Střední a východní Evropa

 

• všechny tyto země byly od konce II. světové války do začátku 90. let 20. století součástí východního bloku (totalitní režimy úzce orientované na SSSR)

 

charakteristické rysy:

• • • nesvoboda, popírání svobody slova, tisku…plnění příkazů z Moskvy
    • hluboké zaostávání za západní Evropou
    • vše státní, bez svobodného trhu, bez soukromého vlastnictví
    • hospodářství centrálně plánováno, zaměření zejména na těžbu energetických surovin a kovů, hutnictví, těžké strojírenství
    • vysoká zaměstnanost v zemědělství a průmyslu
    • hluboká neúcta k přírodnímu prostředí – devastace, ekologické problémy zejména v průmyslových oblastech (NDR, jih Polska, ČR, Rumunsko, Bulharsko)

Po pádu komunismu poznání hluboké zaostalosti, nutná změna tzv. transformace, změna struktury hospodářství tzv. restrukturalizace.

průběh:

• přechod k tržní ekonomice, převod podniků, zem. půdy do soukromého vlastnictví = privatizace
• zvýšení významu a % zastoupení zaměstnanosti ve službách, snížení zaměstnanosti v priméru (prvovýroba = těžba, zemědělská výroba) a sekundéru (zpracování = průmysl)
• transformace byla v historii zcela novým jevem, díky odlišnosti jednotlivých zemí nebylo možno použít vždy stejný postup, odlišný úspěch, probíhá dodnes
• změna orientace trhu, obchodování od východu na západ, příchod zahraničního kapitálu do zemí střední a východní Evropy

důsledky a problémy transformace:

• svoboda, demokracie, rovné podmínky pro všechny, zvýšení životní úrovně, ale také požadavků na vyšší vzdělání, znalost jazyků, odpovědnost, konec základních jistot, které poskytoval stát a tím se snažil bránit rostoucí nespokojenosti lidí , růst cen (tyto změny velice těžce nesou lidé střední a straší generace z nichž část vzpomíná na léta nesvobody s nostalgií, protože jim stát zajišťoval základní potřeby (sociální dávky, levné potraviny – ovšem na úkor svobody cestovat, svobodně volit zaměstnání, svobodně se vyjadřovat rozhodovat), proto v některých zemích roste vliv levicových postkomunistických stran viz ČR, Maďarsko, Polsko…)
• největší problémy v zaostalých regionech na okraji (periferie), nejsou oproti minulosti zvýhodňovány státem, odchod obyvatel do prosperujících oblastí, nezaměstnanost
• s rostoucími problémy v hospodářství, poklesem životní úrovně (a osvobozením od dohledu totalitních stran) souvisí v JV Evropě také růst nacionalismu, nebezpečí válečných národnostních konfliktů, zde prochází historická hranice mezi katolickým a pravoslavným náboženstvím, islámem (sem sahaly hranice Osmanská říše)

 

Střední Evropa

 

Slovensko

státní zřízení: republika, prezident Ivan Gašparovič, premiér Iveta Radičová

hlavní město: Bratislava

státní správa: 8 krajů (Bratislavský, Košický, Nitranský, Prešovský, Žilinský, Trenčínský, Trnavský a Banskobystrický) a 79 okresů

měna: euro

rozloha: 49 035 km² (126. na světě)

počet obyvatel: 5,4 mil.

národnostní složení:

• 80% Slováci
• 10% Maďaři (jižní část země v Podunají, národnostní menšina, napjaté vztahy se Slováky)
• 5% Romové (nejzaostalejší regiony, venkov, tragické životní podmínky

náboženské složení: 68,9% římští katolíci, 6,9% evangelíci augšpurského vyznání, 4,1% řečtí katolíci

úřední jazyk: slovenština (regionálně rusínština, maďarština, čeština, romština)

přírodní podmínky:

 

• 252 km společných hranic s ČR

 

Severní třetina země  – karpaty – mladé pohoří (součást alpsko – himálajského vrásnění):

• Západní Karpaty: Oravské Beskydy, Velká Fatra, Malá Fatra, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Slovenské rudohoří, Chopok, Ďumbier, Javorníky
• nejvyšší bod Gerlachovský štít 2655 m ve Vysokých Tatrách, Lomnický štít, Slavkovský štít
• Východní Karpaty: Vihorlat
• rozmístění průmyslu, velkých měst, obyvatelstva ovlivňují pohoří, osídlení zejména v mezihorských kotlinách

Jih země Podunajská nížina, jižní hranici Slovenska tvoří řeka Dunaj (s nádrží Gabčíkovo z 80. let 20. stol., značné ekologické důsledky na ekosystémy nížin, podzemní vody)  – s přítoky: Morava, Váh (hydroelektrárny vážská kaskáda), Hron, Tisa, + Dunajec (povodí Visly)

• v tatrách jsou četná jezera ledovcového původu  – plesa: Štrbské pleso, Popradské pleso
• velké zásoby podzemních mineralizovaných vod – lázně, cestovní ruch Piešťany, Trenčianské Teplice

ekonomika:

• do roku 1945 Slovensko zcela zaostalé téměř bez průmyslu, později investice rychlý rozvoj a výstavba, měst, modernizace
• dnes značné rozdíly venkov X město, východ X západ  
• osou průmyslu nížina Pováží a velká města, po rozpadu Východního bloku problémy s průmyslem, růst nezaměstnanosti, změna zaměření výroby, dnes ale chváleno pro rychlost transformace a postup potřebných reforem (na rozdíl od ČR, Slovensko někdy dokonce označováno jako vychodoevropský tygr, země s nadějnou budoucností)
• zemědělská výroba v jižní nížinaté části, ½ v Podunají: obilniny, zelenina, prasata, skot
• hnědé uhlí (Nováky, Handlová), ruda (Slovenské rudohoří, Gelnice, Kremnice), magnezit, drahé kovy, polymetaly, sůl (Prešov)
• v EU od roku 2004
• cestovní ruch – národní parky TANAP, Nízké Tatry, Malá Fatra, Pieniny, Slovenský ráj, Velká Fatra aj.
• automobilový průmysl – KIA (Žilina), VW (Bratislava)
• chemický průmysl – Slovnaft (Bratislava), Duslo, Matador (Púchov), Slovakofarma (Hlodavec)
• strojírenství, textilní průmysl
• Poprad – Tatra Vagonka, loděnice v Komárnu
• potravinářský průmysl (Heineken) konzervárny, pivovary, lihovary
• Jacobs, Nestlé
• hutnictví (Košice, Podbezová)
• hliníkárny (Žiar nad Hronom)
• energie – 26% tepelné (Nováky), 16% vodní (Gabčíkovo), 58% jaderné (Mochovce, Jaslovské Bohunice)
• 50% plochy se využívá k zemědělským účelům
• 33% rostlinná produkce, 67% živočišná produkce
• těžba dřeva v Ružomberoku
• významná města: Prešov, Žilina, Trenčín, Trnava, Nitra, Banská Bystrica

 

Polsko

státní zřízení: republika, Bronisław Komorowski, premiér Donald Tusk

hlavní město: Varšava

státní zřízení:16 vojvodství

měna: zloty

rozloha: 313 575 km² (68. na světě)

počet obyvatel: 38,5 mil.

národnostní složení: 97,4% Poláci, 1,3% Němci, 0,7% Bělorusové, 0,6% Ukrajinci

náboženské složení: římští katolíci 95%, pravoslavní – 1,4%, řečtí katolíci – 0,3%

úřední jazyk: polština

přírodní podmínky:

• ¾ nížiny
• sever: rovinatý povrch při pobřeží Baltského moře, důsledek ledovcové činnosti (stejně jako Německo), jezerní plošiny Mazurská, Pomořanská
• nadmořská výška pouhých 169 m
• směrem na jih přechod v pahorkatiny Malopolská vrchovina
• jih: hranice tvoří pohoří Českého masivu (Krkonoše, Jizerské hory) a Karpat (Tatry, nejvyšší vrchol na hranicích se Slovenskem Rysy 2499,2 m) – centrum zimních sportů Zakopane, Vysoké Beskydy (Babia Hora 1725 m)
• mohutné dolní toky řek: Odra (v ústí významný přístav Štětín, pravý přítok Varta) – odvodňuje 34% území, Visla (při ústí významný přístav Gdaňsk, pravý přítok Bug) – odvodňuje 56% území

ekonomika:

• nerostné suroviny: značné zásoby černého uhlí světového významu, hnědé uhlí, ale také rozsáhlá naleziště rud mědi, železa, olova, zinku (vývoz do ČR)
• v období komunistické nadvlády připomínalo hospodářství země ekonomiku zemí třetího světa, tzn. přílišná orientace na těžbu – zpracování surovin – vývoz do „bratrských“ zemí východního bloku
• 25% obyvatel pracuje v zemědělství (brambory, žito, ječmen, cukrovka, ovoce, zelenina, maso, mléko) – nízká produktivita
• regionální rozdíly (západ je vyspělejší, východ zaostalejší)
• hutní strojírenství, elektrotechnika, chemický průmysl
• ropa, plyn, ruda, síra, sůl (Wieliczka)
• po 2. sv. válce – velké ztráty, rozvrácené hospodářství, zaostalost
• zaostalá infrastruktura
• chybí zázemí, dálnice, kvalitní trhy
• významný podíl říční a námořní dopravy

Z hlediska hospodářství a koncentrace obyvatelstva lze Polsko rozdělit do 3 zón:

Jižní zóna

• koncentrace nerostných surovin (zejména černé uhlí) v pásu mezi městy Vratislav  – Krakow (v krakovské pánvi konurbace 11 měst, 2 mil. ob.)
• 1/3 obyvatelstva, 40 % průmyslové výroby, ½ výroby energie – pouze tepelné, vysoké znečištění ŽP evropského významu
• Slawina – zpracování bauxitu, Bialsko – (Fiat), Czenstochowa (metalurgie, poutní město), Katowice (hutnictví), Wieliczka (sůl)

Střední zóna – Mazovsko

• nížiny, zemědělsky využívané
• průmyslové regiony a dopravní křižovatky V – Z, S – J (strojírenství, textilní prům.), města Varšava, Lodž (textilní průmysl), Poznaň (dopravní strojírenství)
• Bydhošť, Ploch nad Odrou

Západní zóna

• zemědělská malovýroba, rozsáhlé lesní plochy jezera = rekreační oblasti
• evropsky významné přístavy (využívá i ČR) Štětín (loděnice), Gdaňsk – lázně Sopoty, Lešno, Gdyně

 

Maďarsko

státní zřízení: republika, prezident Pál Schmitt

hlavní město: Budapešť (Budín P – Pešť L)

státní správa: 19 žup

měna: forint

rozloha: 93 030 km² (107. na světě) – 1/5 obyvatel žije ve městech

počet obyvatel: 9,9 mil.

národnostní složení: Maďaři 96,9%, ostatní 3,1%

náboženské složení: římští katolíci 51,9%, reformovaná kalvínská 15,9%, luteráni 3,0%, řečtí katolíci 2,6%

úřední jazyk: maďarština (ugrofinský národ)

přírodní podmínky:

• úrodné černozemní nížiny tvoří převážnou část země – Panonská pánev
• pohoří Bakoňský les (u jezera tektonického původu Balaton – významné centrum cestovního ruchu), Mátra + Bug (černé uhlí)
• nádrž Nagy Maroš (Gabčíkovo)
• zemí vede několik zlomů  – velký výskyt podzemních, teplých a léčivých vod: významné lázeňství (také relikt období nadvlády Osmanské říše, jejíž hranice v dobách jejího největšího rozkvětu sahala až k Dunaji)
• paralelní tok řeky Dunaje (osa země), Tiszy a Drávy (hranice se Slovinskem a Chorvatskem)
• nejvyšší hora – Kékes (1015 m)

podnebí: mírné

ekonomika:

• díky malým domácím surovinovým je průmyslová výroba orientována na výrobu hliníku (těžba bauxitu), významným průmyslovým odvětvím je potravinářství (světoznámé exportní výrobky masného průmyslu – čabajky, uherský salám, víno (tokajské – z vinic na severovýchodu země) červená paprika a jiná zelenina
• rozvíjí se též strojírenství díky výstavbě montážních závodů zahraničních firem (Audi) výroba léčiv – farmaceutika
• s transformací hospodářství se Maďarsko vyrovnalo nadprůměrně a patří mezi nejúspěšnější země postkomunistických zemí
• nejvýznamnějším průmyslovým, kulturním, politickým centrem je hlavní město Budapešť, významná koncentrace výroby leží v pásu probíhající středem země mezi městy Miškolc – Székesfehervár
• zemědělská výroba s navazujícím potravinářským průmyslem hraje významnou roli, zemědělsky využívaná půda tvoří 70 % rozlohy země. Sady a vinice se rozkládají v okolí měst Debrecen, Szeged
• těžba nerostných surovin není až na těžbu bauxitu významná
• puszta (step v Madarsku) – cukrovka, zelenina, ovoce, vinná réva
• tolak – tabák, slunečnice
• strojírenství, elektrotechnika, farmaceutika, potravinářství
• uhlí, ruda, plyn, uran, mangan
• cestovní ruch (Balaton)
• Miškolc (strojírenství, potravinářství)
• významná města: Debrecín, Tokaj, Györ, Szeged, Eger, Pětikostelí
• v EU od roku 2004

 

Německo (Spolková republika Německo)

státní zřízení: republika, prezident Christian Wulff, premiérka Angela Merkelová

hlavní město: Berlín

státní správa: 16 spolkových zemí, které mají vlastní zemské sněmy a zemské vlády

měna: euro

rozloha: 357 022,9 km² (61. na světě)

počet obyvatel: 82 mil.

náboženské složení: katolíci 32,3%, evangelíci 31,9%, muslimové 3,9%

národnostní složení:  Němci: 91%, cizinci: 8,9% (Turci – od 70. let zváni na méně kvalifikované práce, občané bývalé Jugoslávie)

úřední jazyk: němčina

přírodní podmínky:

• na severu země se táhne Severoněmecká nížina (Meklenburská jezerní plošina, jezero Müritz)
• středem Německa prochází pás Středoněmecké vysočiny (Harz, Duryňský les, Franský a Švábský Jura, Schwarzwald, Český les, Bavorský les, Smrčiny)
• Předhůří Alp – Severní vápencové Alpy, jezera (Bodamské jezero, Chiemsee)
• nejvyšší hora Zugspitze 2962 m
• ostrovy: Rügen, Usedom, Fehmarn, Helgoland, Východofrízské a Západofrízské ostrovy
• řeky: Rýn (přítoky Neckar, Mohan, Mosela, Ruhr); Dunaj, Odra, Labe, Spréva
• řeky propojeny systémem kanálů (doprava)

podnebí: sever a západ oceánské, východ a jih subkontinentální

ekonomika:

• 3. nejbohatší země světa
• hornictví, těžba nerostných surovin, výroba dopravních prostředků, strojírenství, elektrotechnický průmysl, potravinářství, chemický průmysl a kovo-zpracovatelský průmysl (značná ložiska černého – Porúří a hnědého uhlí – Lužice, Středoněmecká pánev a jedny z největších zásob kamenné soli na světě)
• důležité oblasti: Porůří, Porýní – Düsseldorf, Dortmund, Duisburg, Essen: centrum těžkého průmyslu (hutnictví, strojírenství)
• dovoz kvalitní brazilské rudy
• těžba soli v Magdeburgu, polymetaly, kaolín
• člen G8, EU
• po 2. sv. válce přijalo Německo tzv. Marshallův plán – Německý hospodářský zázrak = progresivní technologie, těžký průmysl, lidský potenciál, kvalitní levná pracovní síla z Turecka, dobré parametry cest, stabilní měna, dobrá straregie
• automobilový průmysl: 3. místo na světě, BMW, Mercedes – Benz, Opel, Volkswagen, Porsche
• chemický průmysl: na třetím místě na světě za USA a Japonskem

• elektrotechnický průmysl: společně s IT technologiemi s počtem přes 800.000 pracovníků náleží v SRN k nejsilnějším odvětvím, na třetím místě za USA a Japonskem, firmy Siemens, Bosh, Grundig
• vysoká produktivita, vysoké HDP, kvalitní dopravní síť, dobré zákony
• veletrhy (25 veletržních měst, z toho 8 je v Německu – Norimberk, Kolín, Lipsko, Düsseldorf, Berlín, Mnichov, Frankfurt aj.)
• pivovary
• spotřební průmysl – Henkel, Nivea
• 30% jaderná energie
• obchodní řetězce – Kaufland, Lidl, Hornbach
• přístavy: Brémy, Lübeck, Rostock, říční – Duisburg  

• námořní obchodní loďstvo – přístavy Hamburg, Kiel, Duisburg (největší říční přístav světa)     
• služby:  podílem kolem 70% – jak na tvorbě HDP, tak na celkové zaměstnanosti,  představují služby jeden z nejvýznamnějších motorů německého hospodářského růstu a zaměstnanosti, současně pomáhají vytvářet další pracovní místa

• při středním Rýnu a Mosele se pěstuje víno, podél Dunaje chmel
  • vysokou hustotu zalidnění má oblast Porúří, Porýní, Sasko a Durynsko. Méně zalidněné je severní Německo a výše položená území

Německo se dělí do 5 oblastí:

• Rýnsko-ruhrská oblast:
  • megalopole – Essen až po Bonn, 100 km průmyslový pás
  • Porýní-Vestfálsko
  • Essen (hutnictví, strojírenství), Duisburg (přístav na Rýně), Dortmund (chemický), Düsseldorf (bavlny, veletrh), Kolín n. Rýnem (veletrh, cukrovinky), Bonn (do roku 2000 hlavní město), Solingen (ocel)
• Jihozápadní oblast:
  • Frankfurt n. Mohanem (dopravní uzel, letiště, strojírenství), Stuttgart (Porsche, Mercedes), Mohuč
• Severní oblast:
  • Hamburk (přístav, milionáři), Brémy (přístav), Wolfsburg (VW), Hannover (přístav)
• Jižní oblast:
  • Mnichov (BMW, optika, pivo), Norimberk (veletrh, kulturní středisko), Regensburg, Ingolstadt
• Severovýchodní oblast:
  • bývalí východní německo
  • Drážďany, Lipsko (veletrh, polygrafický průmysl, strojní), Jena (optika), Míšeň („bíle zlato“), Schwerin (zemědělské stroje), Postupim, Rostock, Berlín

historie:

• od 10. století Svatá říše římská, která trvala do r. 1806
• r. 1815 byl vytvořen Německý spolek
• r. 1871 Německé císařství (prvním císařem se stal Vilém I. a říšským kancléřem Otto von Bismarck
• r. 1918 – 1933 Výmarská republika
• od 24. března 1933 do 8. května 1945 Třetí říše (nacistické Německo)
• po druhé světové válce bylo Německo rozparcelováno na celky:

NSR: rozvoj ekonomiky, demokracie, svoboda obchodu

NDR: nízká životní úroveň, neexistuje soukromé podnikání ani vlastnictví

• na konci 80. let padají komunistické režimy
• v r. 1991 znovu sjednocení, hlavní město se přesouvá do Berlína
• ekonomika bývalé NDR v troskách, roste nezaměstnanost, nastává obrovská migrace z východu na západ
• na restruktualizaci bývalé NDR jde ročně 70 miliard Euro
• nezaměstnanost:
  • východ – 18%, HDP 1/3
  • západ – 10%, HDP 2/3

v 90. letech značný propad ekonomiky, problémy, v r. 2000 jde ekonomika znovu nahoru

 

Rakousko

státní zřízení: spolková republika, prezident Heinz Fischer, premiér Werner Faymann

hlavní město: Vídeň

státní správa: 9 spolkových zemí: Vídeň, Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Burgenland, Korutany, Štýrsko, Tyrolsko, Solnohradsko, Vorarlberg

měna: euro

rozloha: 83 871 km² (112. na světě)

počet obyvatel: 8,2 mil.

národnostní složení: 90,9 % Rakušané, 9,1% cizinci (Turci, obyvatelé bývalé Jugoslávie)

náboženské složení: katolíci 73,6%, evangelíci 4,7%

úřední jazyk: němčina

přírodní podmínky:

• přibližně 60 % země tvoří Alpy
• v Horních a Dolních Rakousech leží část starého pohoří Českého masivu, které zasahuje dále do Česka a Bavorska
• na východních hranicích leží pohoří Malé Karpaty
• velké nížiny leží na východě podél Dunaje, především Alpské předpolí a Vídeňská pánev s Moravským polem, ale i na jihu ve Štýrsku, které je díky podobnosti svojí krajiny k Italské oblasti Toskana nazýváno Štýrská Toskana
• nejvyšší hora Großklockner 3798 m (Vysoké Taury)
• Alpy – Taury, Karnské Alpy, Kitzbühel, Dachstein, Pitzall
• ledovcová jezera – Nordsee, Attersee, Traunsee
• největší jezero je Neziderské jezero, leží zde i malá část Bodamského jezero

podnebí:

• mírný pás
• alpínské klima v horách

ekonomika:

• významný příjem z cestovního ruchu
• vysoká životní úroveň (123% průměru evropské úrovně)
• strojírenství (důlní stroje, výrobní zařízení)
• vysoký podíl těžby dřeva
• ruda ze Štýrska
• magnezit, olovo, sůl, plyn
• zemědělství: chov mléčného skotu, rodinné farmy
• turistický ruch: v návštěvnosti se Rakousko stále pohybuje v první desítce zemí na světě, lyžařská střediska: St. Anton, Kitzbühel a Innsbruck
• v EU od roku 1995
• čokoláda (Milka)
• intenzivní zemědělství (vysokohorské)
• významná města: Graz, Innsbruck (turistický ruch – Kaprun, Pitzall, Hintertux), Hallstadt (keramika), Salzburg (Mozart)

historie:

• r. 1526 – 1918: české země součástí Rakouska – Uherska
• po první světové válce, kterou Rakousko-Uhersko prohrálo, byli Habsburkové sesazeni a jejich říše zanikla. Na jejím území vznikla řada tzv. nástupnických států (Rakousko, Československo, Maďarsko, Polsko a Jugoslávie).
• v r. 1938 bylo Rakousko anektováno nacistickým Německem
• po r. 1945 obsazeno vítěznými spojenci
• v r. 1955 uznána nezávislost Rakouska a vyhlášena „věčná neutralita“, což bylo podmínkou ke stažení sovětských vojsk

 

Švýcarsko („země helvetského kříže“)

státní zřízení: konfederace

hlavní město: Bern

státní správa: 26 kantonů

měna: švýcarský frank¨

rozloha: 41 285 km² (132. na světě)

počet obyvatel: 7,8 mil.

národnostní složení: 64% Švýcarů hovoří německy, 19% francouzsky, 8% italsky, 1% rétorománsky

náboženské složení: 44% katolíci, 37% protestanti

podnebí: mírný pás

přírodní podmínky:

• vnitrozemský stát, 70% povrchu má horský charakter, nejvyšší hora Dufourspitze (Monte Rosa) 4634 m je v Penninských Alpách, stejně jako proslulý Matterhorn (4478 m), další hory jako Jura, Eiger, Jungfrau Joch
• ledovce: okolo 140 – největší Aletschský.
• mnoho jezer – Bodamské, Ženevské, Curyšské

ekonomika:

• společně s Japonskem nejdelší střední délka života, vysoká životní úroveň
• 4. místo ve světě v HDP na osobu
• málo surovin – obrovské částky na vědu a výzkum, vzdělání, vědecké parky, nejmodernější technologie, genetický výzkum, nanotechnologie
• k hlavním průmyslovým odvětvím patří strojírenství, chemie, metalurgie, průmysl farmaceutický, kovoprůmysl, průmysl hodinářský (Swatch Group, Montres Rolex, Tissot), potravinářský (Nestlé, Magi, Toblerone) a textilní
• mezi nejznámější  a již renomované švýcarské biotechnologické firmy patří Novartis, Roche, Biogen, Debiopharm
• zemědělství: výroba bioproduktů, mléko
• služby: nejdůležitějšími složkami jsou bankovnictví, pojišťovnictví a cestovní ruch
• sociální výhody, krátká dovolená
• profesní armáda
• 60% vodní energie, 40% jaderná energie
• protetika – zubní náhrady
• neutrální stát, sídlo Červeného kříže, v OSN od roku 2002
• významná města: Curych (Curyšské jezero, banky, burza, drogy), Luzern (Vierwaldské jezero), Ženeva (Ženevské jezero, Rhona, socha Helvécia, banky, klenoty), Basilej (2. největší město), Lausanne (sídlo MOV, muzem OH), Zermatt (elektrický vlak), Interlaken, Davos, Sv. Mořic, Crans Montana
• tunely: Simplon 1,2, Bernnard, Gotthadský tunel

historie:

 

• federace 20 historických kantonů (byly součástí Svaté říše římské)

• po třicetileté válce nezávislost na SŘŘ

• od r. 1814 vyhlášena věčná neutralita

• není členem EU ani NATO, snaží se být absolutně soběstačné

• nejpropracovanější školský systém na světě

 

 

Lichtenštejnsko

státní zřízení: konstituční monarchie, hlava státu Hans-Adam II.

hlavní město: Vaduz

měna: švýcarský frank

rozloha: 160 km2

počet obyvatel: 35 000

úřední jazyk: němčina

• peněženka ve Švýcarsku srdce v Rakousku
• celní unie se Švýcarskem
• turistický ruch, polygrafie

 

Východní Evropa

 

Ukrajina

státní zřízení: republika, prezident Viktor Janukovyč

rozloha: 603 700 km² (44. na světě)

počet obyvatel: 46 mil.

hlavní město: Kyjev

státní správa: oblasti

měna:hřivna

národnostní složení: 78% Ukrajinci, 17% Rusové

úřední jazyk: ukrajinština, místy ruština

náboženství: pravoslaví

přírodní podmínky

• na jihu Azovské a Černé moře → Krymský poloostrov (60% Rusů)
• největší pohoří Karpaty → největší vrchol Hoverla 2061 m

podnebí: mírný klimatický pás → kontinentální podnebí

ekonomika:

• SSSR se snažil o industrializaci → zaostalý průmysl, nezaměstnanost
• po rozpadu SSSR privatizace → korupce, nekonkurenceschopnost, úbytek obyvatel, odliv mozků
• na poloostrově Krym přístav Sevastopol: založen Kateřinou II., sídlí zde ruská flotila, cestovní ruch, lázeňství
• významný je přístav Oděsa

průmysl:

• Kyjev: elektrotechnický průmysl
• Doněck: černé uhlí → hutnictví, výroba oceli, strojírenství
• Dněpropetrovsk: těžký průmysl
• „Donbas“: východně od Dněpru, Doněcká pánev, vývoz rudy, těžký průmysl, restrukturalizace a konverze
• Krivoj Rog: železná ruda, mangan → slévárny
• rudy, rtuť, soli, nikl (20% světových zásob)

zemědělství:

• na většině území je úrodná půda (černozem): obílí, kukuřice, brambory, zelenina, pšenice, ječmen, řepa, tabák, vinná réva, hlavně na jihozápadě a severozápadě
• špatné hospodářství má dopad na kvalitu

 

Bělorusko

• jediná diktatura v Evropě, největší spojenec: Rusko

státní zřízení: republika, prezident Alexandr Lukašenko

hlavní město: Minsk

rozloha: 207 600 km² (84. na světě)

počet obyvatel: 9,7 mil.

státní správa: oblasti

měna: běloruský rubl

národnostní složení: 80% Bělorusové, 10% Rusové

náboženství: pravoslaví

úřední jazyk: běloruština, ruština

přírodní podmínky

• 1/3 země pokrývají lesy

podnebí: kontinentální

ekonomika:

• nekvalitní strojírenská a chemická produkce, papírenství, textilní, potravinářský
• dopravní strojírenství, zemědělské stroje
• významná města: Brest, Homel, Mohylev, Vitebsk, Borisov

 

Moldavsko

státní zřízení: republika, prezident Marian Lupu

hlavní město: Kišiněv

rozloha: 33 843 km² (135. na světě)

počet obyvatel: 4 mil.

měna: leu

náboženství: pravoslaví

národnostní složení: Moldované, Ukrajinci

úřední jazyk: moldavština

• zaostalá země, zemědělský orientovaná
• teplomilné rostliny – vinná réva, ovoce, tabák, zelenina, slunečnice
• potravinářské obory

 

Litva

státní zřízení: republika, prezident Dalia Grybauskaitė

hlavní město: Vilnius

rozloha: 65 200 km² (120. na světě)

počet obyvatel: 3,3 mil.

administrativní dělení: 10 krajů

měna: litas

náboženství: katolíci

národnostní složení: Litevci, Rusové, Poláci

úřední jazyk: litevština

• člen NATO a EU (2004)
• plný přístup k moři
• významná města: Kaunas, Klajpeda, Alytus
• 1. místo ve výrobě energie z jádra (Ignalin)
• strojní, potravinářský, textilní průmysl
• lodě, televize, lednice

 

Lotyšsko

státní zřízení: republika, prezident Valdis Zatlers

hlavní město: Riga

rozloha: 64 589 km² (121. na světě)

počet obyvatel: 2,2 mil.

měna: lat

náboženství: luteránství, římskokatolické, pravoslaví

národnostní složení: Lotyši přes 50%, Rusové přes 27%

úřední jazyk: lotyština

• v roce 2009 je postihla hospodářská krize
• euforie z hospodářského růstu, potom pokles
• nerovnost mezi chudými a bohatými
• zahraniční kapitál
• strach z ruských investorů
• nejlepší přístup k Baltu
• dopravní strojírenství, lodě, motocykly, kola

 

Estonsko

státní zřízení: republika, prezident Toomas Hendrik Ilves

hlavní město: Tallinn

rozloha: 45 226 km² (129. na světě)

počet obyvatel: 1,3 mil.

administrativní dělení: 15 krajů

měna: euro

národnostní složení: 70% Estonců, 30% Rusů

úřední jazyk: estonština

• v NATU i v EU (2004)
• mnoho jezer
• papírenský, potravinářský průmysl
• ekonomicky nejrozvinutější z Pobaltských států
• nejvíce zahraničních investorů
• významný obchod s Finskem, Švédskem a Ruskem