Biosféra:
- část fyzicko-geografické sféry, která poskytuje živočišným organismům vhodné podmínky pro život
- termín biosféra poprvé použil geolog Eduard Suess v roce 1875
- zahrnuje část atmosféry (přibližně do výšky 18 km v oblasti tropů a 10 km v polárních oblastech)
- prakticky celou hydrosféru a povrch litosféry (do desítek metrů pod povrchem půdy, v případě výskytu jeskyní obývaných živými organismy až do hloubky několika kilometrů)
Biota: živí složka krajinné sféry (živočichové a rostliny)
Biocenóza: společenství rostlin a živočichů na určitém místě – dělí se:
- fytocenóza: rostlinná společenstva (les, louka)
- zoocenóza: živočišná společenstva
Biotop:
- místo poskytující organismům vhodné podmínky pro život
- každý biotop je typický souborem charakteristik (poloha, klima, půdní poměry) např. pole, les, rybník, prales
Ekosystém:
- biocenóza + biotop
- přírodní ekosystémy např. prales, jezero
- umělé ekosystémy např. zahrada, park
Geobiom:
- geografické poměry, důležité je uspořádání fauny a flóry
- od rovníku k polárním oblastem se mění intenzita slunečního záření (pásovité uspořádání)
Podnebné pásy Druhy geobiomů
- Rovníkový pás —-> Deštný prales
- Pás tropických monzunů —-> Monzunový les
- Tropický pás —-> Savana, Pouště + Polopouště
- Subtropický pás —-> Step, prérie, pampa
- Mírný pás —-> Listnaté + jehličnaté lesy
- Subpolární pás —-> Tajga
- Polární pás —-> Tundra
- Tropický pás
- a) Rovníkový pás
- Ekvatoriální pás.
- Tropický prales
– Horko, vlhko.
– 2 – 3000 mm srážek.
– +- 10° s. š.
– Jižní Amerika, Afrika, Indonésie, Asie (tropický prales).
– Biota je tvořena z několika pater.
– Hustý porost, bujná vegetace, nemění sezonně vzhled.
– Konkurenční boj o světlo.
– Biodiverzita = druhová pestrost – 1 ha – 40 až 100 druhů dřevin.
– Peru 300 druhů, Malajsie 570 druhů.
– Flora – orchideje, kapradiny, epifyty (vzdušné kořeny).
– V korunách opice (gorila, šimpanz, lenochod, papoušci).
– Stromy vysoké 50 – 60 metrů (mahagon, palisandr, eben).
– Monokulturní zemědělství – káva, kakao, čaj, banány, batáty, maniok, taro.
– Např. Amazonský deštný prales.
- b) Pás tropických monzunů
Přechodný pás, blíž obratníkům, směrem k obratníkům ubývá srážek (1000 až 1500 mm).
Monzunový les
– Jihovýchodní Asie, Filipíny.
– Podobný savaně.
– Slon, tygr.
– Ekologické problémy (těžba dřeva, záplavy).
– Vhodné pro pěstování rýže.
- c) Tropický pás
Přechodný pás, blíž obratníkům, směrem k obratníkům ubývá srážek (1000 až 1500 mm).
Savana
– Stromy s deštníkovou korunou, v období sucha shazují listy.
– Travnatý porost – vysoké traviny.
– Býložravci, kopytníci, šelmy, slon.
– Afrika – baobab.
– Austrálie – blahovičník (eukalyptus).
– Žijí zde endemité (blahovičník, koala).
– Např. Keňa – Serengheti.
Pouště + Polopouště
– V blízkosti obratníků.
– Pokrývají 14 % povrchu.
– Desertifikace = rozšiřování pouští.
– Sucho, málo srážek.
– Suchomilné rostliny – sukulenty, dužnaté + kožovité listy).
– Creek, vádí – vyschlá řečiště (Austrálie, Afrika).
– Oázy – místo v poušti, kde je voda.
– Šoty – solná pláň, bezodtoká pánev (Alžír, Tunis, Maroko).
– Ergy – písečné pouště.
– Hamady – kamenitá, štěrková poušť.
– Artézské studně – studna vykopaná k jímání vody (podzemní vody).
– Např. Sahara, Atacama, Velká písečná poušť.
- Subtropický pás
- Ubývá teploty, dvě roční období (období sucha, období dešťů).
- Nastupuje lesní porost, mírné zimy, vlhká teplá léta.
- Kožovité rostliny, neshazují listy (olivovník, citrusy).
- Tabák, vinná réva, dub korkový.
- Vavřín, pinie, pistácie, macchie.
- Jižní Evropa
- Step
– Leží mezi pouštěmi a lesy mírného pásma.
– 300 až 350 mm srážek, malá vlhkost, velký výpar.
– Trsovité keře, travnatá část půdy.
– Světová obilnice.
– Hlodavci, koroptve.
- Prérie
– To samé v Severní Americe.
- Pampa
– To samé v Jižní Americe.
- Mírný pás
- Listnaté + jehličnaté lesy = smíšené lesy.
- Subpolární pás
- Severní mírný podnebný pás.
- Tajga
– Jehličnaté lesy (smrk, modřín, borovice).
– Kanada, Rusko, Finsko.
– 50 mm srážek, kyselá půda, v létě 4 až 8°C.
– Medvědi, jeleni, losi.
- Polární pás
- Tundra
– Okraje kontinentů na severu.
– Permafrost.
– Končí les, nízká průměrná teplota, nepřesáhne 10°C.
– Křoviny, mechy, lišejníky, řasy.
– Chudá živočišná říše – ptáci, sobi, lišky.
– Druhy – Arktická, Antarktická, Alpinská.
Ekologie:
- nauka o životním prostředí
- UNEP
Vertikální členění biosféry:
- s rostoucí nadmořskou výškou, klesá teplota
- dubový stupeň: 500-550 m (dub, habr)
- bukový stupeň: 1200-1300 m (buk)
- smrkový stupeň: horní hranice lesa v ČR 1200-1300 m, malá intenzita teploty, pouze 10°C
- kosodřevinový stupeň: křoviny, kosodřeviny
- alpínský stupeň (velehorský): vrba, plazivé nízké keře, nad 1900 m