Paul Verlaine – Romance beze slov

Rok vydání: 1874
Literární druh: subjektivní lyrika
Literární žánr: básnická sbírka (35 básní)
Téma:  užívá ve svých textech melodičnost, zvukomalbu, vyjádření citů, nálad, volně spojené obrazy. Psáno v době soužití s Rimbaudem. Je zde mnoho paralel s jejich životy
Motiv:
Časoprostor:
Literární směr:
Symbolismus

• V literatuře využívali báje, mýty a pohádky. Symbol měl umožnit čtenáři uhodnout tajemství ukryté v nitru věci. V literatuře tyto představy vyjadřují nepřímo (metaforou). Symbolismus zahájil prudký rozvoj básnické obraznosti, kladl velký důraz na hudebnost. Tyto prvky často vedly k nesrozumitelnosti a nepochopitelnosti jejich náznaků.
• Významným prvkem jejich poezie byl volný verš, který používali pravděpodobně jako první.
• V literatuře chce básník svým dílem především zapůsobit, nezáleží mu na plném pochopení. Používá se především volný verš, básníci se snaží o hudebnost verše.
• V Čechách a na Moravě byl hlavním propagátorem symbolismu časopis Moderní revue, kde byly odmítány téměř všechny dosavadní představy o literatuře. Zdůrazňoval se ideál svobodného, naprosto ničím nespoutaného jedince.
  • Otokar Březina
    • román Eduarda Brunnera
    • Přínos:
      • bohatý jazyk – hlavně o náboženské pojmy
      • velká obrazová fantazie
      • patos – přehnaná citovost
      • kosmické vizionářství
      • velká hudebnost veršů
  • Viktor Dyk
  • Karel Hlaváček
  • Antonín Sova
  • Petr Bezruč
    • Slezské písně – básnická sbírka, kde se dokonce pochybovalo o autorství

Tato básnická sbírka soubor 20 básní ve 4 oddílech:

1. Zapomenuté drobné árie
2. Belgické krajiny – popisuje zážitky a dojmy z cest
3. Birds in the night – pohled
4. Akvarely – v básních se promítá autorův pobyt v Anglii

Verlaine přikládá důraz na zvukovou stránku básní, proto se dobře čtou.Verše jsou srozumitelné a rytmické – v některých případech to vypadá, jakoby šlo o písně. Sbírka je psaná většinou na milostné a přírodní téma, takže je spíše lyrického charakteru.

Obsah: CHVÍLE PRO MILENCE, ZÁPAD SLUNCE, SPLEEN, GREN, BĚLOSTNÝ MĚSÍC, JARNÍ NÁLADA, PLÁČ TO V SRDCI MÉM
Kompozice: první kapitola s názvem BÁSNICKÉ UMĚNÍ jedna báseň, dále kapitola PÍSNĚ BEZE SLOV (35 básní) a konečené TROJÍ SETKÁNÍ (tři básně)
Jazyková složka:
Autorova tvorba + obecně kulturní kontext:
Paul Verlaine

• • Byl nejtypičtějším představitelem francouzského symbolismu
  • Po studiích na lyceu začíná pracovat v pojišťovně a krátce pracuje na pařížské radnici
  • Své první verše posílá V. Hugovi, aby je ohodnotil
  • Saturnské básně – básnická sbírka
  • Jeho život je divoký, velmi brzy se oženil, manželství není šťastné, neboť se začal přátelit s pařížskými „bohémy“, zejména s básníkem J. A. Rimbaudem, s kterým po rozvodu žije ve společné domácnosti
  • Paul svého přítele Rimbauda postřelil, byl žalářován a ve vězení napsal dvě básnické sbírky:

• Galantní slavnosti

• Moudrost

• • Ve svých sbírkách zachycuje citové a náladové odstíny okamžiku, který je spojen s obrazy a představami. V jeho poezii se pocity vyvozují z dojmů a doteků (lidí, předmětů, přírody). V jeho verších je zajímavým způsobem zdůrazněn rytmus a melodie, dosahuje toho tím, že klasický verš nahradil veršem o lichém počtu slabik a rým asonancí. Tento druh poezie inspiroval mnoho hudebních skladatelů.

• Je výrazným představitelem výše zmiňované přírodní lyriky. Uplatňuje zde zásadu, že příroda je obrazem lidské duše. Ve sbírce Saturnské básně najdeme Píseň podzimní, která má být vyjádřením teskného životního pocitu. Využívá tu motivů podzimní přírody a kombinuje je s hudebními nástroji. Báseň užívá eufonie, tedy libozvučnosti, která je postavena na samohláskách ó, o, ou. 

FRANCOUZŠTÍ PROKLETÍ BÁSNÍCI = moderní francouzská poezie 2. pol. 19. stol.

• Hlavním znakem tohoto stylu poezie bylo hledat krásu v ošklivosti, psát i o dosud tabuizovaných tématech
• Často s nimi bývá spojena představa o užívání drog a alkoholu, zločinnosti, násilí a obecně dekadentním životním stylu spojeném s neúctou k většinové společnosti a jejím pravidlům.

Charles Baudelaire

• Byl synem vychovatelky ve šlechtické rodině
• Po studiích na lyceu se přátelí se známými pařížskými „bohémy“
• Hned je literárně činný, píše verše
• Život končí jako ochrnutý, němý a duševně nemocný člověk

Dílo:

• Inspiroval se romantickými básníky, ale byl nepřítelem romantické sentimentality:
• Květy Zla – tato básnická sbírka vzbudila obrovské pohoršení, neboť ve svých verších chce objevit krásu v oblasti zla; báseň mu nebyla jen záležitostí srdeční nebo vášně, ale byla mu něčím, co mělo prostřednictvím symbolů vyjadřovat hudbu
• Jedna z nejvýznamnějších básní této sbírky je Zdechlina

Jean Arthur Rimbaud

• básníků jeden z nejtalentovanějších francouzských prokletých básníků
• Po studiích na gymnáziu vykonával povolání obchodníka se zbraněmi, koloniálního důstojníka francouzské armády, námezdního dělníka
• Dílo:
  • Iluminace – básnická sbírka
  • Opilý koráb – nejznámější báseň; zde dokáže bravurně slučovat fantastický přízrak s halucinacemi, což vyústí v ohňostroj barev

 IMPRESIONISMUS:

• vznikl ve Francii, centru tehdejšího umění, na počátku druhé poloviny 19. století. Z výtvarného stylu se postupně stal univerzální umělecký směr, který mimo jiné zasáhl hudbu a literaturu. 

• Název byl odvozen od Monetova obrazu Imprese: Východ slunce (1872), přičemž l’impression znamená ve francouzštině dojem. Tento termín se začal používat už dříve, ale až v 70. letech pronikl i do ostatních evropských zemí jako posměšné označení nového výtvarného směru. Podstatou práce francouzských impresionistů bylo zachytit atmosféru určitého okamžiku, prchavý dojem každodenních situací. To se samozřejmě nelíbilo akademikům, protože umělci přestali zobrazovat velká úctyhodná témata a zaměřili se na obyčejný život a jeho denní situace. Na první společné výstavě v roce 1874 tak byly k vidění obrazy ukazující mlhavý ranní opar nad městem, mizící páru na železničním nádraží, katedrálu zobrazenou ve třech denních dobách nebo polední sluneční odraz ve vodě v přístavu. Aby tohoto dojmu malíři docílili, užívali novou techniku, při které nanášeli drobné barevné skvrny. Ty potom při celkovém pohledu vytvořily celistvý obraz. Impresionisté byli jedni z prvních malířů malujících v plenéru. Mezi další umělce výtvarného impresionismu patřili August Renoir, Camille Pissarro nebo Alfred Sisley. Někteří z dalších malířů se svou tvorbou také tohoto směru dotkli, ale dále ji rozvinuli symbolickým směrem (Vincent van Gogh, Paul Gaugin). Z hudebníků můžeme k impresionismu přiřadit Claudea Debussyho, Alexandra Skrjabina a Čechy Josefa Suka a Vítězslava Nováka.
  
  Literární impresionismus byl v podstatě knižní obdobou později populárního výtvarného směru. Projevil se především v lyrické poezii, v níž se objevovaly prostředky postavené na smyslových vjemech. Obvyklým prvkem byla personifikace a díky častým zmínkám o přírodě se takovým básním říkalo přírodní lyrika. Nejvýraznějšími představiteli literárního impresionismu byli „prokletí básníci“. V tomto případě hlavně Charles Baudelaire a Paul Verlaine, v jejichž díle ale najdeme i prvky a tendence dalších moderních směrů (symbolismus, dekadence).

ČESKÁ MODERNA – česká literatura na přelomu 19. a 20. st.

• Česká společnost koncem 19. st. procházela velkými přeměnami
• První pokus sjednotit mladé autory se starou generací, vliv francouzské moderní poezie, vzrůstá nacionalismus a také anarchismus
• 1895 – Mladí umělci (básníci, literáti…) vydávají v časopise Rozhledy Manifest české moderny

Josef Svatopluk Machar

• Po gymnáziu odešel na vojnu, poté působil ve Vídni jako úředník
• Za 1. sv. v. byl za své vlastenecké názory vězněn
• Velmi se přátelil s Masarykem, se kterým se však koncem 20. let názorově rozchází
• PROTISPOLEČENŠTÍ A ANARCHISTIČTÍ BUŘIČI – konec 19. století
• Mezi některými umělci se zrodil nápad vystupovat proti všemu starému
• Uznávaní umělci se stavějí do role protestujících lidí, neboť společnost je zklamala a oni jí vyslovují své pohrdání

Karel Toman

Fráňa Šrámek

• Básník, prozaik, novinář a dramatik
• První básnické sbírky jsou anarchistické, prošel složitým uměleckým vývojem přes dekadenci a symbolismus k vitalismu
• (umělecký směr, byl rozšířen o 1. sv. v., hlavní podstatou je opěvování krás života jako ochrana života před válkou a násilím)