Ruská Federace

Rusko

státní zřízení: federativní republika prezidentského typu, prezident Vladimir Putin

hlavní město: Moskva

státní správa: 21 republik, 6 krajů, Židovská autonomní oblast, 10 autonomních okruhů, 2 města se zvláštním statutem (Moskva, Sankt-Peterburg)

rozloha: 17 075 400 km² (1. na světě)

počet obyvatel: 144 mil. (9. na světě, 2008)

hustota zalidnění: 8 ob./km2

vznik: 21.12.1991 rozpadem SSSR

Organizace – člen OSN, rady bezpečnosti, G7+1.

měna: rubl

přírodní podmínky:

  • 70% roviny (Ruská tabule)
  • Evropu a Asii odděluje pohoří Ural
  • vysoká pohoří na jihu: Velký Kavkaz (nejvyšší bod Elbrus 5642 m), Altaj, Ural – nejvyšší hora Narodnaja
  • velké řeky: Ob, Jenisej, Lena, Amur, Volha (v zimě zamrzají)
  • jezera: Ladožské, Oněžské, Bajkal (nejhlubší na světě 1637 m)
  • Rozlehlé území → polární, mírný i subtropický pás.
  • Kontinentální podnebí.
  • Vegetační pásy: polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi, polopouště.

podnebí:

  • rozlehlé území → polární, mírný i subtropický pás
  • kontinentální podnebí
  • vegetační pásy: polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi, polopouště

národnostní složení: 80% Rusové, 4% Tataři, 2% Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Čečenci, Jakuti (na území Ruské federace se nachází přes 150 národů)

národy:indoevropské – Ukr., Běl., Lot., Lit., Mold., Tádž., Arméni

Altajské – příbuzní Turkům a Mongolům, Kaz., Uzbeci, Turk., Kyrg., Azerd.

Uralské – příbuzní Finům a Maďarům, rusifikace – Est., Karelové

Kavkazské – Gruzíní

  • všichni azbuka, Lit., Lot., Est = latinka

náboženství: 70% pravoslaví, 10% islám, 1% buddhismus

úřední jazyk: ruština a jazyky národní

11 milionových měst: Moskva, Petrohrad, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Samara, Omsk, Kazaň, Čeljabinsk, Rostov na Donu, Ufa

nerovnoměrné osídlení: Sibiř, Dálný východ (6,5 mil. ob.) vysidlování

  • počet obyvatel se několikrát měnil (30. léta)

 

Demografie + změny po roce 1990:

 

  • počet obyvatel Ruska se snižuje

 

    • nerovnoměré osídlení
    • Sibiř vysídlování
    • vysoková kojenecká úmrtnost

 

  • záporný přirozený přírůstek
  • střední délka ženy – 71,7 a muži – 58,3
  • krize:
  • muži pijí vodku (18l čistého alkoholu na osobu ročně) na západě (4-5l alkoholu na osobu)
  • počet alkoholů narostl o 830%
  • psychické problémy, muži neunášejí situace, očekávání zodpovědnosti, nejistota
  • je to dáno ruskou mentalitou – stát a silná osoba se stará a dává rozkazy
  • bezbřehá demokracie – nulová nebo velmi malá produktivita
  • drogy, špatný zdravotní stav, slabá lékařská péče
  • vysoká kojenecká úmrtnost, nízká životní úroveň

 

 

ekonomika:

  • po r. 1917 se komunistický režim zaměřil na rychlou industrializaci → preferování těžkého průmyslu a kvantity na úkor kvality
  • velké rozdíly mezi venkovem a městem
  • během SSSR se stavěli gigantická díla (stavěli to lidé z pracovních táborů)
  • nekvalitní výrobky, bez konkurence (RVHP)
  • investice a pokrok do energie, zbraní, kosmického průmyslu, velké výdaje do armády
  • slabá infrastruktura
  • slabý cestovní ruch, nedostatečná terciální sféra
  • málo potravin a spotřebního zboží
  • málo bytů, špatné zásobování
  • nejvyšší životní úroveň má Pobaltí, nejnižší má Sibiř a Dálný východ
  • mafie, korupce, špatná legislativa
  • v 90. letech se výrazně zhoršila ekonomická situace Ruska a jiných sovětských republik
  • podíl na světové ekonomice je zanedbatelný (1,5%)
  • účastník světových problémů (Kosova, Kavkaz, Afgánistán)
  • člen G8
  • transformace ekonomiky – podíl lehkého průmyslu se zvýšil na úkor těžkého
  • export strategických surovin – ropa, plyn, uhlí, rudy, dřevo (až 80%)

 

průmysl:

    • těžební, významné zásoby ropy a zemního plynu: Západosibiřská nížina → vývoz + Volžsko-uralská oblast
    • drahé a barevné kovy: Sibiř, Dálný východ
    • černé uhlí: Kuzbas (západní Sibiř)
    • těžba rud: Ural
    • Moskva: dopravní význam, 1/5 hodnoty průmyslové výroby země
    • jižní Ural: centrum strojírenství, hutnictví, dřevařský průmysl
    • Povolží: výroba elektrické energie, těžba ropy, strojírenský a chemický průmysl
    • chemický, dřevozpracující průmysl
    • průmysl prošel konverzí a restrukturalizací
    • rozvoj služeb
    • Plyn – Orenburg
    • Rozvoj služeb.
    • Špatná infrastruktura => brání rozvoji cestovního ruchu.

 

zemědělství:

  • nejlepší podmínky jižně od Moskvy, obilí, brambory, zelenina
  • část potravin se musí dovážet, produkce se snížila a nestačí uživit obyvatelstvo (1/3 importu)
  • málo orné půdy: Povolží, Podoní = černozemě, asijská část = step, Sibiř = tundra a tajga
  • rybolov, skot

 

centra:

 

  • Moskva:
  • nejvíce obyvatel a průmyslu
  • jedna z největších aglomerací v Evropě
  • nachází se zde 20% průmyslové výroby Ruska
  • Petrohrad:
  • bývalý Leningrad
  • specifické postavení v průmyslu a kulturním životě
  • nadprůměrná životní úroveň
  • Jižní Ural:
  • těžební, hutní, strojírenský a chemický průmysl
  • Jekatěrinburg, Omsk, Čeljabinsk
  • Povolží:
  • ropa, elektřina, strojírenství, chemie
  • Volgograd, Samara (ropovod Družba do ČR), Orenburg
  • Kuzbas:
  • Novokuzněck (průmyslové centrum, těžký průmysl)
  • Novosibirsk, Krasnojarsk
  • drsné přírodní podmínky, zamrzající řeky, odlehlost, chybí silniční spojení, do 55 rovnoběžky chybí komunikace
  • Transsibiřská magistrála, která má přes 9000 km (Moska, Nižnij Novgorod, Omsk, Jekatěrinburg, Novosibirsk, Krasnojarsk, Vladivostok, Charabovsk, Perm, Irkutsk, Ulan-Ude)
  • Dálný východ:
  • Bajkalsko-amurská magistrála
  • Vladivostok, Chabarovsk
  • Jakutsk (diamanty, zlato, platina, naměřena jedna z nejnižších teplot)
  • Irkutsk
  • Norilsk, Dudinka (nejseverněji obydlená oblast)

 

 

historie:

 

  • první obyvatelé evropské části Ruska se usídlili v deltě řeky Don kolem r. 20 000 př. n. l.
  • Kyjevská Rus (Vikingové)
  • od 13. století vládnou 200 let Mongolové (Zlatá Horda)
  • rok 1613 je počátkem vlády Romanovců, kteří dále rozšiřovali území
  • v r. 1721: Petr I. Veliký → reformy, přístup k moři, kolonizace Sibiře
  • Kateřina veliká: jedna z nejmocnějších žen historie, rozšíření území k Černému moři a dělením Polska do střední Evropy
  • r. 1917 – 1991: komunistická diktatura: ze zemědělského státu stát průmyslový, až 50% příjmů jde na budování armády
  • v roce 1917 povstání v Petrohradě, car přinucen k abdikaci, osoba V.I.Uljanov (Lenin)
  • v roce 1922 založena SSSR
  • 30-40 léta pracovní tábory na Sibiři, hladomory na Ukrajině, deportace miliónu lidí (mezi lety 36-38 deportováno přes 8 miliónů lidi)
  • SSSR čítala na 15 republik (Arménská, Ázerbájdžánská, Běloruská, Estonská, Gruzínská, Kazašská, Kyrgyzská, Lotyšská, Litevská, Moldavská, Ruská, Tádžická, Turkmenská, Ukrajinská, Uzbecká) + autonomní oblasti
  • cíl SSSR: vybudovat silný stát, zavést komunistický systém na celém světě, centrální řízení, 5-ti leté plány, industrializace, kolektivizace
  • Železná opona – žádný styk s „imperialistickým a kapitalistickým“ západem
  • SSSR bylo zpožděno ve vývoji a ekonomice obecně, vybudování RVHP, systém byl bez konkurenčního systému
  • za Stalinovy vlády zemřelo až 48 milionů lidí (porušení lidských práv, zločiny pro lidskosti)
  • za 2. světové války dohoda s Třetí říší o neútočení a spojenectví (pakt Ribbentrop-Molotov) dohoda dále upravovala rozdělení Polska
  • 22.6.1941 v operaci zvané Barbarossa nacisté napadli SSSR, které nebylo připravené na válku
  • během 2. světové války zemřelo přes 20. mil. sovětů
  • během 50. let vytvořené tzv. satelitní státy, např. ČSR, Polsko, Maďarsko aj., které byly „připoutáni“ k SSSR, protože byli závislí na surovinách (ropa, plyn, ruda)
  • mezi lety 1947-1991 probíhala tzv. Studená válka, která probíhala mezi Spojenými státy a jejich spojenci sdruženými v NATO na jedné straně a Sovětským svazem (SSSR) a jeho spojenci v rámci Varšavské smlouvy na straně druhé. Protivníci byli také souhrnně označováni jako západní a východní, nebo sovětský, blok. Součástí studené války byly závody ve zbrojení.
  • USA chtěli pomoct zemím, které byli zpustošené 2.sv. válkou, a tak nabídli tzv. Marshallův plán, který SSSR ani satelitní státy nemohli přijmout
  • 1968 intervence vojsk Varšavské smlouvy do ČSR
  • v roce 1985 prezident Gorbačov zavádí tzv. Perestrojku – přestavba režimu, uvolnění společnosti aj.
  • v roce 1990 prezident Jelzin jako první svobodný prezident
  • v roce 1991 rozpad SSSR, vznik Ruské federace
  • ke zhroucení komunistického systému přispěly i ekonomické neduhy (chybějící kapitál, snaha převedení státních podniků do soukromého sektoru, propad HDP, zhoršení životní úrovně, zvětšující se sociální rozdíly mezi obyvateli)

 

 

Čečensko:

      • v roce 1992 odmítlo Čečensko spolu s Tatarstánem podepsat přidružovací smlouvu s Ruskem → Rusko v roce 1994 zahájilo válku (oblast má totiž strategický význam = ropovody)
      • r. 1996 Čečenci zvítězili
      • v r. 1999 Rusové opět zaútočili, válka trvá dodnes

Kaliningrad

–        Část Ruska, u Baltského moře.

Transsibiřská magistrála

–        Železnice, vybudována na konci 19 st.

–        Moskva -> Vladivostok.

–        Podél 89 měst (Krasnojarsk, Jekatěrinburg, Omsk, Irkutsk, Perm).

–        Cesta trvá 7 – 9 dní.

Bajkalsko – Amurská magistrála

–        BAM.

–        Napojena na transsibiřskou.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *