Struktura osobnosti

PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI

  • zabývá se schopnostmi člověka, jeho charakterem, temperamentem, dynamikou osobnosti
  • Osobnost – jednotou tělesného a psychického, vrozeného a získaného, která je typická pro daného jednotlivce a projevuje se v jeho chování
  • Struktura osobnosti:
    • Je tvořena celkem psychických vlastností a rysů osobnosti, jak se projevují v jejím jednání. Psychické vlastnosti osobnosti, jimiž se také odlišuje od jiných, jsou relativně trvalé a pro danou osobnost charakteristické, ovlivňují prožívání, myšlení i jednání a na jejich základě lze často předpovídat, jak se člověk zachová či jak bude jednat.

Vlastnosti osobnosti

  1. univerzální (obecné) – jsou dané všem jedincům nebo jedincům dané skupiny
  2. individuální – odlišují od sebe lidské jedince, u každého jiné
  3. polarita – můžou se objevovat v různých pólech
  4. spojitost (integrita) – všechny vlastnosti, temperament se spojí a vytvoří celistvou osobnost; když se změní jeden prvek, tak se změní celá osobnost

Dělení vlastností

  1. aktivačně-motivační – určují dynamiku psychiky, patří zde potřeby, zájmy, hodnoty, ambice
  2. vztahově-postojové – určují vlastnosti a postoje, patří zde charakter, hodnoty a citové vztahy

Determinace osobnosti

  • mnohostranná determinovanost – soubor vlastností, faktorů, které nás ovlivňují a určují naši osobnost
  • biologické faktory – vlohy, geny
  • sociální faktory – rodina, škola
  • přírodní faktory – atmosférický tlak
  • speciální faktory

Dědičnost

  • z psychické stránky má největší vliv na temperament
  • z fyzické stránky má vliv na fyzické znaky

Prostředí

  • začlenit se do společnosti
  • velký vliv na vývoj osobnosti
  • čím starší jsme, tím více vliv dědičnosti klesá, ale stoupá vliv prostředí

Růst a výchova

  • vnitřní růst (zdokonalování osobnosti) – probíhá neustále (od narození až po smrt)
  • výchova – záměrné působení na psychiku, nepřetržité

SCHOPNOSTI

  • vlastnosti osobnosti, které jsou předpokladem pro úspěšné vykonávání určité činnosti
  • vyvíjí se na základě genetické dispozice – vloha – jsou vrození
  • vyvíjí se na základě vnějších vlivů
  • potencionality – potencionální možnost dosáhnout nějakého výsledku
  • 1 vloha – základem pro více schopností (hudební sluch – tanec, zpěv, hudební nástroj)
  • 1 schopnost – rozvíjena na základě několika vloh (krasobruslení – hudební sluch, mrštnost, fyzická zdatnost)
  • vědomosti – označení pro osvojený poznatek, jde o teoretické informace
  • dovednost – učením získaná dispozice pro vykonávání určité činnosti
  • znalost – soubor vědomostí z nějakého oboru

Třídění schopností

  1. obecné – často ztotožňovány s obecnou inteligencí, např. mrštnost, pohyblivost
  2. specifické – např. hokej, krasobruslení

Rozdělení do skupin

  1. vjemové schopnosti (percepční)
    • vnímání barev, velikostí, tvarů, vzdáleností, odlišností
  2. psychomotorické schopnosti
    • vyžadují koordinaci pohybu a duševní koncentraci
    • např. psaní, tanec, řízení auta
  3. intelektové schopnosti
    • souvisí s inteligencí
    • např. kreativita
  4. sociální schopnosti
    • schopnost kooperace, komunikace, koordinace, domluvy
    • sociální inteligence – schopnost vhodně reagovat v daných situacích
  5. umělecké schopnosti
    • hudební, pohybové, literární, dramatické

Poruchy schopnosti

  1. tělesné postižení
    • buď vrozené nebo získané (u porodu, nemoci, úrazu)
  2. omezení inteligence
    • duševní postižení
    • vrození nebo získané (nemoc)
  3. specifické vývojové poruchy
    • a) učení – např. dysgrafie, dyslexie, dysortografie, dyskalkulie
    • b) chování – problémy s koncentrací

Inteligence

    • obecná rozumová schopnost, která nám umožňuje řešit problémy, učit se novému a přizpůsobovat se novým a obtížným situacím
    • složky inteligence – prostorová, početní, verbální, schopnost usuzovat

 

  • vývoj zkoumání inteligence

 

      • první inteligenční testy přelom 18. a 19. století, Francouz Alfred Binet – otázky, které souvisely s obecnými znalostmi; prvotně založené na děti – začleňování do tříd ve škole
      • další rozvoj během 1. světové války v USA – rozdělení vojáků
      • psychometrie – tvorba testů
      • Stern – vzorec pro výpočet IQ (mentální věk/chronologický věk * 100 = IQ – intelektuální kvocient)
      • mentální věk – výsledek IQ testu
      • americký psycholog Thurstone – vymyslel test, který byl rozdělen podle 7 prvotních schopností
        1. verbální, slovní porozumění
        2. slovní plynulost – fluence
        3. zacházení s čísly
        4. prostorová představivost
        5. paměť
        6. vjemová pohotovost
        7. usuzování

 

  • inteligenční kvocient

 

    • 140 + nadprůměr
    • 120 – 140 středně a vysoce nadprůměrná
    • 110 – 120 lehký nadprůměr
    • 90 – 110 průměrná
    • 80 – 90 lehký podprůměr
    • 70 – 80 výrazný podprůměr
    • 70 a míň mentální retardace (70-50 lehká, 50-20 středně těžká, 20 a míň těžká)
    • regrese průměru – příroda všechno směřuje do průměru
    • mentální retardace – opoždění ve vývoji, 3 pásma
      1. lehká (debilita)
        • psychicky na úrovni předškolního dítěte
        • dají se vychovat a vzdělávat (pomocné školy)
      2. středně těžká (inbecilie)
        • dobře vychovatelný, ale špatně vzdělavatelný
        • na úrovni 4-5letého dítěte
      3. těžká (idiocie)
        • ani vychovatelný, ani vzdělavatelný
        • úroveň batolete (2-3 roky)

 

  • dva typy inteligence

 

    1. vrozená (fluidní)
      • schopnost řešit problémy, komunikovat
      • s rostoucím věkem se zmenšuje
    2. získaná (krystalická)
      • roste společně se získáváním zkušeností a vědomostí

TEMPERAMENT

  • soubor převážně vrozených vlastností, které ovlivňují dynamiku chování a prožívání
  • název vychází z latinského temperamentum – poměr
  • čisté typy neexistují

Temperamentové typologie

    1. Hippokratova typologie – nejstarší, později upravil Galén
      1. sangvinik
        • převládá krev
        • společenský, optimistický, otevřený, veselý, citově nestálý
      2. cholerik
        • převládá žluč
        • výbušný, nestálý, rychle mění nálady, společenský, agresivní, aktivní
      3. melancholik
        • převažuje černá žluč
        • nestálý, smutný, zamyšlený, nespolečenský, přemýšlivý
      4. flegmatik
        • převažuje hlen
        • lhostejný, pasivní, nekonfliktní, uzavřený

 

  • podle C.G. Junga

 

      1. introvert
        • uzavřený, bohatý citový život, vyhýbá se společnosti, velmi citlivý, umí naslouchat
      2. extrovert
        • přesný opak, zaměřený ven, společenský, živý, povídavý, impulzivní

 

  • Eysenckova typologie

 

      • využil Hippokratovy typologie i rozdělení podle Junga
  1. Kretschmerova typologie – podle konstituční teorie, somatotypy
    1. pyknik
      • tlustější, podsaditý, kulatý obličej
      • cyklotymní temperament – veselý, živý, společenský, tendence ke střídání nálad, tendence k depresím
      • častěji dochází k onemocnění maniodepresivní psychózou (střídání manické a depresivní fáze → často končí sebevraždou)
    2. astenik
      • střední až vyšší postavy, slabší kostra, dlouhé končetiny, vystouplé kosti
      • schizotymní temperament – uzavření, vyrovnaní, introvert, necitliví vůči okolí nebo více citliví nebo obojí
      • častěji dochází k onemocnění schizofrenií (rozpad osobnosti, bludy, vidiny, slyšiny, přestáváme rozlišovat realitu od fikce; při návykových látkách a porodu, často končí sebevraždou)
    3. atlet
      • pevná, vypracovaná postava, výrazné obličejové rysy
      • viskózní temperament – lhostejný, netečný, podobnost s flegmatikem
      • častěji dochází k onemocnění epilepsií

CHARAKTER

  • soubor psychických vlastností člověka, které se zakládají na morálním přesvědčení a projevují se v mravné stránce chování a jednání
  • vzniká zvnitřňováním norem (normy ostatních přijímáme za své) od nejnižšího věku
  • charakter a morálka spolu úzce souvisí, ale e vždy jsou v souladu
  • svědomí je ‚vnitřní hlas‘, který hodnotí naše činy → když je něco špatné, máme výčitky svědomí a opačně
  • zákony – určují, co je správné, určují sankci za porušení
  • morálka – určuje, co je správné, ale neexistuje sankce, nepsaná

Kohlbergovo pojetí morálky

    • zabýval se tím, co lidé považují za správné a proč
    • zkonstruoval tzv. morální dilemata – u každého problému existují 2 řešení, ani jedno není vyloženě správně (muž má nemocnou ženu, ukradne lék nebo nechá zemřít ženu?)
    • není důležité, jaké rozhodnutí vybereme, ale důležité jsou důvody, kterými argumentujeme

Tři stádia morálního vývoje

      1. prekonvenční
        • dohoda – konvence
        • člověk se rozhoduje podle toho, co nastane (trest, odměna)
        • u malých dětí (2-7 let) – plníme příkazy, abychom nebyli potrestáni nebo získali odměnu
      2. konvenční
        • za správné považuji to, co považuje okolí
      3. postkonvenční
        • dosahujeme morální autonomie
        • zodpovědnost za své činy
        • Kantův imperativ (Chovej se tak, aby se tvé chování mohlo stát normou pro ostatní.)

Charakterové vlastnosti osobnosti

      1. vztah člověka ke společnosti
        • láska, nenávist, strach, empatie
        • humánnost – lidskost
        • altruismus – nezištnost, obětavost
        • slušnost, laskavost, faleš, upřímnost
      2. vztah k práci
        • pracovitost, svědomitost, důslednost, nedbalost, pečlivost, pilnost
      3. sebevztah
        • na úrovni sebevědomí
        • zdraví, střední sebevědomí (skromnost)
        • vysoké sebevědomí – moc si věří, přeceňování dovedností, ztráta sebekritiky
        • domýšlivost – až egoismus
        • nízké sebevědomí – podceňování se
        • submitivita (podřízenost) x dominance (nadřazenost)
        • servilita – vlezlost, snaha se zavděčit
      4. volní vlastnosti
        • od vůle
        • ovlivnit sama sebe, sebekázeň, cílevědomost, v největší míře ovlivněny výchovou

Rysy osobnosti

  • povahové vlastnosti, které jsou charakteristické pro daného člověka a které se projevují v jeho jednání

SIKMUND FREUD

  • zakladatel psychoanalýzy (oboru i metody)
  • neurolog, psycholog
  • většinu života ve Vídni, narodil se v Příboře
  • říká – na člověka působí dva proudy (pudy a společnost) a podle toho jak je vyřešíme, vytvořil stádia

Struktura osobnosti podle Freuda

  1. ID (ono)
    • pudy na nejnižším stupni, fantazijní uspokojení libida
    • uspokojením vzniká hedoné – slast
  2. EGO (já)
    • vyvíjí se z id
    • cílem je uspokojit pudy na reální úrovni, často dochází k rozporu mezi fantazií a realitou
    • schopnost obranného mechanismu – vytěsnění → následkem 2 úzkosti
      1. skrytá úzkost – nedokážeme ji popsat, hlavně ve snech
      2. zjevná úzkost – dokážeme pojmenovat, co nás trápí
  1. SUPEREGO (nadjá)
    • svědomí, vyvíjí se během života
    • zvnitřňování norem, zákazů, příkazů ze strany rodičů
    • regulační charakter – sami sebe hodnotíme, sami sobě určujeme trest nebo odměnu
    • stejná funkce jako rodiče
    • ID a SUPEREGO jsou iracionální
    • EGO je racionální, hledá vztah mezi idem a superegem

Freudovo dělení na vědomí a nevědomí

  1. vědomí
  2. nevědomí
    1. předvědomí – vše, co si momentálně neuvědomujeme, ale dokážeme si to vybavit
    2. dynamické nevědomí – vše, co je uloženo tak hluboko, že si to nedokážeme vybavit; ale existují metody, díky kterým to jde – hypnóza, narkóza, holotropní dýchání, sny

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://reliabledownloads.org/file/A6h8763

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *