Karel Čapek – R.U.R.

Rok vydání: 1920

Literární druh: drama

Literární žánr: antiutopické/vědecké drama

Téma: Negativní vliv techniky na lidstvo. Cit jako výsadně lidská vlastnost. Filosofické zamyšlení.

Motiv: lidská práce – bez práce přestává být člověk člověkem.

Časoprostor: Budoucnost, nespecifikovaný ostrov uprostřed moře.

Literární směr: Česká meziválečná literatura 1. poloviny 20. století

DEMOKRATICKÝ PROUD MEZIVÁLEČNÉ LITERATURY:

  • stoupenci demokratického zřízení první republiky, blízko k T.G.Masarykovi
  • pragmatismus = filozofický směr 20. století v USA, kritériem pravdy je užitečnost a skutečnost, zkušenosti
  • přispívali do Lidových novin
  • tzv. pátečníci – pravidelně se scházejí v Čapkově vile
  • Karel Čapek, Eduard Bass, Karel Poláček

Obsah:
Postavy:
Domin – ředitel R.U.R.; chce osvobodit člověka, aby se nemusel zabývat pozemskými věcmi; útočný a dobyvatelský postoj k lidem i přírodě; není vykreslen jako záporná postava
Alquist – nemá důvěru k velkým myšlenkám; ve společnosti R.U.R. je šéfem staveb; je-li smutný nebo sklíčený, jde pracovat jako řadový zedník; váží si práce a lidský život uznává jako nejvyšší hodnotu; jeho ústy hovoří samotný autor
Helena – podobná
Alquistovi; citový a laskavý přístup k robotům; nechápe, proč se roboti nebouří; je obdivována všemi mužskými postavami
Děj
Předehra
Do továrny R.U.R. přijde Helena Gloryová, seznamuje se s lidmi v továrně – s centrálním ředitelem Dominem a jeho kolegy, dr. Gallem, dr. Hallemeierem, ing. Fabrym, konsulem Busmanem a stavitelem Alquistem, kteří se do Heleny zamilují. Když s Dominem zůstane o samotě, požádá ji o ruku a ona souhlasí.
I. dějství
O deset let později je Helena v salonu se svou chůvou a hovoří o robotech. Heleně je umělých lidí líto, ale chůva se jich štítí. Domin přijde Helenu navštívit a předá jí dárky od kolegů. Sám jí věnuje dělovou loď Netimus kvůli probíhající revoltě robotů, o které ona však mnoho neví. Postupně za Helenou přichází Alquist a Gall a vysvětlují jí situaci včetně toho, že se přestávají rodit děti.
Helena v trezoru najde spisy starého Rossuma, jenž s výrobou robotů začal a spisy spálí.
V dobré náladě přichází Domin a jeho kolegové, protože má dorazit loď a na ní lidé. Z lodi ale začnou vystupovat roboti, takže jsou poslední lidé na světě, obklíčení miliony roboty v jejich vlastní továrně.
II. dějství
Helena se přizná, že spálila všechny Rossumovy listiny, což byla jejich jediná šance na vykoupení. Fabry zapojí do železné brány elektřinu, čímž pár robotů zničí. Po chvíli Busman pod vlivem alkoholu z továrny vyjde s penězi a úmyslem lidi uvnitř vykoupit za peníze. Ale Fabry nestihne včas vypojit elektřinu, takže je zabit elektrickým proudem. Lidé se rozdělí po celé továrně, ale roboti všechny pobijí až na Alquista, jehož znají jako stavitele a tudíž je schopen pracovat stejně jako roboti.
III. dějství
Alquist sedí ve své laboratoři a snaží se odhalit tajemství života, aby mohli roboti své druhy vyrábět. Roboti jej přemluví, aby jednoho z nich zkoumal, tak jej skutečně rozebere. Pak usne a probudí ho smích. Myslí si, že se vrátili lidé, ale pak vidí, že to jsou pouze roboti. Pozná, že i oni mají city a že život nezahyne




Jazykové prostředky:

  • Spisovný jazyk
  • hovorová řeč
  • srozumitelná mluva
  • odborná se vyskytuje jen občas
  • zvolací věty
  • vznik slova robot

Jazyková složka:

  • Tropy:
    • metafora- večerní lampa rodiny (žárovka)
    • personifikace- Zase jich přibylo, jako by je země vypocovala.
    • metonymie- Pustili jsme do mříží dvacet set volt. Dvacet uzlů za hodinu.
    • synekdocha- Nikdo už nebude platit za chléb životem.
    • hyperbola- Milióny duší se do mne slétají.(vyjádření špatného pocitu)
  • Figury:
    • Řečnické otázky

 

Autor:

Karel Čapek (1890-1938)

  • narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích
  • nejmladší ze tří dětí (Josef – malíř, spisovatel; Helena – autorka vzpomínkové knihy Moji milí bratři)
  • žurnalista, prozaik, dramatik, překladatel, kritik, esejista, cestovatel, psal knihy pro děti
  • znal se Masarykem (Hovory s TGM), oficiální autor; mluvčí Hradu
  • studoval gymnázium v Hradci Králové, po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přešel do Brna => maturoval v Praze, potom FF UK (studoval filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku)
  • po škole vychovatel => knihovník Národního muzea => do r. 1938 redaktor Národních listů a Lidových novin, ve Vinohradském divadle 1921-23 jako dramaturg a režisér
  • zvolen prvním předsedou československého PEN klubu (celosvětové sdružení spisovatelů)
  • v r. 1935 se oženil se spisovatelkou a herečkou Olgou Scheinpflugovou
  • po abdikaci E. Beneše v roce 1938 se stal posledním symbolem první republiky
  • zemřel pár měsíců před plánovaným zatčením gestapem 25. 12. 1938
  • Čapek byl velice dobrým amatérským fotografem
  • patřil mezi přední sběratele etnické hudby (dnes v majetku Náprstkova muzea)
  • často cestoval, rád zahraničil, měl rád zvířata, sbíral LP desky
  • zařazení autora do uměleckého směru

– představitel humanistické demokratické literatury = demokratický proud

– meziválečná česká próza

-pragmatismus => filosofický směr -> kritériem pravdy je skutečnost a zkušenost

Česká meziválečná próza

Literární proudy v období mezi světovými válkami:

Odraz první světové války se zabývá válečnou tématikou první světové války. ( Jaroslav    Hašek)

Pražská německá literatura – Franz Kafka, Franz Werfel, Egon Ervin Kisch

 

(Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce, v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem.)

Kontext:

  • pražská německá literatura – Kafka
  • určení dalších autorů stejného um. směru

Josef Čapek (1887-1945)

malíř (kubismus), básník, prozaik, dramatik

společné práce:

Krakonošova zahrada, Ze života hmyzu, Adam stvořitel

vlastní práce:

Stín kapradiny – baladická novela, dva mladíci zabili hajného, když je přistihl při pytlačení

Povídání o pejskovi a kočičce – pohádky

Básně z koncentračního tábora – vzpomínání na ženu, bratra,… život na svobodě

Karel Poláček (1892-1944)

  • Rychnov nad Kněžnou, soudničkář a fejetonista v Lidových novinách
  • – židovský původ, zahynul roku 1944 v Osvětimi
  • – považován za tvůrce sloupku (přinesl něco mezi fejetonem a povídkou)
  • tvorba pro děti: Edudant a Francimor, Bylo nás pět
  • humoristické knihy: Michelup a motocykl, Muži v ofsajdu
  • Židovské anekdoty – rád vyprávěl vtipy

Eduard Bass (1888-1946)

  • spisovatel, novinář, redaktor, herec, autor textů pro kabaret
  • Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka pro mládež
  • Cirkus Humberto – jediný autorův román, hodnocen nejvýš

 

Publicistická činnost

– pěstoval především fejeton, sloupek a causerii, vyšlo mnoho výborů

V zajetí slov – o frázích, Na břehu dnů, Kritika slov a úsloví

fejetony: cestopisné Italské listy, Anglické listy, Obrázky z Holandska, Cesta na sever, Výlet do Španěl, a o lidech, např. Zahradníkův rok, Jak se co dělá, Měl jsem psa a kočku

Utopická díla

dramata i romány, převratný vynález má špatné účinky na lidstvo

– katastrofy jsou varování, Čapek nevěřil technice, vždy je v kontrastu s přírodou

  1. U. R.

Továrna na absolutno – román, zvláštní karburátor rozbíjí atomy a současně uvolňuje absolutno. Absolutno mění lidi, stávají se náboženskými fanatiky a mají potřebu válčit.

Věc Makropulos – drama, na počátku je vynález zasahující do života jedné osoby, Eliny Makropulové. Příběh má počátek na přelomu 16. a 17. století v dílně alchymistů Rudolfa II. Jeden z nich nalezne prostředek prodlužující život. Elina ho užije, prodloužení života nepřináší dobrý výsledek. Nakonec si pamatuje jen to špatné, život ztrácí kouzlo, je zklamaná. Když má znovu užít tento prostředek, odmítne a umírá. Dá ho mladé dívce, ale ta si je vědoma kouzla lidského života. Celý recept spálí nad svíčkou

Krakatit – román o zneužití vynálezu. Inženýr Prokop objevil třaskavinu, která byla schopná zničit svět. Třaskavinu mu někdo ukradne a on pátrá, kdo, všichni ji chtějí jen zneužít.

Válka s mloky

Noetická trilogie

Čapek se zabýval pragmatismem – filozofický směr, kritériem pravdy je užitečnost, hodnota, úspěšnost – pravdivé je to, co má praktický důsledek. -> pravda je relativní

noetický = poznávací

– práce z počátku 30. let

– 3 romány s nezávislým dějem, spojitost – možnost poznání druhého člověka

Hordubal, Povětroň, Obyčejný život

Čapek proti fašismu

– vystupoval jasně a ostře

Bílá nemoc – drama, konflikt mezi doktorem Galénem a diktátorem Maršálem s fašistickými rysy. Galén má lék proti smrtelné bílé nemoci, který vydá jen proti slibu míru.

– sebeušlechtilejší člověk nezmůže nic proti organizovanému zločinu

Matka – drama, námět od manželky Olgy, reakce na válku ve Španělsku

–          matka si povídá se zemřelými muži ze své rodiny (s manželem a se 4 syny). Naživu je pouze Toni. Matka slyší v rádiu hlášení o tom, že jsou zabíjeny i děti, a sama posílá Toniho do války.

Pohádky

výrazné rysy Čapkových pohádek:

–          pohádkový svět není vysloveně kouzelný, bytosti jsou polidštěné

–          děj se odehrává na konkrétním místě

–          nevystupují v nich vysloveně zlé postavy, např. loupežníci jsou spíš dojemní

–          hromadění synonym, užívání novotvarů

Devatero pohádek – a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek

Dášeňka čili Život štěněte

Výběr z dalších známých děl:

Ze života hmyzu – alegorické drama, hmyz má lidské vlastnosti. Sjednocujícím prvkem je tulák.

Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – sám Čapek rozděloval povídky na noetické (objevování skutečnosti) a justiční (jak trestat?)

Hovory s T. G. Masarykem – rozhovor, který vznikal 7 let

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *