Pojiva, svalová a nervová tkáň, epitely – charakteristika, složení, význam

Embryogeneze živočichů – fáze, typy zárodečných listů

Tkáně

1. Pojiva
   • Vazivo
   • Chrupavka
   • Kost
2. Tělní tekutiny
   • Intracelulární
   • Extracelulární
3. Svalová tkáň
   • Hladká
   • Příčně pruhovaná
   • Srdeční
4. Nervová tkáň
   • Neurony
   • Glie
5. Epitely

Pojiva

• Spojují nebo izolují orgány
• Poskytuje oporu těla, vyplňuje prostor mezi orgány,
• Pojiva tvoří:
  • Mezibuněčná hmota – může být rosolovitá (vazivo) až velmi pevná (kost), která obsahuje organické a anorganické látky
  • Buňky (fibrocyty a fibroblasty u vaziv, chondrocyty u chrupavky, osteocyty a osteoblasty u kosti)
  • Vlákna – zpevňují pojiva, mohou být kolagenní (pevnější) a elastická (pružnější)
• Vazivo
  • Nejměkčí pojivo, pružné
  • Mezibuněčná hmota je polotekutá, rosolovitá
  • Základem jsou buňky – fibrocyty (usedlé) a fibroblasty (mohou se dělit)
  • Základní hmota – amorfní, tvořena polysacharidy a bílkovinami
  • Vlákna – kolagenní a elastická
  • Typy:
    • Řídká vaziva
      • Kolagenní – obsahuje velké množství vody, nejrozšířenější – tvoří obaly a pouzdra orgánů (ledviny), jsou podklad pro epitely, jsou ve svalové a nervové tkáni
      • Tukové – obsahují tukové buňky, tvoří tukové polštáře, obalují ledviny, jsou v kostní dřeni, tvoří zásobárnu energie,…
    • Hustá (tuhá) vaziva
      • Tvoří šlahy, vazy, pouzdra některých orgánů (př. Varlete), vnější vrstvu okostice (povrchu kosti)
      • 
    • Chrupavka
      • Pevnější než vazivo
      • Zachovává si pružnost
      • Osifikací vznikají kosti
      • Buňky – chondrocyty – leží v lakuně
      • Základní hmota – amorfní, tvořena polysacharidy a bílkovinami
      • Vlákna – kolagenní a elastická – jsou velmi jemná a na obrázku nezřetelná
      • Typy:
        • Hyalinní – převažuje mezibuněčná hmota, nejrozšířenější typ, průdušnice
        • Elastická – kolagenní a elastická vlákna, ušní boltec, Eustachova trubice
        • Vláknitá – převažují vlákna nad mezibuněčnou hmotou, odolná vůči tlaku a tahu, klouby, meziobratlové ploténky
        • 
      • Kost
        • Nejtvrdší pojivo
        • Vzniká z chrupavky osifikací (kostnatěním)
        • Tři složky:
          • Vazivová okostice – prokrvená, inervovaná
          • Kostní tkáň – houbovitá a hutná
          • Kostní dřeň

• Kostní tkáň:
  • Hutná (kompaktní)
    • Tvoří střední část dlouhých kostí a povrchovou vrstvu kostí plochých a krátkých
    • Tvoří ji Haversovy kanálky – základní hmota uspořádaná do lamel kolem cévních kanálků
    • V dutinkách mezi lamelami jsou kostní buňky
    • Lamely jsou tvořeny kolagenními vlákny a zpevněny krystalky solí
    • 
  • Houbovitá (spongiózní)
    • Tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých a hlavice dlouhých kostí
    • Je upravena do kostních trámců, které se vzájemně kříží à tvoří prostorovou síť
    • Jsou uspořádání tak, aby odpovídaly tlakům, které na ně působí
    • Vlastní kostní tkáň nemá nervy
    • 
  • Kostní dřeň
    • Je to krvetvorná tkáň – denně miliardy krvinek
    • V těle člověka 1 – 1,5 kg kostní dřeně
    • V mládí červená, v dospělosti v dutinách dlouhých kostí žloutne, tuk (kostní morek)
    • V dospělosti se krvinky tvoří jen kostní dření krátkých a plochých kostí (pánevní kosti, lebeční kosti, žebra, hrudní kost)

Tělní tekutiny

• Tvoří vnitřní prostředí organismu, zajišťují rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů, odstraňování zplodin metabolismu, podílejí se na udržení homeostázy (stálé vnitřní prostředí)
• U bezobratlých:
  • Hydrolymfa (složením podobná mořské vodě, např. u žahavců), hemolymfa (krvomíza – u bezobratlých s otevřenou cévní soustavou), krev (u bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou
• U obratlovců:
• 42 litrů – v buňkách 2/3 objemu, mimo buňky 1/3 objemu
• Dělení:
  • Nitrobuněčná (intracelulární)
    • Velké množství iontů (K⁺, Mg²⁺, PO₄^3-)
    • Homeostáza = stálost vnitřního prostředí
  • Mimobuněčná (extracelulární)
    • Obsahuje Na⁺, Cl^–, Ca²⁺ HCO₃^–, glukóza, mastné kyseliny, O₂, CO₂
    • Dělení:
      • Tekutiny v cévách
        • Krev
        • Míza (lymfa)
          • Proudí v lymfatických cévách, složením je podobná krevní plazmě
        • Mezibuněčná
          • tkáňový mok – životní prostředí všech buněk – 10,5 litru
            • Zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami
            • Je odváděn lymfatickými cévami do krve
          • Krev
            • Funkce
              • Specifické
                • Udržení homeostázy (osmotický tlak, pH)
                • Obranné
                • Schopnost srážení
              • Transportní
                • Přenos dýchacích plynů (O₂, CO₂)
                • Rozvod živin a odvádění zplodin
                • Účast na řízení (hormony, vitamíny)
                • Rozvod tepla po těle (vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)
              • Složení krve:
                • Červená neprůhledná kapalina
                • 2 složky:
                  • Krevní plazma (55%) – žlutá, vazká tekutina, obsahuje 90% vody, bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony, vitaminy, plyny
                  • Krevní buňky (45%)
                    • Erytrocyty – červené krvinky
                      • Umožňují přenos kyslíku, v krvi se neustále obnovují, odbourávány jsou v játrech, obsahují barvivo hemoglobin, u savců jsou bezjaderné
                    • Leukocyty – bílé krvinky
                      • Význam pro (imunitu), je jich méně než erytrocytů a počet se zvyšuje za patologických stavů
                    • Trombocyty – krevní destičky
                      • Pouze u savců, drobné bezjaderné útvary, význam pro srážení krve
                    • Objem krve – muži 5-6 l, ženy 4,5 – 5 l
                    • Ztráta krve
                      • 0,5 litru – bez potíží
                      • Ztráta větší než 1,5 litru – ohrožuje život

Svalová tkáň

• Umožňuje pohyb organismu z místa na místo, tvoří stěny orgánů
• Tvořena svalovými buňkami – myocyty složené ze stažitelných vláken myofibril
• Dělení:
  • Příčně pruhovaná
  • Hladká
  • Srdeční
  • 
• Hladká svalovina
  • 3% hmotnosti těla
  • Buňky menší, jednojaderné, bez žíhání
  • Tvořeny aktinem a myozinem
  • Méně výkonná než příčně pruhovaná, ale dlouhodobě
  • Není ovlivnitelná vůlí (inervovaná autonomními nervy a hormony)
  • Tvoří vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha, cévy, močový měchýř)
• Srdeční svaloviny
  • Svalová buňka rozvětvená a vodivě propojena s dalšími
  • Vzruch se přenáší přímo z buňky na buňku (bez nervových vláken)
  • Buňky žíhané
  • Řízeny vlastní automacií (sinusový uzlík)
  • Velmi výkonná a dlouhodobě
• Příčně pruhovaná svalovina
  • Skládá se z mnohojaderných svalových vláken spojujících se ve svazky obalené vazivem à více svazků tvoří sval krytý vazivovou pochvou
  • Ovládaná vůlí – inervovaná mozkomíšními nervy
  • Tvoří kosterní svaly – lokomoce
  • 40 – 50 % tělesné tkáně
  • Průměr – 10-100 mikrometru

• Stavba svalu:
• 
• Fyziologie svalu
  • Při kontrakci se zasouvá aktin mezi myozin
  • Vznikají příčné můstky
  • Zvětšuje se množství Ca²⁺ ve svalu
  • Spotřebovává se energie z ATP
  • Uvolnění – relaxace, natažení svalu, Ca²⁺ jsou čerpány zpět do cytoplazmy
• Hladká svalovina
  • 3% hmotnosti těla
  • Buňky menší, jednojaderné, bez žíhání
  • Tvořeny aktinem a myozinem
  • Méně výkonná než příčně pruhovaná, ale dlouhodobě
  • Není ovlivnitelná vůlí (inervovaná autonomními nervy a hormony)
  • Tvoří vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha, cévy, močový měchýř)
• Srdeční svaloviny
  • Svalová buňka rozvětvená a vodivě propojena s dalšími
  • Vzruch se přenáší přímo z buňky na buňku (bez nervových vláken)
  • Buňky žíhané
  • Řízeny vlastní automacií (sinusový uzlík)
  • Velmi výkonná a dlouhodobě

Nervová tkáň

• Neurony – hlavní nervové buňky složené z výběžků:
  • Dendrit (aferentní, dostředivé vlákno)
    • 0, 1 i více
    • Vzruch do neuronu
  • Neurit = axon (eferentní, odstředivé vlákno)
    • Pouze 1 (u člověka)
    • Vzruch z neuronu
    • Větvení = telodendrie
  • Obaly vláken – Schwanovy buňky a myelinová pochva izolují neurit
  • Podpůrné buňky – neuroglie – mohou vést vzruch (výživa, vystýlka)
    • Typy:
      • Ependym
        • Vystýlají mozkové dutiny
        • Vystýlají míšní dutiny
        • Způsobují vznik a pohyb mozkomíštního moku
      • Makroglie
        • Výživa neuronu
        • Hojí rány – gliové jizvy
      • Oligodendrocyt
        • Tvorba myelinových pochev
      • Mikroglie
        • Schopnost proliferace – pronikání
        • Funkce makrofágů
      • Typy nervové tkáně:
        • Šedá hmota – tvořena těly nervových buněk
        • Bílá hmota – tvořena nervovými vlákny (dlouhými výběžky neuronů)
      • Spojení mezi neurony umožňuje synapse

Epitely

• Tkáň se skládá hlavně z buněk
• Buňky jednotlivých druhů epitelů se liší tvarem a velikostí
• Všechny obsahují hodně cytoplazmy
• Jádro tvarem odpovídá tvaru celé buňky
• Dělení:
  • Podle uspořádání buněk:
    • Plošné epitely – běžné, 1 nebo více vrstev, mohou být i s řasinkami)
    • Trámčité epitely – trojrozměrné, buněčné trámce, endokrinní žlázy
    • Retikulární epitely – vzácné, obsahují mízu – brzlík
  • Podle funkce:
    • Krycí (výstelkové) – kryje a vystýlá, pokožka, klky
    • Žlázový – sekreční funkce
    • Resorpční – schopnost resorbovat látky z vnějšího prostředí
    • Respirační – výstelka plicních alveolů
    • Smyslový – přijímá podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předává CNS
    • Zárodečný – ve varlatech (semenotvorné váčky), kryje vaječníky
    • Pigmentový – pigmentová vrstva sítnice
    • Řasinkový – zachytává prachové částice a vylučuje hlen

Embryogeneze

• Embryonální vývoj:
  1. Splývání gamet – vznik zygoty
  2. Rýhování oplozeného vajíčka = neustálé dělení buněk pomocí mitózy, vzniká morula 
  3. Uvnitř moruly se tvoří dutina – vzniká blastula        
  4. Dochází k reorganizaci buněk (2 možnosti)
     • vzniká gastrula, která je tvořena 2 zárodečnými listy (ektoderm = vnější zárodečný list, endoderm = vnitřní zárodečný list), živočichové, kteří mají pouze 2 zárodečné listy se nazývají diblastika
     • vzniká gastrula, která je tvořena 3 zárodečnými listy (ektoderm = vnější zárodečný list, endoderm = vnitřní zárodečný list, mezoderm = střední zárodečný list), živočichové, kteří mají 3 zárodečné listy se nazývají triblastika
  5. u obratlovců se vchlipuje v jednom místě ektoderm à základ budoucní nervové soustavy à vzniká neurula
  6. následuje organogeneze = vznik orgánů, nejdříve probíhá v hlavové části
     • z ektodermu vznikají – pokožka + její deriváty, nervová soustava
     • z endodermu vznikají – trávicí soustava, plíce, štítná žláza
     • z mezodermu vznikají – svalstvo, kostra, tělní tekutiny, cévy, vylučovací soustava, pohlavní žlázy

• postembryonální vývoj (pozárodečný)
  • probíhá po narození (vylíhnutí)
  • typy:
    • přímý – mladý je podobný rodičům, chybí stádium larvy
    • nepřímý – nejdříve larva podobná rodičům, potom přeměna:
      • přeměna dokonalá – vajíčko, larva, kukla, dospělec
      • proměna nedokonalá – vajíčko, larva, dospělec
    • původ a funkce orgánů
      • homologické – stejný základ u společného předka, ale různá funkce (křídlo ptáka, noha savce, ploutev kytovce)
      • analogická – různý původ, ale stejná funkce (křídlo ptáka, křídlo hmyzu)

Obratlovci podle tvorby zárodečných obalů

Anamnia – bezblanní  – netvoří obaly

• skupina, která je buď celý život nebo alespoň v určité fázi vývoje vázaná na vodu
• málo výkonné srdce a jednodušší cévní soustava
• vývoj vajíček bez obalů, ve vodě
• kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci
• vajíčka obsahují kromě vlastního zárodku i žloutkový vak
• jsou kryta pouze tenkou blankou, jež umožňuje spojení zárodku s okolním prostředím
• nezabraňuje vysychání
• výměna plynů i zplodin metabolismu se děje prostřednictvím vody

Amniota – blanatí – tvoří 3 zárodečné obaly

• první skupina plazi – zcela přizpůsobena životu na souši
• zdokonalená cévní soustava
• mechanismy zabraňující vysychání
• vývoj vajíček s obaly
• plazi, savci a ptáci
• 3 obaly:
  • Chorion (seróza) – vnější obal
  • Amnion – obal zárodku
  • Alantois – dýchání a vylučování
  • + žloutkový vak – výživa
• U savců dvě větve:
  • Vajíčka s obaly – vejcorodí
    • Jediný řád – ptakořitní
  • Výživa přes placentu – živorodí
    • Vačnatci – nemají placentu, pouze v děloze žloutkový váček à rodí embrya, které se dovyvíjejí ve vaku (Austrálie, jižní Amerika)
    • Placentálové – mají placentu = dočasný orgán, který vzniká v děloze březí samice à z tkáně matky (děložní sliznice) i embrya (obalů)