Franz Kafka – Zámek 🎧
Rok vydání: 1926 (posmrtně)
Literární druh: epika
Literární žánr: román
Téma: Marná snaha člověka dosáhnout pochopení a uznání vyšší autoritou. Boj o přijetí do uzavřeného systému.
Motiv: izolace, byrokracie, odcizení, lidská bezmoc, neuchopitelná autorita, absurdní konflikt.
Časoprostor: neurčená doba, zasněžená vesnice obklopená zámkem, prostředí vesnického hostince, úřadů a cest mezi nimi.
Literární směr:
- Existencialismus
- Důraz na otázky bytí, pocit odcizení, nemožnost dosáhnout smyslu.
- Hrdina je vržen do absurdní situace, kterou se snaží řešit.
- Expresionismus
- Deformace reality, vyjádření vnitřních stavů postav a jejich úzkosti.
Obsah:
Hlavním hrdinou je zeměměřič K., který přijíždí do vesnice obklopené zámkem, aby zde vykonával svou práci. Brzy však zjišťuje, že jeho přijetí i zaměstnání je komplikované a že musí jednat s neuchopitelnými úředníky ze zámku, kteří mu však zůstávají vzdálení a nedosažitelní.
K. se snaží navázat kontakt s úřady a získat povolení ke své práci, ale jeho snaha vždy ztroskotá na byrokratických překážkách nebo nejasné komunikaci. Místní vesničané jsou rezignovaní, podléhají vlivu zámku a nepomáhají mu.
Postupem času se K. sžívá s vesnicí, zaplétá se do vztahů a snaží se získat vliv prostřednictvím služky Frídy, která je milenkou jednoho z úředníků. Přes všechno úsilí však K. nikdy nedosáhne přístupu k zámku ani uznání své legitimity.
Román končí nedokončeně – osudy K. zůstávají otevřené.
Postavy:
- K. – hlavní hrdina, zeměměřič, cizinec ve vesnici, který usiluje o uznání. Přestože je cílevědomý, nikdy neuspěje, symbolizuje lidskou marnost a izolaci.
- Frída – milenka K., dříve spojována s úředníkem Klammem. Přestože zpočátku pomáhá K., jejich vztah postupně degraduje.
- Klamm – významný úředník ze zámku, nedostupný a záhadný, symbol byrokracie a neuchopitelné autority.
- Starosta – vesnický činitel, který K. poskytuje matoucí informace o jeho situaci.
- Barnabáš – posel, který K. pomáhá navázat kontakt s úřady, ale jeho role zůstává nejasná.
- Vesničané – obyvatelé vesnice, kteří přijímají svou podřízenost vůči zámku a ignorují snahy o změnu.
Kompozice:
- Román je fragmentární, není dokončen.
- Děj je chronologický, prolínaný retrospektivními momenty.
- Vyprávění je psáno v er-formě, často se zaměřuje na vnitřní svět postav.
Jazykové prostředky:
- Spisovný jazyk, neutrální styl.
- Složitá souvětí, časté vnitřní monology postav.
- Symbolika: zámek jako metafora nedosažitelné autority.
- Absurdní prvky: nejasnost komunikace, nejednoznačnost jednání postav.
Autor:
Franz Kafka (1883–1924), narozen v Praze. Viz výše pro podrobný životopis.
Rysy Kafkovy tvorby v Zámku:
- Absurdní prvky: nemožnost logicky uchopit systém, do kterého je hrdina vržen.
- Motiv labyrintu: vesnice a zámek tvoří nepřehledný a uzavřený svět.
- Existencialismus: pocit odcizení, snaha najít smysl v nesmyslné situaci.
- Fragmentárnost: nedokončenost příběhu zvyšuje pocit bezvýchodnosti.
Zasazení do kontextu světové literatury:
- Součást pražské německé literatury.
- Srovnatelný s díly dalších existencialistů: Albert Camus (Cizinec), Jean-Paul Sartre (Nevolnost).
- Vliv na moderní literaturu (absurdní drama – Beckett, Pinter).
Kafka v Zámku zobrazuje boj jedince s neosobní a nepřístupnou autoritou, což odráží pocit odcizení v moderní společnosti.