Datum vydání: 1945, v Česku v roce 1946 (poté zakázáno komunisty až do r. 1989 vydávání v exilu a samizdatu)
Literární druh: epika
Literární žánr: satirická bajka
Téma: rozklad socialistických idejí v Sovětském svazu, tendence společnosti k třídnímu rozdělení, nebezpečí řeči jako instrumentu ke zneužití moci
Motiv: písně, státní rituály, stodola (kde je napsáno 7 přikázání)
Časoprostor: nespecifikováno, bez historických referencí. Mohlo by být např. v době revoluce v Rusku na vymyšleném místě v Anglii
Charakteristika díla: satirické vyobrazení fungování totalitních politických ideologií
Literární směr:
světová literatura 20. století, prvky sci-fi
- dobrá myšlenka je zničena, pokud se nesprávní lidé dostanou k moci
- kritika komunismu, stalinismu a poměrů v Sovětském svazu
- tendence lidí k třídnímu rozdělení
Obsah díla:
Na anglické farmě Jonesových dochází ke vzpouře zvířat, které jsou nespokojené se svým údělem. Impulsem se stal sen starého vepře Majora, podle kterého jednou zvířata porazí svého nepřítele člověka. Zvířata vyhání majitele farmy ze statku a sami se ujímají vlády. V čele stojí prasata Napoleon a Kuliš. Přejmenování Panské farmy na Farmu zvířat. Zásady společného soužití (ideologie animalismu)jsou zpracovány do sedmera přikázání:
- Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel
- Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené
- Žádné zvíře nebude spát v posteli
- Žádné zvíře nebude pít alkohol
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře
- Všechna zvířata jsou si rovna
Po nějaké době Napoleon vyhání Kuliše a označuje ho za zrádce a záškodníka=svádí na něj veškeré neúspěchy. Narůstá nátlak na ostatní zvířata, která jsou nuceny k těžké práci, postupné přepisování historie. Prasata se začínají nápadně podobat lidem, žijí v domě, spí v posteli… („Všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si však rovnější“). Po několika letech se majitelé okolních farem sejdou s prasaty při hostině, ostatní je tajně pozorují oknem, není jasné kdo je prase a kdo člověk. Farma je znovu přejmenována na Panskou farmu.
Postavy:
- Major – prase, představitel Lenina
- Napoleon – prase, J. V. Stalin
- Kuliš – prase, Trockij (soupeřil po revoluci o moc se Stalinem, zasazoval se o industrializaci a elektrifikaci Sovětského svazu. Byl vyhnán Stalinem ze země, usadil se v Mexiku, kde za záhadných okolností zemřel.)
- · Pištík – prase, propaganda, mistrně dokáže manipulovat s ostatními zvířaty, překrucuje a mění pravdu, pozměňuje fakta, špiní nepřátele, mlží a lže
- Psi – představují tajnou policii, která slepě plní rozkazy Napoleona. Psi jsou věrní a poslušní svému pánovi.
- Koně – Boxer a Lupina – představují pracující lid, Boxer muže, kteří by pro myšlenku budování vlastního státu, kde jsou si všichni rovni obětovali vlastní život.
- Ovce – tupý dav, bez přemýšlení opakují naučené fráze, nemají názor, nechtějí ho mít, neptají se. Svým sborovým, hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoli hlas odporu, protinázor. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.
- Osel – Benjamin – představitel pasivního intelektuála (Orwell), který zná pravdu a tuší důsledky, ale nevidí žádné východisko. Svou aktivitu považuje za zbytečnou, protože ovce přehluší jakýkoli vzdor a psi zničí kohokoli, kdo se postaví pánovi.
- Krkavec – představuje víru (křesťanství), které v totalitní společnosti ztrácí své místo, přesto se nedá zahubit.
- Lidé – představitelé kapitalistů, vykořisťovatelů.
- pan Jones – majitel Panské farmy
Kompoziční, jazyková a umělecká složka:
- Er-forma, rozdělení do jednotlivých kapitol, chronologická kompozice
- objektivita, chladnokrevný odstup (dodává na důvěryhodnosti)-uplatnění novinářských a esejistických postupů
- vyprávěcí postup
- spisovná čeština
- obrazná pojmenování (metafory), symbolika, alegorie
- V díle jsou použity spisovné výrazy, termíny (animalismus) a anarchismy (báchorka). Autor používá přímou a nepřímou řeč a uplatňuje vyprávěcí a popisný slohový styl.
- Zvířata personifikuje
Hlavní myšlenka a záměr:
- překonání strachu, manipulace s lidmi, kritika despocie, diktátorského režimu a totality
- politická bajka, alegorie, ve které Orwell zachytil ve zkratce dějiny Sovětského svazu, a to od šíření leninské ideologie, přes říjnovou revoluci (proti panu Jonesovi) až po střet Stalina (Napoleon) s Trockým (Kuliš)+ jeho vyštvání; zachycena je i elektrifikace (stavba mlýna) a hospodářská krize (snižování přídělů žrádla).
Jazykové prostředky:
- vyskytují se metafory, archaismy, personifikace
- v celém díle spisovný jazyk
- používány odborné termíny, slova se socialistickým zabarvením
Autor:
George Orwell (1903-1950)
-
- Eric Arthur Blair (George Orwell – pseudonym=>Orwell = řeka v Souffolku ve vých. Anglii, kde žili jeho rodiče)
- spisovatel a novinář, narozen v Indii
- studoval prestižní školu, avšak neměl peníze a tak pracoval u Indické Imperiální Policie, což ho velice ovlivnilo v jeho tvorbě, neboť od roku 1936 psal kritiku na Imperialistickou politiku
- byl účastníkem španělské Občanské války, kde byl zraněn jedním z odstřelovačů
- druhé světové války se nezúčastnil kvůli tuberkulóze, v roce 1940 píše články pro BBC, tehdy začíná psát dílo Farma zvířat
- v roce 1950 podléhá v Londýně tuberkulóze
- další dílo: Hold Katalánsku, Nadechnout se, Farářova dcera, Farma zvířat
Zasazení do kontextu světové literatury+kulturní a historické souvislosti:
- · období Studené války
- · předpověď vývoje Stalinistického režimu
- · V ČSR oficiálně zakázán, vydáván pouze ilegálně, či v exilu
- · hlavním tématem je manipulace a kontrola, popření lidské individuality
- · vzrůst vyspělosti techniky – možnost hrozby
Podobná díla:
451° Fahrenheita (Ray Bradbury)
- lidé jsou ovládáni masmédii, závislost na technice
- pálení knih (451° F – teplota, kdy hoří papír)
- hlavní hrdina Montag- pochybuje o správnosti režimu => začne tajně uchovávat knihy
- optimistický konec=naděje na záchranu (na rozdíl od 1984)