Rok vydání: 1984
Literární druh: epika
Literární žánr: antimilitaristická novela
Téma: Příběh o dvou mladých lidech, kteří k sobě vzpláli láskou, avšak v nesprávnou dobu
Motiv: Hlavním motivem je určitě láska. Dalším důležitým motivem je válka. Láska na pozadí války je spojena s motivem smrti. Dokládají to i následují citáty z díla: „Láska se v něm zrodila pod křídlem smrti.“ „Lásko, ochraňuj nás v hodině smrti.“ „Před vzkříšením je vždycky smrt.“ Další motivy souvisejí s válkou, jde o ničení mezilidských vztahů, odcizení, ztrátu iluzí, úpadek citů a morálky, ztráta víry.
Časoprostor: Děj příběhu je vystavěn na krátkém časovém úseku, začíná ve středu 30. ledna 1918 a končí na Velký pátek 29. března 1918.
Literární směr: Řadí se do francouzské mezi válečné literatury
- Světová literatura konce 1. poloviny 20. století.
- Příměří mezi válkami, řada revolucí, rozšiřování fašismu
- Dílo se řadí do francouzské meziválečné prózy, francouzského realismu (Rolland také představitel humanistického realismu – Petr a Lucie -protiválečná novela, motiv tragické lásky), USA – ztracená generace, Německo – Remarque
- Znaky: 1ww se odrazila v tvorbě autorů, převažují realistické autobiografické zážitky z války, zachycení psychických proměn hrdinů, vlastenecké prvky, pacifismus.
- Znaky moderní literatury: destrukce děje, prolínání časových a významových rovin, konfrontace vnitřního světa autora s okolím, prvky absurdity, podtext, experimentace, válečné zážitky
Romantismus je literární směr i životní postoj, jenž nastupuje po osvícenství a racionalismu, tedy na začátku 19. století. Romantismus vznikl jako reakce na monopol rozumu ve filozofii osvícenství, strohost antikou inspirovaného klasicismu.
Jedná se o umělecký směr, který klade důraz na city a který zobrazuje výjimečného hrdinu ve výjimečné situaci. Výjimečný hrdina je člověk, jenž je osamocený, často chodí do přírody, je většinou nešťastně zamilovaný a je zasněný. Výjimečná situace = nezvyklé místo, většinou nějaká snová krajina (hory, moře).
Obsah: Vše začíná v prostoru podzemní dráhy metra při náletech na Paříž. Zde se poprvé setkává Petr s Lucií. Aniž by se znali, při této děsivé události se do sebe na první pohled zamilují. Lucie však beze slov odchází. O pár dní později se znovu potkávají, ale opět spolu nepromluví ani slovo, pouze se na sebe usmívají. Když se setkávají potřetí, Petr se rozhodne Lucii oslovit. Společně potom usedají na lavičku ke kašně a povídají si. Z tohoto setkání se stává zvyk.Petr a Lucie spolu tráví všechen čas, užívají si svou lásku a když jsou spolu, snaží se zapomenout na tu hroznou válku, která zuří kolem nich a na to, že Petr bude muset zanedlouho narukovat. Lucie se Petrovi svěřuje o situaci doma – její matka pracuje v továrně na střelný prach, což se Petrovi moc nelíbí, jelikož zbraně zabíjí lidi, ale Luciina rodina nemá na výběr, jelikož jsou chudí, zatímco Petr pochází z bohatší měšťanské rodiny. Kvůli této situaci také Lucie maluje. Kreslí a napodobuje známé obrazy, které potom prodává.Petr a Lucie jsou do sebe neskutečně zamilovaní, plánují si svou budoucnost a představují si svůj život, přestože oba vědí, že se tomu nikdy nestane.V den Velkého pátku se oba vydají do chrámu na náměstí svatého Gervasia. Vtom však ale začnou bombardovací akce na Paříž, tedy i na tento chrám. Lucie ještě v poslední chvíli vezme Petrovu hlavu do svého klína, aby ho ochránila. Mohutný padající pilíř se na ně však zřítí a oba usmrtí.
Postavy:
Hlavními postavami ukázky i celé novely jsou Petr a Lucie.
- Petr Aubier je osmnáctiletý mladík pocházející z bohatší rodiny – jeho otec je soudce. Petr má o šest let staršího bratra Filipa, který je dobrovolně ve válce. Zpočátku svého staršího bratra velmi obdivuje, když pak ale sám prožívá lásku s Lucií, nerozumí mu, válka ho přestává zajímat. Petr je velmi citlivý, nestydí se za slzy, má něžné srdce a útlou postavu. Před setkáním s Lucií má hrůzu z války, za šest měsíců má být povolán. Po setkání s Lucií přestává myslet na svou budoucnost ve válce, plánuje společný život s dívkou svého srdce a válečné hrůzy si přestává připouštět. Je velmi vnímavý, občas má nejasnou předtuchu, několikrát hovoří o blízké smrti.
- Lucie pochází z chudých poměrů. Žije s matkou, která pracuje v továrně na střelivo, má přítele (otec Lucii zemřel ještě před válkou) a čeká další dítě. I Lucie musí vydělávat peníze, aby měly na jídlo a oblečení. Maluje proto kopie slavných obrazů a prodává je. Jsou to kýče, mnohdy barevně naprosto odlišné od originálů, protože je maluje jen podle černobílých fotografií. Trochu se za svou práci stydí, ale peníze potřebuje. Věk Lucie není v příběhu zmíněn, pravděpodobně jí bude přibližně tolik, kolik je Petrovi, ale působí dospěleji, často k Petrovi chová spíše mateřské city.
Kompozice: Novela je přehledně členěna do kratších celků. Nejedná se o kapitoly, jen o části oddělené čarou.
Jazyková složka:
- časté dialogy (Petr a Lucie)
- Autor používá přechodníky poměrně často. Slouží mu ke kondenzaci větné stavby – přechodníková polovětná konstrukce je kompaktnější než použití souvětí s vedlejší větou.
- Přechodníky dnes považujeme za zastaralý slovesný tvar. V ukázce najdeme tyto příklady přechodníku přítomného: „oči maje přivřeny“, „trnouc úžasem“, „nemajíc kdy se bát“
- Kniha je psána er-formou (nadosobní vypravěč), spisovným jazykem. Větná
- stavba je pestrá, najdeme složitá souvětí s polovětnými konstrukcemi i krátké větné ekvivalenty. Časté jsou věty zvolací, nedokončené výpovědi, v závorkách najdeme vysvětlení či doplnění informace z předcházející věty, případně něco jako „scénickou poznámku“, která přibližuje čtenáři, jak se postava tváří, co zrovna dělá. Popisné pasáže se střídají s reflexivními, kde postavy uvažují o válce, o vztazích, o budoucnosti.
- Autor pracuje i s biblickými motivy, zmiňuje například Abraháma a obětování jeho syna Izáka, přirovnává tento příklad k situaci rodičů, kteří nechají své syny odejít bojovat do války. Najdeme i odkazy k dílu Shakespeara, konkrétně například v charakteristice Petra, který nenachází moc přátel, se kterými by si rozuměl („Nemohl najít Horatia, jehož hledají osmnáctiletí Hamleti.“)
- Text je protkán dialogy, přímá řeč jej oživuje. Hlavní postavy si zpočátku vykají, přestože jsou to mladí lidé, kteří se do sebe na první pohled zamilovali. Tykat si začnou až v okamžiku „zasnoubení“, v situaci, kdy si při jednom náletu uvědomí, že patří jeden druhému a nic už je nerozdělí
Autorova tvorba + obecně kulturní kontext:
Romain Rolland
- – francouzský dramatik, prozaik, literární kritik a hudební historik
- – v roce 1915 získal jako jeden z prvních na světě Nobelovu cenu za literaturu
- – po 1. světové válce usiloval o založení jednotné kulturní fronty proti válce a fašismu
- – Rolland zemřel v roce 1944 v Burgundsku, ve městečku Vézelay poblíž svého rodiště
- syn notáře
- za studií v Paříži střádal do svého nitra nejrůznější poznatky, dojmy a vlivy.
- Horlivě studoval dějiny kultury v nejširším slova smyslu, zbožňoval hudbu, příkladem mu byl Beethoven
- Po napsání disertace o dějinách opery se Rolland stal univerzitním profesorem dějin hudby.
- Bojoval proti fašismu
- Antoine de Saint-Exupéry
-
-
- narodil se 29. 6. 1900 v Lyonu
- už jako dítě se zabýval tvorbou básní
- v roce 1921 nastoupil na vlastní žádost k letectvu, 1926 vydal první knihu
- Autor humanistického realismu (hrdina se vyvíjí, popis skutečnosti, díla jsou studiem společnosti, nezachycuje jen krásu a to pěkné)
- po letecké havárii byl prohlášen za neschopného válečných letů=>v roce 1944 přece jen vzlétl z Korsiky k letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil
- Tvorba: Kurýr na jih, Noční let, Země lidí a nedokončená Citadela(filozofické úvahy a fiktivní rozhovory o smyslu života a světa. V této knize Saint-Exupéry spojil posledních deset let svého života.)
- jeho díla obsahují autobiografické prvky
- prostřednictvím Malého prince vyjadřuje svou nespokojenost se světem, tvrdí, že lidé vyznávají špatné mravní hodnoty, usilují pouze o moc a peníze=>postupně se vytrácí přátelství a láska
- je autorem ilustrací, které se v Malém princi nachází
-
- Ernest Hemingway
-
-
- – americký spisovatel
- – je považován za čelního představitele Ztracené generace
- – nositel Pulitzerovy ceny (1953) a Nobelovy ceny za rok 1954, kterou však nemohl převzít kvůli zraněním způsobeným předešlou leteckou nehodou z Ugandy.
- – po vypuknutí 1. světové války vstoupil jako dobrovolník do italské armády
- – španělské občanské války se zúčastnil jako reportér
- – smrt se vykládá jako nehoda při čistění hlavně, jeho přátelé se však shodli na tom, že pravděpodobně spáchal sebevraždu, neboť trpěl depresemi
- – Sbohem, armádo!, Stařec a moře
-
- Erich Maria Remarque
-
-
- – Na západní frontě klid, Cesta zpátky, Tři kamarádi, Čas žít, čas umírat
-
- Henri Barbusse
-
- – francouzský spisovatel, kritik a publicista
- – zaměstnán na ministerstvech vnitra a zemědělství a pak pracoval jako vedoucí redaktor ve velkých nakladatelstvích
- – jako dobrovolník se i přes svoji nemoc přihlásil do armády a bojoval v přední linii a hlásil se do nebezpečných akcí, za což byl odměněn roku 1915 válečným křížem.
- – na frontě napsal své největší dílo
- – v roce 1923 se stal členem komunistické strany
- – Oheň aneb Deník bojového družstva
Povídka x Novela x Román
Povídka
krátký rozsah
málo postav
hlavní hrdina se nevyvíjí
rychlý spád akcí
Novela
„střední rozsah“
málo postav
děj je méně složitější, než román
víceméně přímočaré povídání směřující k pointě, bez dalších vedlejších dějových linií
Román
dlouhý útvar
vícero postav
hlavní hrdina (i jiné postavy) se vyvíjí
děj je propracovaný, složitý, různě rozvětvený s dalšími dějovými liniemi