ČR – nerostné suroviny, průmysl, zemědělství, náš kraj

Nerostné suroviny:

 

• černé uhlí:

• ostravsko-karvinská pánev

• kladensko-rakovnická pánev

• plzeňská pánev

• žárlicko-svatoňovická pánev

• hnědé uhlí (důležité pro energetický průmysl):

• Podkrušnohoří (80% povrchových zásob – dopad na životní prostředí)

• chomutovská, mostecká, teplická pánev

• ropa + zemní plyn:

• lokální těžba u Hodonína

• uran:

• Jáchymov, Českolipsko, Tachovsko, Příbramsko, Žďár nad Sázavou

• rudy (těžba je nerentabilní, pro potřeby průmyslu jen 3-6%):

• Příbramsko, Krušné Hory – Cínovec, podhůří Hrubého Jeseníku

• kaolín (výroba porcelánu):

• Karlovarsko, Plzeň – Horní Bříza

• sklářské písky:

• Turnov, Česká Lípa

• žula:

• Českomoravská vrchovina

• vápenec:

• Beroun, Hranice na Moravě, Štramberk, Moravský kras, Králův Dvůr

• sádrovec:

• Koběřice

• grafit:

• Český Krumlov

• zlato:

• Jílová u Prahy, Zlaté Hory, Kašperské Hory

• vltavín:

• Jižní Čechy

 

Průmysl:

 

• počátek 20. století:

• nejprůmyslovější část Rakousko-Uherské monarchie

• výhodná poloha

• po vzniku ČSR 70% průmyslu monarchie bylo na našem území

• v meziválečném období ČSR patřila mezi velice vyspělé státy

• dobré zemědělství, dobrá dopravní síť

• zahraniční kapitál

• průmysl se koncentroval v pohraničí

• dobré zákony s dobrou vládou

• průmysl po roce 1948:

• razantní zásah do struktury ekonomiky

• úplné znárodnění průmyslu, kolektivizace zemědělství, likvidace soukromého sektoru v podnikání

• nastupuje centrálně plánovaná ekonomika (nevyrábí se to, co je potřeba, ale to, co se předem naplánuje)

• veškeré obchodní vazby se západem přerušeny, nyní orientace na východ

• preferován těžký průmysl, těžba

• nedochází k vývoji (stagnace), upadá produktivita práce → zaostávání za západní Evropou, obrovská kazivost výrobků, plýtvání elektrickou energií

• neúcta k přírodnímu prostředí → devastace, ekologické problémy

• malý rozvoj zdravotnictví, školství, vědy

• slabý rozvoj služeb a dopravy

• nepřijetí Marshallova plánu

• ČSSR byla členem RVHP a Varšavské smlouvy (vojenský pakt)

• průmysl po roce 1989:

• centrálně řízená ekonomika končí → nutná změna tzv. transformace, změna struktury hospodářství tzv. restrukturalizace

• přechod k tržní ekonomice, převod podniků, zemědělské půdy do soukromého vlastnictví = privatizace (odstátnění)

• zvýšení významu a % zastoupení zaměstnanosti ve službách, snížení zaměstnanosti v priméru (prvovýroba= těžba, zemědělská výroba) a sekundéru (zpracování = průmysl)

• velké podniky propouštějí – roste nezaměstnanost, některé zanikají

• hledání investorů a partnerů

• hledání odbytiště výrobků

• orientace na západní trh, změna budování dopravních tahů, budování terminálů

• zvýšení kvality a jakosti výrobků

• v roce 2008 finanční krize – zánik podniků (OP Prostějov, SOLO Sušice aj.)

• investoři v ČR:

• Hyundai, Philips, Vodafone, O2 , Shell, Lukoil, Asus, Brembo, IBM, Visteon-Autopal, TPCA, Hitachi, Red Hat Czech

• fúzované podniky:

• Galena -> Teva, Tatra -> kapitál z USA, České léky -> Penta, Eurotel + Telecom -> Telefoinca O2, Paegas -> T-Mobile, Česká Spořitelna -> Erste Bank, Opavia -> Kraft Foods, Škoda -> VW, NH -> Mittal, Vítkovice -> Evraz

• strojírenství:

• Škoda Mladá Boleslav (koncern VW)

• TPCA Kolín (Toyota, Peugeot, Citröen)

• TATRA Kopřivnice

• Irisbus Vysoké Mýto (bývalá Karosa, autobusy)

• Brno – Zetor, Zbrojovka

• Nošovice – Hyundai

• energetický průmysl:

• do 20 let stoupne spotřeba o 1/3

• export 1/7 vyrobené elektrické energie

• kvůli tepelným elektrárnám je velký dopad na životní prostředí

• tepelné elektrárny (65% výroby energie):

• severní Čechy – Prunéřov, Lednice, Mělník, Tisová, Tušimice, Počerady, Komořany

• severní Morava – Dětmarovice, Třebovice, Kunčice

• polabí – Chvaletice, Opatovice

• vodní elektrárny (4% výroby energie):

• nevhodný typ řek (horní toky)

• šetrné na životní prostředí

• dlouhá životnost, ale vysoké náklady na stavbu

• Vltavská kaskáda – Lipni I a II, Orlík, Kamýk, Slapy, Štechovice

• na Moravě – Dalešice, Dlouhé Stráně

• atomové elektrárny (25% výroby energie):

• nákladné, problém s radioaktivním odpadem a vodou

• jižní Morava – Dukovany

• jižní Čechy – Temelín

• alternativní výroba elektřiny (asi 5% výroby energie):

• sluneční elektrárny, větrné elektrárny, plyn, biomasa

• chemický průmysl:

• Polabská nížina – Chemopetrol Litvínov, Setuza Ústí nad Labem, Spolana Neratovice

• rafinerie – Kralupy nad Vltavou, Paramo Pardubice, Exploziva Pardubice, Koramo Kolín (Mogul)

• potravinářský průmysl:

• lihovarnictví – Vizovice (slivovice) a Prostějov (výrobce Starorežná a.s.)

• pivovarnictví – Praha, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava

• vinařské závody – nejvíce na jižní Moravě (Valtice, Velké Pavlovice, Břeclav, Znojmo) a v Čechách v Mělníku

• mlékárenství – Olma Olomouc

• tabák – Kutná Hora

• zpracování ryb – Třeboň

• textilní průmysl:

• kvůli vlivu Číny úpadek textilního průmyslu

• Jitex Písek, TONAK Nový Jičín (klobouky), Elite Ústí nad Labem

• dřevozpracující průmysl:

• nábytek – Bystřice pod Hostýnem, Polanka nad Odrou

• tužky – KOH – I – NOOR České Budějovice

• hudební nástroje – Petrof Hradec králové (klavíry), Strunal Luby u Chebu (strunné nástroje)

• papír – Olšanské papírny, Biocel a. s. Paskov, Větří, Velké Losiny (ruční papír)

• sklo-keramický průmysl:

• sklo – Jablonec nad Nisou, Nový Bor, Karlovy Vary

• porcelán -Thun Karlovy Vary, Horní Bříza, Chlumčany

 

Zemědělství:

 

• kombinace živočišné a rostlinné výroby

• zemědělství nížin:

• pěstování obilovin – kukuřice, pšenice, ječmene, cukrovky, zelenina, vinná réva + chov skotu a prasat

• zemědělství pahorkatin:

• pěstování brambor, žita, ječmene, pšenice, lnu, pícnin + chov prasat a skotu

• zemědělský půdní fond: půda, která se využívá pro zemědělské hospodaření: 54%, 1/3 lesy, zbytek zastavěné oblasti

• ¾ orná půda, zbytek louky, pastviny, sady, vinice, zahrady, chmelnice

• plodiny:

• pšenice:

• moravské úvaly, Polabí, Poohří

• ječmen:

• slad: Haná

• krmivo

• kukuřice:

• na zrno: jižní Morava

• krmivo: siláž

• chmel:

• Chomutov, Žatec, Louny, Přerov

• brambory:

• líh, škrob, krmivo (Českomoravská vrchovina)

• řepka:

• trend (bionafta)

• Hrubý a Nízký Jeseník, Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina

• vinná réva:

• jižní Morava, Mělník

• ovoce, zelenina:

• Litoměřice

• jižní Morava, Polabí, Podkrušnohoří

 

Moravskoslezský kraj:

 

• v Moravskoslezském kraji žije 1 247 373 obyvatel (nejvíce obyvatel žije v okrese Ostrava-město – 335 425)

• horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat

• nejvyšší vrcholem je Praděd (Hrubý Jeseník – 1491 m) jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1323 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska

• většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše) do Baltského moře, pouze z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře

• území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město

• kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²)

• 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453), nejnižší na Bruntálsku (63)

• díky ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi a na ně vázaným hutním a dalším průmyslem patřila tato část kraje už za Rakousko-Uherska k nejdůležitějším průmyslovým oblastem -> v souvislosti se současným útlumem těžkého průmyslu zde ovšem značně roste nezaměstnanost

• Moravskoslezský kraj patří mezi oblasti s nejvíce poškozeným životním prostředím v České republice a v některých parametrech i v celé Evropě

• na svém území má 4 VŠ (Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Ostravská univerzita, Slezská univerzita v Opavě a Vysoká škola podnikání), které svými 13 fakultami zabezpečují výuku pro více než 38 tisíc studentů