Geografie dopravy, hospodářské využití světového oceánu

Geografie dopravy:

 

• Všichni na světě jsou závislí na dopravě

• Doprava patří mezi základní potřeby lidstva, především díky rozdílnému potenciálu krajin světa (lidé nenacházejí ve svém okolí všechno to, co potřebují k životu a jsou tedy nuceni přemisťovat své hmotné statky i sebe sami)

• V současnosti dopravu řadíme také mezi stěžejní odvětví ekonomiky

• Dopravu studují vědy geografické, technické, ekonomické, ale také společenské (např. sociologie)

• druhy:

• pevninská (silniční, železniční, potrubní)

• mořská (námořní)

• vzdušná (letecká)

• složky:

• dopravní cesty – klasifikujeme podle prostředí i funkce (stejně jako u předchozího bodu je možné dělení podle jiných parametrů – objem přepravovaného zboží, počet lidí…

• dopravní prostředky – dělí se podle prostředí (suchozemské, vzdušné, vodní), podle funkce (osobní, nákladní), podle vzdálenosti (místní, dálkové)

• dopravní zařízení (služby- nádraží, zastávky, semafory)

• Dále můžeme dopravu rozdělovat na pravidelnou (linková) a nepravidelnou, nákladní a osobní, individuální a hromadnou

 

• • • Osobní
      • silniční 84%
      • železniční 8%
      • letecká 8%
    • Nákladní
      • námořní 71%
      • železniční 13%
      • silniční 8%
      • potrubní 5%
      • řiční 3%

 

• Velikost dopravního zázemí se liší podle druhu dopravy – největší rozlohu má v rámci osobní dopravy letiště, pro nákladní dopravu přístavy

• terminál- letištní (lepší, pohodlnější vybavení)

• důsledky:

• znečišťování ovzduší, záběr přírody pro cestovní plochy

• snižuje se časová dostupnost

• rychlé přenášení chorob a zločinců

• pozitivní účinky má doprava hlavně pro lidskou společnost

 

• • kabotáž– plavba v rámci jednoho státu, v jedné zemi

 

• tonáž námořního loďstva:

• množství objemu, které převeze jednotlivý stát

• největší kabotáž: Libérie, Panama

• plavba pod levnou vlajkou:

• státy, které jsou schopny převážet zboží levněji, protože mají horší lodi, neplatí vysoké clo a je na ně vyvíjen menší tlak)

 

• • magistralizace – soustředění dopravy do hlavních tahů a její modernizace

 

• silniční doprava, nejvýznamnějsí dálnice, silnice:

• Panamerická dálnice (USA):

• vede od Aljašky až do Punta Arenas

• 48 tisíc km

• nejdelší dálniční síť světa

• prochází mnoha rozdílnými klimatickými oblastmi a ekosystémy od hustých džunglí až po vysokohorské průsmyky

• dále prochází velkým počtem států, proto má daleko do jednoty. Některé úseky jsou průjezdné pouze v období sucha a v mnoha oblastech je někdy průjezd nebezpečný

• Transibiřská magistrála:

• vznikla na konci 19. století

• 9000 km

• vede až na východ- Bajkalsko- Amurská magistrála

• začíná v Moskvě a končí ve Vladivostoku (Moskva, Omsk, Jekatěrinburg, Irkutsk, Krasnojarsk, Novosibirsk, Nižněj Novrogod, Vladivostok, Chabarovsk, Perm)

• Volha, Ob, Irtyš, Jenisej, Amur

• důležitá v obchodním hledisku, doprava

 

• • železniční doprava
    • + rychlost, spolehlivost, nákladní doprava, překoná přírodní překážky
    • – menší dostupnost, velké náklady, závislá na klima. podmínkách
  • vnitrozemská plavba
    • řeka – hloubka, šířka, stabilní průtok
    • Amazonka, Nil, Volha, Labe

 

• Posledním klasifikačním systémem je dělení podle přepravní vzdálenosti, kdy rozeznáváme dopravu místní, oblastní (regionální), vnitrostátní, mezinárodní a mezikontinentální

 

 

Využití světového oceánu

• 71 % povrchu země.
• Obrovský přírodní potenciál pro získávání potravin i surovin.
• Rybolov – lov ryb, raků, humrů, ústřic.
• Nerostné bohatství
  • –        Nerosty těžené pomocí vrtů – ropa, zemní plyn, síra (šelfové oblasti).
  • –        Těžba pomocí štol z pevniny – kamenné uhlí, rudy.
  • –        Minerální sedimenty – těžba z povrchu oceánského dna.
  • –        Fosfority, rudy těžkých kovů, písek, diamanty.
• Mořská voda – zásobárna minerálních látek (Mg, K, Br).
• Chlorid sodný – 77,7 % veškeré soli.
• Odsolování mořské vody v odsolovacích stanicích.
• Experimentování s energetickým potenciálem oceánů (dmutí, vlnění, mořské proudy) – přílivové elektrárny.

 

Tichý oceán:

 

• námořní doprava v Tichém oceánu představuje 1/5 až ¼ objemu světového námořního obchodu, čímž zaujímá druhé místo za Atlantikem

• Přístavy:

• Singapur, Kobe, Shangai, Nagoja, Jokohama, Hongkong, Los Angeles, San Francisco, Vancouver

• hustá síť leteckých linek a velké množství podmořských kabelů

• vedoucí postavení ve světovém rybolovu (vyloví téměř 50 % celosvětového úlovku)

• provádí se zde i těžba surovin, kdy nejvýznamnější roli má těžba ropy a zemního plynu z podmořského šelfu

• velmi perspektivní je Tichý oceán z hlediska těžby manganových konkrecí i jiných surovin ze dna oceánu

• význam turistického ruchu- Havajské ostrovy, Tahiti, pobřeží Jihočínského moře, Mikronésie, Polynésie…

 

Atlanský oceán

 

• nejrozvinutější námořní doprava ze všech oceánů (3/4 objemu námořní dopravy)

• přepravují se přes něj snad všechny známé substráty, zejména ropa

• nejdůležitější námořní mezikontinentální linky, které mají na starost hlavně spojení Evropy a Severní Ameriky

• dopravní význam vzrostl po vybudování Panamského průplavu (otevřen v roce 1920, patří Egyptu, avšak byl předmětem mnoha sporů- 1967 na 7 dní zavřen kvůli válce)

• mezi oblasti s největší frekvencí námořní dopravy patří Severní moře, Mexický záliv a Karibské moře, které umožňuje spojení s Tichým oceánem

• Přístavy:

• na pobřeží Atlantiku se nachází téměř 70% nejvýznamnějších světových přístavů

• Evropa- Rotterdam, Marseille, Hamburg, Londýn nebo Le Havre

• USA- Philadelphia, New York, Boston, New Orleans a Houston

• je zde hustá síť mezikontinentálních leteckých a komunikačních linek spojující především Evropu se Severní Amerikou

• velmi významný je rybolov (Newfoundland, pobřeží Islandu, vody v okolí severozápadní Evropy), lov krillu v antarktických vodách

• těžba ropy a zemního plynu (břehy Velké Británie a Norska, Mexický záliv, Karibské moře a Guinejský záliv)

• kuchyňská sůl ze Středozemního moře

• turistický ruch (Středozemní moře, Karibské moře nebo Florida)

• Problémy:

• znečištění mořské vody v některých oblastech (zejména Severní moře)

• podobná situace hrozí i Středozemnímu moři

• velké nebezpečí představují hlavně ropná havárie ropných tankerů, kdy dochází ke znečišťování velkého objemu vody (7 milionů)

 

Indický oceán

 

• námořní doprava je ve srovnání s ostatními dvěma oceány podstatně méně rozvinutá (pouze 10% světového objemu)

• mezi náklady převažuje ropa (zhruba 2/3 tonáže), asi 40% ropy pochází z Perského zálivu, kdy hlavními odběrateli jsou Evropa a Japonsko

• další suroviny tvoře zejména rudy a zemědělské produkty a zboží, které jsou importovány do indooceánské oblasti z vyspělých zemí

• hlavní námořní trasy jsou vyvolány přepravou ropy z Perského zálivu

• nejvíce využívané oblasti vedle Perského zálivu jsou Arabské moře, Rudé moře se Suezským průplavem a Malacký průliv

• Přístavy:

• málo významné přístavy

 

• • • Kolombo, Karáčí, Kalkata, Bombej

 

• rybolov zaujímá jen velmi malé procento (5%)

• co se týče nerostných surovin, je zde těžena hlavně ropa a zemní plyn ze dna Perského zálivu a nalezišť na přilehlé pevnině

• kuchyňská sůl (Rudé moře), zajímavost: voda Kuvajtu a Spojených Arabských emirátů musí být dokonce odsolována

 

Severní ledový oceán

 

• hospodářský význam je téměř zanedbatelný

• námořní dopravě brání nepříznivé podmínky (kruté zimy, oceán je z většinou zamrzlý), plavba je omezena na okrajové moře a na letní měsíce

• některé šelfové oblasti a přilehlé pevniny Arktidy jsou bohaté na nerostné suroviny, zejména ropu a zemní plyn

• na Špicberkách se těží Černé uhlí

• ovšem těžba v těchto oblastech je velmi nákladná