Organická chemie
- Zabývá se studiem sloučenin uhlíku
Historie
- 1. organická sloučenina (močovina) byla v laboratoři uměle připravena v roce 1828 Fridrichem Wöhlerem.
Organické sloučeniny
- Jsou sloučeniny uhlíky, vodíku.
- Mimo uhlíku a vodíku mohou také obsahovat: O, F, N, Cl, S
- Mezi organické sloučeniny uhlíku nepovažujeme např. CO2, CO, H2CO3, uhličitany
- Dělíme je na:
a, uhlovodíky – sloučeniny obsahující pouze atomy uhlíku a vodíku
b, deriváty uhlovodíků – jejich molekuly obsahují kromě uhlíku a
vodíku i jiné prvky
Charakteristika
- S malou relativní hmotností jsou většinou plyny nebo těkavé kapaliny
S vyšší relativní hmotností jsou: a, výše vroucí kapaliny
b, pevné látky - Jsou málo stálé při vyšších teplotách
- Většinou jsou rozpustné ve vodě (nejsou např. tuky)
- Mnohé jsou prudce jedovaté a karcinogenní
- Snadno zápalné, tvoří výbušné směsi
Struktura a vazebné možnosti uhlíku
- Atom uhlíku se spojuje s jinými prvky převážně kovalentními vazbami.
- Vazby: a, jednoduché
b, násobné (dvojné, trojné) - Atom uhlíku je čtyřvazný
- Atomy uhlíku se mohou vzájemně spojovat do dlouhých řetězců
Vzorce organických sloučenin
- Sumární (souhrnný, molekulový) – druh atomů, přesný počet: C3H8
- Empirický – druh atomů, jejich vzájemný poměr: (CH2)n
- Strukturní – uspořádání jednotlivých atomů v molekule
- Racionální – podle skupin atomů: CH3CH2OH
- Elektronový – rozložení valenčních elektronů v molekule
Třídění organických sloučenin
- Organické sloučeniny:
a, uhlovodíky
b, deriváty uhlovodíků - Uhlovodíky dělíme na:
a, acyklické
b, cyklické
rozvětvené
nasycené
nerozvětvené
acyklické
rozvětvené
nenasycené
nerozvětvené
aromatické
cyklické
nasycené
alicyklické
nenasycené
Názvosloví organických sloučenin
Homologická řada alkanů:
- Methan CH4
- Ethan C2H6
- Propan C3H8
- Butan C4H10
- Pentan C5H12
- Hexan C6H14
- Heptan C7H16
- Oktan C8H18
- Nonan C9H20
- Dekan C10H22
- – 19. un-,do-, tri-, tetra-, penta-, hexa-, hepta-, okta-, nona-dekan
Uhlovodíkové zbytky:
-CH3 methyl
-C2H5 ethyl alkyl (CnH2n+1)
-C3H7 propyl
CH2═CH– ethenyl(vinyl)
CH≡C– ethinyl
Tvorba názvosloví:
- systematické substituční – tvoří se přidáváním předpon a přípon ke kmeni názvu uhl.
CH3
1CH3 – 2CH – 3CH2 – 4CH3 ׀
1CH3 – 2CH – 3CH3
CH3 ׀
2-methylbutan CH3
2,2-dimethylpropan
1H2C ═ 2CH – 3CH ═ 4CH2
buta-1,3-dien
- Dvousložkové – vzniká spojením názvu uhlovodíkového zbytku se skupinovým
názvem derivátu.CH3 – C – CH3
׀׀
O
dimethylketon
- Triviální – název nesouvisí se složením ani strukturou, ale často vyjadřuje vlastnost
nebo původ sloučeniny.kyselina pikrová (pikros = hořký)
Izomerie
- Jev, kdy sloučeniny mají stejné složení, ale rozdílnou strukturu
- Izomerie:
a, konstituční
b, prostorová
Konstituční:
CH3 – CH2 – CH2 – CH3 CH3 – CH – CH3
׀
CH3
Butan 2-methylpropan
Prostorová:
1) cis a trans 2) optická
Způsob štěpení vazby
- Heterolytické – při těchto reakcích se vazba štěpí asymetricky za vzniku iontů
CH3 – Cl → CH3+ + Cl–
- Homolytické – při těchto rekcích se vazba štěpí symetricky za vzniku radikálů =
částice s nepárovým elektronem
CH3 – CH3 → CH3• + •CH3
Typy reagujících částic
- Elektrofilní – zúčastňují se částice s nedostatkem elektronů (H+, Cl+, SO3)
- Nukleofilní – zúčastňují se částice s nadbytkem elektronů (Cl–, CH3–, H–, NH3)
- Radikálové – zúčastňují se radikály (•CH3, Cl)
Změny Struktury
- Adice – reakce, při níž se na organickou sloučeninu nesoucí násobnou vazbu přidávají
molekuly jiné látky (halogenvodíků, vody) a násobná vazba zaniká.CH2 ═ CH2 + Cl2 ® CH2Cl – CH2ClElektrofilní adice – převážně u adic halogenů a halogenvodíků na alkeny a alkiny
Nukleofilní adice – typická pro karbonylové sloučeniny - Eliminace – reakce, při níž dochází k odštěpení jednoduché anorganické sloučeniny a
současně se vytvoří násobná vazba.CH3 – CH2Cl ® CH2 ═ CH2 + HCl - Substituce – reakce, při níž je atom nebo skupina atomů zaměněna za jiný atom nebo
skupinu atomů.CH3 – CH2Cl + H2O ® CH3CH2OH + HClradikálová substituce – charakteristická pro sloučeniny s nepolárními kovalentními
vazbami (alkany), dochází k homolitickému štěpení vazeb a
vznikají radikály.
elektrofilní substituce – typická pro aromatické uhlovodíky.
Nukleofilní substituce – nukleofilní činidlo reaguje s uhlíkovým atomem s částečně
kladným nábojem (alkylhalogenidy) - Přesmyk – izomerační reakce, při níž dochází k přeskupení atomů uvnitř molekuly.CH3–CH2 – CH2 Cl ® CH3–CHCl–CH3
1-chlórpropan 2-chlórpropan
Alkany
Charakteristika
- Nasycené uhlovodíky ® jednoduché vazby (typ σ)
- Obecný vzorec: CnH2n+2
- Tvoří homologickou řadu
- Vyskytují se v zemním plynu, ropě, přírodním asfaltu.
- Skupenství alkanů: C1 – C4 plyny
C5 – C15 kapaliny
C16 – … pevné látky
Vlastnosti
- Nerozpustné ve vodě
- Rozpouští se v nepolárních rozpouštědlech nebo ve vyšších uhlovodících
- Bezbarvé, velmi stálé
Reakce
- Málo reaktivní
- Pouze reakce: substituce radikálová, oxidace, eliminace
Substituce radikálová
- Například halogenace (chlorace methanu)
- Má 3 fáze:
- Iniciace – vznik radikálůCl – Cl ® Cl∙ ∙Cl
- Propagace – napadení molekuly methanuCl∙ + CH4 ® CH3∙ + HCl
CH3∙ + Cl2 ® CH3Cl + Cl∙ - Terminace – radikály se spojí a reakce se ukončíCl∙ + Cl∙ ® Cl2
CH3∙ + Cl∙ ® CH3Cl
Oxidace
- Hořením alkanů vzniká CO2 + H2O
Eliminace
- Odštěpování vodíku za vzniku dvojné vazbyCH3 – CH3 ® CH2 ═ CH2 + H2
Zástupci
Methan CH4
- Bezbarvý plyn
- Hlavní součást zemního plynu a bioplynu
- Hromadí se v uhelné hmotě ® důlní plyn
- V přírodě vzniká rozkladem celulózy jako „bahenní plyn“
- Jeho směs se vzduchem je výbušná
- Použití: výroba syntézního plynu, vodíku, acetylenu, sazí a chlorovaných derivátů methanu, kyanovodík.
Ethan C2H6
- Slouží jako plynné palivo
Propan, Butan
- Doprovází methan v zemním plynu
- Zkapalněná směs propanu a butanu je náplní propanbutanových tlakových lahví.
- ® jako směs do vařičů
Cyklopropan C3H6
- V lékařství jako anestetikum
Úkol 1:
Napište vzorce uhlovodíků:
CH3 CH3 CH3 CH3
׀ ׀ ׀ ׀
H3C – C – C – CH3 H3C – C – CH2 – CH – CH – CH2 – CH3
׀ ׀ ׀ ׀
CH3 CH3 CH3 C2H5
2,2,3,3-tetramethylbutan 4-ethyl-2,2,5-trimethylheptan
CH3 CH3 C3H7
׀ ׀ ׀
H3C – C – C ≡ C – C – CH2 – CH3 H2C ═ CH – C ═ C – C ≡ CH
׀ ׀ ׀
CH3 CH3 C3H7
2,2,5,5-tetramethylhept-3-yn 3,4-dipropylhexy-1,3-dien-5-yn
H2C ═ CH – CH2 – CH – C ≡ C – CH3
׀
HC ═ CH2
4-vinylhept-1-en-5-yn