Další rozbory od téhož autora: William Shakespeare – Othello
Rok vydání: 1595
Literární druh: drama, psané veršem
Literární žánr: milostná tragédie o 5 dějstvích
Téma: Nešťastný osud dvou milenců, boj o lásku
Motiv: láska, souboje, smrt, vdavky, válka rodů, dlouhý spor, láska až za hrob
Časoprostor: Italské město Verona ve druhé polovině 16. Století, a později i Mantova
Literární směr:
Renesance = znovuzrození (antiky), počátky v severní Itálii na konci 13. století, šířila se dál.
- v italských městech se rozvíjel obchod, vytvořila se skupina bohatých obchodníků a bankéřů – podporovali umělce a studia = mecenáši
- mnoho přírodních a astronomických objevů (Koperník, Galilei, Bruno) – tyto objevy otřásly církví.
- vzrostla důvěra v lidský rozum, ve vědu – člověk zjistil, že církev nemá vždy pravdu.
- objev knihtisku – Johannes Gutenberg (1447) → knihy se šíří rychleji.
- inspiračním vzorem je antická kultura.
- renesance – etapa ve vývoji lidské společnosti
Humanismus – životní program, ideový proud, jedna ze složek renesance
Obsah:
Děj se odehrává v severní Itálii, ve městě Veroně. Zde žily dva znepřátelené rody – Kapuletové, kteří měli třináctiletou dceru Julii, a Montekové, kteří měli syna Romea. Jednoho dne sluhové obou rodů vyvolají další rozepři. Vévoda veronský jim kvůli tomu uloží ultimátum. Ještě jedna rozepře a zaplatí smrtí. Kapuletovi plánují zásnuby své dcery s mladým šlechticem Parisem. Romeo je nešťastně zamilován do Rosalie, a proto ho pro rozptýlení vezmou jeho přátelé na ples Kapuletů. Zde spatří Julii a okamžitě se do sebe oba zamilují. Během noci se rozhodnou, že se vezmou, a tak jsou bratrem Vavřincem tajně oddáni. Druhý den dojde k další rozepři, kde Tybalt zabije Merkucia, Romeova přítele. Později Tybalt vyprovokuje k boji i Romea, ten pomstí smrt svého přítele a Tybalta zabije. Romeo musí odejít z Verony, protože porušil dohodu s vévodou. Mezitím se plánuje svatba Julie a Parise. Julie však miluje Romea, nechce si Parise vzít, proto jde pro pomoc za Vavřincem. Ten jí dá nápoj, který Julii uspí a po jehož požití bude dva dny vypadat jako mrtvá. V den svatby s Parisem vypije Julie lektvar. Vypadá jako mrtvá, Kapuletové i Paris truchlí a pohřbí ji v rodinné hrobce. Vavřinec na nic nečeká a posílá ihned zprávu Romeovi. Než však sluha stačí zprávu vyřídit, dozví se Romeo o Juliině smrti od sluhy Baltazara, který neví nic o tajném plánu. Romeo okamžitě jede k hrobce Kapuletů, kde se setká s Parisem, kterého tam po hádce zabije. Když Romeo spatří v hrobce mrtvou Julii, touží zemřít po jejím boku. Tak vypije velmi silný jed a umírá. V té chvíli se probouzí Julie a jak spatří mrtvého Romea, probodne se jeho dýkou. Když k hrobce přijdou Kapuletové a Montek, jehož žena zemřela, když se dozvěděla o smrti syna, začne jim Vavřinec vysvětlovat celý příběh. Oba rody si uvědomují, že kvůli svým sporům přišly o své děti a tak si nad jejich mrtvými těly podají ruce, čímž mezi nimi opět zavládne mír.
POSTAVY:
Romeo – mladý, divoký, milý, zamiluje se bezhlavě do Julie, ale předtím už byl jednou také hodně zamilovaný; jeho láska možná vůbec není stálá. Vývoj – z nezodpovědného floutka opravdový muž, chtěl, aby boje mezi rody ustaly.
Montek a Monteková – Romeovi rodiče
Benvolio – Montekův synovec a Romeův přítel
Julie – velice mladičká, krásná dívka, rodiče jí našli ženicha, za kterého se má brzy provdat, ona se však zamiluje do Romea. Vývoj – z mladé nezkušené dívky se stává dospělá žena, která je schopna pro svou lásku obětovat cokoliv.
Kapulet – Juliin otec, v domě vládne tvrdou rukou, chce aby ho Julie jako správná dcera ve všem na slovo poslouchala, pokud ne, je schopen se hrozně rozzuřit a dceru vykázat z domu.
Kapuletová – Juliina matka, chová se ke své dceři velice odměřeně, až chladně.
Tybalt – Juliin bratranec, libuje si v bitkách mezi Kapulety a Monteky.
Kníže Eskalus – veronský vladař, už mu dochází trpělivost se znepřátelenými rody.
Chůva – opatruje a vychovává Julii od jejího narození, má ji ráda jako svou dceru, udělala by pro ni cokoliv.
Merkucio – Romeův nejlepší přítel, je starší – dohlíží na Romea, je mu vzorem.
Paris – mladý hrabě, příbuzný knížete
Bratr Lorenzo a bratr Baltazar – františkáni
Baltazar – Romeův sluha
Samson a Řehoř – Kapuletovi sluhové
Petr – sluha Juliiny chůvy
Abraham – Montekův sluha
Lékárník, Stařec, Tři muzikanti, Parisovo páže, veronští občané, členové Kapuletovy a Montekovy rodiny, maskovaní hosté, stráže, družina, Chorus
Montekův a Kapuletův vývoj – díky smrti svých dětí si uvědomí hloupost svého počínání a usmíří se, překonají svou tvrdohlavost a přílišnou hrdost a nazvou se bratry
Kompozice:
- Chronologická kompozice, člení se na prolog o 5 dějstvích.
- Rámcová kompozice:
- Expozice: vztah mezi rodem Kapuletů a Monteků
- Kolize: zamilování Romea a Julie
- Krize: zabití Tybalta, vyhoštění Romea
- Katastrofa: sebevražda Romea a následně i Julie
- Závěr: smíření obou rodů
Jazyková složka:
-
- VYPRÁVĚCÍ ZPŮSOBY: přímá řeč postav, vyprávěcí postup
- TYPY PROMLUV: monology, dialogy, poznámky
- VERŠOVÁ VÝSTAVBA: prolog psán anglickým sonetem, dílo blankversem
- JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: spisovný jazyk, renezanční jazyk, archaismy, inverze, poetismy, rozrůzněnost mluvy
- TROPY A FIGURY: metafory, přirovnání, hyperboly, kontrast, epizeuxis, epifora
- Apostrofa „Pojď Romeo, ty duše přestrašená.“
- Řečnická otázka „Copak jsem studánka?“
Pozn: nesplňuje Aristotelovu zásadu tří jednot, nedodržuje, že by tragédie měla být psána veršem, jsou tam i komediální prvky. Splňuje ale počet dějství, vystupuje sbor, hlavní hrdina člověk, rozhoduje o osudu.
Autorova tvorba + obecně kulturní kontext:
William Shakespeare (23. 4. 1564 Stratford-upon-Avon – 23. 4.1616)
- anglický dramatik a spisovatel
- syn rukavičkáře, vystudoval gymnázium, v 18 se oženil s Annou Hathawayovou (26 let).
- 3 děti, nejdřív dcera, potom dvojčata (holka a kluk), křest dětí, pak na 7 let zmizel.
- kočovní divadelníci, poté různé londýnské divadelní společnosti
- 1594 morová epidemie (1 rok, nehrálo se), poté člen divadelní společnosti Služebníci lorda komořího.
- 1599 se společnost přemístila do The Globe Theater, WS spolumajitelem, 1613 požár
- návrat domů, smrt 23. 4. 1616 (v den svých narozenin)
- Píše o konkrétních lidských situacích, zrcadlení – v komediích jsou i stíny smrti, v tragédiích komické výstupy
- Poslední hra psaná v optimistickém období, předvoj pro pesimistické období.
- Zpočátku psal Shakespeare zejména komedie, ke konci své tvorby pak pohádky.
- Tragédie: Hamlet, Julius Caesar, Král Lear, Macbeth, Othello
- Komedie: Jak se vám líbí, Kupec benátský, Marná lásky snaha, Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Veselé paničky windsorské Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů
- Historické hry: Richard II, III, Jindřich IV, V, VI, VIII.
- Dále i pohádky, romance, SONETY – Alžbětínský
Další autoři stejného uměleckého směru:
Geoffrey Chaucer (Canterburské povídky), Christopher Marlowe, Dante Alighieri (Božská komedie)
Francesco Petrarca (Sonety Lauře (Zpěvník)), Giovanni Boccaccio (Dekameron), Francois Villon (Odkaz (Malý testament), Závěť (Velký testament)), Francois Rabelaise (Gargantua a Pantagruel), Cervantes (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha), Lope de Vega – (Ovčí pramen)
Podobné dílo – Romeo, Julie a tma – Jan Otčenášek (1958), z prostředí okupace ČS za 2WW. tma = dusné prostředí stanného práva, války a heydrichiády. Příběh Pavla a židovky Ester, jejichž lásku rozdělí vojáci za druhé světové války.
– Héra a Leandr, Pyram a Thisba nebo Tristan a Izolda
delo brachop
Díky!