Sociologie, Společnost a konflikty, sociální patologie

SOCIOLOGIE

  • věda, která se snaží podat celkový obraz společnosti, její struktury a zákonitosti jejího vývoje
  • předmětem zkoumání je společnost
  • název pochází z latinského societa – společnost a logos – věda
  • vznikla v 19. století
  • zakladatelem francouzský filozof Auguste Comte – původně ji nazývá sociální fyzikou a dělí ji na sociální dynamiku a statiku
  • sociální dynamika – vývoj společnosti, změna společnosti
  • sociální statika – vše, co je neměnné; řád společnosti
  • úzce souvisí s právem, filozofií, politologií …

Vnitřní členění sociologie

Sociologie obecná

  • zkoumá přírodní základy společenského života, sociologické procesy, sociologické vazby a společenské skupiny, poskytuje obecný teoretický základ, vysvětluje základní pojmy, určuje vztah k ostatním vědám, stanovuje funkce sociologie, zkoumá problematiku života člověka ve spol. a prostředí, soc. procesy, vazby, spol. pospolitosti
  • obecnou sociologická teorie (pokus o vysvětlení „celku“ společenského života)

Sociologie speciální (aplikovaná)

  • vychází z  teoretického základu obecné sociologie, zkoumá dílčí aspekty sociální reality, přehled sociologických disciplín na konci 80. let 20. století rozlišil více než osmdesát speciálních disciplín, rozdělených podle obsahu – jaké konkrétní sociální jevy zkoumají

 

Jednotlivé sociologické disciplíny

  • Sociologie věkových skupin (mládeže – dětství, sociální gerontologie)
  • Sociologie pohlaví (sociologie ženy, sociologie ženských hnutí)
  • Sociologie rasových a etnických skupin
  • Srovnávací a historická sociologie
  • Sociologie ekonomického chování
  • Sociologie politických institucí (sociologie stran a státu)
  • Sociologie lidských sídel (sociologie města a venkova)
  • Sociologie umění, vědění, vědy a náboženství
  • Sociologie volného času a sportu
  • Sociologie masových médií a masové komunikace
  • Sociologie zdraví a nemoci
  • Sociologie rodiny a vzdělávání

Metody výzkumu

  • pozorování
  • rozhovor
  • dotazník
  • anketa
  • experiment
  • výzkum veřejného mínění
  • studium písemných materiálů

Sociologické školy

August Comte

  • vyčlenil sociologii.
  • Tvrdil že základem každé společnosti je rodina.
  • Výzkumy by se měly provádět přímo ve společnosti

Herbert Spencer

  • Připodobňoval společnost k jednomu určitému živému celku, který bez částí nemůže fungovat.
  • Klade důraz na historický podtext.
  • V sociologii klade velký důraz na přírodní zákonitosti a vědy.

Karl Marx

  • zabýval se průmyslovou společností, kritizuje kapitalismus, cílem je beztřídní společnost

Max Weber

  • sociologie je věda o sociálním jednání (jednání skupiny nebo jednotlivce, které je orientováno na druhé)

Sociologické směry
Funkcionalismus – pojímá společnost jako systém složený z prvků, které jsou vzájemně provázány v určité struktuře, přičemž každý má určitou funkci ve vztahu k systému jako celku

Konfliktuální – narozdíl od funkcionalistů si neklade otázku, jaké funkci slouží daná instituce nebo organizace z hlediska celku, ale ptá se, pro koho je tento existující stav funkční a komu daná organizace slouží.

Interpretatitivní – člověk = aktivní subjekt. Svět není souhrnem faktů a objektivních daností, ale vytváří se v procesu sociální interakce tím, jak si lidé tento svět vykládají

U nás se sociologie rozvíjí v 90. letech.

Sociální útvary – sociální struktura společnosti

Sociální skupina – společnost lidí, které spojuje alespoň jeden společný znak (pohlaví, věk, vzdělání…) nebo společné místo

Klasifikace sociálních skupin

  1. dělení podle převažujících vztahů
    1. formální skupina – vytvořena uměle, formální vztahy, zřetelné vztahy nadřazenosti a podřazenosti
    2. neformální skupina – osobní, neformální vztahy, není vytvořena formálně, např. rodina
  2. podle nabírání členství
    1. primární skupina – vzniká narozením, nevybíráme si jej, vřelé vztahy, partnerství
    2. sekundární skupina – vše ostatní, následují po rodině – školní třída, kolegové
  3. podle velikosti
    1. malé – velmi úzké sociální vazby, dobře se znají, 2 až 7 členů
    2. střední – 8 až 40 členů, lidé se znají, forma, třída, sportovní tým
    3. velké – nad 50 osob, národnost
  4. podle délky trvání
    1. krátkodobé – fronta, účastníci zájezdu, nehody
    2. střednědobé – několik let
    3. dlouhodobé – rodina, manželství
  5. podle členství
    1. členská skupina – rodina, třída, „my“
    2. cizí skupina – vedlejší třída, „oni‘“
    3. referenční – nepatřím do ní, ale chtěla bych; např. chci být členem UK royal family ☺
  6. agregát (skupina lidí, kteří se sejdou náhodou, neplánovaně, neznají se a asi se znovu nesejdou
    1. shluk – menší skupina do 40 osob, např. nehoda, výprodej banánů apod.
    2. dav – velká skupina lidí
      1. sociálně strukturovaný – vzniká plánovaně, koncert Florence
      2. náhodný – např. zácpa, když mi na křižovatce zdechne auto
      3. nezákonné – demonstrace proti Zemanovi

Davové chování

  • neukázněné, jinak než normálně
  • psycholog Le Bon zkoumal chování davu (v knize Vzpoura davu)
  • → sepsal znaky lidí v davu – potlačena individualita, anonymita, podléhání emocím, nakažlivé chování, iracionální, nezákonné jednání, panika
  1. pasivní – dobrovolný, divadlo
  2. agresivní dav – vztek, napětí, agrese, hněv
  3. únikový – strach, panika, např. bomba v metru – všichni chtějí utéct, Florence padá z pódia – záchrana ☺
  4. drancující – rabování, krádeže po přírodních katastrofách
  5. expresivní – chceme dát najevo svůj názor, demonstrace

Sociální stratifikace

  • Stratifikace – týká se nerovnosti mezi lidmi
  • Ve společnosti jsou různé vrstvy skupin lidí – liší se přístupem k nerovnostem
  • Úkolem soc. je zkoumat co tuto stratifikaci vytváří, co ji udržuje na životě

Závisí na:

  • Demografické struktuře – pohlaví, věk, vzdělání
  • Etnické a národnostní struktuře
  • Profesní struktuře – povolání, kvalifikace
  • Socioekonomické struktuře – vztahy a postavené v systému vlastnictví
  • Struktura moci – možnost a schopnost ovládat a ovlivňovat druhé

Stratifikační systémy

  1. Otrokářství – svoboda x nesvoboda
  2. Kastovní typ – do jaké kasty se narodím, tam jsem
  3. Stavovský typ – nižší šlechta, vyšší šlechta, církev. Rozdílnost založena na rodu
  4. Třídy – Záleží zde na kapitálu, poprvé o nich mluví Max Weber
  • stratifikace podle Maxe Webera – 3 osy rozvrstvení:
    • Vyšší třída – elita
    • Vyšší střední třída – odborníci
    • Nižší střední třída – úředníci
    • Vyšší dělnická třída – odborné manuální práce
    • Nižší dělnický třída – neodborné manuální práce
    • sociální mobilita- pohyb mezi společenskými pozicemi v různých strukturách
      • Vertikální – přesun mezi vyššími a nižšími pozicemi v rámci společ. vrstev + dochází ke změně sociálního statusu
        • vzestupná – zisk VŠ diplomu, povýšení
        • sestupná – degradace vojáka
      • Horizontální – prostorové přemisťování, nedochází ke změně sociálního statusu (stěhování z jedné městské části do druhé, změna školy…)
    • nově definované vrstvy 20. století – bílé límečky (inteligence), modré límečky (dělníci)
    • 21. století- knowledge class- třída vědění

SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÉ JEVY

Sociální patologie

  • z latinského patos – utrpení, choroba
  • nezdravé, abnormální, nežádoucí společenské jevy
  • takové projevy chování, které společnost považuje za nežádoucí, protože porušují sociální, morální a právní normy
  • zabývá se jí sociopatologie, psychologie, medicína, právo a etopedie (nauka o chování problematických jedinců)

Sociální deviace

  • jevy, které jsou deviantní, nemusí nutně být i patologické
  • z latinského deviato – odchylka, úchylka
  • narušení jakékoliv sociální normy nejen takové, jejíž porušení může být morálně nebo právně sankciováno
  • extrémní postoje, způsob chování, přehánění

Toleranční limit – každý jedinec, skupina jiné → normalita x abnormalita

Normalita

norma – soubor psaných nebo nepsaných pravidel, které jsou ve společnosti obecně přijímané; vše, co je přípustné

  1. mediální – prezentováno atraktivním způsobem, různé vzory a symboly, které jsou považovány za normy (štíhlý, krásný vzor); čím dál běžnější, vysoká frekvence (násilí v médiích)
  2. norma skupiny – jakákoliv skupina (školní, profesní, etnické, náboženské – SEKTY ☺)

 

  1. statistická – Gaussova křivka – nejvíce lidí v průměru
  2. funkcionální – normální je to, co splňuje svou funkci
  3. individuální – to, co je normální v určité skupině

Zdroje a příčiny

  • hodně faktorů biopsychosociálních
  • různé typy lidí s různými dispozicemi
  • určité sociální situace, které jedince donutí k socpat jevům
  • různé teorie zločince – Lombrosova teorie podle tvaru lebky; podle temperamentu …
  • nejdůležitější výchova, vliv rodiny, životního prostředí
  • oligofrenie – mentální zaostalost, nemocní jedinci vyšší procento výskytu socpat
  • sociálně psychologická teorie – teorie sociálního učení, osoby s vybranou osobnostní temperovou charakteristikou
  • teorie kulturního přenosu – to, co normální v primární skupině, teorie subkultury

Dělení jednání

  1. odchylné
    1. nonkonformní – drobné prohřešky proti obecným normám; odhazování žvýkačky apod.
    2. nápadné, provokující – na upoutání pozornosti; manifest, protesty
  2. deviantní
    1. disociální – nepřiměřené v konkrétní situaci
    2. asociální – porušování morálních norem, škodíme hlavně sobě; záškoláctví, bulání angličtiny apod.
    3. delikventní – porušujeme mravní i právní normy, vytváříme ujmu i společnosti; přestupky
    4. kriminální – trestná činnost

Anomie

  • stav ve společnosti, při kterém přestávají platit jasně formulované normy, hodnoty; např. válka apod.

Konflikty a jejich řešení:

Apetence +, apetence + (přiblížení)

Osel má 2 stejné kupky sena a nemůže se rozhodnout kterou

2 žádoucí neslučitelné cíle

Apetence +, averze –

Chci udělat zkoušku, ale tak, abych se nemusela učit

1 tentýž způsob chování/objekt má současně pozitivní a negativní aspekty

Averze -, averze –

Půjdu k zubaři a nebo mě budou bolet zuby

2 negativní alternativy

Řešení konfliktů

Útěk – nejdu do školy na test

Rezignace – rozhoduju se mezi večírkem a lyžákem -> jedu na lyžák (apetence, apetence)

Přesun – vyberu si jiný, náhradní cíl. Žák naštvaný na učitele přesune agresy na kamarády, rodiče

Kompenzace – náhradní uspokojení. Kompenzuji si své problémy ve rvačkách – uspokojím se.

Sublimace – uskutečním potřeby v jiné činnosti vyšší úrovně

Popírání – snažím se konfliktu vyhnout, utíkám do svého světa

Potlačení – nevědomě konflikt potlačím. Což mě může negativně ovlivňovat z nevědomí

Projekce – projekce svých problému na ostatní. Vede k potlačení problému. (kážu vodu piju víno)

útěk, rezignace, sublimace, kompenzace -> můžou vést k neurotickým symptomům

Sociálně-patologické jevy

  • závislost na lécích – analgetika, sedativa, hypnotika, anxiolytika
  • alkoholismus
  • závislost na kouření
  • užívání drog – tlumivý účinek, stimulanty, halucinogeny, kababinoidy
  • šikana, záškoláctví

Návykové a impulzivní poruchy

  • impuls – napětí, které narůstá; může ale nemusí se projevit nějakým činem; jedinec pouze malou kontrolu; jakési vzrušení po spáchání činu
  • příčiny biologické – rané poškození nervové soustavy (přidušení při porodu), nízká míra empatie, zvýšená závislost na odměně
  • příčiny psychologické – odmítání okolí, nevědomá nenávist proti rodičům, neuspokojená sexuální touha
  • příčiny sociální – špatné zázemí v rodině
  • gamblerství
    • závislost na hracích automatech, kartách, ruletě, sáňkařství
    • většinou muži mezi 20. rokem, ženy v pozdějším věku (zamezení depresí)
    • propojeno s alkoholem
    • léčba psychoterapií
  • pyromanie – zakládání požárů ne kvůli chuti někomu ublížit
  • žhářství – zakládání požárů s úmyslem někoho poškodit
  • kleptomanie
    • kradení kvůli aktu, ne potřebě
    • hlavně úzkostlivé ženy; dědičná
    • propojena s poruchou příjmu potravy
    • léčba psychoterapií
  • trichotillomanie
    • zřetelný úbytek vlasů z důvodu jejich vytrhávání
    • hlavně dospělé ženy
    • léčba psychoterapií
  • workoholismus
  • vandalismus
  • sprayerství
  • kyberšikana
  • závislost na internetu
  • diskriminace žen, národnostních menšin
  • prostituce – reglementace (kontrola, spoluorganizování), abolice (řeší původní jevy), represe (ilegální)
  • domácí násilí

KRIMINALITA

  • jednání, které se považuje za trestné
  • kriminologie – věda zabývající se trestnými činy
  • viktimologie – věda pracující s oběťmi trestných činů

Typy kriminality

  1. obecná – zjevná, dotýká se všeobecné společnosti
  2. hospodářská – skrytá, trestné činy na hospodářských subjektech, úplatkářství, zpronevěra
  3. organizovaný zločin – specializované útvary zaměřující se na určitou trestnou činnost, mafie

SOCIÁLNÍ KONTROLA

  • kontrola společnosti nad ostatními jedinci; brání porušování norem a směřuje k zachování/udržení řád
  • pokud je porušováno pravidlo, nastává trest – sankce, která má za úkol odstranit negativní jevy, přecházet jim a řešit je
  • sankce pozitivní (pochvala, odměna) x negativní (trest)
  1. vnitřní – sebekontrola, sebekázeň, svědomí
  2. vnější – zákony, výchova
  3. formální normy – zákazy, právní normy
  4. neformální normy – nepsaná pravidla, pravidlo slušného chování, morální pravidla, sliby

Reakce na rozpor mezi hodnotami a cíly společnosti

  1. konformismus – bezproblémová adaptace, člověk se přizpůsobí
  2. inovace – člověk přijme cíl a hodnoty společnosti, ale k jejich dosažení volí své prostředky
  3. ritualismus – člověk lpí na osvědčených postupech bez vztahu k cílům společnosti
  4. únik – jedinec uniká před společností, ignoruje cíle i postupy k jejich dosažení
  5. vzpoura – člověk schválně dělá opak, nepřijímá ani cíle ani hodnoty

 

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://jafiles.net/file/A6h8767

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *