ČR – vznik, vývoj, poloha, reliéf, podnebí

ČR:

 

• vznik České republiky 1.1.1993

• hlavní město – Praha

• rozloha – 78 886 km2

• počet obyvatel – 10,5 mil.

• hustota osídlení – 129 ob. / km2

• administrativní dělení – 14 krajů -> 76 okresů -> 6232 obcí

• nejzápadnější obec – Krásná u Aše (okres Cheb) – 12°3‘ východní délky

• nejvýchodnější obec – Hrčava (okres Frýdek-Místek) – 18°51‘ východní délky

• nejsevernější obec – Lobendava (okres Děčín) – 51°3‘ severní šířky

• nejjižnější obec – Vyšší Brod (okres Český Krumlov) – 48°33 severní šířky

• délka sever – jih (278 km)

• délka východ – západ (493 km)

• střední nadmořská výška – 450 m.n.m

• délka hranic –  2290 km

• s Německem – 810 km

• s Polskem – 762 km

• s Rakouskem – 466 km

• se Slovenskem – 252 km

 

• Největší města:
  • Praha 1 mil. obyvatel.
  • Brno 370 tis. obyvatel.
  • Ostrava 297 tis. obyvatel
  • Plzeň 169 tis. obyvatel.
  • Olomouc 99 tis. obyvatel.
  • Liberec 102 tis. obyvatel.
  • HK 93 tis. obyvatel.
  • Pardubice 93 tis. obyvatel.
  • České Budějovice 93 tis. obyvatel.
• Okresy MK:
  • Opava 57 tis. obyvatel
  • Ostrava 297 tis. obyvatel.
  • Karviná 55 tis. obyvatel.
  • F-M 56 tis. obyvatel.
  • Bruntál 16 tis. obyvatel.
  • Nový Jičín 23 tis. obyvatel.

Nejsou okresy MK:

• Poruba 68 tis. obyvatel.

• • Havířov 75 tis. obyvatel.

 

Historie

• 7. st. – první pokus vytvořit stát na našem území, Kupec Sámo vytvořil svaz slovanských kmenů.
• 9. st. – Velká Morava (Mikulčice, Uherské Hradiště).
• 10. st. – Přemyslovský stát.
•   13. st. – získali dědický královský titul, r. 1212 Zlatá bula sicilská.
•  13. st. – největší územní rozmach českého království za vlády Přemysla Otakara II.
• 14. st. – Lucemburkové.
• Konec WWI., rozpad Rakouska – Uherska.
• 28. 10. 1918 vznik Československého státu, TGM první prezident.
•  9/1938 – Mnichovská dohoda, vyzvání k odevzdání pohraničí.
• 3/1939 – odtržení Slovenska – vytvoření samostného Slovenského státu.
• Protektorát Čechy a Morava.
• Únor 1948 – převrat, komunistický režim.
• 1968 – Okupace armádou Varšavské smlouvy.
• 1. 1. 1969 – vznik dvou federativních republik (České a Slovenské).
• 1989 – Sametová revoluce.
• 1. 1. 1993 – rozpad federace, vznik samostatných států – Česká a Slovenská republika.

 

Geologický vývoj Česka:

• • dvě vývojově odlišné soustavy:
    • Český masiv: starší, pás pahorkatin, hornatin, vznik v prvohorách, zaoblený a ne tak vysoký (od Bretaně –  střední Německo – Česko – Ukrajina)
    • Karpaty: mladší, západní část Česka od Moravské brány, vznik v třetihorách, špičatý vyšší
    • ledovec ze Skandinávie – odešel Moravskou branou

 

• Prahory (Český masiv):

 

• • • dochází k podpovrchovému výlevu magmatu → tuhnutí → vznik žuly
    • vznik jižní části Čech, Českomoravské vrchoviny, Šumavy

 

• Starohory:

 

• • moře → na dně usazeniny
• Prvohory (kambium, ordovik, silur, devon, karbon, perm):
  • horotvorný proces → Hercynské vrásnění
  • vyzdvižení okrajových pohoří → velehory
  • obrovským tlakem při vzniku pohoří se uložené (sedimentární) horniny přeměňují na metamorfované (svor, rula, železná ruda)
    • mezi horami poklesy → vznikají pánve → zanášení materiálem splaveným z hor z uložených rostlinných zbytků vzniká černé uhlí (Kladno, Ostravsko – karvinská pánev)
    • usazeniny ze dna moře přeměňují na vápenec (př. Český kras mezi Berounem a Prahou, dnes těžba) – označení  tzv. Barrandien → ústup moře → souš
    •            ČR zasáhlo především vrásnění Hercynské = prvohory.
    • –        Kambrium, ordovik, silur, devon, karbon, perm.
    • –        Zdvih české vysočiny, v pánvích jezera, sloje černého uhlí.

 

• Druhohory (trias, jura, křída):
  • euroasijský kontinent se po oddělení od Pangey posouvá k severu
  • v této době na našem území tropické klima
  • intenzivní zvětrávání → velehory mění podobu → zaoblují se → usazování (kaolín)
  • nakonec zůstává jen rovina
  • průnik moře od severu do Polabí
  • mořský písek se ukládá, několik set metrů mocné uloženiny – pískovec
  • u nás Křídové moře
• Třetihory (paleogén, neogén):
  • tektonický neklid
  • africká litosférická deska se sráží s euroasijskou → vznikají Pyreneje, Alpy, Karpaty
    • oblast Českého masivu díky obrovskému tlaku praská → vznikají zlomy
    • povrch rozlámán na kry, některé kry vyzdviženy, jiné klesají → vznikají podkrušnohorské pánve (zde se ukládají rostlinné zbytky →  vzniká hnědé uhlí)
    • vznikají tzv. kerná pohoří (Krušné hory, Šumava)
    • 2 směry zlomů (v místě jejich křížení sopečná činnost → Doupovské hory, České středohoří)
    • nejmladší sopky: Železná a Komorní Hůrka
    • zlomy proniká na povrch teplo, plyny → mineralizace vod
• Čtvrtohory (pleistocén, holocén):
  • časté střídání podnebí, mění se vegetační pokryv (tundra: mechy, lišejníky)
  • Alpinské vrásnění
  •      Plesa – ledovcové jezera na Slovensku.

   Český masív x Karpaty

• • –        Český masív je nižší asi o 1000 m.
  • –        Český masív je geolodicky starší.
  • –        Český masív zaoblený, denudovaný, protože je starší.
  • –        Karpaty mají štíty, vyšší, ostřejší.
  •     Vněkarpatské sníženiny – sníženina mezi ČM a Karpatami.
  •     Flyš – střídání pískovců + břidic.

 

Geomorfologické členění:

0 – 200 m. n. m.	nížiny	20%
200 – 600 m. n. m.	pahorkatiny	39%
600 – 900 m. n. m.	vrchoviny	30%
nad 900 m. n. m.	hornatiny	11%

 

Reliéf:

 

• výsledek působení endogenních a exogenních geologických sil

• poslední změny v mladších třetihorách (Alpinské vrásnění)

• v Českém masivu dominance žuly

• Krkonoše, Novohradské hory, Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina

• vulkanické oblasti s dominancí čediče

• České středohoří (Říp), Doupovské hory

• krasové oblastí s dominancí vápence

• Moravský kras, Punkevní jeskyně

• pískovcové oblasti

• Česká tabule, Kokořínsko, Broumovská vrchovina, Český ráj, Prachovské skály

 

Podnebí:

 

• mírný vnitrozemský pás (4 roční období)

 

• • ze 2/3 oceánské, z 1/3 kontinentální
  • rozdíly v zeměpisné šířce a délce mají na podnebí ČR jen malý vliv

 

• vliv nadmořské výšky (každých 100 metrů pokles o 0,65°C), vliv reliéfu

• rysy – proměnlivost a nestálost (Babí léto, Medard, Svatý Martin na bílém koni …)

• tlakové útvary ovlivňující podnebí:

• tlaková výše nad Azory (je hezky, slunečno, v létě)

• tlaková níže nad Islandem (déšť, sychravo, na podzim a na jaře)

• tlaková výše nad Sibiří (slunečno, mrazivo, v zimě)

• inverze – obrácené vrstvení vzduchu

• termograf – přístroj, který měří teplotu

• izoterma – spojnice bodů se stejnou teplotou

• počasí se u nás měří od roku 1844 v Pražském Klementinu

• nejtepleji je v Hodoníně, v úvalech na Moravě a v Polabí

• nejchladněji je na Sněžce

• nejchladnější měsíc – prosinec, leden, únor

• absolutně nejnižší teplota – rok 1929 v Českých Budějovicích (-42,5°C)

• nejteplejší měsíc – červenec, srpen

• absolutně nejvyšší teplota – rok 1995 v Praze (+40,5°C)

• největší teplotní výkyv – rok 1978/79 za 16 hodin poklesla teplota o 30°C

• počet dnů se srážkami – 80-160

• délka sněhové pokrývky – 40 dnů až 4 měsíce

• povodně roky 1997, 2002, 2010

• průměrný spád srážek – 690 mm

• srážkový stín – 410 mm

• Opavsko, Hodonínsko, Žatecko

• nejvíce srážek – Lysá Hora přes 1500 mm

• vítr je měřen anemometrem, měříme sílu a směr

• větry – západní, severní, jihovýchodní

• největrnější místo – Milešovka (280 dní v roce tam fouká vítr)