-Světová ekonomika – dochází k postupné integraci zájmů -> větší efektivita, vznikají organizace

EU: – předchůdcem EU bylo ESUO (evropské spol. uhlí a oceli), které vzniklo v 1952, po 2. sv. válce „ studená válka“, aby se do budoucna zamezilo další válce

• • 6 zakládajících členů- Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Itálie, Francie, Německo
  • 1957: vznik Euratom (Evr. spol. pro atomovou energii) a EHS ( Evr. hospodářské spol.)
  • ESUO+ Euratom+ EHS= EU (1992)

 

• Orgány: Rada EU: v Bruselu a Lucemburku, tvořena ministry vlád evropských zemí

• Evropská rada: má nejvyšší úroveň, zde zasedají hlavy států a vlád čl. zemí

• Evropský parlament, Evropská komise, Evropský soudní dvůr, Evropský účetní dvůr, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka

 

 

G7: vrchol OECD(organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj): nejbohatší státy světa: USA, VB, Itálie, Japonsko, Německo, Francie, Kanada – dnes G20

OPEC

• sdružení států vyvážející ropu, mezivládní organizace sdružující 13 zemí exportujících ropu (Vídeň)
• Členské země OPEC dnes kontrolují 75 % veškerých světových ropných zásob, v celosvětovém měřítku tak zajišťují jednu třetinu veškeré ropné produkce a celou polovinu z objemu vývozu ropy. Alžírsko, Irák, Irán, Angola, Nigérie, Kuvajt, Katar, Libye, Saudská Arábie, SAE, Venezuela, Ekvádor, Indonésie
• Na podzim roku 1973 OPEC záměrně snížila těžbu ropy (o asi 5%), aby mohla její cenu ovlivňovat ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války (hlavně USA a Nizozemí) a odstartovala tak první a prozatím největší ropný šok. Ceny ropy se tehdy zvýšily na čtyřnásobek.

NAFTA – ekonomická spolupráce – USA, Kanada, Mexiko

MERCOSUR – spolupráce v Jižní Americe (celá J. A.)

ASEAN – spolupráce pro jihovýchodní Asii (celá JV.A.)

OAJ – organizace africké jednoty (celá Afrika, kromě Maroka – západní sahara), dnes Africká unie

Visegraadská čtyřka – ČR, Polsko, Slovenso, Maďarsko

 

Ekonomické rozdělení světa – ve světě nerovnoměrně rozdělené bohatství

• Bohatý sever – 35% souše, 22% obyvatel, 85% průmyslu, převažuje zpracovatelský průmysl, kvartální sféra se rozvíjí, výkonná a moderní doprava, vysoký stupeň urbanizace, zemědělství až druhořadé
  • Ekonomické integrace – G7+1, OPEC, státy NIZ – nově industrializované země – Draci, dráčci – Čína, Thaiwan, Korea, Indonésie, Thajsko a také postkomunistické země

• Chudý jih – 60% souše, ¾ obyvatelstva, 15% průmyslu, špatné demografické ukazatele (střední délka života, nemoci, negramotnost, kojenec. úmrtnost), monokulturní zemědělství, špatná infrastruktura, spotřební průmysl a těžební a zemědělství, těžba za dumpingové ceny
  • Rozvojové země, chudé, zaostalé – ½ rozlohy země, více než polovina světové populace, málo využívané suroviny
  • Celkem 40 států – 27 Afrika – Súdán, Togo, Mali, Sierra Leone, Somálsko, Eritrea
    • 8 – Asie – Nepál, Laos, Bangladéš, Kambodža
    • 4 – Oceánie – Tuvalu, Západní Samoa
    • Latinská Amerika – Haiti
    • Znaky – Negramotnost až 80% obyvatel
    • Geografické handicapy – odlehlost, desertifikace, zemětřesení, záplavy, málo surovin
    • Špatné demografické ukazatele – vysoká porodnost, kojenecká úmrtnost, podvýživa, hlad, málo vody, špatná lékařská peče

 

• Síla ekonomiky a kvalita států se měří ukazatelem HDP – kolik vydělá stát v přepočtu na 1/obyv
• Další ukazatelé – inflace, zaměstnanost
• Globalizace – míšení různých ekonomik, spojování i kultur, míšení systému – McDonalds – nadnárodní firmy – Microsfot, Ikea, ČEZ, Škoda

 

Světové hospodářství

Zahrnuje jak primární sféru (průmysl a zemědělství), tak sekundární, terciární a kvartální

 

• Primární sféra – zemědělství –
  • součástí ekonomiky každého státu
  • zajišťuje potraviny pro obyvatelstvo + suroviny pro výrobu
  • podíl na HDP je malý a snižuje se – v EU – 5% a také klesá počet zaměstnanců
  • největší zemědělství je v rozvojových státech
  • Zelená revoluce – snaha najít nové plodiny, nenáročné na pěstování, abychom uživili více lidí – sója, mořské řasy, také chemické přípravky, lepší plodiny
  • Zemědělská půda může být  –
    • orná
    • travnatá
    • vinice, pastviny

Zemědělství můžeme dělit na –

• Intenzivní (málo plochy – velký výnos – Japonsko – má nejméně orné půdy)
• Extenzivní (velká plocha) – Jižní Amerika

Také můžeme dělit na výrobu –

• Živočišnou – ve vyspělích státech 55%, spotřebitel chce maso
• Rostlinou – 45%

Samozásobitelství – snaha státu vyprodukovat základní potraviny

Zemědělství závisí na

• podnebí – klimatické pásy – tam rostou typické plodiny
  • tropy – káva, kakao, čaj, banány, batáty
  • subtropy – vinná réva, pistácie, citrusy, olivovník
  • mírný pás – vinná réva, brambory
• georeliéf

 

Plodiny

• Nejrozšířenější obilovinou na světě je pšenice (mírný pás severní i jižní polokoule, sklizeň celý rok – USA, Indie)
• kukuřice (většina v Americe, j. USA, stř. Amerika)
• rýže (monzunové oblasti, Čína, Indie – pěstitelé, Japonsko, Thajsko – exportér, potřebují hodně vody)
• oves (krmivo pro koně, ovesné vločky, USA, s. Evropa, VB)
• Největší produkce obilovin je v Číně, USA, Rusku, Francii, Argentině, Austrálii.
• brambory – mírný pás, pochází z And v jižní Americe
• cukrová řepa – mírný pás, Francie, Německo, USA, Čína, 40% cukru
• cukrová třtina – tropické oblasti, Indie, Kuba, Brazílie, 60% cukru, tmavší cukr dohněda
• sója – pochází z Číny, slouží jako zdroj bílkovin, USA, Brazílie, Argentina
• olivovník – okolo Středozemního moře, subtropický pás
• řepka olejná – mírný a subtropický pás, Čína, Indie, Kanada
• bavlník – ze semínek, Čína, Indie, Pákistán
• slunečnice – pochází ze s. Ameriky, pěstuje se hlavně v Evropě, Rusku, j. Evropě, Ukrajině
• vanilka, muškát, hřebíček– Malé a Velké Antily, stř. Amerika, j. Amerika, Mexiko
• kaučukovník – tropické lesy, strom teče z něj kaučuk, třetina přírodního kaučuku, Brazílie

Ovoce

• Olivy – Itálie, středomoří
• Vinná réva – Španělsko, Francie
• Jablka – Nový Zéland
• banány – Latinská Amerika, Ekvádor, Kostarika, Kolumbie
• citrusy, vinná réva, olivy – subtropy

Celosvětové plodiny

• Čaj – z monzunové Asie, plantáže, Indie, Čína
• Káva – pochází z Etiopie, dnes – Latinská Amerika, Brazílie, Kolumbie, ale i Turecko??
• kakaovník – pochází ze stř. Ameriky, Guinejský záliv, Brazílie, Ghana, Pobřeží Slonoviny
• tabák – pochází z Ameriky, jemnější je orientální, silnější z Virginie, Čína, USA, Kuba, Indie, Brazílie, doutníky vyráběné ručně z Kuby

 

Lesnictví – Nejvíce lesů je v Rusku, Evropě, Kanadě, v severních oblastech. V severních oblastech jsou převážně jehličnaté stromy, tajgy, snáze se těží dřevo, není bohatá na druhy, nejsou moc husté. Rovníkový pás – listnaté lesy, rychle rostou, hůře se těží, teplé podnebí, rozvojové země, bohaté na druhy, které jsou daleko od sebe, vypalují se, za rok se vykácí 15-20 milionů hektarů, Brazílie (Paubrasil), jv. Asie, Guinejský záliv – Tropické lesy – Mahagon, palisandr, eben.  Největší vývozci dřeva – Kanada, Rusko, Skandinávie, USA.

 

Chov

 

• Chov skotu

 

• • • Je rozšířen všude. Velká produkce skotu je v Brazílii, Rusku, Číně, USA. Největší výrobce masa, kůží je Argentina. V hustě osídlených oblastech se využívá intenzivního chovu, hlavně pro mléko, v řídce osídlených oblastech je to spíše pro maso a extenzivní hospodářství.

 

• Chov prasat

 

• • • Chovají se v mírném podnebném pásu intenzivním chovem. Největší stádo je v Číně. USA, Evropa a rozvojové země.

 

• Chov ovcí

 

• • • Čtvrtina ovcí se chová pro vlnu, zbytek pro maso, sýr, mléko. Austrálie, Argentina, Nový Zéland, Turecko, VB – největší odběratel i dovozce.

 

• Chov koz

 

• • • Chovají se především v Asii. Jsou nenáročné na chov, málo rozšířené. Indie, Čína, Africké státy. Nevadí jim drsnější prostředí, chovají se na mléko a na kůži.

 

• Chov drůbeže

 

• • • Poskytují kvalitní maso, vejce, peří. Intenzivní chov je velice zprůmyslněn. Chovají se v oblastech hustého zalidnění. Čína, USA, Brazílie, Francie, Německo.

 

• Tažná zvířata

 

• • Kůň – mírný pás, subtropy, Čína, Mexiko, USA, Rusko,
  • osel – hlavně subtropy, sušší oblasti, Egypt, Čína, jz. Asie, kříženci
  • osla a koně – mula – kobyl a osel,
  • mezek – kůň a oslice – v Latinské Americe
  • sobi – severské oblasti, Laponsko, Sibiř
  • Jak – Tibet, horské oblasti
  • velbloudi – suché oblasti, pouště, Asie dvouhrbí, Afrika jednohrbí
  • lamy – Andy
  • slon – tropické oblasti, Africké, Indické oblasti
  • psi – eskymáci, kříženci lam a velbloudů

 

• Rybolov – Nejvíce se loví v Tichém oceánu, Rusku, Japonsku, Číně, Chille, Peru, Kanadě, USA. Loví se tresky (Kanada, Island, chladnější vody), sleď (severní Atlantik, chladné oblasti), makrela, tuňák (Středozemní moře), sardinky (skoro všude, Baltské, Severní moře). V mořích je přibližně milion velryb. Je zakázán jejich lov, přesto se loví – Norsko, Rusko, Japonsko.

 

Průmysl

• Patří do sekundéru.
• Je důležitým odvětvím hospodářství, jehož produkty využívá člověk k práci, v domácnosti i ve volném čase.

•                     Průmyslová revoluce

–        Změna, která proběhla v 18. až 20. století.

–        Nahrazení manuální práce za strojní výrobu.

–        Změny životního stylu a demografického chování.

Industrializace

–        Zprůmyslnění, proces přeměny zemědělské společnosti na společnost průmyslovou.

–        První zemí byla Velká Británie.

Deindustrializace

–        Úpadek průmyslového sektoru à pokles zaměstnanosti v průmyslu.

–        Je to známka úspěšného ekonomického rozvoje à kapitál a pracovní síla se přesouvá do služeb.

1. Těžký průmysl

 

• Těžební průmysl

 

• Železná ruda – Kanada – okolo jezer, Labrador, Brazílie, Skandinávie, Ukrajina, Rusko, Indie, Čína, Austrálie.
• Ropa a zemní plyn – Mexický záliv, Aljaška, s. pobřeží j. Ameriky, Perský záliv, s. Afrika, Guinejský záliv, Severní moře, Rusko, Indonésie, Saudská Arábie, Libye, Nigérie, Venezuela
• Uhlí – černé uhlí v Apalačích, JAR, hnědé a černé uhlí v Německu, Španělsku, Francii, Indii, Číně, Rusku, Ukrajině, Austrálii.
• Uran – Kanada, USA, Francie, Austrálie, Niger, Kazachstán
• Měď – Kordiléry, Andy, Středoafrická vysočina, Čína, Rusko, Kanada.
• Stříbro – Mexiko, j. Amerika,
• Diamanty – JAR, Afrika, Sibiř, Kongo
• Opály – Austrálie
• ČR ropa ze Samary (povolží) – z Ruska – ropovod Družba a z Ingolstadu – pře přístav Terst – je to ropa arabská, plyn z Norska a z Ruska – Orenburgu

 

     b)Strojírenský průmysl – Z. Evropa, Amerika, Japonsko, těžký, střední, lehký

     c)Chemický průmysl – petrochemie – zpracování ropy, výroba pohonných hmot,

                         chemopetrol – USA, Čína

     d)Hutnický průmysl – hutnictví železa a neželezných kovů

 

2. Lehký průmysl

 

• Dřevařský průmysl – Kanada, USA, Rusko, Skandinávie, řezivo pro stavební průmysl, papír, ve vyspělých zemích nábytek, v rozvojových zemích vzácné dřevo.

• Textilní průmysl – klesá podíl přírodních vláken, zvyšuje se procento umělých vláken. USA, Indie, Čína, Japonsko, Francie, VB, Itálie. Bavlnářství je nejrozšířenější, v asijských státech.

• Potravinářský průmysl – USA, Německo, Švýcarsko, Francie, Maďarsko

 

 

Energetika

• značné rozdíly spotřeby energie
• vyspělé spotřebují na 1 obyvatele až 100x více než ty chudé
• ve městech se spotřebovává až 40% energie průmyslu
• za posledních 30 se spotřeba zdvojnásobila
• výroba energie ve světě
  • tepelná – 67%
  • vodní – 16%
  • jaderná – 13%
  • ostatní – 4%

• vodní – Norsko, Ghana, Brazílie, Rusko

– na řekách s velkou splavností, čínské budování Tří soutěsek

• tepelné elektrárny – Čína, jinak v ústupu (znečištění, devastace)
• jaderné – Francie, Litva

– kritika – bezpečnost (1986 – Černobyl), zabrání místa, velké množství vody

• geotermické – Island
• větrné – Dánsko, Rakousko
• sluneční – finančně náročné, budoucnost

 

Vodní hospodářství

• Voda – nenahraditelný přírodní zdroj.
• Roční spotřeba 4500 km3 = objem Velkého medvědího jezera.
• Využití

• pro zemědělství (závlaha).
• průmysl (chemický, textilní).
• atomové elektrárny (chlazení).

• Problémy nedostatku vody jsou způsobeny nedostatkem vodních zdrojů – pouštní oblasti.
• Nadměrné čerpání vody, nutno šetřit.
• Vodohospodářství

• Pečují o vodní zdroje.
• Zajišťují distribuci vody.
• Ochrana před znečištěním z průmyslových závodů.
• Má předcházet škodám, které mohou způsobit povodně.

• Problémy s vodou

• Aralské jezero – vysychá.
• Čadské jezero – vysychá.
• Peking – pokles podzemní vody o 1-3 m/rok.

 

Lesní hospodářství

• Lesy pokrývají 39 mil. km2 = 33% zemského povrchu.
• Význam

• Hospodářské využití – těžba dřeva.
• Plíce naší planety.
• Zadržování vláhy-
• Zmírnění teplotních výkyvů.
• Zpevňování půdy.
• Zabraňují erozi a sesunům půdy.
• Životní prostředí.
• Rekreační funkce.

• Lesní oblasti

• S lesní pás – mírný pás severní polokoule.

• • • Rusko, Kanada, USA.
    • Jehličnaté lesy (tajga).
    • Jižněji – smíšené lesy – listnaté lesy.

• J lesní pás – rovníková oblast, tropy.

• Největší plocha – Jižní Amerika – Amazonie, střední Afrika – po Kongo.
• 97% – listnaté lesy.
• Druhová pestrost.
• Těžba vzácných dřev – eben, palisandr, mahagon.
• Od 1960 – snížení o 40% – příčina –  žďárové zemědělství a výstavba nových sídel.

• Negativní důsledky kácení – nižší produkce O2 a eroze.
• Světová těžba dřeva zaměřena na výrobu.

• Řeziva – stavebnictví.
• Chemické zpracování dřeva – výroba papíru, celulózy.
• Palivové dřevo.

• Ročně se ve světě vytěží 3,5 mld. m3 (=kubíků) dřeva.
• Největší těžba – USA, Čína, Indie, Brazílie, Rusko (tajga), Indonésie.
• Hlavní vývozci dřeva – Kanada, USA, Rusko, Skandinávie.

 

• Příměstské zemědělství – snaha mít zázemí pro některé druhy rostlin ve městě
• Alternativní zemědělství – bio potraviny, přírodní věci, ale i sója
• Monokulturní zemědělství – pěstuje se jen jedna plodina – rozvojové země – Velké Antily a Maleé Antily – hřebíček, cukrová třtina, koření
• Samozásobitelství –soběstačnost v zemědělství