Charakteristika rodinného a pracovního práva

Právo

  • soubor norem, vydaných a uznaných státem, které jsou pro společnost závazné a jejich zachování je vynutitelné státní mocí
  • 3 základní pravidla:
  1. a) neznalost zákona neomlouvá
  2. b) každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen dělat něco, co zákon neukládá
  3. c) státní moc lze uplatňovat jen v případech a způsoby, které stanoví zákon

 

Normativní systémy – morálka, náboženství – není tam možnost vynucení státem, právo

Norma – soubor pravidel

 

Základní dělení práva

  1. subjektivní právo
    • oprávnění jedince chovat se určitým způsobem (konat, nekonat, obdržet, požadovat)
    • souhrn oprávnění, dovoleného chování subjektu práva
    • právní možnost chovat se určitým způsobem
    • např. právo na důchod, právo přednosti v jízdě
  2. objektivní právo
    • souhrn všech obecně závazných pravidel chování závazných pro všechny členy společnosti
    • toto právo je obsaženo v právních normách (zákonech, nařízeních vyhláškách…)
    • vyjadřuje co je a není pro a proti právu (smím, nesmím, musím)
    • písemným vyjádřením subjektivního práva
    • závazné pro všechny
    • stanovuje pravidla chování + sankce za jejich poručení
    • 1. právo hmotné
      • stanovená práva a povinnosti
    • 2. právo procesní
      • postup u soudu či správního orgánu
      • upravuje procesy, jak může být právo vymáháno a uplatňováno

 

pozitivní (ius positivum) – aktuální stav práva, objektivní, platné, dané státem, stěžejní role zákona

přirozené (ius naturale) – hypotetické (nereálné) a bylo by vždy dokonalé, lidská práva, předchází pozitivnímu právu, nezávislé na vůli státu, nadřazenost – suprapozitivita

 

Dělení podle právní kultury

Kontinentální právo

  • ovlivněno římským právem, později Code Civil
  • vychází z psaného práva
  • Evropa

Anglosaské právo

  • založeno na obyčejích a precedentech
  • Velká Británie, USA, Austrálie, Nový Zéland, Indie

Právní vědomí

  • skládá se ze 2 oblastí: 1) informovanost – nejvýznamnější vliv má rodina

                                         2) povědomí o spravedlnosti – existují sociokulturní rozdíly

  • neznalost práva neomlouvá
  • prolíná se s mravním vědomím

 

Mravní vědomí

  • naše představy o morálním chování
  • ,, Právo je minimum morálky´´
  • jenom určitá část morálních norem je zpracována ve formě právních kodexů

 

Právo a morálka

  • úzce spolu souvisí, usměrňují a řídí chování lidí
  • dodržování právních norem vynucuje stát (porušení → sankce)
  • dodržování morálních norem je záležitostí svědomí (nedodržování → sankce = opovržení společností, ztráta přátel atd.)

 

Právní řád

  • souhrn všech právních pramenů, které platí v určitém státě

 

Prameny práva

  • musí mít státem uznanou formu
  • materiální prameny – stav dané společnosti, tradice, zvyklosti, technologická, ekonomická, kulturní úroveň
  • formální prameny
  • 1) normativní právní akty
      • zákony,vládní vyhlášky
      • všeobecně závazný předpis,  je spojen se sankcí nebo vynutitelností
      • něco se jím stává na základě procesu schvalování
      • apriorní pravidla chování
      • primární (zákonné) x sekundární (podzákonné)
    • 2) právní obyčej
      • vzniká spontánně dodržováním tradičních obyčejů
      • v současnosti omezený význam
      • opakování → tradice → správné řešení případu
      • pružnější, nižší právní jistota
    • 3) soudní a správní precedens
      • soudní rozhodnutí (judikát), které je první řešení daného případu, podle kterého se později řeší podobné případy
      • v anglosaském právu, u nás faktická ne normativní závaznost
      • judgemade law
    • 4) normativní smlouva
      • není přijata legislativní cestou, ale na základě konsenzu (shody)
      • hlavně v mezinárodním právu
      • žádný náš zákon nesmí být v rozporu s mezinárodní smlouvou

 

Právní normy

  • všeobecná závazná pravidla chování
  • dodržování vynutitelné státem
  • tvoří a vydávají je příslušné státní orgány předepsaným způsobem v písemné formě (legislativa)
  • postih za porušení – sankce
  • nejmenší jednotka systému práva
  • soubor právních norem = právní předpis
  • typy
    1. přikazující
      • povinnosti jednat (zaplatit daň)
    2. zakazující
      • zakázat činit (uzavírat kartelové dohody – nesmí se společně dohodnout na ceně atd.)
    3. opravňující
      • umožňující volbu (pokuta za porušení smlouvy – může, nemusí být)
  • dělení podle závaznosti
    1. donucující (kogentní)
      • bezvýhradně závazné
      • např. povinnost seznámit zaměstnance s BOZP
    2. podpůrné (dispozitivní)
      • nezávazné
      • např. ustanovení o smlouvách v občanském zákoníku
  • struktura – př. Jestliže někdo uzavře kupní smlouvu (hypotéza = stanovuje podmínky pro dispozici), je povinen převzít koupenou věc a zaplatit kupní cenu (dispozice = pravidlo). Neučiní-li tak, … (sankce = trest).

 

Právní předpisy

  • tvoří a vydávají státní orgány uzákoněným postupem v předepsané písemné formě
  • tvorba právních předpisů = legislativa
  • uveřejňují se ve Sbírce zákonů ČR
  • platnost – předpis se stal současní právního řádu
  • účinnost – povinnost se předpisem řídit (např. Tento zákon nabývá účinnosti 1. června 1994); vacatio legis – období od platnosti do účinnosti
  • působnost – územní, osobní, časová, věcná

 

Právní řád

  • souhrn všech právních předpisů daného státu
  • stupňovité uspořádání
    • prováděcí složky – vyhlášky nižších státních orgánů, ministerstev, vlády
    • základní složky – zákony a zákonná nařízení, Ústava a ústavní zákony

 

  • základní rysy
    • tvoří uzavřený myšlenkový a logický celek (obsahově se doplňují, navazují na sebe, nesmí mezi nimi být rozpory)
    • každý zákon musí být v souladu s Ústavou (dbá Ústavní soud)
    • neustále se vyvíjí, mění (novelizace norem)
  • zákonnost
    • důsledné dodržování právního řádu
    • závisí na dobré znalosti právního řádu a na přesvědčení o nutnosti jejich dodržování
    • právní vědomí – znalost

 

Systém práva

  • dělení právních odvětví podle toho, čím se zabývá

 

  1. Ústavní právo
    • normy o uspořádání a řízení státu, státní moci, lidských právech
  2. Správní právo
    • upravuje organizaci a činnost státního aparátu
    • zdravotnictví, armáda, policie
  3. Občanské právo
    • majetkové vztahy fyzických a právnických osob, dědění, smlouvy
  4. Obchodní právo
    • zakládání a fungování obchodních společností, smlouvy mezi podnikateli
  5. Pracovní právo
    • normy o pracovních vztazích
  6. Rodinné právo
    • upravuje vztahy mezi manžely, rodiči a dětmi, vztahy při náhradní výchově dětí
  7. Trestní právo
    • vymezuje, která jednání jsou trestné činy a jaké tresty za ně náleží
  8. Finanční právo
    • upravuje peněžní záležitosti

 

Právní vztahy

  • společenské vztahy upravené právními předpisy
  • každý člověk žije po celý život v mnoha právních vztazích
  • prvky
    1. subjekty – účastníci, osoby (fyzické, právnické)
    2. obsah – vzájemná práva a povinnosti účastníků vztahu
    3. předmět – cíl, účel, k němuž vztah směřuje

 

Fyzické osoby

  • právní subjektivita
    • způsobilost k právům a povinnostem, která vzniká narozením a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého
    • nasciturus – počaté, ale nenarozené dítě, narodí-li se živé (může dědit)
  • způsobilost k právním úkonům
    • zakládat, měnit, rušit své právní vztahy
    • vzniká zletilostí (výjimka – 16 let – sňatek se souhlasem soudu)
    • zbavení způsobilosti (svéprávnosti) nebo omezení – rozhodnutím soudu
    • nezletilí mohou činit právní úkony přiměřené jejich rozumové vyspělosti, věku; v ostatních případech zákonní zástupci

 

Právnické osoby

  • uměle vytvořené subjekty, které v právních vztazích vystupují a jednají jako lidé
  • vznikají na základě písemných smluv nebo zápisem do evidence (obchodní rejstřík)
  • zanikají vymazáním z této evidence
  • korporace – sdružení fyzických nebo právnických osob)
  • nadace, fondy – účelová sdružení majetku)
  • obce, kraje – územní samospráva
  • jiné subjekty – např. ČT, VZP
  • stát – např. při odškodňování

 

Právní skutečnosti

  • každá skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu (samočinně či záměrně)

 

  1. objektivní události
    • vyplývají z přírodních zákonitostí (samočinně, nezávisle na vůli účastníků vztahu)
    • např. úmrtí člověka – vznikají dědické vztahy, zanikají rodinné vztahy
  2. subjektivní právní úkony
    • kterými se zakládají, mění nebo ruší právní vztahy záměrně a uvědoměle
    • např. uzavření smlouvy
    • a) jednostranné (unilaterální)
      • výpověď ze zaměstnání, poslední vůle
    • b) dvoustranné (bilaterální)
      • nájemní smlouva, sňatek
      • 2 strany se dohodnou
    • c) mnohostranné (multilaterální)
      • založení družstva
      • více než 2 subjekty
    • osobně nebo v zastoupení (zákonný zástupce, plná moc)
    • mezi nejčastější právní úkony patří smlouvy, mohou se uzavírat ústně, účelní je uzavírat důležité smlouvy písemně

 

Systém práva

  1. právo veřejné
    • správní, trestní …
    • stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé státní moci
  2. právo soukromé
    • občanské, obchodní, pracovní
    • upravuje vztahy mezi rovnoprávnými účastníky

 

 

Advokát – komerční právník, který je oprávněn zastupovat klienty před soudy a jinými orgány

Notář – právník, který sepisuje veřejné listiny (závěť, předmanželské smlouvy), ověřuje pravost podpisů, ověřování listin

Ombudsman – veřejný obránce práv, ochraňuje občany před státem, JUDr. Pavel Varvařovský

 

RODINNÉ PRÁVO

  • souhrn právních norem, které upravují osobní a majetkové vztahy mezi členy rodiny
  • základem je zákon o rodině (94/1963 Sb.), zákon o sociální právní ochraně dětí a Úmluva o právech dítěte
  • předmětem jsou tři základní vztahy
    • vztahy mezi manžely
    • vztahy mezi rodiči a dětmi
    • vztahy náhradní rodinné výchovy
  • principy
    • princip monogamie
    • princip rovnosti subjektů rodinného práva
    • zásada rozlučitelnosti manželství
    • princip blaha dítěte
    • princip vzájemné pomoci (vyživovací povinnost, pomoc dětí rodičům)

 

Manželství

  • trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem, jehož hlavním účelem je založení rodiny a výchova dětí
  • uzavírá se
    • na základě dobrovolného rozhodnutí muže a ženy
    • veřejně
    • slavnostní formou
    • za účastni dvou svědků – musí být zletilí a způsobilí k právním úkonům
  • církevní a úřední manželství
  • hlavní principy
    • jen mezi mužem a ženou
    • princip monogamie
    • uzavření svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy
    • vznik a zánik na základě zákonem předepsaného způsobu

 

  1. občanský sňatek
    • před obecním úřadem pověřeným vést matriku
    • před starostou, zástupcem starosty či pověřeným členem zastupitelstva
    • místo – obřadní síň (či jiné shodné místo)
  2. církevní sňatek
    • před příslušným orgánem církve
    • místo – určené předpisy církve či náboženské společnosti (většinou kostel)
    • formality – osvědčení vydané příslušným matričním úřadem, protokol o uzavření manželství

 

  • sňatek v zahraničí – před zastupitelským úřadem ČR oprávněným k tomu zvláštním předpisem

 

  • sňatek v zastoupení
    • jen jako výjimka
    • zastoupen jen jeden ze snoubenců
    • osoba stejného pohlaví
    • úředně ověřená plná moc, určující přesně účastníky sňatku
    • např. v nemocnici
  • neplatné manželství
    • nebyly dodrženy podmínky pro vznik manželství
    • manželství vzniklo
    • má právní následky až do doby, dokud jej soud neprohlásí za neplatné
    • dojde-li k prohlášení manželství za neplatné, pohlíží se na něj jako na neuzavřené
    • důvody
      1. existence jiného manželství
      2. příbuzenství – nelze uzavřít sňatek mezi předky a potomky, mezi sourozenci
      3. nedostatek věku – nemůže uzavřít manželství nezletilý (jen výjimečně s povolením soudu může uzavřít sňatek nezletilý starší 16 let)
      4. duševní choroby – omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům
      5. vady právního úkonu – např. byl-li jeden z partnerů k uzavření manželství donucen pod pohrůžkou, v případě omylu v totožnosti aj.
  • zdánlivé manželství
    • pokud nebyly dány předpoklady pro samotný vznik manželství
    • v podstatě žádným manželstvím není, pohlíží se na něj, jakoby se právně nic nestalo
    • jednání vedoucí k zdánlivému manželství není právním úkonem, a proto nemá právní následky
    • o jeho neexistenci nemusí rozhodovat soud
  • práva a povinnosti v manželství
    • manželé mají stejná práva a povinnosti
    • žít spolu, být si věrni
    • vzájemně respektovat svou důstojnost, pomáhat si
    • pečovat společně o děti
    • vytvářet zdravé rodinné prostředí
    • o záležitostech rodiny rozhodovat společně
    • o uspokojování potřeb rodiny jsou povinni oba manželé pečovat podle svých schopností, možností a majetkových poměrů
    • poskytování peněžních či jiných prostředků na náklady společné domácnosti může být zcela či z části vyváženo osobní péčí o domácnost a děti
  • neplnění povinností
    • zastupování manželů – podpisy atd.
    • vyživovací povinnost – neplní-li jeden z manželů, určí soud rozsah výživného (tak aby hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla stejná)
  • majetkové vztahy
    • mezi manžely upravuje občanský zákoník (ostatní vztahy upravuj zákon o rodině)
    • obecně zásada rovnoprávnosti – o všem rozhodují manželé společně (vedení domácnosti, nakládání s financemi, výchova dětí apod.)
  • zánik manželství
    • smrtí jednoho z manželů
    • prohlášením jednoho z manželů za mrtvého
    • rozhodnutím soudu o rozvodu manželství

 

Rozvod

  • soud může manželství rozvést na návrh některého z manželů, jestliže je manželství trvale a hluboce narušeno
  • rozvod s nezletilými dětmi
    • současně probíhá řízení o rozvodu manželství a řízení o úpravě výchovy a výživy k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu

 

  1. smluvený/nesporný rozvod
    • manželé se dohodli o rozvedení manželství
    • podmínky
      • manželství trvalo minimálně jeden rok (k předejití neuvážených rozvodů)
      • manželé spolu minimálně 6 měsíců nežijí
      • druhý z manželů se k návrhu na rozvod připojí
    • předložit
      • písemné smlouvy upravující vypořádání majetkových vztahů po dobu po rozvodu
      • úpravy práva a povinností společného bydlení
      • smlouvu o případné vyživovací povinnosti
      • pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí po dobu rozvodu
  2. sporný rozvod
    • pokud nedojde mezi účastníky k dohodě o zkráceném rozvodovém řízení
    • pak je soud povinen zkoumat příčiny rozvratu manželství a to zda a jak hluboce je manželství rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití
    • soud bere v úvahu příčiny rozvratu manželství – tzn. posuzuje okolnosti, které vedly k rozvratu vztahů, hodností zájmy nezletilých dětí při trvání či rozvodu manželství
    • souhlas druhého manžela není třeba a rozvést lze i proti jeho vůli
  3. stižený rozvod
    • snaha o zvýšenou ochranu manžela, který s rozvodem nesouhlasí
    • rozvodu manželství se domáhá manžel, který se na porušení manželských povinností převážně podílel
    • druhý, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodívej, s tímto nesouhlasí a byla by mu rozvodem způsobena zvlášť závažná ujma
    • → soud návrhu na rozvod nevyhoví
    • ochrana toho z manželů, pro nějž by zánik manželství znamenal citelnou nespravedlivost
      • z hlediska ekonomických důvodů
      • z hlediska závislosti jednoho manžela na druhém (z důvodu osobních, bytových, zdravotních)
    • nežijí-li tito manželé spolu po delší dobu (více než 3 roky), soud manželství rozvede

 

Náhradní výchova

  • forma péče o děti, které nemohou být z nejrůznějších důvodů vychovávány ve vlastní rodině, nejčastější formou je ústavní péče
  • náhradní ústavní výchova
    • kojenecký ústav – pro děti do 3 let
    • dětský domov
  • náhradní rodinná výchova
    • forma péče, kdy je dítě vychováváno náhradními rodiči v prostředí, které se nejvíce podobá životu v přirozené rodině
    • osvojení, pěstounská péče, poručnictví

 

Osvojení (adopce)

  • přijímají jednotlivci či manželé opuštěné dítě za vlastní
  • mají k němu stejná práva a povinnosti jako by byli jeho rodiči
  • vzniká mezi osvojiteli a dítětem vztah jako mezi biologickými rodiči a dětmi
  • vztah dítě a příbuzných osvojitelů = příbuzenský
  • vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou zanikají
  • podmínky
    • osvojit lze jen dítě nezletilé
    • mezi osvojencem a osvojitelem musí být přiměřený věkový rozdíl
    • o osvojení rozhoduje soud (předchází 3 měsíční péče)
  • osvojit dítě si může
    • manželská dvojce
    • manžel/ka rodiče dítěte
    • osaměla osoba
  • je možné pouze za předpokladu, že bude plnit své společenské poslání
  • dítě nesmí být tzv. právně volné

 

Právně volné dítě

  • souhlas zákonných zástupců, kteří prohlašují, že se zbavují rodičovských práv
  • kvalifikovaný nezájem – zákonný zástupce neprojeví po dobu 6 měsíců zájem (pokud jim v tom nic nebrání)
  • právní uvolnění dítěte – rodiče zbaveni rodičovských práv soudním rozhodnutím (týrání, pohlavní zneužívání)

 

  1. osvojení prosté (zrušitelné)
    • osvojitelé se nezapisují do matriky jako rodiče
    • na návrh osvojence či osvojitele jej může soud ze závažných důvodů zrušit
  2. osvojení nezrušitelné
    • osvojitelé jsou zapsání na základě rozhodnutí soudu v matrice namísto rodičů osvojence
    • minimální věková hranice osvojence 1 rok

 

  • osvojení prosté může být změněno na osvojení nezrušitelné, nikoli však naopak
  • osvojení dětí z ciziny do ciziny
    • tato forma je možná v případě, že se pro dítě nedaří najít náhradní rodinu v zemi původu
    • je upraveno Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodnímu osvojení

 

 

 

Pěstounská péče

  • státem garantovaná forma náhradní péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte, i přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali
  • podmínky – jedinou hmotně právní podmínkou je zájem o dítě
  • pěstoun
    • fyzická osoba – jednotlivec
    • společná péče manželů
    • má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti jen v běžných věcech
    • k výkonu mimořádných záležitostí žádá souhlas zákonného zástupce (např. cestovní pas, cesta do zahraničí, volba školy)
  • vzniká rozhodnutím soudu
  • zaniká dosažením zletilosti dítěte nebo rozhodnutím soudu
  • není vyloučen styk původních rodičů s dítětem

 

  1. pp individuální
    • probíhá v běžném rodinném prostředí
  2. pp skupinová
    • probíhá v zařízeních pro výkon pp nebo v tzv. SOS dětských vesničkách

 

Poručenství / poručnictví

  • soud ustanovuje dítěti poručíka v případě, že
    • rodiče zemřeli
    • byli zbaveni rodičovské způsobilosti
    • byl pozastaven výkon rodičovské způsobilosti
    • nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu
  • poručík je zákonným zástupcem dítěte
  • práva a povinnosti poručíka k dítěti
    • výchova dítěte
    • zastupování dítěte
    • správa majetku dítěte
  • výkon této funkce pod neustálým dohledem soudu
  • k rozhodování o podstatných věcech týkajících se poručence je zapotřebí schválení soudu

 

Opatrovnictví

  • o ustanovení opatrovníka rozhoduje soud usnesením
  • v něm uvede rozsah práv a povinností k dítěti (s ohledem na důvod, pro který byl dítěti opatrovník ustanoven)
  • opatrovník vykonává jen některá, v ustanovení uvedená rodičovská práva, není tedy zákonným zástupcem
  • případy – omezení rodičovské způsobilosti, ohrožení majetkových zájmů dítěte

 

Rodičovská způsobilost

  • souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě
  • zahrnuje především péče o jeho zdraví, tělesný, citový, rozumový, mravní vývoj
  • pod rodičovskou zodpovědnost spadá
    • péče o dítě
    • právo zastupovat dítě
    • správa jmění dítěte
  • práva a povinnosti dítěte

 

 

PRACOVNÍ PRÁVO

  • souhrn právních norem o pracovněprávních vztazích a o vztazích, které s výkonem práce souvisejí (vztah zaměstnanec, zaměstnavatel)
    • pracovněprávní vztah: např. pracovní poměr
    • vztahy související: např. dovolená, odpovědnost zaměstnance za škodu
    • ochrana zdraví při práci
  • hlavní prameny
    • zákoník práce (úplné znění č. 85/2001 Sb., novela: zákon č.46/2004, aktuální: Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce)
    • Listina základních práv a svobod
  • další prameny
    • zákon č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti
    • zákon č. 143/1992 Sb. o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových organizacích, aj.
  • právní normy odlišné od zákoníku práce se vztahují na činnosti, kdy fyzická osoba (např. živnostník) nebo skupina fyzických osob (např. obchodní společnost) nepracuje za mzdu pro zaměstnavatele, ale samostatně výdělečně podniká
  • jde tedy o výkon práce na základě různých občanskoprávních a obchodněprávních smluv (např. smlouva o dílo) – pak se tedy vztahy posuzují podle občanského či obchodního zákoníku, ne podle pracovního práva

 

Zaměstnanost a právo na zaměstnání

  • o zaměstnanost v ČR pečují úřady práce

 

Úřad práce

  • každý člověk má právo na zaměstnání
  • pokud si práci nedokáže obstarat sám, může toto právo uplatnit na ÚP
  • může tedy žádat naplnění práva na
    • zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání
    • rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění
    • hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání
  • ÚP usilují o rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce
  • vedou evidenci nezaměstnaných i volných pracovních míst
  • uchazeč musí s ÚP spolupracovat, pokud bez závažných důvodů odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, může ho ÚP vyřadit na 3 měsíce z evidence a ztrácí nárok na hmotné zabezpečení
  • státní orgány sledují, vyhodnocují a aktivně ovlivňují situaci na trhu práce – snaží se zvyšovat poptávku v krajích s největší nezaměstnaností
  • snaha zřizovat nová společensky účelná pracovní místa
  • rekvalifikace
    • změna dosavadní kvalifikace, která vyžaduje získání nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou
    • typ rekvalifikace se vybírá s přihlédnutím k co nejlepšímu využití dosavadní kvalifikace uchazeče

 

  • hmotné zabezpečení
    • obdrží jej uchazeči o zaměstnání, kterým ÚP nezprostředkoval vhodné zaměstnání do 7 dnů od přijetí jejich žádosti
    • doba jeho vyplácení je omezena (max. 6 měsíců)
    • jeho výše je odvozena od průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního zaměstnání

 

Účastníci pracovněprávních vztahů

  • obecně rozlišujeme
    • individuální pracovní právo – upravuje pracovní vztahy jednotlivých zaměstnanců
    • kolektivní pracovní právo – upravuje vztahy mezi zaměstnaneckými odborovými orgány a jednotlivými zaměstnavateli
  • účastníky individuálního pracovního práva jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci

 

Zaměstnavatel

  • může jím být každá osoba, která má právní subjektivitu
  1. a) právnické osoby (např. firmy, organizace)
  2. b) fyzické osoby (např. podnikatel)

 

Zaměstnanec

  • pracovněprávně způsobilá fyzická osoba (tj. osoba starší 15 let; zaměstnavatel však s ní nemůže sjednat den nástupu do zaměstnání na den, který by předcházel dni ukončení povinné školní docházky- tzn. musí mít ukončenou školní docházku)
  • práce, kde je nutná tzv. hmotná zodpovědnost (tj. manipulace s penězi), jsou omezeny věkovou hranicí 18 let (např. pokladníci, skladníci, prodavači)

 

Pracovní poměr

  • vznik
    • a) uzavřením pracovní smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (tj. dnem, který je uveden ve smlouvě jako den nástupu do práce)
    • b) jmenováním vedoucího zaměstnance (např. ředitele)
    • c) volbou
    • před nástupem do zaměstnání musí být zaměstnanec proškolen o bezpečnosti práce a seznámen s pracovním řádem
  • pracovní smlouva
    • zaměstnavatel musí zaměstnance seznámit ještě před uzavřením pracovní smlouvy s jeho budoucími právy a povinnostmi
    • uzavírá se písemně, ve dvou vyhotoveních
    • musí mít podstatné náležitosti:
      • a) druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat
      • b) místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána
      • c) den nástupu do práce
    • dále by ve smlouvě mělo být uvedeno
      • jméno a sídlo zaměstnavatele
      • osobní údaje zaměstnance
      • údaje o mzdě
      • údaje o zkušební době (může být dohodnuta maximálně na 3 měsíce)
      • případně výpovědní doba (u práce na dobu určitou – datum ukončení práce)
      • podpisy obou stran
      • datum sepsání smlouvy
  • změny pracovního poměru
    • po dohodě obou účastníků smlouvy lze změnit obsah pracovní smlouvy – např. druh práce, místo výkonu práce nebo výši mzdy
    • dohodnutá změna musí mít písemnou podobu
    • zaměstnavatel může převést zaměstnance i na jiný druh práce bez jeho souhlasu
      • většinou na základě lékařského doporučení (např. těhotná žena – převedení na fyzicky méně náročnou práci) nebo na základě pravomocného rozhodnutí soudu
      • odpadnou-li důvody, zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance zpět na jeho původní práci
      • při živelních událostech (povodně apod.) – jen na dobu nutnou
  • ukončení pracovního poměru
    • a) dvoustranným právním úkonem: dohoda o rozvázání pracovního poměru (písemná)
    • b) jednostranným právním úkonem: výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době
    • c) událostí: uplynutí dohodnuté doby (u pracovního poměru na dobu určitou), skončením dohodnutých prací, úmrtím zaměstnance

 

Výpověď

  • musí být písemná
  • ze strany zaměstnance může být bez udání důvodu
  • ze strany zaměstnavatele musí být vždy uveden důvod výpovědi podle zákoníku práce
    • např. zánik či přemístění organizace, nadbytečnost zaměstnance, dlouhodobé porušování pracovní kázně apod.)
    • ze zákonem daných podmínek náleží zaměstnanci odstupné – trojnásobek průměrného výdělku
  • pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby (začíná 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a trvá 2 měsíce)
  • ochranná doba – pro zaměstnance, kteří si nemohou hledat nové zaměstnání či jsou v situaci, kdy je těžko někdo zaměstná (např. zaměstnanci na nemocenské nebo ženy na rodičovské dovolené) – zaměstnavatel jim nesmí dát výpověď

 

Okamžité zrušení pracovního poměru

  • musí být písemné
  • ze strany zaměstnavatele ze dvou důvodů
    • 1)
      • a – zaměstnanec byl odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok
      • b – nebo při plnění úkolů spáchal úmyslný trestný čin a byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců
    • 2) zaměstnanec porušil pracovní morálku zvláště hrubým způsobem

 

  • ze strany zaměstnance
    • pokud mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů od data splatnosti
    • pokud podle lékařského posudku nemůže dál konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel ho do 15 dnů od předložení tohoto posudku nepřeložil na jinou práci

 

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době

  • ze strany zaměstnance i zaměstnavatele písemně jakéhokoli důvodu i bez udání důvodu
  • musí být doručeno aspoň 3 dny před dnem, kdy má pracovní poměr skončit

 

Druhy pracovních poměrů

  1. podle délky pracovní doby
    1. plná pracovní doba
    2. kratší pracovní doba
  2. podle doby ukončení
    1. na dobu určitou
    2. na dobu neurčitou
  3. podle vzájemných vztahů dvou či více pracovních poměrů
    1. hlavní pracovní poměr x vedlejší pracovní poměr (tzn. u 1 zaměstnavatele plný úvazek a po této hlavní práci ještě u jiného zaměstnavatele na kratší pracovní dobu)
    2. souběžné – u dvou či více zaměstnavatelů pracovní poměry na kratší pracovní dobu
    3. vedlejší činnost – zaměstnanec vedle svého pracovního poměru vykonává ještě pro stejného zaměstnavatele jinou práci

 

Práce konané mimo pracovní poměr

  • práce malého rozsahu či příležitostné
  • místo pracovních smluv se uzavírají dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
  • nevztahují se na ně některá ustanovení zákoníku práce – např. o dovolené nebo pracovní době

 

  1. dohoda o provedení práce
    • pokud předpokládaný rozsah práce není větší než 300 hodin
    • ústní nebo písemná podoba – nutnost vymezit pracovní úkol, odměnu a dobu vykonávání práce
  2. dohoda o pracovní činnosti
    • předpokládaný rozsah práce může (ale nemusí) být vyšší než 300 hodin
    • musí být uzavřena písemně
    • nesmí však přesahovat polovinu stanovené týdenní pracovní doby (to už by musela být uzavřena na základě pracovní smlouvy)

 

Práva a povinnosti účastníků pracovně právních vztahů

Zaměstnavatel

  • přidělovat práci podle pracovní smlouvy
  • vyplácet mzdu
  • vytvářet podmínky pro plnění pracovních úkolů
  • zajistit rovné zacházení – stejné pracovní podmínky, rovná odměna…
  • zákaz diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry, politického smýšlení, rodinného stavu apod.
  • nikdo nesmí ponižovat lidskou důstojnost – např. sexuálním obtěžováním
  • zajistit bezpečnost na pracovišti

 

Zaměstnanec

  • práva
    • právo na ochranu zdraví při práci
    • právo na mzdu
  • povinnosti
    • konat práci osobně podle pracovní smlouvy – na stanoveném místě a ve stanovené době
    • dodržovat pracovní kázeň a právní předpisy
    • pracovat řádně podle svých sil, schopností a znalostí
    • plně využívat pracovní dobu a pracovní prostředky
    • plnit pracovní úkoly kvalitně a včas
    • spolupracovat s ostatními zaměstnanci
    • dodržovat předpisy (zejména technologické postupy a předpisy zajišťující BOZP)
    • hospodařit s prostředky zaměstnavatele, ochraňovat jeho majetek

 

Pracovní doba

  • doba, v níž je zaměstnanec povinen pracovat pro zaměstnavatele
  • její délka je limitována a jsou stanoveny zásady pro rozvržení pracovní doby
  • délka pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně
  • délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit u zaměstnanců
    • pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, apod. – 37,5 hod týdně
    • s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně
    • s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně
  • u zaměstnance mladšího než 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích nesmí délka týdenní pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně
  • byla-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době
  • právo na přestávku: nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce má zaměstnanec právo na přestávku v práci na jídlo v trvání nejméně 30 minut (u mladistvých nejdéle po 4,5 hodinách)

 

Dovolená

  • má vést k obnově pracovní síly, snížené nahromaděnou únavou po dlouhém období výkonu práce
  • náleží zaměstnanci, který v daném pracovním poměru odpracoval alespoň 60 dnů (za část roku obdrží zaměstnanec poměrnou část dovolené)
  • základní délka dovolené je 4 týdny (tj. 28 dnů), dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků VŠ činí 8 týdnů
  • dodatková dovolená (1 týden, např. zaměstnanci pracující pod zemí)
  • dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel
  • je-li dovolená čerpána v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku

 

Odměňování za práci

  • za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohod za podmínek stanovených tímto zákonem
  • mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci
  • plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je
    • a) stát
    • b) územní samosprávný celek
    • c) státní fond
    • d) příspěvková organizace
    • e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona
  • mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků
  • odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti
  • za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody
  • minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu, její výši stanovuje vláda nařízením (zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen)
  • základní sazba minimální mzdy činí nejméně 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč/hod
  • mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda
  • nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek
  • příplatky: rizikové, za noční práci, za přesčasy, za práci v sobotu a v neděli, za práci ve škodlivém prostředí
  • platové tarify: stanovují 16 platových tříd + v každé z nich 12 platových stupňů
  • ze mzdy se sráží – záloha na daň z příjmu fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné veřejného zdravotního pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

 

Dodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

  • zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP
  • přijímáním vhodných opatření předcházet možným rizikům
  • proškolit zaměstnance o BOZP
  • poskytnout ochranné pracovní pomůcky a prostředky

 

Pracovní podmínky žen

  • právní normy
    1. zakazují zaměstnávat ženy pracemi pro ně nevhodnými
      • především zákaz vykonávání fyzicky náročné práce žen pod zemí (ražba, těžba)
    2. stanoví zvláštní pracovní podmínky pro těhotné ženy a pro matky pečující o děti
      • těhotná žena nesmí být zaměstnávána pracemi, které podle lékařského posudku ohrožují její těhotenství a mateřství
      • žena má v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě nárok na mateřskou dovolenou (28 týdnů)
      • rodičovská dovolená – poskytuje se matce po skončení mateřské dovolené nebo otci po narození dítěte (v rozsahu, o jaký požádají, ale ne déle než dítě dosáhne věku 3 let)

 

Pracovní podmínky mladistvých

  • zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji a musí jim při práci poskytnout zvýšenou péči
  • nesmí být zaměstnáváni prací přesčas a prací v noci
  • nesmí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol
  • nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví
  • zákazy některých prací mohou být rozšířeny i na zaměstnance ve věku do 21 let
  • s mladistvými nesmí být sjednávány dohody o hmotné odpovědnosti (např. pokladní, skladníci apod.)
  • k uzavření smlouvy s mladistvým se vyžaduje vyjádření jeho zákonného zástupce
  • mladistvým zaměstnancům se poskytuje zvýšená preventivní lékařská péče

 

Odpovědnost zaměstnance za škodu

  • zaměstnanec je povinen při práci předcházet škodám na zdraví a majetku
  • zaměstnanec má odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách (tzv. hmotná odpovědnost – peníze, zboží), odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů a odpovědnost za obecnou škodu, kterou způsobí porušením svých povinností při plnění pracovních úkolů
  • způsobí-li zaměstnanec škodu úmyslně nebo v opilosti (či pod vlivem jiné návykové látky), je povinen nahradit škodu v plné výši
  • zavinil-li však škodu z nedbalosti, náhrada nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku

 

Odpovědnost zaměstnavatele

  • odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání
  • pracovní úraz je poškození zdraví nebo úmrtí zaměstnance při plnění pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním
  • vznikne-li pracovní úraz zaměstnance v opilosti nebo v důsledku porušení předpisů zaměstnancem, je zaměstnavatel v plném rozsahu zbaven odpovědnosti za škodu

 

Pracovní řád

  • může ho vydat každý zaměstnavatel
  • podrobně rozvádí základní ustanovení zákoníku práce

měli by s ním být seznámeni všichni zaměstnanci

 

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://jafiles.net/file/A6h8775

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *