Novověká filozofie 17. a 18. století

Novověk – hlavní znaky

• důraz na rozum, antropocentrismus, oslabování role teologie → hlavní rysy renesance jsou určující i v tomto období
• 17. stol., 1. polovina 18. století
• ve společnosti probíhají nebo se připravují buržoazní revoluce
• velký rozvoj věd, především přírodních, matematiky -> mnozí filosofové jsou zároveň i matematici (Descartes, Leibnitz, Pascal)
• nejčastější dělení filosofických proudů tohoto období se opírá o rozdílná gnozeologická východiska

dělení na 2 větve

• řeší stejné problémy, ale z jiného úhlu pohledu
• dělí je odpověď na otázku: Jakým způsobem se mohu dostat ke správnému poznání?

1. EMPIRISTÉ → pomocí smyslů, Anglie; používají induktivní metodu – spojeno s konzervativním myšlením v Anglii (induktivní – od konkrétního k obecnému, z konkrétních příkladů vyvozuje obecný závěr)
2. RACIONALISTÉ → pomocí rozumu, kontinent, Evropa, spojeno s deduktivní metodou

EMPIRICKÁ VĚTEV

• empirie – neboli zkušenost
• senzualismus – důraz na smysly, na smyslovost
• tabula rasa – „čistá deska“ nebo také „čistý list papíru“ → člověk se rodí jako tabula rasa – jeho poznávací zkušenost je prázdná, stejně tak i jeho rozum; každá zkušenost se zapisuje na ten prázdný papír, rozum je pak třídí, dělí, zpracovává
• typická metoda – indukce – testování, pozorování, experimenty

FRANCIS BACON

• přelom 16. a 17. století
• k filosofii se dostal přes praktickou politiku
• dílo: Eseje
  • názory, myšlenky a úvahy o politice
  • jeho myšlenky jsou blízké Machiavellimu
  • souhlasí s tím, že lidé jsou hloupí, avšak jeho názory nejsou až tak radikální a cynické jako u Machiavelliho
• Dílo: Novum Organon / Nové Organon
  • souhrn Baconových názorů, jak to má člověk udělat, aby se dostal k pravdivému poznání (má používat induktivní metodu)
  • nová klasifikace věd, popis nových vynálezů
  • podána vize nové ideální společnosti → tzv. Nová Atlantida – má určité společné rysy s Platónovou ideální společností – mají ji řídit vědci
  • Bacon však přeceňuje význam věd
  • novověký zlom v pojímání vědy – do té doby byla věda k poznávání…, nyní nám má věda pomoci ovládnout svět

• • v lidském poznávání existují určité nedostatky = idoly (neboli předsudky, iluze), dělení idolů:

• idola tribus (idola rodu)

1. 1. • chyby, které jsou vlastní rodu, tato omezení nemohu překročit, nemohu je nijak ovlivnit, omezenost našich smyslů,
      • (např. nevidím tak dobře jako orel a ani nikdy nebudu)

• idola fori (idola trhu)

1. 1. • • trh = klamy řečové komunikace, plynou z nepřesného užívání pojmů
        • vše to co víme, někomu sdělujeme – tržiště vědění; vše vyjadřujeme pomocí jazyka – tam nastávají problémy, nedostatky v komunikaci

• idola spectus (idola jeskyně)

1. 1. • • každý strávil část života „v jeskyni“ – v prostředí, které nás omezuje, neumíme z něj vystoupit (alespoň v dětství), upozorňuje na primární sociální skupinu

• idola theatri (idola divadla)

1. • • lidé si z generace na generaci předávají různé zvyky, tradice a předsudky…, které nás omezují

• • každý člověk by se měl snažit s idoly bojovat

TOMAS HOBBES

• zabývá se společenskou problematikou
• Hobbes + Machiavelli měli podobné názory
• člověk je bytost cynicky vybavená, není řízen lidskou solidaritou
• Dílo: Leviathan
  • zabývá se zde otázkou: Co by se dělo, kdyby neexistoval stát?
  • → podle něj by se projevil cynismus, egoismus lidí
  • „Homo homini lupus“ – člověk člověku vlkem“ – každý by bojoval s každým, lidé jsou sobečtí
  • 2 možné způsoby vyústění této situace:

1. zůstalo by to tak („homo homini lupus“), nikdo by s tím nic nedělal
2. na základě společenské smlouvy lidé vytvoří stát (absolutistický systém) → panovník nebo parlament má mít absolutní moc; člověk se ve společenské smlouvě vzdává svých práv a svobod ve prospěch státu (panovníka), stát je výše než zákon

JOHN LOCKE

• Angličan, filosof, lékař, vychovatel…
• Dílo: Esej o lidském rozumu (nebo též Rozprava o lidském rozumu)
  • v tomto díle rozebírá své gnozeologické názory
  • řeší především otázku: Jak vznikají myšlenky (ideje)? Jak se k nim dostáváme?
  • podle něj se proces myšlení odehrává ve dvou fázích

1. jednoduché ideje – všechny ideje jsou podle něj vyvolány kvalitami vnějších věcí

• • kvality primární – ty, které jsou předmětu dány (tíha, tvrdost, tvar..)
  • kvality sekundární – ty, které vznikají v závislosti na smyslech (chuť)
  • spojím-li tyto primární a sekundární kvality dohromady -> vznikne idea, jednoduché ideje se pak skládají a vytvářejí ideje složené

1. složené ideje

• Locke je výhradním zastáncem sensualismu – veškeré poznání podle něj začíná ve smyslovém poznání
• „Nic není v rozumu, co nebylo dříve ve smyslech“
• vrozené ideje podle něj neexistují, veškeré poznání tedy pochází z vnější nebo vnitřní zkušenosti

• Dílo: Dvě pojednání o vládě
  • Locke vychází z koncepce tzv. přirozeného práva, princip společnosti vidí v lidské svobodě, která je omezována jen na základě vědomé dohody mezi lidmi
  • stát podle Locka vzniká na základě společenské smlouvy (podobně jako u Hobbse)
  • moc je však omezena společenskou smlouvou -> tzn. panovník nemá absolutní moc, ale člověk si zachovává přirozená práva (tzv. koncepce přirozených práv) – právo na život, na zdrav.péči, na svobodu, na vyznání…
  • ideálním uspořádáním státu je konstituční monarchie
  • žádný panovník nemůže omezovat práva lidí, pokud by k tomu přece jen došlo, lid má právo panovníka svrhnout (x Hobbse) – těmito názory inspiroval francouzské filosofy, jejichž práce později byly teoretickým východiskem pro VFR
  • v každém státě by zároveň měla existovat dělba moci – panovník + parlament (kteří spolupracují)

GEORGE BERKELEY

• Ir, hodně cestoval, v Anglii 18 let zastával biskupský úřad
• dílo: Pojednání o základech lidského poznání
• v gnozeologických názorech navazuje na Locka, říká však, že rozlišovat primární a sekundární kvality je nesmysl, vlastnosti budou pro nás existovat až když je začnu vnímat (jak barva, vůně..tak i tvar, tíha..)
• existuje jen to, co právě vnímám -> to, co právě nevnímám – nemohu dokázat, že to existuje
• zastává krajní polohu empirismu: „Existovat, znamená být vnímán“ – „Esse est percipi“
• pokusil se dovést empirismus do krajnosti -> tím, že jej zúžil jen na problém bezprostředního smyslového vnímání (senzualismus) -> výsledkem byl solipsismus = představa, že existuje pouze vnímající osoba, tedy jen já sám (solus ipse)
• Solipsismus – existuje jen ten, kdo vnímá a to, co je vnímáno, kritériem existence jsem jen já sám -> tzn. poznání světa je subjektivní záležitost – je zpochybnitelné

DAVID HUME

• narozen v Edinburgu, Skotsko
• vystudoval práva, pracoval jako knihovník, několikrát působil ve vládních a diplomatických funkcích
• dílo: Dějiny Anglie (toto dílo mu přineslo slávu a blahobyt), Zkoumání lidského rozumu (Pojednání o lidském rozumu), Zkoumání o zásadách mravnosti, Přirozené dějiny náboženství
• kritický završitel empirismu
• v gnozeologických názorech jde Humovo skeptické pojetí ještě dále než u Berkeleyho
• jistota subjektivního vnímajícího vědomí (Berk.) u Huma neplatí – vše je jen plynutí představ
• navazuje na Locka, souhlasí s dělením na primární a sekundární kvality
• zákon kauzality (formuloval ho už Leukippos)
• příčinnosti, nic se neděje náhodně
• snaží se určit roli vědy -> věda by měla podávat objektivní, přesné informace
• ptá se, jestli věda opravdu může podat definici, která je pravdivá
• ->>> nelze to, protože nemůžeme vše poznat zkušeností, naše zkušenost nemá „dopřednou“ schopnost, popisuje jen to, co už jsme prožili, ale netýká se budoucnosti
• Chceme-li podat nějaký důkaz, vycházíme z pozorování světa kolem sebe (např. východ slunce -> kde máme jistotu, že zítra opět vyjde? -> opíráme se jen o zvyk, o opakování události -> smyslová data, která jsou zdrojem všech poznatků, jsou jen řazena časově za sebou – z toho však nemůžeme vyvozovat příčinnou návaznost

RACIONALISTÉ

• člověk už při narození nadán obecnými pojmy → dány a priory (priory odmítnutí)
• Evropa, Francie
• deduktivní metoda

RENÉ DESCARTES

• francouzský filozof a matematik
• válčil v třicetileté válce
• vedl disputaci s Komenským (o vztahu člověka a přírody – Komenský respektovat, v souladu; Descartes ovládnout)
• dílo – Úvahy o první filozofii – metafyzické názory
• dílo – Rozprava o metodě
  • • jak dospět ke správnému poznání?
    • → pochybuju, tedy myslím, tedy jsme (dubito, ergo cogito, ergo sum)
    • vede k subjektivismu – závislé na subjektu, který myslí; neznamená to, že to, o čem přemyslím, existuje

Descartova metoda – postup, jak dospět ke správnému vědění

1. pracovat jen s informacemi, které nemůžu zpochybnit
2. analyzovat – rozdělit vše na tolik částí, na kolik je to možné
3. postupovat od méně složitého ke složitějšímu
4. učinit úplný výčet toho, co poznávám

• racionalismus – pojmy a priority
• existují určité pojmy, se kterými operujeme, i když s nimi nemáme žádnou empirickou zkušenost → v našem rozumu dány a priory (např. pojem Bůh)

Descartův dualismus

• dvě substance, které nejsou nijak spojeny
• substance rozprostraněná (res extensa – vnější, tělesný svět) – hmota
• substance myslící (res cogitans) – duch
• Bůh dokonalý, nejvyšší, spravedlivý

GOTTFRIED WILHELM LEIBNIZ (1646 – 1716)

• studoval práva, matematiku
• filozof, diplomat, knihovník
• zakladatel německé filozofie, kritik Descartova dualismu
• dílo Monadologie
  • Monády
    • malé hmotné částice, ze kterých celý svět
    • neviditelné, žádné dvě stejné
    • každá obsahuje informaci o celku
    • vytvořeny Bohem – nejdokonalejší materiál
    • svět vzniká zapříčeností Boha
    • Bůh = pramonáda, předjednaná harmonie
    • Bůh nadán rozumem, propracován, nejdokonalejší svět, svět není věčný, konečný, tudíž není dokonalý jako monády

BENEDIKT / BARUCH SPINOZA (1632 – 1677)

• • holandský filozof, židovská filozofie
  • studium Bible – kritika
  • kvůli svým názorům pronásledován → vyobcován z komunity
  • dílo vydal anonymně, později se na to přišlo → klatba
  • odmítl nabídku učit filozofii → žil v ústraní
  • ovlivněn Descartem → ale pouze jeden princip – vše v sobě, Bůh propojující přírodu s nekonečným množstvím atributů v jediné substanci

• dílo Teologicko-politický traktát

• • • • spojuje názory politické i teologické
      • každý člověk má právo na svobodu myšlení, nabádá k volnomyšlenkářství
      • Bibli vykládat
        • pro laiky – pomocí obrazů, přirovnání, jednoduše
        • odborně – vzdělancům, na univerzitách, složitější otázky

• dílo Etika vyložená způsobem využívaným v geometrii

• • • pravidla, poučky
    • racionální, odborná forma
    • jediná jistota → existence Boha
    • Bůh neexistuje sám, ale všude kolem nás – panteismus
    • pokud chceme Boha nalézt, musíme hledat kolem nás
    • svět – způsob, jak sám Bůh existuje
    • člověk – způsob, jak sám Bůh myslí
• monismus
  • • jeden hlavní princip Bůh
    • Bůh je nedělitelný, ale vnímáme ho ve 2 kvalitách (rozprostraněnost a vnímání)
    • v druhé části etika v pravém smyslu
    • co motivuje lidi k určitému jednání?
    • → rozum výše než pudy – rozumem svou pudovost ovládáme

ROZBOR KE STAŽENÍ ZDE: http://getmyfile.org/file/A6h8757