Evropská integrace a Mezinárodní organizace

EU

• Evropská Unie je společenstvím států Evropy, politická a ekonomická unie.
• EU není státem.
• 28 členských států.
• 508 mil. obyvatel – 7,5 % populace.

Symboly EU

• Vlajka EU – 12 hvězd symbolizuje 12 států, které podepsaly Maastrichtské dohody.
• Hymna EU – oda na radost, L.V.Beethoven.
• Den EU – 9. května – den, kdy se podepsala Shumanova deklarace.
• Heslo EU – jednotní v rozmanitosti.
• Jednotná měna Euro – Eurozona (1999).

Kritéria vstupu

• Maastrichtská smlouva z roku 1992 stanovila, že každý evropský stát, který uznává zásady svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu, může požádat o členství v Evropské unii.
• Podmínky členství EU byly stanoveny v Kodani roku 1993 = Kodaňská kritéria. Státy musí splňovat:

• Politické – právní stát, dodržování lidských práv, demokracie, lidská práva menšinám.
• Ekonomické – fungující tržní hospodářství.
• Právní – schopnost přijmout kritéria, podpora unie → tzv. Aquis Communautaire = termín pro právní řád EU.

 

Historické motivy pro vytvoření

• Motivy můžeme hledat již ve starověkém Římě.
• SŘŘ – snaha spojit zemi v duchu křesťanství.
• 15 st. Jiří z Poděbrad – omezení válečných konfliktů, myšlenka smlouvy mezi evropskými státy.
• T.G. Masaryk – dílo Nová Evropa – myšlenka svobodné federace.
• E. Beneš – myšlenka Spojených Států Evropsých.
• 1923 – Panevropská unie – hnutí založené na spolupráci v politické sféře.

 

Historie

• r. 1945 po 2. Světové válce myšlenka integrace – zabránění dalšímu konfliktu a kontrola Německa proti zbrojení.

• 9. 5. 1950 Shumanův plán neboli Shumanova deklarace – předložení návrhu propojení hospodářství uhlí a oceli.

• Robert Shuman byl ministr zahraničí (FRA), předložil návrh o hospodářské integraci.
• Jean Monnet, vrcholný představitel komisariátu, byl pro tento plán – chtěl nějakou instituci.

 

• Z Shumanova plánu vytvoření ESUO = Evropské společenství uhlí a oceli.

 

• = Montánní unie.
• Podepsalo 6 zakládajících státu – Německo, Itálie, Francie a Benelux.
• Byla usutečněna pomocí tzv. Pařížské smlouvy r. 1951.

• Římské smlouvy

• Podepsány 1957, platnost 1958, zakládaly dvě instituce, podepsaly státy ESUO.

1. EHS = Evropské hospodářské společenství

• Vytvoření jednotného trhu.

 

1. EURATOM = Evropské společenství pro jadernou energii.

• Spolupráce na poli jaderné energie, mírové využití jaderné energie.

• • Tyto 3 instituce byly kontrolovány komisí, radou a parlamentním shromážděním.

 

• 1963 a 1965 – Fr. politik Charles de Gaulle vedl tzv. obsrukční politiku – 2x zmařil vstup VB do institucí → Francie s tím nesouhlasila.

• 1967 – Slučovací smlouva

• Smlouva o sloučení ESUO, EHS a EURATOM = Evropské společenství.

 

• Od r.1967 mluvím o Evropském společenství.

 

• 1985 – Shengenská dohoda

 

• Dohoda o volném pohybu přes hranice.
• V platnost vešla 1995, spíše 1997 s Amesterodamskou smlouvou.

 

• 1986 – Jednotný Evropský akt = JEA

 

• Revize římských smluv – důvodem stagnující ekonomika.
• Cíl: do roku 1992 vytvořit jednotný trh se 4 svobodami – volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb.
• Evropský parlament byl zapojen do legislativního procesu.

• 1992 – Maastrichtská smlouva

• Podepsána v r. 1992, platnost 1993.
• Podpis 12 států, které byly v Evropském společenství
• Změna názvu na Evropskou unii.
• Rozdělení politiky do 3 pilířů.

 

 

• Pilíř – Evropské společenství – spadají zde všechny aktivity před Maastrichem – zemědělstvá, obchodní, dopravní politika. Rozhoduje kvalifikovaná většina.

• Pilíř – Zahraniční a bezpečnostní politika – bezpečnost. Rozhoduje se jednomyslně.

• Pilíř – Justice a vnitřní bezpečnost – spravedlnost, boj proti pašování drog, terorismu.

 

 

 

• 1997 – Amsterodamská smlouva

 

• Schengenské dohody se staly součástí právního systému EU.
• Úprava institucí a smluv.
• Předělání pilířů.

• Přesunula spolupráci v oblasti imigrační politiky, azylové politiky a ochrany menšin ze třetího pilíře do prvního – rozhoduje se tam kvalifikovanou většinou.

• 1999 – Eurozona

• Zavedení jednotné měny = Euro.
• V r. 1999 podepsalo 11 zemí.

• 2000 – smlouva z Nice

• Reforma institucí před očekávaným rozšířením o 10 států = Zvýšení počtu křesel v EP, nové rozdělení křesel v Komisi.

• 2007 – Lisabonská smlouva

• Reformace institucí.
• Možnost vystoupit z EU.
• Zrušení pilířů.

 

Shengenská dohoda

• Dohoda o volném pohybu bez kontroly na hranicích.
• Byla podepsána r. 1985 u vesnice Shengen v Lucembursku.
• V r. 1990 byla podepsána prováděcí úmluva.
• V r. 1995 vešla v platnost a byly odstraněny kontroly na hranicích.
• Země které nejsou v EU ale jsou v Shengenu.

• Island, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko.

• Jsou v EU ale ne v Shengenu.

• VB a Irsko.

 

Integrace EU = rozšiřování

• 1951 – zakládající státy – Itálie, Německo, Francie, Benelux.
• 1973 – západní rozšíření – Irsko, VB, Dánsko.
• 1981 – Řecko.
• 1986 – jižní rozšíření – Španělsko, Portugalsko.
• 1995 – severní rozšíření – Rakousko, Finsko, Švédsko.
• 2004 – východní rozšíření – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Malta, Pobaltské státy.
• 2007 – Bulharsko, Rumunsko.
• 2013 – Chorvatsko.

 

Kandidátské země do EU

• Turecko – záhájení přístupových rozhovorů v r. 2005.
• Makedonie – zahájení přístupových rozhovorů r. 2012.
• Island – zahájení přístupových rozhovorů 2010, nová islandská vláda zmrazila jednání.
• Černá Hora – zahájení přístipových rozhovorů r. 2012.
• Srbsko – nezáhajili přístupové rozhovory.

 

Vystoupení z EU

• Gronsko

• Autonomní oblast Dánska.
• Vv referendu 1985 hlasovali proti setrvání v EU.

• Norsko

• V letech 1963 a 1967 byl jejich vstup vetován Francií.
• V letech 1972 a 1994 se v referendu proti vstupu vyjádřili sami Norové – kvůli rybaření a nechtějí přispívat do EU.

• VB

• V r. 2016 hlasovali voliči nadpoloviční většinou pro brexit.

 

Instituce EU

Evropská rada = vrcholný politický orgán

 

Evropská komise = vrcholný výkonný orgán

Rada EU Evropský parlament

Evropský účetní dvůr Soudní dvůr

1. Evropská rada

• Nejvyšší politický orgán EU.
• 28 členů.
• Skládá se z předsedů nebo prezidentů.
• 4 x ročně se scházehí v Bruselu.
• Určuje směr a vývoj EU.

 

1. Evropská komise

• Nejvyšší výkonný orgán EU.
• Má i zákonodárné prvky.
• 28 komisařů = eurokomisařů.
• Sídlo Brusel.
• Každý má své portfolio = oblast zájmu.
• Voleni ER a schvalováni E. parlamentem.
• V čele předseda – Jean Claude Juncker.
• Místopředsedové.
• Za ČR komisařka Věra Jourová – spravedlnost.
• Předkládá návrhy rozpočtu, navrhuje legislativu – návrh zákonů.

 

1. Rada EU

• = Rada ministrů.
• Sídlo Brusel.
• Legisativní orgán EU.
• Členem ministr každé země, podle toho co je tématem.
• V čele je ten, jehož země předsedá – co půl roku.
• Zastupují zájmy země.

 

1. Evropský parlament

• Jediná přímo volená instituce EU, poměrný systém.
• 751 europoslanců + předseda.
• Za ČR 21 poslanců volení na 5 let.
• Podle politického zaměření.
• Spolu s Radou EU rozhodují o legislativě.

 

1. Evropský účetní dvůr

• 28 členů.
• Sídlo v Lucembursku.
• Je to nezávislý orgán.
• Provádí revize účtů, kontroluje příjmy a výdaje.

 

1. Evropský soudní dvůr

• 28 soudců.
• Sídlo v Lucembursku.
• Dohlíží na legislativu, závazky, smlouvy.
• Na doporučení Evropské komise může státu udělit pokutu.
• 3 instituce.

 

1. Evropský ambudsman

• Sídlo Štrasburg.
• Volen na 5 let.
• Kontrolní orgán EU.
• Řeší nesprávné postupy EU.

 

Další Instituce EU

• Evropský hospodářský a sociální výbor.
• Evropská centrální banka.
• Evropská investiční banka.
• Výbor regionů.

 

Evropské právo

• 2009 – všechny právní dekrety uzavírány jménem EU.
• E. právo je soubor právních norem, který vymezuje fungování EU.
• Aquis Communautaire = právní řád EU, soubor všech norem EU – strategie, deklarace.
• Dělení

• Primární – všechny zakládající smlouvy i jejich revize.
• Sekundární – vyplývající právní akty.

• 5 typů právních norem

• Nařízení – ihned se stává součástí legislativy pro všechny státy.
• Směrnice – závazné pro všechny země, v jednom cíli.
• Rozhodnutí – závazné ve všech částech pro vybrané státy.
• Doporučení, stanoviska – zcela nezávazné, poskytují radu.

• Zásady práva

• Princip přímého účinku

• Přímá závaznost evropských norem.

• Princip nadřazenosti

• Přednost evropského práva nad národním.

• Princip subsidiality

 

OSN

• = Organiace spojených národů.
• Mezinárodní organizace, která vzikla proto, aby bránila vzniu konfliktu.
• V r. 1945 podepsalo 50 států chartu OSN.
• Navazovala na organizaci společenství národů z roku 1919.
• Cílem bylo udržovat mezinarodní mír.
• 101 článků, 19 kapitol.
• Sídlo New York = hlavní, Ženeva, Haag, Vídeň.
• Jednací jazyky: AJ, ŠJ, RJ, čínština, arabština.
• V současnosti 193 států.
• Nejvyšším představitelem je Generální tajemník – Antonio Guterres.
• Cíle

• Snížit chudobu.
• Prosazovat práva mužů a žen – rovnost.
• Snížit kojeneckou úmrtnost.
• Boj s HIV, malárií.

 

Orgány

Sekretariát OSN

Rada bezpečnosti

Valné shromáždění

Poručenská rada

Ekonomická a sociální

Mezinárodní soudní rada a dvůr

 

1. Valné shromáždění

• Nejvyšší orgán OSN.

• V čele je předseda.
• Jsou zde všechny členské státy = 193 členů.
• Zasedá 1x za rok.
• Zde se volí členové dalších orgánů.

 

1. Rada bezpečnosti

• Výkonný orgán OSN.
• Je zodpovědný za zajištění míru, mezinárodní bzpečnost.
• Rozhodnutí  jsou právně závazná pro všechny členy OSN.
• 15 členů = 5 stálých – Čína, USA, VB, Rusko, a Francie podle charty OSN, neomezené     právo veta

 = 10 mestálých – voleni valným shromážděním.

• Společně s valným shromážděním volí soudce mezinárodního dvora.
• Nevrhuje generálního tajemníka, volí ho ale valné shromáždění.

 

1. Hospodářská a sociální rada

• Má 54 členů.
• Jsou voleni valným shromážděním na 3 roky.
• Řeší otázky hospodářské, kulturní, zdravotní a problematiku LP.

 

1. Poručenská rada

• Dnes již nefunguje.

 

1. Mezinárodní soudní dvůr

• Sídlo v Haagu.
• 15 soudců – voleni valným shromážděním a Radou bezpečností  na 9 let.
• Rozhodnutí jsou závazná.
• Úřední jazyky angličtina a francouzština.
• Řeší spory mezi státy.

 

1. Sekretariát OSN

• Mezinárodní úřednický tým.
• V čele je Generální tajemník.
• Úředníci vypracovávají zprávy, podkladové materiály, organizují mezinárodní konference.

 

Odborné organizace OSN

• UNESCO – Organizace pro výchovu, vědu a kulturu.
• WHO – Světová zdravotnická organizace.
• FAO – Organizace pro výživu a zemědělství.
• UNEP – Program OSN pro životní prostředí.
• UNICEF – Dětský fond OSN.

Opatření při ohrožení míru

1. Rezoluce

• Požadavky Rady bezpečnosti adresovány členským státům OSN, které hrubě porušují mír.
• Většinou požadují ukončení vojenských agresí a mezinárodního násilí.

1. Embargo

 

• Zastavení obchodu s jedním druhem zboží nebo vše.

 

• Vyhlašuje vláda.

1. Sankce

• S tímto státem nesmí státy OSN obchodovat.

1. Bojkot

• Státu je dočasně pozastaveno členství.

1. Vojenský zásah

• Ofenzivní vojenská akce vedená vojsky OSN.

 

Mírová a pozorovatelská mise

 

• Na mise posílají modré barety.

 

1. Mírová mise

 

• Válečný konflikt je ukončen nebo se chýí ke konci.

 

• • Voska OSN nestojí na žádné straně konfliktu, pouze udržují mír v oblasti.

 

• Mají právo zasahovat v omezené míře proti jeho narušitelům.

 

• Předpokladem pro tuto mírovou misi OSN je souhlas všech bojujících stran.

1. Pozorovatelská mise

• Poslání do místa napětí nebo konfliktu.
• Nesmí do konfliktu zasahovat.

 

Mezinárodní trestní tribunály

• Vznikly v 90. letech.
• pro bývalou Jugoslávii a Rwandu.
• Týká se vždycky konkrétních problémů.
• Řeší zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti – jsou nepromlčitelné.

 

Operace OSN

1. Ukrajina

• 2014 – 2015.
• Podpora Ukrajiny při napadení Ruskem.
• Technická podpora, humanitární podpora, sledování situace, vyhodnocení potřeb obyvatel, pomoc v krizových oblastech – poskytování přístřeší, jídla, lékařské pomoci.

 

1. Sýrie + Írák – Islamský stát

• Začátek 2011.

 

NATO

• = Euroatlantický mezinárodní vojenský pakt.
• Uskupení států, které jsou ideologicky blízké a spolupracují spolu na vojenské úrovni.
• Založena 4. 4. 1949 – podepsání Severoatlantické smlouvy.
• Severoatlantickou smlouvu podepsalo 12 států – USA, VB, Kanada, Francie, Itálie, Portugalsko, Dánsko, Norsko, Island a Benelux.
• Nyní 28 členských států.
• Úřední jazyky – francouzština a angličtina.
• Prvotní příčina studená válka.
• Funguje na principu kolektivní obrany podle článku 5 = když je jeden napaden, jsou napadeni všichni.
• V r. 2012 podepsána dohoda Berlín +, která umožnila EU používat prostředky a kapacity NATA.

 

Struktura NATO

1. Severoatlantická rada

• Nejvyšší rozhodovací orgán – předsedá mu generální tajemník, který je volen na 5 let.
• 28 členů = všechny člensé státy.
• Rozhoduje se tam o zahraniční politice, společné vojenské akce.
• Generální tajemník je prostředník mezi NATO a členským státem.

 

1. Jaderné plánování

• Řeší se tam otázky rozmístění jaderných zbraní, jaderné zdroje.

 

1. Vojenský výbor

• Nejvyšší vojenský orgán NATA.
• V čele stojí předseda.
• Každá členská země tam má svého stálého vojenského představitele.
• Petr Pavel – předseda vojenského výboru.
• Rada NATO –Rusko = od 2002, spolupráce a kontrola Ruska, protože Ruso není v NATO.

Operace a mise NATO

• Válka v Kosovu – 1999, letecká operace proti Jugoslávii s cílem zastavit násilí Srbů vůči Kosovským Albáncům.
• Operace v Afgánistánu – 2003, první operace mimo Evropu.
• Operace Ocean Shield – 2009, ochrana mořské dopravy v oblasti Afrického rohu proti somálským pirátům.

Další Mezinárodní organizace

1. OBSE = organizace pro bezpešnost a spolupráci v Evropě

• • Vznik 1995.
  • Sídlo ve Vídni.
  • 55 členských států i neevropských.

 

• Základ pro tutu organizaci – KBSE = Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

 

• • Konala se mezi lety 1972 – 75 v Helsinkách.
  • Mezinárodní konference, 33 E. států + USA, Kanada.
  • Nebyla tam Albánie.

 

• 1975 byl přijat Helsinský pakt – jeho cílem byl důraz na dodržování lidských práv, bezpečnost, spolupráci států.

• Postupem času se z tohoto paktu vyvinula OBSE.

 

1. NAFTA

• Severoatlantická zona volného obchodu.
• r. 1992 podpis, v platnost vešel r. 1994.
• USA, Kanada, Mexico.

1. CEFTA

• Středoevropská zona volného obchodu.
• Vznikla r. 1992 v Krakowě.
• Státy které nebyly v evropském společenství.
• Volný obchod zboží a služeb.

1. G7+1

• Neformální sdružení států.
• USA, Kanada, VB, Japonsko, Německo, Itálie, Francie + Rusko.
• K 1.1. se střídají v předsednictví → simmit (červen) + minist. zasedání.
• Ekonomický rozvoj, terorismus, ŽP.
• 2014 – Rusko zbaveno členství.

1. OPEC

• Organizace sdružující státy vyvážející ropu.
• Sídlo vídeň.
• Vznik r. 1960.
• Kontrola trhu s ropou, určují cenu.
• Írán, Írák, Kuvajt, Indonésie,  Nigérie, Angola, Alžírsko, Venezuela, Ekvádor, Libye, S.A.E, Saudská Arábie, Katar.

1. Rada Evropy

• Lidskoprávní a humanitární organizace.
• Vznik 1949.
• Sídlo ve Štrasburku.
• 47 států Evropy + pozorovatelské země – Vatikán, Japonsko, Kanada, Mexiko, Izrael.
• Politická organizace, která monitoruje lidská práva v Evropě.
• V rámci Evropský soud.
• Můžou se na ni obracet jen země, které jsou člensými pokud jsou porušována lidská práva.
• Commonwealt, Mezinárodní červený kříž

Zapojení ČR do mezinárodních organizací

• Motivace

• Přístup k moderním technologiím, novinky v medicíně, propojení se světem na poli vědy.
• Nutnost dovážet suroviny.
• Mezinárodní obchod.

• Jsme členem cca 60 organizací.
• EU – 2004.
• NATO

• 1999
• Podílení ČR  na speciálních misí.

• OSN

• 1945 ČSR, 1993 ČR.
• Vytváření rezolucí, bezpečnostní organizace, mise.

• UNESCO
• UNICEF
• WTO

• Světová obchodní organizace.
• 1995

• Rada Evropy – 1993
• OBSE – 1995
• Mezinárodní červený kříž

• ČSR 1919, ČR 1993.

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://filerack.net/file/A6h8772