Znaky života, ekologická valence, ekologická nika, podmínky života – biotické a abiotické (voda, vzduch, teplo, světlo, půda – nároky organismů schopnost přizpůsobení), ekologická pravidla.

Ekologie

  • Nauka o vztazích mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím

Znaky života

  • Metabolismus (látková výměna)
    • Přijímání a přeměna látek, jednodušší ve složitější, rozpad složitějších na jednoduché
  • Růst a vývoj
  • Rozmnožování
  • Dráždivost = pohyb
  • Dědičnost
  • Znaky života ovlivňují podmínky života

Ekologická nika

  • Souhrnné prostorové a funkční zařazení organismů do ekosystému (úloha organismu ve vztahu k jiným druhům a faktorům životního prostředí)
  • Zahrnuje soubor všech faktorů prostředí, který daný organismus využívá pro průběh svých životních funkcí

Podmínky života

  1. Abiotické – podmínky prostředí, voda, vzduch, teplo, světlo,… (neživá složka)
  2. Biotické – vzájemné vztahy mezi organismy (živá složka)
  • Ekologická valence – Gaussova křivka
    • Rozmezí podmínek, za kterých je organismus schopný existence
    • Má 2 hranice (minimum a maximum), nejvhodnější je optimum
    • Podle gaussovy křivky:
      • Stenoekní (stenovalentní) druhy – úzká valence (minimum a maximum velmi blízko u sebe), nesnášejí větší kolísání podmínek (rak, orchidej, organismy na pokraji vyhynutí), málo přizpůsobiví, např. stenotermní, stenofilní
      • Euryekní (euryvalentní) druhy – široká valence (minimum a maximum daleko od sebe), přežijí i větší kolísání (hmyz, kopřiva), např. eurytermní, euryfilní
    • Biotické podmínky
      • Působení organismů na sebe navzájem včetně potravních vztahů a působení člověka, jejich působení může být přímé (např. požírání jednoho organismu druhým) nebo nepřímé (jeden organismus mění podmínky prostředí jinému organismu, např. zastínění jedné rostliny druhou)
    • Abiotické podmínky
      • Působení neživé přírody, např. slunečního záření, teploty, vlhkosti
      • Sluneční záření, teplo, vzduch, voda, půda
      • sluneční záření – fotosyntéza
        • UV, viditelné záření (záleží na vlnové délce, intenzitě, délce osvitu)
        • Fotoperioda (doba osvitu) = změny ve světelné délce dne ovlivňují biorytmy
        • Vliv na organismy:
          • Rostliny: světlo u rostliny důležité pro fotosyntézu (bez světla nejsou rostliny) a tvorbu fytohormonů (ovlivňují životní cyklus)
          • Živočichové: orientace zrakem, pigment, tvorba hormonů, denní aktivita, migrace, rozmnožování
        • Typy organismů:
          • Fotofilní (světlomilné) – člověk, vřesy, lev
          • Skiofilní (stínomilné) – mechy, kapradiny
          • Fotofobní (temnomilné) – žížala
        • teplo
          • Infračervené záření
          • Vliv na organismy:
            • Rostliny: opad listů, zrání plodů, fotosyntéza, transpirace, lesk listů (odraz), trichomy
            • Živočichové: rychlost vývoje, dospívání, pohlavní aktivita, zbarvení, klidová stádia (hibernace – klidové stádium, zimní spánek, estivace – letní spánek, typické pro pouštní zvířata, i lidé vykazují estivaci, ve velkém teple jsme unavení), rychlost metabolismu, migrace, tělní pokryv, pot
          • Typy organismů:
            • Rostliny:
              • Psychofilní (chladnomilné) – tulipány, narcisy, orsej
              • Kryofilní (na ledu, sněhu) – sněženka
              • Termofilní (teplomilné) – banánovník, hvězdnice
            • Živočichové:
              • Poikilotermní (studenokrevní živočichové) – nemají stálou tělesnou teplotu, teplota ovlivňována teplotou okolí, např. hmyz, obojživelníci, plazi,…
              • Homoiotermní (teplokrevní živočichové) – stálá tělesná teplota – savci, ptáci
            • Ekologická pravidla týkající se tepla a světla:
              • Bergmannovo pravidlo
                • Příbuzenské formy teplokrevných živočichů jsou v chladnějších oblastech větší a hmotnější než v oblastech teplých
                • Tučňák císařský (120 cm, 4kg) x tučňák galapážský (50 cm, 2,5 kg)
                • Medvěd lední (až 2,5 m, 1 t) x medvěd hnědý (až 2 m, 450 kg)
              • Allenovo pravidlo
                • Teplokrevní živočichové mají v chladných oblastech kratší tělní přívěsky (uši, zobáky, ocasy, končetiny) než jejich příbuzenské formy v teplých oblastech
                • Polární liška x liška obecná x fenek berberský¨
              • Glogerovo pravidlo
                • V teplejších a vlhčích oblastech mají teplokrevní živočichové tmavší zbarvení než jejich příbuzenské formy v chladnějších a sušších oblastech
              • Vzduch
                • Ovlivňuje tlak, hustota, vítr, koncentrace O2, CO2, N2, vlhkost
                • Hypoxie – ve velkých výškách málo O2, nedokrvení orgánů
                • A) tlak
                  • S výškou klesá – potíže s dýcháním, transpirací, menší plodnost, větší úmrtnost
                  • Stenobarní – savci
                  • Eurybarní – hmyz
                • B) vítr
                  • Vliv na rostliny – opýlení, přenos semen, plodů, vypouštění, vývraty, vlajkové formy
                  • Vliv na živočichy – pasivní přenos, pachy, plachtění, ochlazování, vysoušení
                • C) koncentrace plynů
                  • Kyslík – dýchání, s výškou klesá koncentrace – ztížení dýchání
                  • Oxid uhličitý – fotosyntéza, zdroje: hoření, dýchání, sopečná činnost, rozklad organismů
                • D) vlhkost
                  • Ovlivňuje melaniny, aktivitu živočichů, rojení, pohyby rostlin, rozmnožování hub, termoregulaci organismu
                  • Hygrofilní = vlhkomilné
                  • Mezofilní = většina organismů
                  • Xerofilní = suchomilné (pouště)
                • Voda
                  • Typy – mořská (71%), sladká, brakická
                  • Oblasti:
                    • Pelagiál – volná plocha, plankton
                    • Bentál – dno (bentos)
                    • Litorál – pobřežní mělčiny
                  • Vlastnosti:
                    • Salinita
                      • Solné jezera až 25%, Baltské moře
                      • Salinita 35% – v každém litru je 35 g soli
                      • Euryhalinní
                      • Stenohalinní
                      • Holeuryhalinní – střídání sladké a slané vody (losos)
                      • Slaná voda – hustější, čím hustější, tím větší tlak
                    • Propustnost světla
                      • Do 200 m v mořích
                      • Jezera, rybníky – cm – m
                      • Speciální rostlinná barviva, vertikální migrace (v noci migrují k hladině, ve dne ke dnu)
                      • Světelkující orgány = způsoby adaptace
                    • pH
                      • dešťová voda 5,6
                      • mořská vody 8,1
                      • rašeliniště 3
                      • jeskynní vody 10
                    • zvláštní typy vod:
                      • podzemní – málo světla, nízká teplota, chybí rostliny, adaptace živočichů – chybí pigment a zrak
                      • periodické – krátká životnost, anabióza (listonoh) = snížení metabolismu, vypadá jak mrtvý
                      • rašeliniště
                        • slatiny (podzemní voda)
                        • vrchoviště (dešťová voda)
                        • kyselé, málo solí, druhově chudé
                      • rostliny podle nároku na vodu:
                        • hydrofyty – vodní, př. okřehek
                        • hygrofyty – vlhkomilní, př. blatouch
                        • mezofyty – střední nárok, př. kopretina
                        • xerofyty – suchomilné, př. kanyl
                      • Půda
                        • Hornina + humus + edafon (=soubor všech organismů v půdě)
                        • Složka kapalná, plynná a pevná
                        • Vlastnosti: struktura, pórovitost, vlhkost, půdní plyny, teplo, světlo, pH
                        • Dělení půd:
                          • Podle zásoby živin:
                            • A) oligotrofní – chudé na minerály (vřes)
                            • B) mezotrofní – střední zásoby živin (trávy)
                            • C) eutrofní – bohaté na živiny (lilie)
                          • Podle pH:
                            • A) acidofilní – kyselé (vřes, azalka)
                            • B) neutrofilní – většina
                            • C) alkalifilní – zásadité (koniklec)