Geografie (popis Země)
– věda zabývající se jevy přírodními, společenskými a jejich vzájemným působením,nejstarší věda lidstva (Eruthostenes 3.-2. stol. př.n.l.)
– objektem geografie je krajinná sféra (fyzicko-geografická sféra + socioekonomická sféra)
- fyzikální geografie: studuje geosféry (litosféra, atmosféra, hydrosféra, pedosféra,biosféra, kryosféra)
- sociální geografie: socioekonomická sféra – studuje společnost (obyvatelstvo, sídla, ekonomiku a politiku)
– Krajina = výřez krajinné sféry, který obsahuje všechny geosféry
– geografie – rozhraní přírodních, společenských a technických věd
- fyzická: 6. sfér
- obecná: ze všeho něco – FAKTA
- regionální: určitá oblast
- speciální: ekologie (nauka o životním prostředí)
- užitá: aplikované poznatky
Vesmír:
– prostor vyplněný hmotou, která je rozptýlena a také soustředěna do vesmírných těles
stáří: odhadem 15 miliard let
vznik: big bang (velký třesk)
– nekonečně vysoká hustota, teplota
– rozpínání, ochlazování
– formování atomů (po 380 000 letech) → prvků (vodík, helium, lithium, berylium)
světelný rok:
- značka l. y. (z anglického light year)
- dráha, kterou urazí světlo za jeden rok
- 1 ly = 9,46 x 1015 m
astronomická jednotka AU:
- střední vzdálenost Země od Slunce (149 mil. km)
Vesmír: kupy galaxií → galaxie (ostrovy hvězd mil. – mld.) → Galaxie „Mléčná dráha → hvězdokupy → hvězdy (např. Slunce)
galaxie Mléčná dráha (naše)
- 100 mld. hvězd
- rotace kolem středu (Slunce 220 mil. let)
Slunce:
- hvězda (vodík, helium), povrch 5 000 K
- termonukleární reakce, 99,8 % hmotnosti sluneční soustavy, 2 tisíce bilionů tun
1) vnitřní planety (terestrické):
- malé, podobné složení jako Země: kovové jádro, horninový obal
- Merkur – nejmenší, bez atmosféry (500 až -180°C), na povrchu krátery
- Venuše – jitřenka, hustá atmosféra, 400°C, bohyně války
- Mars – bůh války, Fe2O3, krátery, kaňony, polární čepičky, v minulosti asi voda, měsíce: Phobos, Deimos
Pás asteroidů
- Planetky
- Vysoká koncentrace.
- Mezi Marsem a Jupiterem.
- Nepravidelný tvar, horniny a kov
2) vnější planety:
- značná velikost, horninový obal, tvořeny plyny, prstence
- Jupiter – největší, hustá atmosféra, rychlá rotace, erupce, plyny, bouře
- Saturn
- Uran – úhel 98, modrá barva, pohlcuje červené světlo metanem
- Neptun – Poseidon, měsíc Triton – nejchladnější -238°C
- trpaslíci – Pluto, Ceres, Eris
komety:
- složení: led, prach, ohon od Slunce
- výstředné (i nepravidelné) oběžné dráhy
- Halleyova kometa perioda 75-76 let
- mohou mít 1 až stovky kilometrů
meteorid:
- objekt pohybující se sluneční soustavou
meteor:
- světelný úkaz (zbytek meteoridu, který dopadl na Zemi) – meteor Crater Arizona: 1,2 km průměr, 49 000 let
meteorit:
- dopad na zemský povrch
Dobývání Vesmíru
- Družice Sputnik – SSSR 1957
- Živočich Lajka – 1957
- Člověk – Jurij Gagarin 1961
- Čech – Vladimír Remek 1978
- Člověk na Měsíci – Neil Armstrong, M. Collius, B. Aldrin 1969
- Vesmírný turista – Denis Tito 2001
Měsíc:
- přirozený satelit Země
- 4x menší než Země, desítky tisíc kráterů, „moře“ – čedičová láva
- doba rotace = doba oběhu: perioda 29,5 dne (proto vidíme stále stejnou část)
- 3 pohyby = kolem slunce, Země, vlastní osy
měsíční fáze:
- nov: Měsíc je mezi Zemí a Sluncem → ozářená polokoule je odvrácená od Země
- 1. čtvrť: Měsíc dorůstá → je vidět ½ přivrácené strany
- úplněk: Měsíc je na opačné straně než Slunce
- 3. čtvrť: Měsíc couvá → je vidět ½ přivrácené strany
zatmění Měsíce:
-
- měsíční kotouč je zastíněn planetou Zemí (při úplňku)
- Slunce, Země a Měsíc se ocitnou v jedné přímce
zatmění Slunce:
- Měsíc v novu stojí mezi Zemí a Sluncem
- ročně 2 – 3x, na jednom místě jednou za 360 let
Kartografie:
– věda zabývající se zhotovováním a studiem map a jejich dějinami
Kartometrie: nauka o měření map
mapa: zmenšený obraz Země v rovině
glóbus: zmenšený trojrozměrný model Země, nedochází ke zkreslení (stejné délky, úhly plochy)
Kartografická zobrazení:
- metoda projekce (promítání)
- cíl: dosáhnout co nejmenšího zkreslení
azimutální:
- zobrazovací plochou je rovina, dotyk v jednom bodě (dotyk na pólu – rovnoběžky jako soustředné kružnice, poledníky svazek paprsků)
- nejmenší zkreslení v okolí pólu
- Pro území v kruhu
- např. mapování polárních oblastí
válcové:
- zobrazovací plochou je rozbalený plášť válce, dotyk v oblasti rovníku
- nejmenší zkreslení, poledníky a rovnoběžky kolmé
- Pro území v obdelníku
- např. mapa časových pásem
kuželové:
- zobrazovací plochou je rozbalený plášť kužele
- dotyk podél jedné rovnoběžky, poledníky se sbíhají v pólech
- např. atlas, mapy světadílů
- pro území v obdelníku
Vznik mapy: (platí pro mapy velkého měřítka)
- práce astronomické:
– zjištění přesné polohy základních bodů v mapované oblasti
- práce geodetické:
- přiřazení přesné polohy a nadmořské výšky všem bodům v terénu
- a) trigonometrická síť:
-
- je podkladem pro polohopis mapy
- v ČR je výchozím bodem Pecný u Prahy
- síť trojúhelníků, zeměpisná poloha všech objektů odvozená od astronomicky přesně změřených bodů
- b) nivelační síť:
- je podkladem pro výškopis mapy
- síť bodů s přesně změřenou nadmořskou výškou (hladina Baltského moře)
- v ČR je výchozím bodem Lišov u Českých Budějovic
III. práce topografické:
– mapování v terénu, vyhodnocování leteckých snímků
- práce kartografické a reprodukční:
– zpracování výsledků, tvorba mapy, tisk
Dělení podle měřítka mapy:
- velkého měřítka: (plány, podrobné topografické mapy) do 1 : 200 000
- středního měřítka: (např. turistické) 1 : 200 000 – 1:1 000 000
- malého měřítka: (viz atlas) nad 1 : 1 000 000
Obsahy mapy:
- polohopis
- znázornění vzájemné polohy jednotlivých objektů v terénu (horizontální rozměr)
- pro znázornění na mapách se používají smluvené symboly: značky
značky:
- bodové: písmenkové (menší státy, suroviny), číslicové (kóty), symbolické (kotva=přístav)
- čárové: linie, u objektů jejichž šířka je zanedbatelná (silnice, řeka, hranice) + tzv. izolinie: spojnice míst o stejné hodnotě daného jevu (např. výška. vrstevnice, tlak: izobara)
- plošné: objekty v ploše, vyjadřuje kvalitu + kvantitu jevu (sad, les, louky, močály, vinice)
- výškopis
- zobrazuje výškové poměry a tvary reliéfu (výškové rozčlenění krajiny: hory, nížiny..)
- vrstevnice: spojnice míst se stejnou nadmořskou výškou (čím blíže u sebe tím větší svah)
- stínování: stínování vytváří plastický dojem
- barva: viz atlas (zelená: nejnižší nadmořská výška, velehory: tmavě hnědá)
- spádnice: čára kolmá na vrstevnici
- izobáta: spojnice míst záporných hloubek
- hloubnice: spojuje záporné výšky
- hypsometrie: barevná škála
metoda kartogramu:
-
-
- v mapě rozdělené do územních jednotek znázorněny statistické údaje (barva, rastr)
- např. mapa nezaměstnanosti
- kvantitativní metoda
-
metoda kartodiagramu:
- v územních jednotkách diagramy vyjadřující kvantitu nebo kvalitu daného jevu
Dělení map podle obsahu:
- Obecně geografické / mapy s topografickým obsahem:
– přírodní a společenské složky v rovnováze
- podrobné mapy: (plány, katastrální mapy)
- topografické mapy: (velké, střední měřítko – př. turistická mapa)
- obecně zeměpisné mapy: (atlas – malé měřítko)
- mapy speciální / tematické:
– výběr jednoho tématu (vodstvo, průmysl, naleziště surovin, přírodní poměry, doprava, teploty, srážky, hustota zalidnění aj.)
Global Positioning Systém:
- původně vojenským systémem ministerstva obrany USA (1973)
- tvořen 24 družicemi výšce přibližně 20 000 km
- minimálně 4 družice jsou pozorovatelné kdykoliv a odkudkoliv
- družice vysílají nepřetržitě údaje o přesném čase a o své poloze ve vesmíru, přesnost 5 až 15 m
- GPS přijímače uživatelů umožňují přijímat signály z družic a získávat z nich informace o svém poloze a čase
Pojmy:
- Generalizace = zjednodušení.
- Exonymum = originální název nepoužíváme, ale nahradíme vlastním (Paris – Paříž, Roma – Řím).
- Chorongma = jména vodorovných částí pouště.
- Transkripce = fonetický přepis.
- Toponomastika = nauka o zeměpisných názvech.
- Digitalizace = každému bodu na mapě se přidělí dvě pravoúhlé souřadnice k určení polohy a třetí udává druh a kvantitu jevu.
- Atlas = soubor map (atlas světa, atlas ČR, auto atlas).
- Planimetr = přístroj na měření ploch.
- GPS = přístroj k navigaci.
- Křivkoměr = přístroj k měření křivých nebo rovných délek na mapě.
- Azimut = pochodový úhel mezi severem a místem kam jdu.
- Fotogrammetrie = mapa vzniklá fotografickým snímáním