Pojiva, svalová a nervová tkáň, epitely – charakteristika, složení, význam
Embryogeneze živočichů – fáze, typy zárodečných listů
Tkáně
- Pojiva
- Vazivo
- Chrupavka
- Kost
- Tělní tekutiny
- Intracelulární
- Extracelulární
- Svalová tkáň
- Hladká
- Příčně pruhovaná
- Srdeční
- Nervová tkáň
- Neurony
- Glie
- Epitely
Pojiva
- Spojují nebo izolují orgány
- Poskytuje oporu těla, vyplňuje prostor mezi orgány,
- Pojiva tvoří:
- Mezibuněčná hmota – může být rosolovitá (vazivo) až velmi pevná (kost), která obsahuje organické a anorganické látky
- Buňky (fibrocyty a fibroblasty u vaziv, chondrocyty u chrupavky, osteocyty a osteoblasty u kosti)
- Vlákna – zpevňují pojiva, mohou být kolagenní (pevnější) a elastická (pružnější)
- Vazivo
- Nejměkčí pojivo, pružné
- Mezibuněčná hmota je polotekutá, rosolovitá
- Základem jsou buňky – fibrocyty (usedlé) a fibroblasty (mohou se dělit)
- Základní hmota – amorfní, tvořena polysacharidy a bílkovinami
- Vlákna – kolagenní a elastická
- Typy:
- Řídká vaziva
- Kolagenní – obsahuje velké množství vody, nejrozšířenější – tvoří obaly a pouzdra orgánů (ledviny), jsou podklad pro epitely, jsou ve svalové a nervové tkáni
- Tukové – obsahují tukové buňky, tvoří tukové polštáře, obalují ledviny, jsou v kostní dřeni, tvoří zásobárnu energie,…
- Hustá (tuhá) vaziva
- Tvoří šlahy, vazy, pouzdra některých orgánů (př. Varlete), vnější vrstvu okostice (povrchu kosti)
- Chrupavka
- Pevnější než vazivo
- Zachovává si pružnost
- Osifikací vznikají kosti
- Buňky – chondrocyty – leží v lakuně
- Základní hmota – amorfní, tvořena polysacharidy a bílkovinami
- Vlákna – kolagenní a elastická – jsou velmi jemná a na obrázku nezřetelná
- Typy:
- Hyalinní – převažuje mezibuněčná hmota, nejrozšířenější typ, průdušnice
- Elastická – kolagenní a elastická vlákna, ušní boltec, Eustachova trubice
- Vláknitá – převažují vlákna nad mezibuněčnou hmotou, odolná vůči tlaku a tahu, klouby, meziobratlové ploténky
- Kost
- Nejtvrdší pojivo
- Vzniká z chrupavky osifikací (kostnatěním)
- Tři složky:
- Vazivová okostice – prokrvená, inervovaná
- Kostní tkáň – houbovitá a hutná
- Kostní dřeň
- Řídká vaziva
- Kostní tkáň:
- Hutná (kompaktní)
- Tvoří střední část dlouhých kostí a povrchovou vrstvu kostí plochých a krátkých
- Tvoří ji Haversovy kanálky – základní hmota uspořádaná do lamel kolem cévních kanálků
- V dutinkách mezi lamelami jsou kostní buňky
- Lamely jsou tvořeny kolagenními vlákny a zpevněny krystalky solí
- Houbovitá (spongiózní)
- Tvoří vnitřek kostí plochých a krátkých a hlavice dlouhých kostí
- Je upravena do kostních trámců, které se vzájemně kříží à tvoří prostorovou síť
- Jsou uspořádání tak, aby odpovídaly tlakům, které na ně působí
- Vlastní kostní tkáň nemá nervy
- Kostní dřeň
- Je to krvetvorná tkáň – denně miliardy krvinek
- V těle člověka 1 – 1,5 kg kostní dřeně
- V mládí červená, v dospělosti v dutinách dlouhých kostí žloutne, tuk (kostní morek)
- V dospělosti se krvinky tvoří jen kostní dření krátkých a plochých kostí (pánevní kosti, lebeční kosti, žebra, hrudní kost)
- Hutná (kompaktní)
Tělní tekutiny
- Tvoří vnitřní prostředí organismu, zajišťují rozvod živin, hormonů, dýchacích plynů, odstraňování zplodin metabolismu, podílejí se na udržení homeostázy (stálé vnitřní prostředí)
- U bezobratlých:
- Hydrolymfa (složením podobná mořské vodě, např. u žahavců), hemolymfa (krvomíza – u bezobratlých s otevřenou cévní soustavou), krev (u bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou
- U obratlovců:
- 42 litrů – v buňkách 2/3 objemu, mimo buňky 1/3 objemu
- Dělení:
- Nitrobuněčná (intracelulární)
- Velké množství iontů (K+, Mg2+, PO43-)
- Homeostáza = stálost vnitřního prostředí
- Mimobuněčná (extracelulární)
- Obsahuje Na+, Cl–, Ca2+ HCO3–, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2
- Dělení:
- Tekutiny v cévách
- Krev
- Míza (lymfa)
- Proudí v lymfatických cévách, složením je podobná krevní plazmě
- Mezibuněčná
- tkáňový mok – životní prostředí všech buněk – 10,5 litru
- Zprostředkovává látkovou výměnu mezi krví a buňkami
- Je odváděn lymfatickými cévami do krve
- Krev
- Funkce
- Specifické
- Udržení homeostázy (osmotický tlak, pH)
- Obranné
- Schopnost srážení
- Transportní
- Přenos dýchacích plynů (O2, CO2)
- Rozvod živin a odvádění zplodin
- Účast na řízení (hormony, vitamíny)
- Rozvod tepla po těle (vyrovnává teplotní rozdíly mezi orgány)
- Složení krve:
- Červená neprůhledná kapalina
- 2 složky:
- Krevní plazma (55%) – žlutá, vazká tekutina, obsahuje 90% vody, bílkoviny, glukózu, minerální látky, hormony, vitaminy, plyny
- Krevní buňky (45%)
- Erytrocyty – červené krvinky
- Umožňují přenos kyslíku, v krvi se neustále obnovují, odbourávány jsou v játrech, obsahují barvivo hemoglobin, u savců jsou bezjaderné
- Leukocyty – bílé krvinky
- Význam pro (imunitu), je jich méně než erytrocytů a počet se zvyšuje za patologických stavů
- Trombocyty – krevní destičky
- Pouze u savců, drobné bezjaderné útvary, význam pro srážení krve
- Objem krve – muži 5-6 l, ženy 4,5 – 5 l
- Ztráta krve
- 0,5 litru – bez potíží
- Ztráta větší než 1,5 litru – ohrožuje život
- Erytrocyty – červené krvinky
- Specifické
- Funkce
- tkáňový mok – životní prostředí všech buněk – 10,5 litru
- Tekutiny v cévách
- Nitrobuněčná (intracelulární)
Svalová tkáň
- Umožňuje pohyb organismu z místa na místo, tvoří stěny orgánů
- Tvořena svalovými buňkami – myocyty složené ze stažitelných vláken myofibril
- Dělení:
- Příčně pruhovaná
- Hladká
- Srdeční
- Hladká svalovina
- 3% hmotnosti těla
- Buňky menší, jednojaderné, bez žíhání
- Tvořeny aktinem a myozinem
- Méně výkonná než příčně pruhovaná, ale dlouhodobě
- Není ovlivnitelná vůlí (inervovaná autonomními nervy a hormony)
- Tvoří vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha, cévy, močový měchýř)
- Srdeční svaloviny
- Svalová buňka rozvětvená a vodivě propojena s dalšími
- Vzruch se přenáší přímo z buňky na buňku (bez nervových vláken)
- Buňky žíhané
- Řízeny vlastní automacií (sinusový uzlík)
- Velmi výkonná a dlouhodobě
- Příčně pruhovaná svalovina
- Skládá se z mnohojaderných svalových vláken spojujících se ve svazky obalené vazivem à více svazků tvoří sval krytý vazivovou pochvou
- Ovládaná vůlí – inervovaná mozkomíšními nervy
- Tvoří kosterní svaly – lokomoce
- 40 – 50 % tělesné tkáně
- Průměr – 10-100 mikrometru
- Stavba svalu:
- Fyziologie svalu
- Při kontrakci se zasouvá aktin mezi myozin
- Vznikají příčné můstky
- Zvětšuje se množství Ca2+ ve svalu
- Spotřebovává se energie z ATP
- Uvolnění – relaxace, natažení svalu, Ca2+ jsou čerpány zpět do cytoplazmy
- Hladká svalovina
- 3% hmotnosti těla
- Buňky menší, jednojaderné, bez žíhání
- Tvořeny aktinem a myozinem
- Méně výkonná než příčně pruhovaná, ale dlouhodobě
- Není ovlivnitelná vůlí (inervovaná autonomními nervy a hormony)
- Tvoří vnitřní orgány (žaludek, střevo, děloha, cévy, močový měchýř)
- Srdeční svaloviny
- Svalová buňka rozvětvená a vodivě propojena s dalšími
- Vzruch se přenáší přímo z buňky na buňku (bez nervových vláken)
- Buňky žíhané
- Řízeny vlastní automacií (sinusový uzlík)
- Velmi výkonná a dlouhodobě
Nervová tkáň
- Neurony – hlavní nervové buňky složené z výběžků:
- Dendrit (aferentní, dostředivé vlákno)
- 0, 1 i více
- Vzruch do neuronu
- Neurit = axon (eferentní, odstředivé vlákno)
- Pouze 1 (u člověka)
- Vzruch z neuronu
- Větvení = telodendrie
- Obaly vláken – Schwanovy buňky a myelinová pochva izolují neurit
- Podpůrné buňky – neuroglie – mohou vést vzruch (výživa, vystýlka)
- Typy:
- Ependym
- Vystýlají mozkové dutiny
- Vystýlají míšní dutiny
- Způsobují vznik a pohyb mozkomíštního moku
- Makroglie
- Výživa neuronu
- Hojí rány – gliové jizvy
- Oligodendrocyt
- Tvorba myelinových pochev
- Mikroglie
- Schopnost proliferace – pronikání
- Funkce makrofágů
- Typy nervové tkáně:
- Šedá hmota – tvořena těly nervových buněk
- Bílá hmota – tvořena nervovými vlákny (dlouhými výběžky neuronů)
- Spojení mezi neurony umožňuje synapse
- Ependym
- Typy:
- Dendrit (aferentní, dostředivé vlákno)
Epitely
- Tkáň se skládá hlavně z buněk
- Buňky jednotlivých druhů epitelů se liší tvarem a velikostí
- Všechny obsahují hodně cytoplazmy
- Jádro tvarem odpovídá tvaru celé buňky
- Dělení:
- Podle uspořádání buněk:
- Plošné epitely – běžné, 1 nebo více vrstev, mohou být i s řasinkami)
- Trámčité epitely – trojrozměrné, buněčné trámce, endokrinní žlázy
- Retikulární epitely – vzácné, obsahují mízu – brzlík
- Podle funkce:
- Krycí (výstelkové) – kryje a vystýlá, pokožka, klky
- Žlázový – sekreční funkce
- Resorpční – schopnost resorbovat látky z vnějšího prostředí
- Respirační – výstelka plicních alveolů
- Smyslový – přijímá podněty z vnějšího prostředí a ve formě podráždění je předává CNS
- Zárodečný – ve varlatech (semenotvorné váčky), kryje vaječníky
- Pigmentový – pigmentová vrstva sítnice
- Řasinkový – zachytává prachové částice a vylučuje hlen
- Podle uspořádání buněk:
Embryogeneze
- Embryonální vývoj:
- Splývání gamet – vznik zygoty
- Rýhování oplozeného vajíčka = neustálé dělení buněk pomocí mitózy, vzniká morula
- Uvnitř moruly se tvoří dutina – vzniká blastula
- Dochází k reorganizaci buněk (2 možnosti)
- vzniká gastrula, která je tvořena 2 zárodečnými listy (ektoderm = vnější zárodečný list, endoderm = vnitřní zárodečný list), živočichové, kteří mají pouze 2 zárodečné listy se nazývají diblastika
- vzniká gastrula, která je tvořena 3 zárodečnými listy (ektoderm = vnější zárodečný list, endoderm = vnitřní zárodečný list, mezoderm = střední zárodečný list), živočichové, kteří mají 3 zárodečné listy se nazývají triblastika
- u obratlovců se vchlipuje v jednom místě ektoderm à základ budoucní nervové soustavy à vzniká neurula
- následuje organogeneze = vznik orgánů, nejdříve probíhá v hlavové části
- z ektodermu vznikají – pokožka + její deriváty, nervová soustava
- z endodermu vznikají – trávicí soustava, plíce, štítná žláza
- z mezodermu vznikají – svalstvo, kostra, tělní tekutiny, cévy, vylučovací soustava, pohlavní žlázy
- postembryonální vývoj (pozárodečný)
- probíhá po narození (vylíhnutí)
- typy:
- přímý – mladý je podobný rodičům, chybí stádium larvy
- nepřímý – nejdříve larva podobná rodičům, potom přeměna:
- přeměna dokonalá – vajíčko, larva, kukla, dospělec
- proměna nedokonalá – vajíčko, larva, dospělec
- původ a funkce orgánů
- homologické – stejný základ u společného předka, ale různá funkce (křídlo ptáka, noha savce, ploutev kytovce)
- analogická – různý původ, ale stejná funkce (křídlo ptáka, křídlo hmyzu)
Obratlovci podle tvorby zárodečných obalů
Anamnia – bezblanní – netvoří obaly
- skupina, která je buď celý život nebo alespoň v určité fázi vývoje vázaná na vodu
- málo výkonné srdce a jednodušší cévní soustava
- vývoj vajíček bez obalů, ve vodě
- kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci
- vajíčka obsahují kromě vlastního zárodku i žloutkový vak
- jsou kryta pouze tenkou blankou, jež umožňuje spojení zárodku s okolním prostředím
- nezabraňuje vysychání
- výměna plynů i zplodin metabolismu se děje prostřednictvím vody
Amniota – blanatí – tvoří 3 zárodečné obaly
- první skupina plazi – zcela přizpůsobena životu na souši
- zdokonalená cévní soustava
- mechanismy zabraňující vysychání
- vývoj vajíček s obaly
- plazi, savci a ptáci
- 3 obaly:
- Chorion (seróza) – vnější obal
- Amnion – obal zárodku
- Alantois – dýchání a vylučování
- + žloutkový vak – výživa
- U savců dvě větve:
- Vajíčka s obaly – vejcorodí
- Jediný řád – ptakořitní
- Výživa přes placentu – živorodí
- Vačnatci – nemají placentu, pouze v děloze žloutkový váček à rodí embrya, které se dovyvíjejí ve vaku (Austrálie, jižní Amerika)
- Placentálové – mají placentu = dočasný orgán, který vzniká v děloze březí samice à z tkáně matky (děložní sliznice) i embrya (obalů)
- Vajíčka s obaly – vejcorodí