Ústava

ÚSTAVA

  • právní akt nejvyšší právní síly, který upravuje principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů
  • všechny ostatní právní normy z ní mají vycházet a být s ní v souladu
  • je přijímána zákonodárným sborem nebo referendem

Historie

  • 1848-1918 v rámci habsburské monarchie – ústavy absolutistického Rakouska byly tzv. oktrojované (vyhlášené rozhodnutím císaře bez souhlasu říšského sněmu)
    • tzv. prosincová ústava z r. 1867 platila pouze v Rakousku
    • doplněna tzv. dubnovou ústavou, která platila až do r. 1918
  • 1918 – 1992 v rámci Československa
    • tzv. prozatímní ústava byla schválena okamžitě po vzniku ČSR v r. 1918 po francouzském vzoru
    • ústavy socialistického Československa měli spíše formální charakter, neboť umožnily obcházení lidských práv a KSČ kontrolovala státní orgány
  • současná platná od 1. 1. 1993, schválena 16. 12. 1992

Dělení ústavy
Podle formy

  1. psaná – dokument, který má speciální uzákonění (většina státu, např. USA, ČR)
  2. nepsaná – vyvinuly se na základě zvyku (např. Velká Británie)

Podle způsobu změny

  1. flexibilní (pružná) – k její změně stačí běžný způsob hlasování
  2. rigidní (tuhá) – k její změně je zapotřebí souhlas vyššího počtu hlasujících než pro přijetí jiného zákona

Podle původu

  1. původní
  2. přenesená – její platnost přenesena na nové území (např. německá ústava po roce 1990 na území bývalé NDR)

 

Podle způsobu přijetí

  1. oktrojovaná – jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu (např. Pillersdorfova ústava – dubnová oktrojovaná ústava, 1848)
  2. revoluční – vyhlášená revolučně (např. Prozatímní ústava z roku 1918)
  3. dohodnutá – je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti

Ústava ČR

    • současná ústava byla schválena Českou národní radou 16. 12. 1992, účinnosti nabyla 1. 1. 1993
    • skládá se z 8 hlav, 113 článků
    • Preambule
      • úvodní část
      • vyjadřuje hodnoty a tradice, ke kterým se stát hlásí
    • Hlava I.
      • podstata a zásady našeho demokratického státu a politického systému
      • vymezuje státní moc, poměr občana k této moci a lidská práva
      • hovoří o státních hranicích, státních symbolech (velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna) a hlavním městě
    • Hlava II. – IV.
      • upravující pravomoci nejdůležitějších státních orgánů podle principu dělby moci

 

  • Hlava II. moc zákonodárná (Parlament)

 

        • Parlament ČR je tvořen Poslaneckou Sněmovnou a Senátem
        • schvaluje zákony, volí prezidenta, dává důvěru a nedůvěru vládě
        • nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu

 

  • Poslanecká sněmovna

 

          • 200 poslanců (voleni na 4-leté období)
          • aktivní volební právo – 18 let
          • pasivní (může být volen do PS) – 21 let
          • volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení
          • základní funkce – schvalování zákonů (běžný zákon – stačí nadpoloviční souhlas přítomných poslanců), ústavní (3/5 většina všech poslanců)
          • čl. 27: Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno. → imunita
          • může být rozpuštěna prezidentem – např. nevyslovila-li důvěru nově jmenované vládě
          • každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti

 

  • Senát

 

          • 81 senátorů – voleni na 6 let, každé 2 roky se volí 1/3 senátorů
          • 81 volebních obvodů – každý obvod má 1senátora
          • většinová volba – kandidát, který má více než 50 % hlasů
          • pasivní právo – od 40 let
          • běžný zákon – většina přítomných senátorů, ústavní – 3/5 většina všech senátorů
          • má imunitu

 

  • zákonodárná iniciativa

 

          • možnost podávat návrhy zákonů – podávají se Poslanecké sněmovně
          • poslanec, skupina poslanců, senát, vláda, zastupitelství vyššího samosprávního celku

 

  • Hlava III. moc výkonná
  • Prezident republiky

 

          • na 5 let, max. 2x za sebou, musí být starší 40 let
          • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
          • svolává zasedání Poslanecké sněmovny, a rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
          • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
          • jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
          • jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
          • má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
          • podepisuje zákony se spolupodpisem předsedy vlády
          • jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
          • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,
          • sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
          • vyhlašuje volby
          • je vrchním velitelem ozbrojených sil

 

  • Vláda

 

          • je vrcholným orgánem výkonné moci
          • skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů
          • je odpovědna Poslanecké sněmovně – ta jí vyslovuje důvěru (do 30 dnů)
          • předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů
          • k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů

 

  • předseda vlády

 

            • organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony

 

  • Státní zastupitelství

 

          • čl. 86: státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon

 

  • Hlava IV. moc soudní

 

          • soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí (jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat)
          • soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu

 

  • Ústavní soud (Brno)

 

          • 15 soudců (jmenováni na 10 let)
          • soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu
          • rozhoduje o zrušení zákonů, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem
          • o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem (před její ratifikací) – do jeho rozhodnutí nemůže být smlouva ratifikována
          • řeší individuální stížnosti – posuzování ústavnosti a zákonnosti
          • rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby
          • celkem 15 ústavních soudců
          • v čele nejvyšší soudce – prezident Ústavního soudu

 

  • Soudy

 

          • jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy
          • soudci jmenováni prezidentem ČR bez časového omezení
          • všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva
          • ústavní, nejvyšší, vrchní, krajské, okresní
          • systém soudům v ČR – čtyřstupňový systém soudnictví
            • 4. stupeň – Nejvyšší soud ČR (Brno), Nejvyšší správní soud ČR (Brno)
            • 3. stupeň – Vrchnou soudy (Praha, Brno)
            • 2. stupeň – Krajské soudy (8), Městský soud v Praze
            • 1. stupeň – Okresní soudy
    • Hlava V.

 

  • Nejvyšší kontrolní úřad

 

        • státní rozpočet, hospodaření se státním majetkem
        • nezávislý orgán
        • Prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident republiky
        • schéma: prezident (na 9 let), viceprezident, 15 členů
    • Hlava VI.

 

  • Česká národní banka

 

      • nezávislá ústředí banka státu, pečuje o stabilitu měny
      • určuje měnovou jednotku, vydává bankovky a mince
      • řídí peněžní oběh, dohled na bankovní činnosti ČR
      • prezident ČR jmenuje guvernéra, 2 viceguvernéry a 4 členy bankovní rady (na 6 let)
  • Hlava VII.
    • vymezuje územní samosprávu a členění státu
    • základem obce, vyšší celky pak kraje
  • Hlava VIII.
    • přechodná a závěrečná ustanovení (v souvislosti dělení Československa)

DĚLBA STÁTNÍ MOCI

  • dle článku 2 odstavce 1 Ústavy ČR – vychází státní moc z lidu

 

Zákonodárná moc (legislativa) viz výše

Výkonná moc (exekutiva) viz výše

Soudní moc (jurisdikce) viz výše

 

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

    • přijata v 16.12.1992 (ale zařazena až v r. 1993)
    • skládá se z preambule a 6 hlav
    • obsah Listiny vychází z principů právního státu – ze svrchovanosti práva a zásady možnosti zásahů státní moci do svobod jednotlivce jen na základě a v mezích zákona
    • pro všechna základní práva a svobody platí, že jsou nezadatelná, nezcizitelná, nepromlčitelná a nezrušitelná a že jsou pod ochranou soudní moci
    • Preambule
      • představuje hodnotová východiska, na nichž stojí Česká republika
      • zásadu respektu k přirozeným právům člověka, respektu k právům občana, uznání svrchovanosti zákona a návaznost na tradice humanismu, demokracie a samosprávy
    • Hlava I. (obecná ustanovení)
      • čl. 1  Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech
      • základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné
      • každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá
      • základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení
    • Hlava II.

 

  • Základní lidské svobody

 

      • právo na život, na lidskou důstojnost, na soukromí, na listovní tajemství
      • právo na svobodné myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svoboda pobytu a pohybu

 

  • Politická práva

 

      • právo na svobodu projevu a informace, petiční právo, právo, shromažďování
      • právo volit a být volen, právo zdržovat se v politických stranách
  • Hlava III. (práva národnostních a etnických menšin)
    • stát se zavazuje chránit před diskriminací
    • právo na rozvoj své kultury a na výuku v rodném jazyce
  • Hlava IV. (práva hospodářské, sociální a kulturní)
    • každý má nárok na jistou životní úroveň, právo na podporu v nezaměstnanosti, právo na důchodové zabezpečení, právo na ochranu mateřství
    • právo na práci, právo na svobodnou volbu povolání, právo na stávku, právo na bezplatné vzdělání
  • Hlava V. (právo na soudní a jinou právní ochranu)
    • soudy rozhodují jako nezávislé orgány
    • presumpce neviny, právo na veřejný soudní proces

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://downloadsafe.org/file/A6h8771

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *