Zkoumá ji:

  • hydrologie: fyzické, chemické a biologické vlastnosti vody
  • hydrogeografie: vztahy mezi hydrosférou a ostatními složkami krajiny
  • oceánografie: výzkum oceánů a moří, mořské vody, režim oceánů, pohyby vody
  • hydrogeologie: výskyt podzemních vod v horninovém prostředí
  • voda: souše = 71 : 29

 

Hydrosféra

    • vodní obal země
    • povrchové vody – oceány, moře, říční síť, ledovce, bažiny, rašeliniště aj.
    • podpovrchové vody (půdní, podzemní, permafrost)
    • voda v atmosféře (ve třech skupenstvích)

 

  • voda v živých organismech

 

forma výskytu:

 

  • 97% světový oceán (slaná)
  • 3% voda sladká: 2% ledovec, 1% povrchová voda

 

voda oceánů:

– světový oceán:

 

  • Tichý: 35% povrchu Země
  • Atlantský: 18%
  • Indický: 14,9%
  • Severní ledový: 2,8%

 

 

profil mořského dna

šelf → svah → úpatí → pánev → příkop

 

moře

 

  • podle spojení s oceánem:
  • okrajová (Severní moře, Žluté moře)
  • vnitřní (Baltské moře, Rudé moře)
  • meziostrovní (Egejské moře, Karibské moře)
  • zálivy (Perský záliv, Bengálský záliv) – výběžky do moře
  • průliv (Gibraltarský průliv) – vytvořený přírodou
  • průplav (Suezský průplav, Panamský průplav) – vytvořeno člověkem

 

vlastnosti mořské vody:

 

  • salinita: celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1kg mořské vody, zamrzá v -2°C, udává se v promile (průměrná salinita je 35 promile, nejslanější jsou subtropická moře, kde je největší výpar (Rudé moře 45 promile X Baltské jen 0,8 promile), brakická voda – slaná smíchaná se sladkou
  • barva: je závislá na obsahu minerálních a organických látek a na hloubce
  • žlutohnědá: minerální látky z pevniny (Žluté moře → řeka Chuang-che, Čína)
  • zelená: voda s bohatými organickými látkami – planktonem
  • modrá: chudá na plankton
  • červená: Rudé moře – červená řasa Trichlodessium erythreum

 

pohyby mořské vody:

 

  • mořské dmutí: slapové jevy (příliv, odliv)
  • vlnění: působení větru na hladinu (příboj: nárazy vln na pobřeží, tsunami: vlny vyvolané moře třesením a sopečnými výbuchy)
  • mořské proudy: způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti (mají velký vliv na klima)
  • teplé proudy: Golfský, Kurošio
  • studené proudy: Labradorský, Peruánský

 

  • tsunami
  • vyznam:
    • zdroj soli
    • rybolov
    • turistický ruch

 

Vody pevnin

povrchové vody:

 

  • pocházejí ze srážek, tajícího sněhu a ledu a z podzemních vod, které vytékají na povrch ve formě pramenů

 

vodní tok:

ron: neorganizovaný tok vody, nemá koryto

potok: má koryto

bystřina: v horách, je dravá

delta: rozvětvení ústí (Nil)

říční síť: řeka + její přítoky

pramen: místo vzniku řeky. Vývěr podzemní vody (nebo výtok z jezera, ledovce)

povodí: území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu

rozvodí: hranice mezi povodími (hlavní evropské rozvodí:Králický Sněžník, 1424 m n.m.)

úmoří: území, ze kterého vodní toky odvádějí vodu do stejného moře

průtok: množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu

bezodtoká oblast – voda, která se nedostane do oceánu

specifický odtok: odtok z určité oblasti

Kontaminace – znečištění vody.

Asanace – ozdravení, čištění.

Abraze – rušivá činnost vody.

 

Režim odtoku:

 

  • změny průtoku během roku, závisí na podnebí, geografickém podloží a georeliéfu
  • podle režimu odtoku lze řeky zařadit do určitého typu:
  • rovníkový typ (tropický pás): vyrovnaný režim odtoku, každodenní srážky (Amazonka, Orinoko, Kongo)
  • monzunový typ: maximální průtoky koncem léta a na podzim (Ganga, Indus)
  • středomořský typ (subtropický pás): velké průtoky v zimě, malé v létě (Tibera)
  • středoevropský typ (mírný pás): maximální odtok na jaře, minimální v létě (Tisa, Odra)
  • vysokohorský typ (subpolární pár): maximální průtok v létě, minimum v zimě (Ob, Lena, Yucon)

 

 

rybníky: umělé, stojaté, ryby

 

  • průtočné: ryby
  • pramenité: čisté, studené, nehodí se pro ryby
  • nebeské: kolísavá hladina, malé, mělké

 

přehrady

 

  • akumulační a průtočné:
  • přečerpávající:
  • největší: Tři soutěsky – dokončeno v roce 2007, objem – 40 mld. km3

 

mokřady: srážky převládají nad výparem

 

  • bažiny: bez odtoku, přesycena vodou, podmáčený terén
  • rašeliniště: horské, odumírání rostlinných zbytků
  • slatiniště: kyselé, chudé, slepá říční ramena, klimatický a biologický význam

 

jezera:

 

  • přirozené sníženiny zemského povrchu vyplněné vodou
  • slaná a sladkovodní
  • 0,5% zásob sladké vody
  • užitková i pitná voda
  • mikroklima, doprava, turistika

 

  • nejhlubší Bajkal, největší Kaspické

 

rozdělení jezer podle vzniku:

 

  • vulkanická: vodou zatopené jícny a krátery, mineralizovaná voda, geotermální aktivita, kruhový tvar (Crater Lake)
  • tektonická: vodou zaplněné zlomy v litosféře – příkopové propadliny (východoafrická jezera), oddělení části moře při tektonickém pohybu (Kaspické moře), protáhlý tvar, značně hluboká: Bajkal – 1637 m, Tanganika – 1470 m
  • ledovcová: vznik ČINNOSTÍ ledovce, karová, hrazená (moréna) (Lago di Garda, Ženevské, Černé, Čertovo)
  • krasová: Macocha
  • sesuvová: vznik sesuvem půdy (Mladotické)
  • smíšená: jezera tektonická přemodelovaná erozí ledovce – Amerika: velká jezera (Hurónské, Hořejší, Erijské, Ontario, Michiganské), Evropa: Ladožské, Oněžské

 

 

podpovrchová voda: (23 % zásob sladké vody na Zemi)

 

  • inflitrace – vsakování
  • půdní: v pórech, voda + vzduch, netvoří souvislou hladinu, vyplňuje svrchní půdu a horniny
  • podzemní: vytváří souvislou vodní hladinu, voda v puklinách, dutinách, pórech hornin, dostává se až k nepropustné vrstvě
  • krasová podzemní: ve vápencích a dolomitech, při prosakování se mineralizuje
  • vádí – vyschlá řečiště v poušti (Afrika)
  • creek – vyschlá řečiště v poušti (Austrálie)
  • artézská studně – jediná zdrojnice vody (Austrálie)
  • minerální vody – obsahují určitou koncentraci minerálních látek a plynů
  • místo přirozeného výtoku = pramen
  • studený pramen (voda teploty vzduchu)
  • teplý pramen (voda > vzduch)
  • termální pramen (až 50°C, v oblastech s vulkanickou činností)
  • vřídlo: nad 50°C

 

 

Amazonka

 

  • nejdelší řeka na světě – 7062 km, největší povodí
  • odvodňuje území o velikosti poloviny Evropy
  • pramení v Peru, protéká: Peru, Kolumbie, Brazílie
  • 1 sek = 175 mil. litrů
  • více než 3000 druhů ryb

 

Nil

 

  • 6671 km, intenzivní zemědělství
  • zavlažování, rybolov, přístavy
  • nejvíce: Modrý Nil 60-70% vody

 

Paraná

 

  • druhá nejdelší řeka v jižní Americe

 

Kongo

 

  • plochou, povodím a vodnosti 2. na světě, peřeje, vodopády

 

Kaspické moře

 

  • největší jezero, slané, bezodtokové

 

Bajkal

 

  • 554 přítoků, vytéká jen jeden – Angara
  • 1/5 světových zásob povrchové sladké vody
  • má 27 ostrovů
  • rozloha 31 500km2

 

Čadské jezero, Aral – vysychání

Balchaš

 

  • slaná i sladká voda

 

 

Sníh a led

 

  • největší zásobárna sladké vody
  • firn – zamrznutí zbylého sněhu
  • ledovcový led – přeměna zrnitého ledu ve firnový až nakonec v ledový
  • vznik ledu: pevné srážky, nízké teploty, srážky dopadají na povrch, tím se hromadí (akumulace) a při tání ustupují (ablace)
  • pevninské: Antarktida, Grónsko, Island, Špicberky … plaví se v oceánu – kry a mají obrovské rozměry, jsou zanášeny proudy – ohrožení dopravy
  • horský: menší, 16 mil. km2 a 24mil. km3
  • sněžná čára – převyšuje přírůstek sněhu nad úbytkem, je závislý na zeměpisné šířce
  • glaciologie – nauka o ledovcích
  • permafrost – trvale zmrzlá půda
  • kar – výživová oblast ledovce
  • trog – údolí, vzniklé prací ledovce
  • ledovcová jezera, plesa

 

  • ablace – usoupení, zmenšování ledovce
  • akumulace – růst ledovce
  • moréna – to co před sebou ten ledovec tlačí

 

Koloběh vody

  • malý –
    • nad oceánem nebo nad pevninou
    • je na jednom místě
    • voda spadne a zase se vypaří
  • velký –
    • mezi pevninou a oceánem, vstupují makro.činitelé(vítr)

 

Kryosféra:

 

  • sféra, v níž teplota po více než 2 roky nevystoupí nad bod mrazu
  • voda je v pevném skupenství (sníh – led: povrchový a podzemní)
  • ve vyšších zeměpisných šířkách a nadmořských výškách – kryogenní pochody – tvary:
  • mrazové zvětrávání: fyzikální – změny teplot – nejintenzivnější u hornin pórovitých a sedimentů
  • typy:
  • islandský (oceánský): malé teplotní výkyvy = slabá vrstva zvětralin
  • sibiřský (kontinentální): velké denní teplotní výkyvy = silná vrstva zvětralin (balvanová moře)
  • činnost sněhu:
  • nivační pochody: geomorfologická činnost sněhu , který se nemění v led → sněžníky – působí tavnou vodou (rozmrzá a zamrzá – mrazové zvětrávání + vynášení zvětralin) → nivační deprese
  • činnost ledu:
  • kryogenní pochody:
  • permafrost = dlouhodobě zmrzlá půda – průměrná roční teplota pod 0 °C = z 90 % podzemní led v létě rozmrzá – činná (aktivní) vrstva – pohybuje se = soliflukce (půdotok)
  • starší čtvrtohory (pleistocen) = celkové ochlazení = vznik permafrostu (plocha větší než dnes) a ledovců
  • střídání dob: ledových (glaciály) = výrazný pokles teplot tvorba ledovců dob meziledových (interglaciálů) = tepleji = tání a ústup ledovců
  • dnes 24 % souše: severní polokoule (Aljaška, sever Kanady, většina Grónska, sever Skandinávie a Ruska) jižní polokoule (Antarktida)

 

    • zóna souvislého rozšíření – Jakutsko 500-1 500 m (-10 °C), Grónsko, Kanadské arktické ostrovy, sever Ruska

 

  • zóna nesouvislého rozšíření – 300 m (-2 °C až 0 °C) – území nejméně zalidněná (nepříznivé životní podmínky) – problém hospodářského využití (zemědělství – těžba nerostných surovin – uhlí, ropa, železná ruda – stavba a údržba staveb a komunikací)
  • polární výzkumné stanice (meteorologické)
  • vědy:
  • glaciologie – ledovce
  • geokryologie – permafrost

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *