Základní pojmy – biotop, lokalita, areál a jeho velikost (endemit, kosmopolit, relikt); definice populace a její znaky (hustota a její kolísání, rozmístění, růst a růstové křivky, struktura dle různých kritérií)

Vztahy mezi populacemi – pozitivní, negativní.

Základní pojmy

  • Biotop
    • Organismy nežijí izolovaně, ale jsou ve vzájemné interakci se svým prostředím, tzn. reagují na vnější podmínky a zpětně samy svou činností své prostředí ovlivňují
    • Organismus žije v takovém prostředí, které mu umožňuje základní životní funkce
    • Prostor (místo), které poskytuje organismům podmínky pro život, se nazývá biotop
  • Lokalita
    • Přesně vymezené místo, kde se vyskytuje určitý organismus, společenstvo nebo kde je například naleziště nerostů nebo zkamenělin
  • Areál
    • Oblast na Zemi, v níž se přirozeně vyskytuje určitý druh
    • Splňuje životní podmínky daného druhu
    • Původní areál – autochtonní organismy obývají místo svého vzniku, vývoje a původního rozšíření
    • Druhotný areál – alochtonní organismy obývají místo, na kterém nejsou původní, ale byly sem úmyslně introdukovány nebo neúmyslně zavlečeny – např. brambor, šíření plevelných rostlin dopravou
    • Druhy:
      • Kosmopolitní druh – má široký areál, je rozšířen prakticky po celém světě, např. člověk, moucha domácí
      • Endemický druh – žije na určitém území, jinde se nevyskytuje, např. fosa
      • Relikt – původně velice rozšířený druh, přežívají v současnosti pouze na určitém území, kde přírodní podmínky zůstaly i v průběhu geologického vývoje prakticky nezměněny, např. lalokoploutvá ryba latimérie podivná
      • Synantropní druhy – vázány na člověka a jeho sídla

Ekologie populace

  • Populace = soubor jedinců jednoho druhu, který žije v určitém ohraničeném prostoru
  • Vlastnosti populace:
    • Hustota = denzita
      • Je dána počtem jedinců a může se vyjádřit též hmotností biomasy těchto jedinců
      • Biomasa – celková hmotnost jednoho organismu nebo všech organismů v nějakém prostoru
      • Zjišťujeme ji:
        • Sčítáním (u velkých, snadno pozorovatelných zvířat, velkých stromů)
        • Vzorkováním (sčítání jedinců na několika reprezentativních vzorcích a přepočtení na určitou plochu nebo objem, drobná zvířata, rostliny)
        • Opakovaným odchytem značkovaných jedinců
        • Sledováním stop, trusu, vývržků
      • Kolísání hustoty populace:
        • V kratších či delších cyklech
        • Je to dáno charakterem rozmnožování druhu a vnějšími podmínkami (změny počasí, potrava, dravci, nemoci,…)
        • Lidská populace docela stabilní
        • Oscilace – krátkodobé, opakuje se častěji, změny teploty, srážek, dostupnosti potravy
          • Např. myši – nejvíce na podzim, nejméně na jaře, oscilují i živočichové, kteří jsou závislí na myších
        • Fluktuace – dlouhodobé, opakuje se méně často
          • Např. některé roky jsou špatné – projeví se výrazné odchylky počasí – příznivé či nepříznivé (krupobití, záplavy, sucho,…), u některých druhů dochází k pravidelnému přemnožení (gradaci) po několika letech
        • Růst populace
          • Závisí na:
            • Množivosti (natalitě) – vychází z vlastností druhu a je ovlivňována podmínkami prostředí. Ekologická (skutečná) množivost je nižší než maximální (biotický potenciál)
            • Úmrtnosti (mortalitě) – vychází z vlastností druhu, např. evropská populace – mortalita převyšuje natalitu
            • Stěhování (migrace) – změny dané vystěhováním nebo přistěhováním určitých jedinců, emigrace, imigrace, neplatí pro rostliny
          • Typy růstu populace:
            • Křivka „J“ (exponenciální)
              • Charakterizuje růst populace v prostředí, kde chybějí omezující faktory
            • Křivka „S“ (sigmoidní)
              • nejčastější typ růstu, neboť působí omezující faktory prostředí, které rychlost postupně brzdí – nosná kapacita prostředí
            • Rozmístění (rozptyl, disperze) populace
              • Rovnoměrné
                • Jedinci tvořící populaci jsou jen málokdy rozmístěni rovnoměrně (pouze u populací se silnou vnitrodruhovou konkurenci – stromy v přirozeném lese)
              • Shloučené
                • Většinou rozmístění shloučené (rostliny rostoucí ze šlahounů, oddenků apod., savci ve stádu, ptáci v hejnech, atd.)
              • Náhodné
                • Málo obvyklé je rozmístění náhodné (rostliny na říčních náplavech)
              • Struktura populace
                • Složení populace hodnocené podle různých hledisek:
                  • Podle věku – poměr mladších a starších jedinců (převažují-li starší jedinci, populace je ohrožena vyhynutím)
                    • Progresivní typ – velký počet jedinců mladých, čím starší jedinci, tím menší počet, rostoucí populace
                    • Stacionární typ – vyrovnaný počet lidí
                    • Regresivní typ – převažují jedinci ve vyšším věku, vymírající populace
                  • Podle pohlaví – poměr samců a samic (mužů a žen)
                    • u lidí – do 60 let poměr mužů a žen téměř vyrovnaný, v pozdějším věku více žen
                  • Podle sociální hierarchie – udává vzájemné vztahy a postavení jedinců, tzv. hierarchii (dominantní samec, samice)
                    • u lidí podle: víry, výdělku, počtu dětí, etnika,…
                  • Vztahy mezi populacemi
                    • Pozitivní – protokooperace, komenzálismus, mutualismus
                      • Pro oba jedince výhodné, nebo jen pro jednoho výhodné, ale druhému jedinci neškodí
                    • Negativní – konkurence, predace, parazitismus
                      • Pro oba nebo alespoň pro jednoho jedince nevýhodné
                    • Neutrální
                      • Nijak se navzájem neovlivňují
                    • pozitivní
                      • Protokooperace ++
                        • Vzájemně prospěšné sdružování (např. hnízdiště, které obývá několik druhů ptáků, napajedla,…)
                        • Prospěšné z hlediska predátorů – je větší šance na přežití v rámci skupiny, navzájem se mohou informovat,…
                        • Napajedla – u napajedel se sdružuje více živočichů, pomáhá jim to opět z hlediska predátorů
                      • Komenzálismus +0
                        • Soužití pro jeden druh nutné, druhý není poškozen (liány, hyeny a lvi, supi a lvi)
                        • Lev něco uloví, nažere se, tím se mohou nažrat další – hyeny, supi
                        • Liány – napojené na stromy, aby se dostaly výš, ale nijak nepoškozuje strom, např. orchideje
                      • Mutualismus – symbióza ++
                        • Soužití nezbytné pro oba druhy (sasanka + rak poustevníček, mykorrhiza, lišejník)
                        • Sasanka poskytuje raku úkryt, rak loví potravu, zbytky nechává sasance
                        • Mykorrhiza – strom + houba – mnohé druhy hub má název podle stromu, se kterým je symbiotický – hřib dubový
                          • Houba – živiny ze stromu, houba napojena na kořenový systém stromu, strom – bere od houby vodu
                        • Hlízkovité bakterie – vážou dusík, žijí na kořenech bobovitých rostlin, vytvářejí pro luštěniny nezbytné dusičnany, hlízkovité bakterie získávají od rostliny cukr
                        • Lišejník – sinice nebo řasa s houbou, houba – zachycuje vláhu, ochranná a zpevňovací funkce, řasa – fotosyntetizuje, berou se jako jeden organismus, protože se společně rozmnožují (jak zárodky houby, tak zárodky řasy)
                      • negativní
                        • Konkurence (kompetice)
                          • Soutěžení o potravu, prostor, světlo, úkryty (káně + poštolka, sup + hyena, stromy, atd.)
                          • Káně + poštolka – konkurenti – žijí na okrajích, preferují místa jako pole a pastviny – káně jako větší konkurent vytlačilo poštolku, která dnes žije spíš v okolí lidských obydlí
                          • Sup + hyena – mrchožrouti, tahají se o zbytky
                          • Stromy – strom zastíní jiné stromy, nemůžou růst v bezprostřední blízkosti druhého stromu
                        • Predace
                          • Vztah dravce (predátora) a kořisti – jaguár lovící kapybary, kosatka loví tuleně, liška loví zajíce
                          • Z hlediska evolučního – predátor zdokonalený běh, oči, drápy,…
                        • Parazitismus
                          • Vztah parazita a hostitele
                          • Většina parazitů se snaží nezabít svého hostitele, protože smrt hostitele znamená smrt parazita
                          • Holoparazit – úplný, přijímá organické látky, navázán na lýkovou část cévního svazku, podbílek šupinatý, kokotice
                          • Hemiparazit – částečný, fotosyntetizuje, z rostliny přijímá vodu s anorganickými látkami, dřevní část cévního svazku, jmelí
                          • Ektoparazit – vnější parazit, veš, klíště, blecha, pijavka, plíseň
                          • Endoparazit – vnitřní, škrkavka, tasemnice, motolice, roup, svalovec, bakterie, plísně
                          • Smrtonosné liány – škrtí strom