Jižní Evropa
Itálie
státní zřízení: republika, prezident Giorgio Napolitano, premiér Silvio Berlusconi
hlavní město: Řím
rozloha: 301 338 km² (69. na světě)
počet obyvatel: 60 mil.
státní správa: 20 oblastí, z toho 5 má autonomní status
měna: euro
národnostní složení: 98% Italů
náboženství: katolické
úřední jazyk: italština
podnebí: subtropický pás
- součástí Itálie je i městský stát Vatikán, ležící v Říme
přírodní podmínky
- pobřeží je na západě členité se zálivy, na východě ploché
- povrch převážně hornatý, dominují Západní a Východní Alpy, Dolomity, Karnské Alpy
- nejvyšší hora Mont Blanc (4748 m)
- celý Apeninský a Kalábrijský poloostrov a největší středomořský ostrov Sicílii vyplňuje pohoří Apeniny
- častá jsou zemětřesení a erupce sopek Vesuv, Etna, a sopek v souostroví Lipari
- hospodářsky významná je Pádská nížina
ekonomika:
sever:
- nejvíce obyvatel, největší města – nejmodernější průmysl
- 2/3 produkce (jádro ekonomiky) se koncentruje do oblasti pomyslného trojúhelníku Milán – Turín – Janov
- Turín: Fiat, Pirelli, dopravní strojírenství,
- Janov: největší přístav, ropa, Olivetti (kancelářské stroje)
- automobilky: Ferrari, Lamborgini, Lancia
- Terst: ropovod do Ingolstadu
- víno, čokoláda, těstoviny, zmrzlina, olivy
- textilní průmysl, obuv
- produktivní a vyspělé zemědělství
- členství v G7
- zakládající člen EU (+ Francie, Benelux)
jih:
- dříve šlechtici, velkostatkáři
- kulturně historické památky (střední část)
- průmysl minimální
- zemědělství hodně (víno)
- uzavřený region (rodinné vazby, krevní msta se staly základem pro vznik mafie)
Neapol: sopka Vesuv, Pompeje
Sicílie: Palermo, sever Sicílie – Sardinie, sopka Stromboli
historie:
- jádro římské civilizace a římskokatolického křesťanství
- dlouhá staletí územní rozdrobení, nové sjednocení v roce 1861
- v roce 1922 se stal předsedou vlády Benito Mussolini, který vytvořil fašistickou diktaturu
- v důsledku politické roztříštěnosti se posilovaly ekonomické rozdíly mezi jihem a severem poloostrova
Portugalsko
státní zřízení: republika, prezident Cavaco Silva
hlavní město: Lisabon
státní správa: 18 distriktů + 2 autonomní regiony (Azory, Madeira)
měna: euro
rozloha: 92 391 km² (108. na světě)
počet obyvatel: 10,7 mil.
náboženství: 97% katolíci
úřední jazyk: portugalština
národnostní složení: Portugalci a cca 250 tis. příslušníků jiných národností, hlavně z afrických zemí
přírodní podmínky:
- nejvyšší hora Ponta do Pico (2351 m)
- Azorské i Madeirské ostrovy jsou sopečného původu
- podnebí je na severu a západě mírné oceánské, na jihu subtropické středomořské
ekonomika:
- vysoká zaměstnanost v zemědělství (korek – velký podíl ve světové produkci, víno: Portské)
- nejméně urbanizovaný stát v Evropě, pouze 40% lidí žije ve městech
- průmysl: obuv, filiálky strojírenských firem
- Lisabon, Porto: centra průmyslu
- 15% negramotnost
- hutnictví, těžební, textilní, obuvnický, strojírenský, chemický a potravinářský
- nerostné suroviny: wolfram, cín, uhlí, měď, stříbro, kaolin, sůl
- těžba dřeva a korku
- pšenice, kukuřice, žito, oves, brambory, olivy, ovoce, vinná réva
- chov skotu, prasat, ovcí, koz, drůbež
- cestovní ruch
historie:
- r. 1932 se stal ministerským předsedou António de Oliveira – diktátor a propagátor tzv. Nového státu (ve stejné době budování Třetí říše)
- v roce 1949 patří Portugalsko k zakládajícím členům NATO
- v roce 1999 vstoupilo Portugalsko do eurozóny a předalo Maccao Číně
- v roce 2007 při předsednictví Portugalska byla formulována Lisabonská smlouva
Španělsko
státní zřízení: konstituční monarchie, král Juan Carlos I.
hlavní město: Madrid
státní správa: autonomní oblasti + Kanárské ostrovy, Ceuta a Melilla
měna: euro
rozloha: 504 782 km² (50. na světě)
počet obyvatel: 46 mil.
národnostní složení: 73% Španělé, 18% Katalánci, 2,5% Baskové (ETA), Galicijové
náboženství: 84% katolíci, 2% muslimové, 2% protestanti
úřední jazyk: španělština (regionálně katalánština, baskičtina, galicijština)
přírodní podmínky:
- zaujímá přibližně 84 % rozlohy Pyrenejského poloostrova
- vnitrozemí Španělska dominují vysoké náhorní plošiny (mesety) jako Meseta León a La Mancha a pohoří Pyreneje a Sierra Nevada
- Gibraltar je zámořské území Spojeného království
- Španělsku patří také souostroví Baleáry ve Středozemním moři a Kanárské ostrovy v Atlantském oceánu, dvě městské exklávy v severní Africe Ceuta a Melilla a Španělské severoafrické državy, které se skládají z pěti malých ostrovů při marockém pobřeží
- nejvyšší hora Pico de Teide (3708 m. n. m.) je sopka nacházející se na ostrově Tenerife, který je největším ze sedmi Kanárských ostrovů
podnebí:
- mírné na severozápadě, středomořské na jihu a východě
- Kanárské ostrovy: subtropické počasí s příjemnými teplotami
ekonomika:
- nejvíce lidí pracuje ve službách
- obrovské příjmy z cestovního ruchu (Kanárské ostrovy, Baleáry)
- historické památky (Toledo, Granada, Alhambra, Leon)
- cestovní ruch (Costa Brava, Costa de Sol)
průmysl:
- Madrid
- při pobřeží: Barcelona – hlavní přístav země, největší průmyslové centrum
- Valencie: obchodní centrum
- strojírenství (dopravní), Seat
- elektronika (Solac), počítače
- chemický průmysl (léky, plasty)
- barevné kovy, paliva, pyrit
zemědělství: (Meseta – náhorní plošina vzniklá v prvohorách, 500 – 1000 m. n. m., obilí)
- víno, olivy, rybolov, jižní ovoce
historie:
-
- Keltové, Římané, Vizigóti, Vandalové, Arabové (8. stol.). Díky Arabům byl Pyrenejský poloostrov velmi vyspělý (rozvoj vědy, umění, architektury)
- Araby vytlačili křesťané. Do r. 1492 byli Arabové poraženi, dominantní postavení získala katolická církev, která hrála významnou roli (inkvizice, židé)
- před 2. světovou válkou proběhla v zemi válka občanská, která skončila v roce 1939 nástupem generála Franca (byl označován jako „Vůdce Španělska z Boží milosti“). V zemi převládalo zemědělství, minimum průmyslu, špatná infrastruktura, obrovská negramotnost.
- po Francově smrti r. 1975: demokracie
- r. 1986 vstoupilo Španělsko a Portugalsko do Evropské unie. Během několika let se díky penězům z EU vytvořila infrastruktura.
Řecko
státní zřízení: republika, prezident Károlos Papoúlias
hlavní město: Atény
státní správa: 13 krajů rozdělených do 51 prefektur a 1 autonomní region
měna: euro
rozloha: 131 940 km² (94. na světě)
počet obyvatel: 11 mil.
národnostní složení: Řekové, přes 1 mil. imigrantů z Albánie, Bulharska, Rumunska, Asie i Afriky
náboženství: 98% řecká ortodoxní, 2% islám
úřední jazyk: novořečtina
přírodní podmínky:
- Řecku patří okolo dvou tisíc ostrovů a ostrůvků, které jsou převážně v Egejském moři (např. Kréta, Rhodos, Kyklady)
- 80% země je tvořeno horami
- nejvyšší bod: hora Olymp 2919 m
podnebí:
- subtropické klima
ekonomika:
- člen EU, NATO
- průmyslová oblast: Atény (1/4 obyvatel) → dopravní strojírenství, elektrotechnika, zpracování ropy, vývoz bauxitu
- na světě největší nákladní loďstvo
- textilní průmysl
- cestovní ruch
zemědělství: jižní ovoce, olivy, olivový olej, víno Retsina, sýr Feta, řecký jogurt
historie:
- Řecko: 1. centrum evropské kultury
- pak nadvláda Makedonců, Římanů a Turků
- od r. 1973 republika
Andorra
státní zřízení: parlamentní monarchie
hlavní město: Andorra la Vella
administrativní rozdělení: 7 farností
měna: euro
rozloha: 468 km2
počet obyvatel: 84 000 z toho Španělé 43 %, Andořané 33 %, Portugalci 11 %, Francouzi 7 %, jiní 6 %
- bez vlastní armády a policie a bez železnice
- ruda, stříbro, polymetaly, mramor
- cestovní ruch, málo průmyslu
- suvenýry, doutníky, kožené zboží
- daňový ráj
Gibraltar
- zámořské území VB
- rozloha: 6,5 km2
- počet obyvatel: 28 000
- přezdívána jako kamenná brána do středozemí
- strategické místo
- nedostatek vody
- příjem z projezdu lodí, turistického ruchu, bankovnictví
- sklad zbraní a paliva
Monako
státní zřízení: parlamentní knížectví, kníže Albert II.
hlavní město: Monaco-Ville
administrativní rozdělení: 4 historické městské čtvrti, v současnosti rozdělen do 10 městských čtvrtí
rozloha: 1,95 km2
počet obyvatel: 32 000
- celní a měnová unie s Francií
- hazardní dům Evropy, zábava, turistika, festivaly, F1
- daňový ráj
Malta
státní zřízení: republika, prezident George Abela
hlavní město: Valleta
rozloha: 316 km2
počet obyvatel: 400 000
- člen Commonwealthu i EU
- turistika, rybolov
Jihovýchodní Evropa
Rumunsko
státní zřízení: republika, prezident Traian Basescu
hlavní město: Bukurešť
státní správa: okresy
rozloha: 238 391 km² (78. na světě)
počet obyvatel: 22, 3 mil.
měna: leu
národnostní složení: 90% Rumunů, 7% Maďarů, 2,5% Romů
náboženství: pravoslaví
úřední jazyk: rumunština
přírodní podmínky, hospodářství:
- rozděleno obloukem Východních a Jižních Karpat do dvou odlišných částí
- oblast uvnitř Karpatského oblouku má silnou maďarskou menšinu
- na západě nížiny: Rumunská nížina podél Dunaje (intenzivní zemědělství a průmyslová centra)
- vně Karpatského oblouku → Valašská nížina: těžba uhlí, ropy a plynu , lignit, soli
- oblast Transylvánské vysočiny → průmyslové středisko, těžba plynu, rud a dřeva
- veletok Dunaj kopíruje hranici s Bulharskem → jeho delta je jedním z nejvýznamnějších biocenter Evropy (zelenina, obilí, tabák, kukuřice, ovoce)
- rekreační využití pobřeží Černého moře (přístav Constanta)
- chybí investoři, mafie, špatná legistaliva
- obrovské rozdíly mezi městem a venkovem
- v EU od roku 2007
- slabá infrastruktura, slabé služby
Bulharsko
státní zřízení: republika, prezident Georgij Parvanov
hlavní město: Sofia
státní správa: 28 oblastí, nazvané podle jejich hlavního města
měna: lev
rozloha: 110 993,6 km² (102. na světě)
počet obyvatel: 7,2 mil.
národnostní složení: 84% Bulhaři, 9,5% Turci, 4,7% Romové
náboženství: 83% pravoslavní, 12% muslimové
úřední jazyk: bulharština
přírodní podmínky
- pohoří Rila (Musala – 2925 m), Stará Planina
- úrodná Hornotrácká nížina
podnebí: na severu kontinentální, na jihu středomořské
hospodářství
- nerostné suroviny: rudy, soli, uhlí, polymetaly
- cestovní ruch,
- letoviska: Varna, Burgas, Sozopol, Zlaté písky, Primorsko, Bačik
průmysl
- strojírenský a chemický: přístav Varna
- Sofijská kotlina (25 % průmyslové výroby)
- Burgas: dovozní přístav s velkou rafinérií ropy
zemědělství
- Hornotrácká nížina: intenzivní zemědělství: rýže, zelenina, tabák, cibule, zelí
- Podunajská nížina: obilnářství
- Stará Planina: chov ovcí
Státy bývalé Jugoslávie
historie
- 1914 atentát v Sarajevu – počátek 1.sv. války
- 1918 – Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
- 1929 – Jugoslávie (federace) – 6 republik + Vojvodina a Kosovo
- po 2. světové válce se k moci dostali komunisti (po zásluze, osvobodili se sami)
- po r. 1945 prezident a diktátor Josip Broz Tito (odmítal poslouchat Stalina)
- povolena tržní ekonomika, nebyla přísná cenzura, hospodářská spolupráce se západní Evropou
- 45-55 – SSSR + RVHP – blokáda Jugoslávie, chtěli rozvrátit hospodářství
- po pádu komunismu: války:
- r. 1991: o nezávislost Slovinska (Slovinci x Srbové)
- r. 1991 – 1995: o nezávislost Chorvatska (Chorvati X Srbové)
- r. 1992 – 1995: válka v Bosně a Hercegovině, nejničivější
- r. 1999: válka v Kosovu (Srbové X Albánci), prezident Srbska Slobodan Miloševič zrušil autonomii Kosova, genocida
- problémy: náboženské, etnické, ekonomické, mediální
Slovinsko
státní zřízení: republika, prezident Danilo Türk
hlavní město: Lublaň
administrativní dělení: 12 regionů, 210 obcí
měna: euro
rozloha: 20 253 km² (150. na světě)
počet obyvatel: 2 mil.
národnostní složení: 83% Slovinci, 2% Srbové, 3% Chorvaté
náboženství: 60% římsko – katolické, ateisté, muslimové, ortodoxní křesťané
úřední jazyk: slovinština (maďarština, italština)
přírodní podmínky
- přímořský stát (50 km pobřeží – Istrijský poloostrov) na pomezí Balkánu a Evropy
- na severu Alpy (Karavanky), nejvyšší vrchol Triglav 2864 m (Julské Alpy)
podnebí: mírný pás
ekonomika
- rozvinuté služby (dopravní, rekreační využití Alp) – cestovní ruch
- nejrozvinutější země s nejvyšší úrovní HDP z bývalé Jugoslávie
- životní úrovní se blíží k alpským státům
- v EU od roku 2004
- rtuť, uran, uhlí, ropa
- vinná réva, švestky, ovoce, rakije
průmysl
- strojírenství, telekomunikační technika
- zn. Elán, Alpina,
- farmacie (zn. Krka), moderní technologie (zn. Gorenje)
Chorvatsko
státní zřízení: republika, prezident Ivo Josipović
hlavní město: Záhřeb
státní správa: 21 žup, které se dále dělí na opčiny
měna: kuna
rozloha: 56 542 km² (123. na světě)
počet obyvatel: 4,5 mil.
národnostní složení: 90% Chorvaté, 5% Srbové
náboženství: 90% římskokatolické, 5% pravoslaví
úřední jazyk: chorvatština
přírodní podmínky:
- hornaté pobřeží (Dalmácie – rekreace)
- Istrijský poloostrov, Dinarské hory, Plitvická jezera (UNESCO)
podnebí: subtropický pás (pobřeží), mírný pás (vnitrozemí)
ekonomika:
- průmysl chemický a strojírenský
- cestovní ruch, rybolov
- mramor, vápenec, měď, cín, rudy, ropa, plyn
- zemědělství ve vnitrozemí – citrusy, vinná réva, levandule
- významný přístavní komplex Rijeky (pro Česko nejbližší přístav)
Srbsko
státní zřízení: republika, prezident Boris Tadič
hlavní město: Bělehrad
státní správa: autonomní oblasti Kosovo (Príština) – od roku 2008 samostatnost a Vojvodina (Novi Sad)
měna: dinár, v Kosovu euro
rozloha: 88 361 km² (115. na světě)
počet obyvatel: 8 mil.
náboženství: 85% pravoslaví, 5,5% katolíci, 2% muslimové
úřední jazyk: srbština
národnostní složení:
- Srbsko: 83% Srbové, 4% Maďaři
- Vojvodina: 65% Srbové, 15% Maďaři
- Kosovo: 88% Albánci, 7% Srbové
přírodní podmínky:
- na severu Panonská nížina, směrem na jih terén hornatý
podnebí: mírný pás
ekonomika:
- průmysl zaostalý, 30% nezaměstnanost, potenciál v zemědělství
- ropa, plyn, bauxit
Černá Hora
státní zřízení: republika, prezident Filip Vujanovič
hlavní město: Podgorica
měna: euro
rozloha: 13 812 km² (156. na světě)
počet obyvatel: 730 000
národnostní složení: 43% Černohorci, 30% Srbové, 8% Bosňáci, 5% Albánci
náboženství: 75% pravoslaví, 18% muslimové
úřední jazyk: černohorština
přírodní podmínky:
- hornatý stát (Dinárské hory)
podnebí: subtropický pás (pobřeží), mírný pás
ekonomika:
-
- cestovní ruch, měna Euro (přestože země není členem EU)
- v hlavním městě hliníkárna (50% HDP)
- zaostalé vnitrozemí
Bosna a Hercegovina
státní zřízení: prezidium: Bakir Izetbegović (Bosňák), Nebojša Radmanović (Srb), Željko Komšić (Chorvat)
hlavní město: Sarajevo
státní správa: 2 federální jednotky: federace Bosna a Hercegovina – 10 autonomních kantonů, Republika srbská (hl. město Banja Luka) – 7 regionů, obě spravují Distrikt Brčko
měna: marka
rozloha: 51 750 km2
počet obyvatel: 4,5 mil.
náboženství: 45% muslimové, 31% pravoslaví, 14% římští katolíci
úřední jazyk: bosenština, chorvatština, srbština
národnostní složení:
- 44% Bosňáci
- 31% Srbové
- 17% Chorvati
přírodní podmínky:
- Bosna a Hercegovina jsou hornaté (vysoká nadmořská výška)
- na severu nížiny
- pouze 20 km pobřeží
podnebí: na jihozápadě subtropické, jinak mírné
ekonomika:
- velké rozdíly v životní úrovni měst a venkova
- nerostné suroviny: rudy a vodní energie
- zemědělství: tradiční ovocnářství a chov skotu
- vysoká nezaměstnanost
- zaostalost, negramotnost, málo zahraničního kapitálu, nejistota
Albánie
státní zřízení: republika, prezident Bamir Topi
hlavní město: Tirana
administrativní dělení: 12 krajů, 36 okresů
měna: lek
rozloha: 28 748 km² (139. na světě)
počet obyvatel: 3,7 mil.
národnostní složení: Albánci (menšiny: Řekové, Makedonci, Černohorci)
náboženství: 55% islám, 15% pravoslaví, 17% katolíci
úřední jazyk: albánština
přírodní podmínky:
- 30 % území zaujímá oblast nad 1000 m n.m. , špatné životní podmínky
podnebí: na většině území subtropický pás, jen na severu mírný
ekonomika:
- hospodářská i politická izolovanost udržovaná komunistickým režimem dovedla Albánii k hospodářskému i politickému krachu
- nejzaostalejší stát Evropy, nedostatek investorů
- nikl, chrom, měď, rudy, ropa, plyn, asfalt, sůl
- pšenice, bavlna, tabák, vinná réva, citrusy
Makedonie
státní zřízení: republika, prezident Gjorgje Ivanov
hlavní město: Skopje
administrativní dělení: 8 regionů
rozloha: 25 713 km² (145. na světě)
počet obyvatel: 2 mil.
měna: dinár
úřední jazyk: makedonština
náboženství: pravoslavní, islám
- hornatá země, vysoká nadmořská výška
- chudá, zaostalá agrární země
- málo nerostných surovin, pouze rudy a azbest
- bavlna, tabák, citrusy, obilí