CNS – mícha (anatomie a fyziologie, význam), mozek (části, vnitřní struktura, laloky a hemisféry, význam), mozkomíšní nervy.

PNS – typy nervů, funkce.

Nemoci nervové soustavy.

Nervová soustava

• Funkce:
  • Řízení a koordinace funkce organismu jako celku, interakce organismu s vnějším prostředím
• Části soustavy:
  • Základní stavební i funkční jednotka nervové soustavy je nervová buňka = neuron
  • Nervový systém je uspořádán stupňovitě, jednotlivé části jsou propojeny, aby mohl být plynuje zajištěn příjem, přenos a zpracování signálů (vzruchu)
  • Nervový systém se dělí na:
    • Centrální nervový systém (CNS) – mozek, mícha
    • Periferní nervový systém (PNS) – mozkové nervy, míšní nervy, autonomní nervy
  • Centrální nervový systém (CNS)
    • Je složen s šedé a bílé hmoty:
      • Šedá hmota – tvořena těly a dendrity neuronů
      • Bílá hmota – tvořena axony (dlouhé výběžky)
    • Činnost:
      1. Senzorická funkce – činnost čidel
      2. Příjem a rozbor vstupní informace
      3. Výkonná funkce – výstupní informace – řízení organismu
      4. Asociační funkce – vyšší nervová činnost
    • Mozek i mícha jsou kryty 3 obaly (meningy), které jim poskytují ochranu a výživu:
      • Tvrdá plena (dura mater) – vnější vazivový obal vystýlající lebeční a páteřní dutinu
      • Pavučnice (arachnoidea) – bezcévná jemnější měkká plena, pod tvrdou plenu
      • Omozečnice (pia mater) – bohatě prokrvená měkká plena, nejhlouběji
      • Úzký prostor mezi pavučnicí a omozečnicí vyplňuje bezbarvá tekutina – mozkomíšní mok – vytváří fyziologické prostředí pro nervové buňky, podílí se na látkové výměně a mechanické ochraně CNS
    • Mícha (medulla spinalis)
      • Trubice dlouhá 40 – 45 cm ležící uvnitř páteřního kanálu
      • Vývojové nejstarší část CNS
      • Její horní konec přechází plynuje v prodlouženou míchu (část mozku)
      • Odstupuje z ní 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční
      • Vede k 1. bedernímu obratli, pak přechází ve chvost nervů, který vystupuje mezi každým 2. obratlem
      • Mícha je centrem jednoduchých reflexů:
        • Obranný reflex, erekce, mykce, defekace, ejakulace
        • Pohyb končetin, trupu, bránice
        • Centrum pocení, svalového napětí (tonus)
        • Centrum napínacích reflexů – patelární (praštění do úponu čtyřhlavého svalu – smrštění)
      • Funkce:
        • 1) převodní – je průchodištěm drah – vzestupných (senzorických) do vyšších center a sestupných (motorických) k výkonným orgánům
        • 2) ústředí jednoduchých míšních reflexů
      • Stavba:
        • Centrální análech obklopený šedou a okolo ní bílou hmotou
        • Šedá hmota míšní:
          • Vybíhá v přední míšní rohy tvořené motoneurony, jejichž axony tvoří motorická vlákna míšních nervů – přední míšní kořeny – a v zadní míšní rohy, kde končí senzitivní vlákna míšních nervů – zadní míšní kořeny, spojením předních a zadních míšních kořenů vznikají míšní nervy
        • Bílá hmota míšni:
          • Tvořena svazky vláken, které vytvářejí vzestupné dráhy předávající impulsy do vyšších částí CNS, a sestupné dráhy přivádějící z vyšších částí CNS podněty pro činnost motorických buněk (vědomé, chtěné pohyby)
          • 
        • Mozek (cerebrum, encephalon)
          • Hmotnost velmi proměnlivá – při narození 400 gramů, v dospělosti 1450 gramů
          • Je náročný na přísun kyslíku a glukózy (při čtyřminutovém přerušení zanikají buňky mozkové kůry)
          • V embryonálním vývoji se zakládá jako 3 váčky v přední části nervové trubice, pak se dále diferencuje na 6 oddílů
            • váček – koncový mozek + mezimozek
            • váček – střední mozek
            • váček – Varolův mozek (pouze savci) + mozeček + prodloužená mícha
          • Mozkový kmen
            • Prodloužená mícha
              • navazuje na hřbetní míchu
              • kardiovaskulárním a dýchacím centrem – dýchání, činnosti srdce, krevní tlak
              • ústředím významných reflexů – polykání, zvracení, kýchání, slinění
              • kříží se zde pyramidové dráhy
              • obsahuje jádra hlavových nervů
            • Varolův most
              • Probíhají přes něj dráhy do mozku, propojení mozku a míchy
              • Uložen nad prodlouženou míchou
              • Tvoří ho soubor nervových vláken, spojuje kůru koncového mozku s mozečkem, v přední části z něj odstupuje trojklanný nerv
              • Přenáší pomocí sluchových drah informace do mozečku – protože ve vnitřním uchu je centrum rovnováhy
              • Obsahuje 4. mozkovou komoru
            • Střední mozek
              • Nejmenší část mozku
              • 3 části (1. čtverohrbolí)
              • Odbočky ze zrakové a sluchové dráhy
              • Motorika, mimovolná činnost, tvorba dopaminu
              • Uložen mezi Varolovým mostem a mezimozkem
              • Ústředí reflexních pohybů souvisejících se zvukovými a světelnými podněty (pohyby hlavy, očí), uplatňuje se při vzpřímeném držení těla
              • Na zadní straně část čtverohrbolí (typické pro savce)
                • Přední dva hrbolky – je zde ústředí III. a IV. hlavového nervu (ovládají okohybné svaly)
                • Zadní dva hrbolky – zprostředkují reflexní pohyb hlavy za zdrojem zvuku
              • Retikulární formace – soubor neuronů mozkových buněk, vychází z ní jádra 12 mozkových buněk
            • Mezimozek
              • Umístěn mezi polokoulemi koncového mozku
              • Tvoří ho dvě funkčně odlišné části – talamy (hrboly) – párové útvary vejčitého tvaru
                • Zprostředkovávají reakce na různé podněty a umožňují spojení mezi mozkovou kůrou a nižšími oddíly CNS, brána vědomí
              • Na spodině mezimozku se nachází hypotalamus – ovlivňuje činnost útrobních orgánů (je zde centrum sympatiku a parasympatiku), termoregulaci, sexuální funkce, řízení osmotického tlaku tekutin, atd., součástí endokrinního systému
              • Na jeho spodinu je připojen podvěsek mozkový – hypofýza (tvořena předním lalokem – adenohypofýzou, a zadním lalokem – neurohypofýzou)
              • Z horní strany mezimozku vybíhá šišinka neboli epifýza
            • Koncový mozek
              • Největší část mozku, rozdělen na levou a pravou hemisféru = polokoule, spojené kalózním tělesem, každá z 5 částí
              • Je tvořen strukturami:
                • Na povrchu hemisfér – mozková kůra (neokortex)
                • Pod mozkovou kůrou – bazální ganglia
                • Na hranici s mezimozkem – limbický systém
                • Spojujícími levou a pravou hemisféru – mozkový trámec (vazník mozkový)
              • Mozková kůra (ŠEDÁ HMOTA)
                • Vývojově nejmladší část CNS
                • 2 – 5 mm tlustá, obsahuje asi 14 miliard neuronů
                • Tvořená šedou kůrou mozkovou, složenou z těl nervových buněk
                • Zbrázděná (gyrifikovaná) závity – pro zvětšení povrchu
                • Mezery mezi závity se nazývají rýhy, podle kterých se hemisféry rozčleňují na 4 laloky:
                  • čelní – vpředu, centrum řeči (vnímání a tvorba – Brocovo centrum)
                  • temenní – na vrcholu hlavy, centrum pro signály z kožních a svalových receptorů
                  • týlní – v zadní části, centrum zraku
                  • spánkový – po stranách – centrum zraku
                  • Z čelních laloků – pyramidové dráhy – zodpovědné za přesné cílené pohyby, dráhy se kříží – pravá část odpovídá za levou část
                  • Ze všech laloků – mimopyramidové dráhy – ovlivňují hrubé, orientační pohyby – několikrát se kříží, nelze určit, jakou část těla ovlivňují
                • Oblasti mozku podle funkce:
                  • Motorická – v přední části hemisfér (čelní lalok) – sbíhají se zde informace ze smyslových receptorů
                  • Senzorická – v zadní části, všechny laloky
                  • Asociační – všechny laloky, sídlo nervových procesů, které označujeme jako myšlení, integrují se zde informace ze smyslových center, emoce a paměť – vytváří se lidské vědomí – základem vyšší nervové činnosti
                • Bazální ganglia = skupinky neuronů uložené pod mozkovou kůrou, jedna z nejvýznamnějších oblastí vytvářejících pohybovou aktivitu, volní i mimovolní pohyb, ŠEDÁ HMOTA
                • Limbický systém – hypotalamus + podkorová centra (staré oblasti koncového mozku) – propojeno nervovými drahami, jeho prostřednictvím se uskutečňuje komplexní instinktivní a emocionální chování – vegetativní i somatické funkce) podílí se na vytváření paměti, ŠEDÁ HMOTA
              • Mozeček (zadní mozek)
                • Vzniká jako zvláštní nervové centrum na dorzální straně přední části prodloužené míchy
                • 2 hemisféry
                • Tvar připomíná strom – strom života
                • Důležité senzoricko-motorické centrum – zpracovává informace:
                  • Z rovnovážného ústrojí, svalů a kůže – tyto informace jsou využity k udržování rovnováhy, děje se ve vývojově staré části
                  • Z kůry koncového mozku – ovlivňují složité volní činnosti a získávání pohybových návyků, děje se ve vývojově mladší části (mají pouze savci)
                • Bílá hmota
                  • Tvořena drahami
                  • Asociační – spojení různých závitů téže hemisféry
                  • Komisuriální – stejná místa v různých hemisférách
                  • Projekční – kůra a nižší oddíly CNS
                • Pravá hemisféra – senzitivní, emotivní
                  • Řídí myšlení: globální, konkrétní, intuitivní, neplánovité – náhodné, obrazné, analogické, myšlení bez ohledu na čas
                  • Vnímá: přírodní zvuky, prostorové vztahy, tvary a barvy, prožitky, umělecký pohyb
                • Levá hemisféra – abstraktní, kognitivní
                  • Řídí myšlení: přímočaré, symbolické, logické, sériové, verbální, abstraktní a myšlení orientované na realitu s ohledem na čas
                  • Vnímá: řeč a melodie, hmat, přesné pohyby, sluch, čich, chuť
                • Periferní nervová soustava (PNS)
                  • Obvodové nervy – nerv = svazek axonů – nervových vláken spojených vazivovou pochvou, obvodové nervy zajišťují oběma směry spojení CNS s orgány celého těla, dělí se na nervy míšní a autonomní
                  • Mozkomíšní nervy
                    • Vystupují přímo z mozku a míchy
                    • Jsou tvořeny svazky nervových vláken, která mohou být buď senzitivní (dostředivá) – přivádějí vzruchy ze smyslů a kůže, nebo motorická (odstředivá) – vedou vzruchy k příčně pruhovaným svalům
                    • Rozlišujeme:
                      • 12 párů mozkových nervů – vycházejí z mozku, mohou být senzitivní, motorické nebo smíšené (obsahují vlákna senzitivní i motorická), nervy:
                        • čichový nerv
                        • zrakový nerv
                        • okohybný nerv
                        • kladkový nerv
                        • trojklanný nerv
                        • odtahující nerv
                        • lícní nerv
                        • sluchově-rovnovážný nerv
                        • jazykohltanový nerv
                        • bloudivý nerv
                        • přídatný nerv
                        • podjazykový nerv
                      • 31 párů míšních nervů – odstupují z postranních rýh míchy, inervují většinu kosterního svalstva, jde o nervy smíšené, nervy:
                        • 8 párů krčních nervů
                        • 12 párů hrudních nervů
                        • 5 párů bederních nervů
                        • 5 párů křížových nervů
                        • 1 pár kostrčních nervů
                      • Autonomní nervy (vegetativní, útrobní)
                        • Zajišťují spojení mezi centrem a vnitřními orgány a žlázami, koordinují jejich činnost bez našeho vědomí, odstupují z mozku i míchy (jako součásti smíšených nervů), tvoří dva systémy, které působí proti sobě:
                          • Sympatikus – sympatické nervy vystupují spolu s míšními nervy z míchy krční, hrudní a bederní, způsobují např. zrychlení činnosti srdce, zvýšení krevního tlaku, zpomalení činnosti trávicího ústrojí, rozšíření zornic
                          • Parasympatikus – parasympatické nervy vystupují spolu s některými mozkovými nervy a s křížovými míšními nervy, způsobují např. zpomalení činnosti srdce, snížení krevního tlaku, zrychlení činnosti trávicího ústrojí, zúžení zornic

Nemoci nervové soustavy

• Cévní mozková příhoda – nedostatečné prokrvení části mozku nebo výron krve do mozkové tkáně (způsobeno výdutí – aneurysma)
• Lehká mozková dysfunkce – drobné poškození mozku, většinou kvůli nedostatku kyslíku u porodu, postižené dítě je hyperaktivní
• Encefalitida – infekční zánět mozku bakteriálního nebo virového původu, např. klíšťová (virová)
• Meningitida – infekční zánět mozkomíšních plen virového nebo bakteriálního původu
• Epilepsie – porucha nervové činnosti charakteristická opakovanými záchvaty křeči
• Tetanus – akutní onemocnění způsobené bakteriemi produkujícími v těle toxin postihující CNS (křeče až ochrnutí)
• Roztroušená skleróza – degenerativní ložiska v CNS, poruchy hybnosti, citlivosti až ochrnutí
• Alzheimerova choroba – postupná degenerace mozkové kůry, těžká duševní porucha se ztrátou paměti
• Parkinsonova choroba – onemocnění bazálních ganglií (na spodní straně koncového mozku), poruchy hybnosti, třes
• Creutzfeldt-Jacobova choroba – dědičná degenerativní choroba u starších, nemoc šílených krav, končí smrtí