Rusko
státní zřízení: federativní republika prezidentského typu, prezident Vladimir Putin
hlavní město: Moskva
státní správa: 21 republik, 6 krajů, Židovská autonomní oblast, 10 autonomních okruhů, 2 města se zvláštním statutem (Moskva, Sankt-Peterburg)
rozloha: 17 075 400 km² (1. na světě)
počet obyvatel: 144 mil. (9. na světě, 2008)
hustota zalidnění: 8 ob./km2
vznik: 21.12.1991 rozpadem SSSR
Organizace – člen OSN, rady bezpečnosti, G7+1.
měna: rubl
přírodní podmínky:
- 70% roviny (Ruská tabule)
- Evropu a Asii odděluje pohoří Ural
- vysoká pohoří na jihu: Velký Kavkaz (nejvyšší bod Elbrus 5642 m), Altaj, Ural – nejvyšší hora Narodnaja
- velké řeky: Ob, Jenisej, Lena, Amur, Volha (v zimě zamrzají)
- jezera: Ladožské, Oněžské, Bajkal (nejhlubší na světě 1637 m)
- Rozlehlé území → polární, mírný i subtropický pás.
- Kontinentální podnebí.
- Vegetační pásy: polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi, polopouště.
podnebí:
- rozlehlé území → polární, mírný i subtropický pás
- kontinentální podnebí
- vegetační pásy: polární pustiny, tundry, tajgy, lesostepi, stepi, polopouště
národnostní složení: 80% Rusové, 4% Tataři, 2% Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Čečenci, Jakuti (na území Ruské federace se nachází přes 150 národů)
národy:indoevropské – Ukr., Běl., Lot., Lit., Mold., Tádž., Arméni
Altajské – příbuzní Turkům a Mongolům, Kaz., Uzbeci, Turk., Kyrg., Azerd.
Uralské – příbuzní Finům a Maďarům, rusifikace – Est., Karelové
Kavkazské – Gruzíní
- všichni azbuka, Lit., Lot., Est = latinka
náboženství: 70% pravoslaví, 10% islám, 1% buddhismus
úřední jazyk: ruština a jazyky národní
11 milionových měst: Moskva, Petrohrad, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Samara, Omsk, Kazaň, Čeljabinsk, Rostov na Donu, Ufa
nerovnoměrné osídlení: Sibiř, Dálný východ (6,5 mil. ob.) vysidlování
- počet obyvatel se několikrát měnil (30. léta)
Demografie + změny po roce 1990:
- počet obyvatel Ruska se snižuje
-
- nerovnoměré osídlení
- Sibiř vysídlování
- vysoková kojenecká úmrtnost
- záporný přirozený přírůstek
- střední délka ženy – 71,7 a muži – 58,3
- krize:
- muži pijí vodku (18l čistého alkoholu na osobu ročně) na západě (4-5l alkoholu na osobu)
- počet alkoholů narostl o 830%
- psychické problémy, muži neunášejí situace, očekávání zodpovědnosti, nejistota
- je to dáno ruskou mentalitou – stát a silná osoba se stará a dává rozkazy
- bezbřehá demokracie – nulová nebo velmi malá produktivita
- drogy, špatný zdravotní stav, slabá lékařská péče
- vysoká kojenecká úmrtnost, nízká životní úroveň
ekonomika:
- po r. 1917 se komunistický režim zaměřil na rychlou industrializaci → preferování těžkého průmyslu a kvantity na úkor kvality
- velké rozdíly mezi venkovem a městem
- během SSSR se stavěli gigantická díla (stavěli to lidé z pracovních táborů)
- nekvalitní výrobky, bez konkurence (RVHP)
- investice a pokrok do energie, zbraní, kosmického průmyslu, velké výdaje do armády
- slabá infrastruktura
- slabý cestovní ruch, nedostatečná terciální sféra
- málo potravin a spotřebního zboží
- málo bytů, špatné zásobování
- nejvyšší životní úroveň má Pobaltí, nejnižší má Sibiř a Dálný východ
- mafie, korupce, špatná legislativa
- v 90. letech se výrazně zhoršila ekonomická situace Ruska a jiných sovětských republik
- podíl na světové ekonomice je zanedbatelný (1,5%)
- účastník světových problémů (Kosova, Kavkaz, Afgánistán)
- člen G8
- transformace ekonomiky – podíl lehkého průmyslu se zvýšil na úkor těžkého
- export strategických surovin – ropa, plyn, uhlí, rudy, dřevo (až 80%)
průmysl:
-
- těžební, významné zásoby ropy a zemního plynu: Západosibiřská nížina → vývoz + Volžsko-uralská oblast
- drahé a barevné kovy: Sibiř, Dálný východ
- černé uhlí: Kuzbas (západní Sibiř)
- těžba rud: Ural
- Moskva: dopravní význam, 1/5 hodnoty průmyslové výroby země
- jižní Ural: centrum strojírenství, hutnictví, dřevařský průmysl
- Povolží: výroba elektrické energie, těžba ropy, strojírenský a chemický průmysl
- chemický, dřevozpracující průmysl
- průmysl prošel konverzí a restrukturalizací
- rozvoj služeb
- Plyn – Orenburg
- Rozvoj služeb.
- Špatná infrastruktura => brání rozvoji cestovního ruchu.
zemědělství:
- nejlepší podmínky jižně od Moskvy, obilí, brambory, zelenina
- část potravin se musí dovážet, produkce se snížila a nestačí uživit obyvatelstvo (1/3 importu)
- málo orné půdy: Povolží, Podoní = černozemě, asijská část = step, Sibiř = tundra a tajga
- rybolov, skot
centra:
- Moskva:
- nejvíce obyvatel a průmyslu
- jedna z největších aglomerací v Evropě
- nachází se zde 20% průmyslové výroby Ruska
- Petrohrad:
- bývalý Leningrad
- specifické postavení v průmyslu a kulturním životě
- nadprůměrná životní úroveň
- Jižní Ural:
- těžební, hutní, strojírenský a chemický průmysl
- Jekatěrinburg, Omsk, Čeljabinsk
- Povolží:
- ropa, elektřina, strojírenství, chemie
- Volgograd, Samara (ropovod Družba do ČR), Orenburg
- Kuzbas:
- Novokuzněck (průmyslové centrum, těžký průmysl)
- Novosibirsk, Krasnojarsk
- drsné přírodní podmínky, zamrzající řeky, odlehlost, chybí silniční spojení, do 55 rovnoběžky chybí komunikace
- Transsibiřská magistrála, která má přes 9000 km (Moska, Nižnij Novgorod, Omsk, Jekatěrinburg, Novosibirsk, Krasnojarsk, Vladivostok, Charabovsk, Perm, Irkutsk, Ulan-Ude)
- Dálný východ:
- Bajkalsko-amurská magistrála
- Vladivostok, Chabarovsk
- Jakutsk (diamanty, zlato, platina, naměřena jedna z nejnižších teplot)
- Irkutsk
- Norilsk, Dudinka (nejseverněji obydlená oblast)
historie:
- první obyvatelé evropské části Ruska se usídlili v deltě řeky Don kolem r. 20 000 př. n. l.
- Kyjevská Rus (Vikingové)
- od 13. století vládnou 200 let Mongolové (Zlatá Horda)
- rok 1613 je počátkem vlády Romanovců, kteří dále rozšiřovali území
- v r. 1721: Petr I. Veliký → reformy, přístup k moři, kolonizace Sibiře
- Kateřina veliká: jedna z nejmocnějších žen historie, rozšíření území k Černému moři a dělením Polska do střední Evropy
- r. 1917 – 1991: komunistická diktatura: ze zemědělského státu stát průmyslový, až 50% příjmů jde na budování armády
- v roce 1917 povstání v Petrohradě, car přinucen k abdikaci, osoba V.I.Uljanov (Lenin)
- v roce 1922 založena SSSR
- 30-40 léta pracovní tábory na Sibiři, hladomory na Ukrajině, deportace miliónu lidí (mezi lety 36-38 deportováno přes 8 miliónů lidi)
- SSSR čítala na 15 republik (Arménská, Ázerbájdžánská, Běloruská, Estonská, Gruzínská, Kazašská, Kyrgyzská, Lotyšská, Litevská, Moldavská, Ruská, Tádžická, Turkmenská, Ukrajinská, Uzbecká) + autonomní oblasti
- cíl SSSR: vybudovat silný stát, zavést komunistický systém na celém světě, centrální řízení, 5-ti leté plány, industrializace, kolektivizace
- Železná opona – žádný styk s „imperialistickým a kapitalistickým“ západem
- SSSR bylo zpožděno ve vývoji a ekonomice obecně, vybudování RVHP, systém byl bez konkurenčního systému
- za Stalinovy vlády zemřelo až 48 milionů lidí (porušení lidských práv, zločiny pro lidskosti)
- za 2. světové války dohoda s Třetí říší o neútočení a spojenectví (pakt Ribbentrop-Molotov) dohoda dále upravovala rozdělení Polska
- 22.6.1941 v operaci zvané Barbarossa nacisté napadli SSSR, které nebylo připravené na válku
- během 2. světové války zemřelo přes 20. mil. sovětů
- během 50. let vytvořené tzv. satelitní státy, např. ČSR, Polsko, Maďarsko aj., které byly „připoutáni“ k SSSR, protože byli závislí na surovinách (ropa, plyn, ruda)
- mezi lety 1947-1991 probíhala tzv. Studená válka, která probíhala mezi Spojenými státy a jejich spojenci sdruženými v NATO na jedné straně a Sovětským svazem (SSSR) a jeho spojenci v rámci Varšavské smlouvy na straně druhé. Protivníci byli také souhrnně označováni jako západní a východní, nebo sovětský, blok. Součástí studené války byly závody ve zbrojení.
- USA chtěli pomoct zemím, které byli zpustošené 2.sv. válkou, a tak nabídli tzv. Marshallův plán, který SSSR ani satelitní státy nemohli přijmout
- 1968 intervence vojsk Varšavské smlouvy do ČSR
- v roce 1985 prezident Gorbačov zavádí tzv. Perestrojku – přestavba režimu, uvolnění společnosti aj.
- v roce 1990 prezident Jelzin jako první svobodný prezident
- v roce 1991 rozpad SSSR, vznik Ruské federace
- ke zhroucení komunistického systému přispěly i ekonomické neduhy (chybějící kapitál, snaha převedení státních podniků do soukromého sektoru, propad HDP, zhoršení životní úrovně, zvětšující se sociální rozdíly mezi obyvateli)
Čečensko:
-
-
- v roce 1992 odmítlo Čečensko spolu s Tatarstánem podepsat přidružovací smlouvu s Ruskem → Rusko v roce 1994 zahájilo válku (oblast má totiž strategický význam = ropovody)
- r. 1996 Čečenci zvítězili
- v r. 1999 Rusové opět zaútočili, válka trvá dodnes
-
Kaliningrad
– Část Ruska, u Baltského moře.
Transsibiřská magistrála
– Železnice, vybudována na konci 19 st.
– Moskva -> Vladivostok.
– Podél 89 měst (Krasnojarsk, Jekatěrinburg, Omsk, Irkutsk, Perm).
– Cesta trvá 7 – 9 dní.
Bajkalsko – Amurská magistrála
– BAM.
– Napojena na transsibiřskou.