Geografie dopravy:

 

  • Všichni na světě jsou závislí na dopravě
  • Doprava patří mezi základní potřeby lidstva, především díky rozdílnému potenciálu krajin světa (lidé nenacházejí ve svém okolí všechno to, co potřebují k životu a jsou tedy nuceni přemisťovat své hmotné statky i sebe sami)
  • V současnosti dopravu řadíme také mezi stěžejní odvětví ekonomiky
  • Dopravu studují vědy geografické, technické, ekonomické, ale také společenské (např. sociologie)
  • druhy:
  • pevninská (silniční, železniční, potrubní)
  • mořská (námořní)
  • vzdušná (letecká)
  • složky:
  • dopravní cesty – klasifikujeme podle prostředí i funkce (stejně jako u předchozího bodu je možné dělení podle jiných parametrů – objem přepravovaného zboží, počet lidí…
  • dopravní prostředky – dělí se podle prostředí (suchozemské, vzdušné, vodní), podle funkce (osobní, nákladní), podle vzdálenosti (místní, dálkové)
  • dopravní zařízení (služby- nádraží, zastávky, semafory)
  • Dále můžeme dopravu rozdělovat na pravidelnou (linková) a nepravidelnou, nákladní a osobní, individuální a hromadnou

 

      • Osobní
        • silniční 84%
        • železniční 8%
        • letecká 8%
      • Nákladní
        • námořní 71%
        • železniční 13%
        • silniční 8%
        • potrubní 5%
        • řiční 3%

 

  • Velikost dopravního zázemí se liší podle druhu dopravy – největší rozlohu má v rámci osobní dopravy letiště, pro nákladní dopravu přístavy
  • terminál- letištní (lepší, pohodlnější vybavení)
  • důsledky:
  • znečišťování ovzduší, záběr přírody pro cestovní plochy
  • snižuje se časová dostupnost
  • rychlé přenášení chorob a zločinců
  • pozitivní účinky má doprava hlavně pro lidskou společnost

 

    • kabotáž– plavba v rámci jednoho státu, v jedné zemi

 

  • tonáž námořního loďstva:
  • množství objemu, které převeze jednotlivý stát
  • největší kabotáž: Libérie, Panama
  • plavba pod levnou vlajkou:
  • státy, které jsou schopny převážet zboží levněji, protože mají horší lodi, neplatí vysoké clo a je na ně vyvíjen menší tlak)

 

    • magistralizace – soustředění dopravy do hlavních tahů a její modernizace

 

  • silniční doprava, nejvýznamnějsí dálnice, silnice:
  • Panamerická dálnice (USA):
  • vede od Aljašky až do Punta Arenas
  • 48 tisíc km
  • nejdelší dálniční síť světa
  • prochází mnoha rozdílnými klimatickými oblastmi a ekosystémy od hustých džunglí až po vysokohorské průsmyky
  • dále prochází velkým počtem států, proto má daleko do jednoty. Některé úseky jsou průjezdné pouze v období sucha a v mnoha oblastech je někdy průjezd nebezpečný
  • Transibiřská magistrála:
  • vznikla na konci 19. století
  • 9000 km
  • vede až na východ- Bajkalsko- Amurská magistrála
  • začíná v Moskvě a končí ve Vladivostoku (Moskva, Omsk, Jekatěrinburg, Irkutsk, Krasnojarsk, Novosibirsk, Nižněj Novrogod, Vladivostok, Chabarovsk, Perm)
  • Volha, Ob, Irtyš, Jenisej, Amur
  • důležitá v obchodním hledisku, doprava

 

    • železniční doprava
      • + rychlost, spolehlivost, nákladní doprava, překoná přírodní překážky
      • – menší dostupnost, velké náklady, závislá na klima. podmínkách
    • vnitrozemská plavba
      • řeka – hloubka, šířka, stabilní průtok
      • Amazonka, Nil, Volha, Labe

 

  • Posledním klasifikačním systémem je dělení podle přepravní vzdálenosti, kdy rozeznáváme dopravu místní, oblastní (regionální), vnitrostátní, mezinárodní a mezikontinentální

 

 

Využití světového oceánu

  • 71 % povrchu země.
  • Obrovský přírodní potenciál pro získávání potravin i surovin.
  • Rybolov – lov ryb, raků, humrů, ústřic.
  • Nerostné bohatství
    •        Nerosty těžené pomocí vrtů – ropa, zemní plyn, síra (šelfové oblasti).
    •        Těžba pomocí štol z pevniny – kamenné uhlí, rudy.
    •        Minerální sedimenty – těžba z povrchu oceánského dna.
    •        Fosfority, rudy těžkých kovů, písek, diamanty.
  • Mořská voda – zásobárna minerálních látek (Mg, K, Br).
  • Chlorid sodný – 77,7 % veškeré soli.
  • Odsolování mořské vody v odsolovacích stanicích.
  • Experimentování s energetickým potenciálem oceánů (dmutí, vlnění, mořské proudy) – přílivové elektrárny.

 

Tichý oceán:

 

  • námořní doprava v Tichém oceánu představuje 1/5 až ¼ objemu světového námořního obchodu, čímž zaujímá druhé místo za Atlantikem
  • Přístavy:
  • Singapur, Kobe, Shangai, Nagoja, Jokohama, Hongkong, Los Angeles, San Francisco, Vancouver
  • hustá síť leteckých linek a velké množství podmořských kabelů
  • vedoucí postavení ve světovém rybolovu (vyloví téměř 50 % celosvětového úlovku)
  • provádí se zde i těžba surovin, kdy nejvýznamnější roli má těžba ropy a zemního plynu z podmořského šelfu
  • velmi perspektivní je Tichý oceán z hlediska těžby manganových konkrecí i jiných surovin ze dna oceánu
  • význam turistického ruchu- Havajské ostrovy, Tahiti, pobřeží Jihočínského moře, Mikronésie, Polynésie…

 

Atlanský oceán

 

  • nejrozvinutější námořní doprava ze všech oceánů (3/4 objemu námořní dopravy)
  • přepravují se přes něj snad všechny známé substráty, zejména ropa
  • nejdůležitější námořní mezikontinentální linky, které mají na starost hlavně spojení Evropy a Severní Ameriky
  • dopravní význam vzrostl po vybudování Panamského průplavu (otevřen v roce 1920, patří Egyptu, avšak byl předmětem mnoha sporů- 1967 na 7 dní zavřen kvůli válce)
  • mezi oblasti s největší frekvencí námořní dopravy patří Severní moře, Mexický záliv a Karibské moře, které umožňuje spojení s Tichým oceánem
  • Přístavy:
  • na pobřeží Atlantiku se nachází téměř 70% nejvýznamnějších světových přístavů
  • Evropa- Rotterdam, Marseille, Hamburg, Londýn nebo Le Havre
  • USA- Philadelphia, New York, Boston, New Orleans a Houston
  • je zde hustá síť mezikontinentálních leteckých a komunikačních linek spojující především Evropu se Severní Amerikou
  • velmi významný je rybolov (Newfoundland, pobřeží Islandu, vody v okolí severozápadní Evropy), lov krillu v antarktických vodách
  • těžba ropy a zemního plynu (břehy Velké Británie a Norska, Mexický záliv, Karibské moře a Guinejský záliv)
  • kuchyňská sůl ze Středozemního moře
  • turistický ruch (Středozemní moře, Karibské moře nebo Florida)
  • Problémy:
  • znečištění mořské vody v některých oblastech (zejména Severní moře)
  • podobná situace hrozí i Středozemnímu moři
  • velké nebezpečí představují hlavně ropná havárie ropných tankerů, kdy dochází ke znečišťování velkého objemu vody (7 milionů)

 

Indický oceán

 

  • námořní doprava je ve srovnání s ostatními dvěma oceány podstatně méně rozvinutá (pouze 10% světového objemu)
  • mezi náklady převažuje ropa (zhruba 2/3 tonáže), asi 40% ropy pochází z Perského zálivu, kdy hlavními odběrateli jsou Evropa a Japonsko
  • další suroviny tvoře zejména rudy a zemědělské produkty a zboží, které jsou importovány do indooceánské oblasti z vyspělých zemí
  • hlavní námořní trasy jsou vyvolány přepravou ropy z Perského zálivu
  • nejvíce využívané oblasti vedle Perského zálivu jsou Arabské moře, Rudé moře se Suezským průplavem a Malacký průliv
  • Přístavy:
  • málo významné přístavy

 

      • Kolombo, Karáčí, Kalkata, Bombej

 

  • rybolov zaujímá jen velmi malé procento (5%)
  • co se týče nerostných surovin, je zde těžena hlavně ropa a zemní plyn ze dna Perského zálivu a nalezišť na přilehlé pevnině
  • kuchyňská sůl (Rudé moře), zajímavost: voda Kuvajtu a Spojených Arabských emirátů musí být dokonce odsolována

 

Severní ledový oceán

 

  • hospodářský význam je téměř zanedbatelný
  • námořní dopravě brání nepříznivé podmínky (kruté zimy, oceán je z většinou zamrzlý), plavba je omezena na okrajové moře a na letní měsíce
  • některé šelfové oblasti a přilehlé pevniny Arktidy jsou bohaté na nerostné suroviny, zejména ropu a zemní plyn
  • na Špicberkách se těží Černé uhlí
  • ovšem těžba v těchto oblastech je velmi nákladná

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *