• Svalová kontrakce je umožněna přítomností dvou vláknitých bílkovin: aktinu a myosinu, které tvoří myofibrily (vlákna v cytoplazmě svalových vláken).
  • Mezi vlákna myosinu jsou částečně zasunuta vlákna aktinu.
  • Při svalové kontrakci se aktinová vlákna posouvají mezi vlákna myosinu, což zkracuje myofibrily svalového vlákna a dochází ke kontrakci.
  • Prodloužením myofibril dojde k uvolnění svalu.
  • Základní úseky myofibril, tvořené střídajícími se vlákny aktinu a myosinu, se nazývají sarkomery.
  • Činnost kosterního svalstva je řízena mozkovými a míšními nervy, ovládaná vůlí. Svalovou kontrakci vyvolává nervový vzruch, který přivádí motorické nervové vlákno inervující svaly a tvořící speciální nervovou synapsi (nervosvalovou ploténku) – nervový vzruch dospěje na konec nervového vlákna a způsobí vylití mediátoru do štěrbiny nervosvalové ploténky, na svalovém vlákně vzniká akční potenciál.
  • Z jeho endoplazmatického retikula se uvolní ionty Ca2+, které vyvolají reakci mezi aktinem a myosinem – nastává svalový stah (štěpí se ATP).
  • Ionty Ca2+ se vracejí zpět do endoplazmatického retikula, vazba aktinu a myosinu se uvolní a dojde k uvolnění svalu, k tomu dochází pouze tehdy, obnoví-li se původní množství ATP.
  • Při stahu a relaxaci svalu je nutný přívod velkého množství kyslíku (asi 9 litrů kyslíku za hodinu, při pohybu až 90 litrů) – takového množství není možné krví dosáhnout, a svaly pracují na kyslíkový dluh – dochází k anaerobnímu odbourávání glukózy na laktát (kyselinu mléčnou), hromadící se ve svalu – dochází k rychlejší svalové únavě a bolesti – při relaxaci svalu je laktát ze svalů vyplavován do jater, kde je odbouráván.
  • Kosterní svaly
      • Svaly hlavy, svaly krku, svaly hrudníku, svaly břicha, svaly zad, svaly končetin

    Svaly hlavy

      • Žvýkací svaly – umožňují pohyb dolní čelisti
        • Např. zevní žvýkací sval, spánkový sval
      • Mimické svaly – určují výraz obličeje
        • Např. kruhový oční sval (zavírá oční štěrbinu, tvoří podtlak víček), tvářový sval, stahovač dolního rtu, zdvihač horního rtu, velký lícní sval (zdvihá koutky), kruhový sval ústní, čelní sval (vytahuje obočí nahoru), týlní sval (vyrovnává vrásky na čele), sval bradový
      • Svaly krku
        • Sval kožní (velmi tenký plochý sval v pokožce krku)
        • Zdvihač hlavy – leží na stranách krku, složen ze dvou hlav, uklání hlavu, umožňuje její otáčení do stran, zadní snopce zaklání hlavu
        • Svaly nadjazylkové, podjazylkové – fixují jazylku
        • Svaly šikmé – od krční páteře k prvním dvěma žebrům – předklánějí krční páteř, pomocné svaly při dýchání
        • Hluboké svaly krční – naklánění a otáčení krční páteře (hlavy)
      • Svaly hrudníku
        • Svaly thoracohumerální – v povrchové vrstvě, původně končetinové
          • Velký prsní sval – přitahuje paži, účastní se předpažení, upíná se na pažní kost
          • Malý prsní sval – táhne lopatku směrem dolů a pomáhá při vdechu, pod velkým prsním svalem
          • Sval podklíčkový – táhne klíční kost
          • Pilovitý boční sval – přitlačuje lopatku k hrudníku
        • Svaly autochtonní – vlastní svaly hrudníku pod thoracohumerálními
          • Vnitřní mezižeberní svaly – slouží jako výdechové
          • Zevní mezižeberní svaly – fungují jako vdechové
          • Příčný sval hrudní – pomocný výdechový sval
        • Svaly břicha
          • Ventrální
            • Přímý sval břišní – pás od hrudníku až ke stydké kosti, ohýbá trup
          • Laterální
            • Zevní šikmý sval břišní – ohýbá a rotuje trup
            • Vnitřní šikmý sval břišní – opačná rotace trupu než zevní
            • Příčný sval břišní – dýchací pohyby, rotace trupu
          • Dorsální
            • Čtyřhranný sval bederní – stabilizuje páteř a bederní obratle
      • Svaly zad
        • Trapézový sval – velký sval v oblasti krku a horní části zad, zajišťuje pohyb hlavy, zvedání ramen a stabilizaci
        • Hlavní svaly
          • Hřebčkový sval – zajišťuje pohyb ramen, ohyb a natáčení hlavy, zpevnění páteře