníží se poptávka po autech)
– výše příjmů obyvatel
– změny vkusu, preferencí, zvyků, reklama (nejvlivnější)
– změny v populaci – sociologické faktory (věk, počet dětí)
– substituční statky – dva druhy statků uspokojují podobné potřeby, změna v ceně jednoho výrobku bude mít za následek změnu v poptávce substitutu (černé a hnědé boty)
– komplementátní statky – statky, které jsou často spotřebovávány společně (káva a cukr)
Tržní rovnováha
– vzájemné působení nabídky, poptávky a ceny => rovnováha trhu
– trh v rovnováze – rovnocenná nabídka a poptávka („vyčištěný trh“ – výjimečný stav)
– situace – nabídka > poptávka – převis nabídky, zboží se hromadí na skladech, vysoká cena
– nabídka < poptávka – převis poptávky, nízká cena
– equilibrium – rovnováha, bod, kdy se nabídka rovná poptávce
– rovnovážná cena – cena statku nebo služby, při níž se poptávané zboží rovná nabízenému množství
– dumpingová cena – prodej téhož statku za nižší cenu v zahraničí než doma, cena pod výrobními náklady – likvidace konkurence
– tržní (reálná) cena – výraz konkrétní poptávky a nabídky, pod nebo nad, ne v rovnováze
Charakteristiky trhu
– počet působících firem na trhu
– velikost firem
– povaha,charakter výrobku
– podmínky vstupu
Konkurence
– napříč trhem – mezi nabídkou a poptávkou
– na straně nabídky: – předhánění subjektů (firem na trhu) v nabídkách
– trhy jsou přebytkové – nabízeného zboží víc než poptávky => vyostření konkurence
– na straně poptávky: – kdo koupí stejné zboží nejlevněji
– nedostatek => zvýší se cena
– dokonalá konkurence: – na trhu mnoho malých výrobců, nikdo trh neovládá => nemůže výrazně ovlivnit cenu
– výrobek je stejnorodý (benzín, všude stejný) x nestejnorodý (auto)
– snadný vstup do výrobního odvětví
– realizovat zisk = snížit náklady
– firma je příjemcem ceny (nevytváří ji, neovlivní ji)
– neexistující, ale pro zákazníky ideální
– nedokonalá konkurence: – monopolní – velká skupina výrobců nabízí rozlišitelný výrobek (z hlediska spotřebitele – zákazník si vybírá nejen podle ceny), ceny výrobků se liší a zákazník mění volbu
– podobné produkty (např. jogurt, ale různé příchutě, velký vliv reklamy)
– oligopolní – malý počet firem v daném odvětví, některé z nich mohou mít i monopolní postavení
– výrobek může být stejnorodý i diferencovaný
– firmy společně brání vstupu jiných firem: uměle udržují mírný nedostatek zboží na trhu, nebo stejný postup – všichni zvednou ceny, časem si zvykneme na zvýšení
– absolutní monopol – jediný výrobce, absolutní kontrola nad cenou, omezen pouze poptávkou
– hlavně když je výrobek jedinečný a vstuo je nesnadný; opak dokonalé konkurence
– selhávají tržní mechanismy, státní regulace (je vlastníkem)
– protimonopolní politika: – kartel – sdružení firem, dohody na minimální ceně, limity produkce maximilizovat zisky (např. legální OPEC – organizace vyvážející ropu)
– antimonopolní zákon – o ochraně hospodářské soutěže
– Úřad na ochranu hospodářské soutěže = „antimonopolní úřad“
– zákaz „nekalé soutěže“ – klamavá reklama
– protitrustové zákony: – dohodu mezi firmami o omezení obchodu na určitém území
– majetkové slučování firem,které vede k monopolu
– dohody o cenách mezi konkurencemi
– uzavírání smluv s klientem,že si nekoupí jiné zboží
– snižování ceny za účelem odlákání zákazníků od konkurence
– trust – propojování v oblasti výroby, ale jinak samostatné právní subjekty, ekonomická moc – vedení trustu
Výrobní faktory
– ovlivňují negativně i pozitivně výrobu
– primární – nejsou výsledkem předchozí výroby
– sekundární – jsou výsledkem předchozí výroby
– práce – lidská činnost, odměna (cena) je mzda, výše závisí na produktivitě a kvalitě
– půda – potřebujeme k podnikání, jak zemědělská, tak i k zástavbě
– odměna za využití půdy pozemková renta – zemědělské využití – dána úrodností
– nezemědělské využití – dána polohou
– kapitál – soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě
– oceňován penězi, odměna za využití úrok nebo podnikatelský zisk
– továrny, haly, nemovitosti
Ekonomický koloběh
– domácnosti pronajímají firmám výrobní faktory (hlavně práci)
– firmy využívají výrobní faktory k výrobě statků, ty pak prodávají domácnostem
PODNIKÁNÍ
– podle Obchodního zákoníku soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
– znaky: – soustavnost (pravidelná, opakovaná, ne nahodilá)
– samostatnost (vykonavatel činnosti není podřízen jiné osobě)
– vlastní jméno (činnost konaná pod názvem registrace subjektu – jméno, příjmení fyzické osoby, obchodní firma v obchodním rejstříku)
– vlastní odpovědnost (vykonavatel je zodpovědný za případné porušení právních předpisů či závazků)
– účel zisku (rozhodující úmysl, ne výsledek)
– zákon: – živnostenský zákon
– o ochraně hospodářské soutěže
– o konkurzu a vyrovnání
– o účetnictví
– podnikatel: – osoba zapsaná v obchodním rejstříku
– osoby podnikající na základě živnostenského zákona
– osoby podnikající na základě jiného, než živnostenského zákona
– osoby provozující zemědělskou výrobu zapsané do zvláštní evidence
– vznik: – společenská smlouva (zakladatelská u akciové společnosti)
– notářsky ověřené podpisy zakladatelů nebo notářský zápis zakladatelské listiny
– vznik dnem zapsání do obchodního rejstříku
– před návrhem nutno založit společnost, získat oprávnění k podnikání (živnostenský list), základní kapitál (peněžní vyjádření vkladů všech společníků)
– zánik: – výmaz z obchodního rejstříku
– předchází zrušení společnosti s/bez likvidace (činnosti spojené s ukončením činnosti, plným/částečným uspokojením pohledávek, dělba likvidačního zůstatku)
Osobní společnosti
– veřejná obchodní (v.o.s): – alespoň dva společníci (fyzické a právnické osoby)
– výše vkladu společníka není stanovena
– uzavírá se společenská smlouva
– zisk se mezi společníky dělí rovným dílem
– výhody: není stanovena výše vkladu
– nevýhody: společníci ručí celým majetkem
– komanditní (k.s.): – založena minimálně dvěma společníky (komandista, komplementář)
– komandista ručí do výše svého nesplaceného vkladu (min. 5 tisíc)
– komplementář ručí celým majetkem, může být právnická osoba, nevkládá nic
– statutární orgán jsou komplementáři
– v názvu musí být uvedeno, že jde o komanditní společnost
– polovina zisku mezi komplementáře rovným dílem, druhá polovina mezi komandisty podle výše splacených vkladů
– výhody: stačí vklad komandity (5 tisíc), komplementář nevkládá nic
– nevýhody: komplementář ručí celým majetkem
Kapitálové společnosti
– s ručením omezeným (s.r.o.): – základní kapitál minimálně 200 tisíc tvořen vklady společníků (min. 20 tisíc), nemusí být peněžitý
– společníků 1-50, ručení zaniká splacením zapsaných vkladů
– za porušení čehokoliv odpovídá společnost svým majetkem,
společníci jen do výše vkladu
– statutární orgán jednatel společnosti (podepisuje smlouvy)
– nejvyšší orgán valná hromada (i o zániku rozhoduje)
– jednatel a společník nemá být stejný člověk
– jednatele jmenuje valná hromada
– fakultativně dozorčí rada, svolává valnou hromadu
– společenská smlouva: obchodní jméno, sídlo, předmět podnikání, výše kapitálu, výše vkladů
– výhody: odděluje se soukromé jmění společníků a společnosti
– nevýhody: zranitelnost
– akciová (a.s.): – základní kapitál z akcií se stanovenou jmenovitou hodnotou
– akcionáři neručí za závazky společnosti, min. dva při založení
– statutární orgán představenstvo, voleno valnou hromadou, min.tři členové
– nejvyšší orgán valná hromada tři akcionáři, usnášení schopná, pokud se sejde tolik lidí, jejichž majetek činí min 30% kapitálu, min. jednou ročně,
– dozorčí rada zřizována povinně, kontrolní činnost, min. tři členové
2/3 volí valná hromada, 2/3 zaměstnanci (více než 50), podíl na zisku (dividenda – částka, která se vrací akcionářům) podle typu akcie
– akcie: – jmenovitá (nominální) hodnota akcie, název firmy a hodnota akcie napsána na akcii
– tržní hodnota, podle vzestupu/poklesu firmy se cena mění, s akciemi se dá obchodovat na burze cenných papírů
– založení: – zakladatelská smlouva uzavírají dva a více akcionářů
– zakladatelská listina pokud firmu zakládá jeden akcionář
– výhody: omezené ručení, převod vlastnictví je snadný
– nevýhody: administrativně náročné založení a chod, dvojí zdanění
Živnostenské podnikání
– živnost – činnost prováděna podle živnostenského zákona, užší než podnikání
– činnost provozována samostatně (pod vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost, účel zisku)
– prokazuje se živonostenským listem (ohlašovací živnost) nebo koncesní listinou (koncesované živnosti)
– podmínky provozování: – všeobecné – starší 18-ti let
– právní způsobilost
– bezúhonnost
– zvláštní – stanoveny dle živností (odborná způsobilost – maturita, výuční list)
– druhy: – ohlašovací – při splnění podmínek mohou být provozovány po jejich ohlášení místně příslušnému živnostenskému úřadu
– k vykonání stačí živnostenský list, ohlašujeme, že začínáme podnikat, nepotřebujeme k tomu svolení
– volné – nejsou stanoveny zvláštní podmínky (zahradnictví, výroba strojů)
– řemeslné – odborná způsobilost (vyučení, praxe v oboru; zámečnictví, kadeřnictví)
– vázané – odbornost dosažena jinak (odborná zkouška; autoškola, montáže, průvodcovství)
– koncesované – provozování až po udělení koncese
– vyžadují povolení (taxislužba, směnárenství, chemická výroba)
– výhody: zisk má živnostník pro sebe
– nevýhody: ztráty nese sám
Družstva
– společenství osob založené za účelem podnikání nebo uspokojování jiných potřeb svých členů, postavení upravuje obchodní zákoník
– min. pět členů nebo dvě právnické osoby, maximum není dáno
– členové platí členský vklad a neručí za závazky družstva
– družstvo je právnická osoba, která odpovídá celým svým majetkem
– základní kapitál min. 50 tisíc, vzniká zápisem do obchodního rejstříku
– nejvyšší orgán členská schůze – může volit i odvolávat členy představenstva, rozdělení a užití zisku, rozhoduje o existenci družstva
– statutární orgán představenstvo
– kontrolní komise – zřízena povinně
– nejčastěji v oblasti bydlení (bytová družstva) v 90.letech odkup do osobního vlastnictví
= družstva vlastníků; zemědělská družstva
– zákaz konkurence – členové představenstva a kontrolní komise družstva, prokuristé a ředitel nesmějí být podnikateli ani členy statutárních a dozorčích orgánů právnických osob s obdobným předmětem činnosti
– výhody: otevřenost pro další členy, možno založit pro nepodnikatelské účely, členové neručí za závazky družstva
– nevýhody: minimálně pět členů, tvrdý zákaz konkurence
PENÍZE
– zvláštní druh ekonomického statku, který plní funkce prostředku směny, míry hodnot (zúčtovací jednotka) a uchovatele hodnot (bohatství)
– musí být stejnorodé (stejné části stejná hodnota), trvanlivé (nesmějí podléhat zkáze), přenositelnost
– směnné (naturální) hospodářství – směna jednoho produktu za druhý
– funkce: – prostředek směny
– míra hodnot, zúčtovací jednotka – měží hodnotu zboží
– uchovatel hodnot – nákup můžeme odložit a za stejnou hodnotu uskutečnit později, pokud se hodnota nemění
– formy: – žirové (depozitní) – zápis na bankovním účtu, bezhotovostní platební styk
– depozita na požádání (výběr hned)
– depozita s termínovaným vkladem (výplatní lhůta, vyšší úrok)
– zbožové (komoditní) – zvláštní zboží, ochota přijímat za své výrobky (mušle, kovy)
– plnohodnotné – hodnota založena na hodnotě materiálu (mince – zlato, stříbro, měď)
– papírové peníze a mince z obecného kovu – nahradily plnohodnotné peníze, směnitelné za zlato – zlatý standard
– peníze s nuceným oběhem – od 60. let ve všech vyspělých zemích
– nutí všechny účastníky směny, aby peníze používali
– množstvím vydaných peněz ovlivňuje stát inflací
– nominální hodnota – zapsaná (1000 Kč)
– kupní síla – kolik za danou částku koupíme
BANKOVNÍ SOUSTAVA ČR
– soustava finančních institucí, jež se zabývají bankovními operacemi
Centrální banka
– u nás ČNB – Česká národní banka
– výsadní postavení systému
– zřizována vládou, ale je na ni nezávislá
– řízená guvernérem
– neposkytuje běžné bankovní služby, hlavní funkce péče o stabilitu měny, regulace bankovní soustavy, podmínky poskytování úvěrů, dozor nad činností komerčních bank, finanční operace vlády
– funkce: – emise peněz (vydává)
– změny výše povinných minimálních rezerv – rezervy má každá banka, vklady k poskytování půjček, rezervy, kdyby chtěli lidé peníze vybrat
– operace na volném trhu – kupuje nebo prodává obligace (státní dluhopisy), prodej => snižuje množství peněz v ekonomice
– změna diskontní sazby – diskontní = úroková, za kterou si komerční banky mohou půjčit peníze od ČNB; odvozují se od ní všechny úrokové sazby v ekonomice
Komerční banka
– povaha firem usilujících o zisk
– činnost regulována mnohem více než aktivity firem v jiných odvětvích
– půjčuje peníze za vyšší úrok, než za který si u ní lidé ukládají peníze = bankovní rozpětí
– bezhotovostní platební styk – platby z účtů, za to si banka účtuje poplatky
– operace: – aktivní – poskytování úvěrů (půjček)
– pasivní – přijímání vkladů a úvěrů, případně emise vlastních akcií
– zprostředkovatelské – převody žirových peněz z účtu na účet, služby zákazníkům (směnárenské, depozitní – schránky na cennosti)
– hypoteční půjčka – ručí se nemovitostí
– úroková sazba – procentně vyjádřená cena, kterou dlužník platí věřiteli za poskytnutou půjčku
– úrok – počet peněžních jednotek, které věřitel obdrží za půjčení peněz na konci smluvního období
– RPSN – roční procentní sazba nákladů; podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období roku (splátky, správa
– částečně, nebo plně vlastněny zahraničními bankami
Specializované finanční ústavy
– kampeličky (družstevní záložna) – družstvo, přijímání vkladů, poskytování úvěrů, finanční a peněžní služby
– spořitelny
– stavební spoření, hypoteční úvěry
ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://downloadwho.com/file/A6h8773