Biosféra

Biosféra:

 

  • část fyzicko-geografické sféry, která poskytuje živočišným organismům vhodné podmínky pro život
  • prakticky celou hydrosféru a povrch litosféry (do desítek metrů pod povrchem půdy, v případě výskytu jeskyní obývaných živými organismy až do hloubky několika kilometrů)

 

 

Biota: živí složka krajinné sféry (živočichové a rostliny)

 

Biocenóza: společenství rostlin a živočichů na určitém místě – dělí se:

 

  • fytocenóza: rostlinná společenstva (les, louka)
  • zoocenóza: živočišná společenstva

 

 

Biotop:

 

  • místo poskytující organismům vhodné podmínky pro život
  • každý biotop je typický souborem charakteristik (poloha, klima, půdní poměry) např. pole, les, rybník, prales

 

 

Ekosystém:

 

  • biocenóza + biotop
  • přírodní ekosystémy např. prales, jezero
  • umělé ekosystémy např. zahrada, park

 

 

Geobiom:

 

  • geografické poměry, důležité je uspořádání fauny a flóry
  • od rovníku k polárním oblastem se mění intenzita slunečního záření (pásovité uspořádání)

 

 

Podnebné pásy                                          Druhy geobiomů

  •         Rovníkový pás       —->                   Deštný prales
  •         Pás tropických monzunů —->   Monzunový les
  •         Tropický pás           —->                   Savana, Pouště + Polopouště
  •         Subtropický pás    —->                   Step, prérie, pampa
  •         Mírný pás                —->                   Listnaté + jehličnaté lesy
  •         Subpolární pás      —->                   Tajga                 
  •         Polární pás              —->                   Tundra
  1.       Tropický pás
  2. a)      Rovníkový pás
  •         Ekvatoriální pás.
  •        Tropický prales

–        Horko, vlhko.

–        2 – 3000 mm srážek.

–        +- 10° s. š.

–        Jižní Amerika, Afrika, Indonésie, Asie (tropický prales).

–        Biota je tvořena z několika pater.

–        Hustý porost, bujná vegetace, nemění sezonně vzhled.

–        Konkurenční boj o světlo.

–        Biodiverzita = druhová pestrost – 1 ha – 40 až 100 druhů dřevin.

–        Peru 300 druhů, Malajsie 570 druhů.

–        Flora – orchideje, kapradiny, epifyty (vzdušné kořeny).

–        V korunách opice (gorila, šimpanz, lenochod, papoušci).

–        Stromy vysoké 50 – 60 metrů (mahagon, palisandr, eben).

–        Monokulturní zemědělství – káva, kakao, čaj, banány, batáty, maniok, taro.

–        Např. Amazonský deštný prales.

  1. b)      Pás tropických monzunů

Přechodný pás, blíž obratníkům, směrem k obratníkům ubývá srážek (1000 až 1500 mm).

Monzunový les

–        Jihovýchodní Asie, Filipíny.

–        Podobný savaně.

–        Slon, tygr.

–        Ekologické problémy (těžba dřeva, záplavy).

–        Vhodné pro pěstování rýže.

  1. c)       Tropický pás

Přechodný pás, blíž obratníkům, směrem k obratníkům ubývá srážek (1000 až 1500 mm).

Savana

–        Stromy s deštníkovou korunou, v období sucha shazují listy.

–        Travnatý porost – vysoké traviny.

–        Býložravci, kopytníci, šelmy, slon.

–        Afrika – baobab.

–        Austrálie – blahovičník (eukalyptus).

–        Žijí zde endemité (blahovičník, koala).

–        Např. Keňa – Serengheti.

Pouště + Polopouště

–        V blízkosti obratníků.

–        Pokrývají 14 % povrchu.

–        Desertifikace = rozšiřování pouští.

–        Sucho, málo srážek.

–        Suchomilné rostliny – sukulenty, dužnaté + kožovité listy).

–        Creek, vádí – vyschlá řečiště (Austrálie, Afrika).

–        Oázy – místo v poušti, kde je voda.

–        Šoty – solná pláň, bezodtoká pánev (Alžír, Tunis, Maroko).

–        Ergy – písečné pouště.

–        Hamady – kamenitá, štěrková poušť.

–        Artézské studně – studna vykopaná k jímání vody (podzemní vody).

–        Např. Sahara, Atacama, Velká písečná poušť.

  1.       Subtropický pás
  •         Ubývá teploty, dvě roční období (období sucha, období dešťů).
  •         Nastupuje lesní porost, mírné zimy, vlhká teplá léta.
  •         Kožovité rostliny, neshazují listy (olivovník, citrusy).
  •         Tabák, vinná réva, dub korkový.
  •         Vavřín, pinie, pistácie, macchie.
  •         Jižní Evropa
  •         Step

–        Leží mezi pouštěmi a lesy mírného pásma.

–        300 až 350 mm srážek, malá vlhkost, velký výpar.

–        Trsovité keře, travnatá část půdy.

–        Světová obilnice.

–        Hlodavci, koroptve.

  •         Prérie

–        To samé v Severní Americe.

  •         Pampa

–        To samé v Jižní Americe.

  1.       Mírný pás
  •         Listnaté + jehličnaté lesy = smíšené lesy.
  1.       Subpolární pás
  •         Severní mírný podnebný pás.
  •         Tajga

–        Jehličnaté lesy (smrk, modřín, borovice).

–        Kanada, Rusko, Finsko.

–        50 mm srážek, kyselá půda, v létě 4 až 8°C.

–        Medvědi, jeleni, losi.

  1.       Polární pás
  •         Tundra

–        Okraje kontinentů na severu.

–        Permafrost.

–        Končí les, nízká průměrná teplota, nepřesáhne 10°C.

–        Křoviny, mechy, lišejníky, řasy.

–        Chudá živočišná říše – ptáci, sobi, lišky.

–        Druhy – Arktická, Antarktická, Alpinská.

 

Ekologie:

 

  • nauka o životním prostředí
  • UNEP

 

 

Vertikální členění biosféry:

 

  • s rostoucí nadmořskou výškou, klesá teplota
  • dubový stupeň: 500-550 m (dub, habr)
  • bukový stupeň: 1200-1300 m (buk)
  • smrkový stupeň: horní hranice lesa v ČR 1200-1300 m, malá intenzita teploty, pouze 10°C
  • kosodřevinový stupeň: křoviny, kosodřeviny
  • alpínský stupeň (velehorský): vrba, plazivé nízké keře, nad 1900 m

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *