Nebuněčné a prokaryotické organismy
Virus – definice, stavba, životní cyklus, dělení virů podle hostitele a podle typu nukleové kyseliny, virové nemoci.
Prokaryota – obecná charakteristika, stavba a tvar buňky, výživa prokaryot, význam bakterií v přírodě a v hospodářství, bakteriální nemoci.
Nebuněčné organismy
- Různorodá skupina struktur nacházejících se na pomezí živých a neživých systémů
- Viry, viroidy, virusoidy a priony
- Vlastnosti:
- Biotropní – schopnost rozmnožování pouze v hostitelských buňkách
- Nitrobuněční (intracelulární) parazité
- Nemají vlastní aparát pro syntézu bílkovin a ani vlastní metabolický aparát – nejsou citliví na antibiotika
Viry
- Nesplňují známky života – mimo hostitelskou buňku jsou neživé
- Nitrobuněční parazité (intracelulární)
- Nebuněčné částice à virus není buňka
- Velikost – 15-390 nm
- Hostitel
- Organismus, na jehož těle nebo uvnitř jehož těla cizopasí virus
- Hostitelem mohou být buňky eukaryotické i prokaryotické
- Využívají ho jako zdroj energie, zdroj stavebních bloků, zdroj enzymů pro vlastní životní cyklus, k množení
- Virion
- Jednotlivá částice viru schopna infikovat buňku a pomnožit se v ní
- Sám o sobě nejeví žádné funkční vlastnosti života, neroste, nemá aktivní pohyb, nerozmnožuje se, v hostitelské buňce ožívá
- Virová infekce
- Vniknutí nukleové kyseliny viru do hostitelské buňky, kde vytvoří bílkovinný obal a z nukleové kyseliny a bílkoviny vznikne několik set dalších virionů, které se dostávají z buňky a infikují další buňky
- Formy a důsledky:
- Perzistence – virus nebo jeho genom přetrvávají v buňce bez replikace
- Latentní infekce – virus koexistuje s buňkou, nepatrně se množí bez škodlivých důsledků pro buňku
- Virogenie – virový genom se začlení do genomů buňky, může způsobit zásadní změnu buňky (transformace) – nejčastěji nádorová – při lysogenním cyklu
- Lyze buňky – při lytickém cyklu, ale i na konci lysogenního, zánik buňky
- Tělesná stavba
- Viry nemají buněčnou stavbu
- Jejich tělo se skládá z bílkoviny a nukleové kyseliny (výjimečně i z lipidu)
- Dělení virů
- Podle toho, jakou nukleovou kyselinu viry obsahují, je dělíme na:
- DNA viry
- RNA viry
- Podle toho, jaké buňky jsou virům hostitelem, je dělíme na:
- Bakteriální viry (bakteriofágy)
- Rostlinné viry
- Živočišné viry
- Viry hub (mykoviry)
- Viry sinic (cyanofágy)
- Stavba viru
- Základní částice = virion
- Bílkovinná vrstva = kapsida
- Nukleová kyselina – DNA nebo RNA
- Podle toho, jakou nukleovou kyselinu viry obsahují, je dělíme na:
Bakterie
- Základní vlastnosti:
- Prokaryotní organismy (nejjednodušší a nejmenší formy života)
- Nejrozšířenější organismy na Zemi
- Velikost 0,2–20 μm
- Dělení – binárním dělením
- Složené z jediné buňky
- Vyskytují se v různých prostředích, v půdě, vodě, živých organismech
- Vyrábějí významnou část kyslíku na Zemi (fotosyntéza)
- Bakterie jsou zdrojem mnoha léků, např. penicilinu
- Mnohé bakterie způsobují vážná onemocnění
- Stavba bakterií
- Buněčná stěna – složená z peptidoglykanu
- Buněčná membrána – umožňuje vstup a výstup látek
- Cytoplazma – z 90% tvořena vodou, bílkoviny, lipidy, nukleové kyseliny, sacharidy
- Kromě chromozomu (cirkulární DNA) obsahuje některé bakterie také plazmidy (malé kruhové molekuly DNA)
- V některých buňkách se nacházejí také ribozomy (až 30 000 na buňku)
- Výživa bakterií
- Rozdělení na autotrofní a heterotrofní bakterie
- Autotrofní bakterie:
- Rostlinné autotrofní bakterie (fotosyntetické)
- Chemotrofní autotrofní bakterie
- Heterotrofní bakterie:
- Saprofytické – živí se rozkladem organických látek
- Parazitické – cizopasí na živých organismech
- Reprodukce bakterií
- Bakterie se množí binárním dělením – jedna buňka se rozdělí na dvě identické buňky
- Během procesu dělení se mohou přenášet plazmidy mezi buňkami (konjugace)
- Bakterie se mohou množit i za nepříznivých podmínek a to tak, že vytváří endospory