Hydrosféra, Kryosféra

Zkoumá ji:

• hydrologie: fyzické, chemické a biologické vlastnosti vody
• hydrogeografie: vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami krajiny
• oceánografie: výzkum oceánů a moří, mořské vody, režim oceánů, pohyby vody
• hydrogeologie: výskyt podzemních vod v horninovém prostředí
• voda: souše = 71 : 29

 

Hydrosféra

• • vodní obal země
  • povrchové vody – oceány, moře, říční síť, ledovce, bažiny, rašeliniště aj.
  • podpovrchové vody (půdní, podzemní, permafrost)
  • voda v atmosféře (ve třech skupenstvích)

 

• voda v živých organismech

 

forma výskytu:

 

• 97% světový oceán (slaná)

• 3% voda sladká: 2% ledovec, 1% povrchová voda

 

voda oceánů:

– světový oceán:

 

• Tichý: 35% povrchu Země

• Atlantský: 18%

• Indický: 14,9%

• Severní ledový: 2,8%

 

 

profil mořského dna

šelf → svah → úpatí → pánev → příkop

 

moře

 

• podle spojení s oceánem:

• okrajová (Severní moře, Žluté moře)

• vnitřní (Baltské moře, Rudé moře)

• meziostrovní (Egejské moře, Karibské moře)

• zálivy (Perský záliv, Bengálský záliv) – výběžky do moře

• průliv (Gibraltarský průliv) – vytvořený přírodou

• průplav (Suezský průplav, Panamský průplav) – vytvořeno člověkem

 

vlastnosti mořské vody:

 

• salinita: celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1kg mořské vody, zamrzá v -2°C, udává se v promile (průměrná salinita je 35 promile, nejslanější jsou subtropická moře, kde je největší výpar (Rudé moře 45 promile X Baltské jen 0,8 promile), brakická voda – slaná smíchaná se sladkou

• barva: je závislá na obsahu minerálních a organických látek a na hloubce

• žlutohnědá: minerální látky z pevniny (Žluté moře → řeka Chuang-che, Čína)

• zelená: voda s bohatými organickými látkami – planktonem

• modrá: chudá na plankton

• červená: Rudé moře – červená řasa Trichlodessium erythreum

 

pohyby mořské vody:

 

• mořské dmutí: slapové jevy (příliv, odliv)

• vlnění: působení větru na hladinu (příboj: nárazy vln na pobřeží, tsunami: vlny vyvolané moře třesením a sopečnými výbuchy)

• mořské proudy: způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti (mají velký vliv na klima)

• teplé proudy: Golfský, Kurošio

• studené proudy: Labradorský, Peruánský

 

• tsunami
• vyznam:
  • zdroj soli
  • rybolov
  • turistický ruch

 

Vody pevnin

povrchové vody:

 

• pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu a z podzemních vod, které vytékají na povrch ve formě pramenů

 

vodní tok:

ron: neorganizovaný tok vody, nemá koryto

potok: má koryto

bystřina: v horách, je dravá

delta: rozvětvení ústí (Nil)

říční síť: řeka + její přítoky

pramen: místo vzniku řeky. Vývěr podzemní vody (nebo výtok z jezera, ledovce)

povodí: území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu

rozvodí: hranice mezi povodími (hlavní evropské rozvodí:Králický Sněžník, 1424 m n.m.)

úmoří: území, ze kterého vodní toky odvádějí vodu do stejného moře

průtok: množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu

bezodtoká oblast – voda, která se nedostane do oceánu

specifický odtok: odtok z určité oblasti

Kontaminace – znečištění vody.

Asanace – ozdravení, čištění.

Abraze – rušivá činnost vody.

 

Režim odtoku:

 

• změny průtoku během roku, závisí na podnebí, geografickém podloží a georeliéfu

• podle režimu odtoku lze řeky zařadit do určitého typu:

• rovníkový typ (tropický pás): vyrovnaný režim odtoku, každodenní srážky (Amazonka, Orinoko, Kongo)

• monzunový typ: maximální průtoky koncem léta a na podzim (Ganga, Indus)

• středomořský typ (subtropický pás): velké průtoky v zimě, malé v létě (Tibera)

• středoevropský typ (mírný pás): maximální odtok na jaře, minimální v létě (Tisa, Odra)

• vysokohorský typ (subpolární pár): maximální průtok v létě, minimum v zimě (Ob, Lena, Yucon)

 

 

rybníky: umělé, stojaté, ryby

 

• průtočné: ryby

• pramenité: čisté, studené, nehodí se pro ryby

• nebeské: kolísavá hladina, malé, mělké

 

přehrady

 

• akumulační a průtočné:

• přečerpávající:

• největší: Tři soutěsky – dokončeno v roce 2007, objem – 40 mld. km3

 

mokřady: srážky převládají nad výparem

 

• bažiny: bez odtoku, přesycena vodou, podmáčený terén

• rašeliniště: horské, odumírání rostlinných zbytků

• slatiniště: kyselé, chudé, slepá říční ramena, klimatický a biologický význam

 

jezera:

 

• přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou

• slaná a sladkovodní

• 0,5% zásob sladké vody

• užitková i pitná voda

• mikroklima, doprava, turistika

 

• nejhlubší Bajkal, největší Kaspické

 

rozdělení jezer podle vzniku:

 

• vulkanická: vodou zatopené jícny a krátery, mineralizovaná voda, geotermální aktivita, kruhový tvar (Crater Lake)

• tektonická: vodou zaplněné zlomy v litosféře – příkopové propadliny (východoafrická jezera), oddělení části moře při tektonickém pohybu (Kaspické moře), protáhlý tvar, značně hluboká: Bajkal – 1637 m, Tanganika – 1470 m

• ledovcová: vznik ČINNOSTÍ ledovce, karová, hrazená (moréna) (Lago di Garda, Ženevské, Černé, Čertovo)

• krasová: Macocha

• sesuvová: vznik sesuvem půdy (Mladotické)

• smíšená: jezera tektonická přemodelovaná erozí ledovce – Amerika: velká jezera (Hurónské, Hořejší, Erijské, Ontario, Michiganské), Evropa: Ladožské, Oněžské

 

 

podpovrchová voda: (23 % zásob sladké vody na Zemi)

 

• inflitrace – vsakování

• půdní: v pórech, voda + vzduch, netvoří souvislou hladinu, vyplňuje svrchní půdu a horniny

• podzemní: vytváří souvislou vodní hladinu, voda v puklinách, dutinách, pórech hornin, dostává se až k nepropustné vrstvě

• krasová podzemní: ve vápencích a dolomitech, při prosakování se mineralizuje

• vádí – vyschlá řečiště v poušti (Afrika)

• creek – vyschlá řečiště v poušti (Austrálie)

• artézská studně – jediná zdrojnice vody (Austrálie)

• minerální vody – obsahují určitou koncentraci minerálních látek a plynů

• místo přirozeného výtoku = pramen

• studený pramen (voda teploty vzduchu)

• teplý pramen (voda > vzduch)

• termální pramen (až 50°C, v oblastech s vulkanickou činností)

• vřídlo: nad 50°C

 

 

Amazonka

 

• nejdelší řeka na světě – 7062 km, největší povodí

• odvodňuje území o velikosti poloviny Evropy

• pramení v Peru, protéká: Peru, Kolumbie, Brazílie

• 1 sek = 175 mil. litrů

• více než 3000 druhů ryb

 

Nil

 

• 6671 km, intenzivní zemědělství

• zavlažování, rybolov, přístavy

• nejvíce: Modrý Nil 60-70% vody

 

Paraná

 

• druhá nejdelší řeka v jižní Americe

 

Kongo

 

• plochou, povodím a vodnosti 2. na světě, peřeje, vodopády

 

Kaspické moře

 

• největší jezero, slané, bezodtokové

 

Bajkal

 

• 554 přítoků, vytéká jen jeden – Angara

• 1/5 světových zásob povrchové sladké vody

• má 27 ostrovů

• rozloha 31 500km2

 

Čadské jezero, Aral – vysychání

Balchaš

 

• slaná i sladká voda

 

 

Sníh a led

 

• největší zásobárna sladké vody

• firn – zamrznutí zbylého sněhu

• ledovcový led – přeměna zrnitého ledu ve firnový až nakonec v ledový

• vznik ledu: pevné srážky, nízké teploty, srážky dopadají na povrch, tím se hromadí (akumulace) a při tání ustupují (ablace)

• pevninské: Antarktida, Grónsko, Island, Špicberky … plaví se v oceánu – kry a mají obrovské rozměry, jsou zanášeny proudy – ohrožení dopravy

• horský: menší, 16 mil. km2 a 24mil. km3

• sněžná čára – převyšuje přírůstek sněhu nad úbytkem, je závislý na zeměpisné šířce

• glaciologie – nauka o ledovcích

• permafrost – trvale zmrzlá půda

• kar – výživová oblast ledovce

• trog – údolí, vzniklé prací ledovce

• ledovcová jezera, plesa

 

• ablace – usoupení, zmenšování ledovce
• akumulace – růst ledovce
• moréna – to co před sebou ten ledovec tlačí

 

Koloběh vody

• malý –
  • nad oceánem nebo nad pevninou
  • je na jednom místě
  • voda spadne a zase se vypaří
• velký –
  • mezi pevninou a oceánem, vstupují makro.činitelé(vítr)

 

Kryosféra:

 

• sféra, v níž teplota po více než 2 roky nevystoupí nad bod mrazu

• voda je v pevném skupenství (sníh – led: povrchový a podzemní)

• ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách – kryogenní pochody – tvary:

• mrazové zvětrávání: fyzikální – změny teplot – nejintenzivnější u hornin pórovitých a sedimentů

• typy:

• islandský (oceánský): malé teplotní výkyvy = slabá vrstva zvětralin

• sibiřský (kontinentální): velké denní teplotní výkyvy = silná vrstva zvětralin (balvanová moře)

• činnost sněhu:

• nivační pochody: geomorfologická činnost sněhu , který se nemění v led → sněžníky – působí tavnou vodou (rozmrzá a zamrzá – mrazové zvětrávání + vynášení zvětralin) → nivační deprese

• činnost ledu:

• kryogenní pochody:

• permafrost = dlouhodobě zmrzlá půda – průměrná roční teplota pod 0 °C = z 90 % podzemní led v létě rozmrzá – činná (aktivní) vrstva – pohybuje se = soliflukce (půdotok)

• starší čtvrtohory (pleistocen) = celkové ochlazení = vznik permafrostu (plocha větší než dnes) a ledovců

• střídání dob: ledových (glaciály) = výrazný pokles teplot tvorba ledovců dob meziledových (interglaciálů) = tepleji = tání a ústup ledovců

• dnes 24 % souše: severní polokoule (Aljaška, sever Kanady, většina Grónska, sever Skandinávie a Ruska) jižní polokoule (Antarktida)

 

• • zóna souvislého rozšíření – Jakutsko 500-1 500 m (-10 °C), Grónsko, Kanadské arktické ostrovy, sever Ruska

 

• zóna nesouvislého rozšíření – 300 m (-2 °C až 0 °C) – území nejméně zalidněná (nepříznivé životní podmínky) – problém hospodářského využití (zemědělství – těžba nerostných surovin – uhlí, ropa, železná ruda – stavba a údržba staveb a komunikací)

• polární výzkumné stanice (meteorologické)

• vědy:

• glaciologie – ledovce

• geokryologie – permafrost